|
Literární předloha (několik slov o knize Jiřího Suka)
Kniha Jiřího Suka o pádu komunistického režimu v někdejším Československu, vydaná čtrnáct let po událostech, je výsledkem náročného heuristického a interpretačního úsilí. Autor několik let shromažďoval a zpracovával písemné a audiovizuální prameny, studoval odbornou literaturu a vedl tematické rozhovory s českými a slovenskými osobnostmi, někdejšími aktivisty Občanského fóra a Veřejnosti proti násilí – jako jeden z prvních použil metod takzvané orální historie. Předběžným výsledkem těchto prací byla dvoudílná dokumentární studie o Občanském fóru v listopadu a prosinci 1989, vydaná v letech 1997 a 1998. První část obsahuje podrobnou chronologii revolučních událostí, v druhé části jsou shromážděny nejdůležitější dokumenty a přepisy dobových nahrávek ze schůzí vůdčích grémií Občanského fóra. V letech 1999–2001 publikoval Suk řadu dílčích studií a pramenných edic vztahujících se k dané tematice. Až poté se pustil do historické interpretace listopadové revoluce 1989. Výsledkem je kniha, jež vyvolala živý ohlas, přesahující hranice odborné i širší intelektuální komunity. Svědčí o tom fakt, že od poloviny listopadu 2003 do podzimu 2004 se prodalo téměř pět tisíc výtisků. Do této chvíle se kniha dočkala deseti velkých odborných recenzí, jejichž tón je v převážné většině příznivý a pochvalný. V dubnu 2004 obdržel Jiří Suk prestižní literární cenu Magnesia Litera za nejlepší knihu v oblasti populárně-naučné, jakož i hlavní cenu za nejlepší knihu roku. Od té doby poskytl mnoho rozhovorů pro domácí i zahraniční tisk, rozhlasové a televizní stanice.
Jiří Suk pojednává o československé listopadové revoluci roku 1989 syntetickým způsobem, s citem pro dramatičnost látky a s kritickým nadhledem. Text má literární kvality, je čtivý a zároveň vyhovuje přísným požadavkům vědecké studie. Suk zachytil revoluci v pohybu a načrtl přesvědčivé politické charakteristiky jejích hlavních aktérů, a to v Čechách i na Slovensku. Důležité je, že z knihy nevypadl slovenský rozměr událostí. Sukovu knihu lze považovat za jeden ze základních stavebních kamenů výzkumu našich nejnovějších dějin (období obnovy demokratického ústavněpluralitního režimu po roce 1989) a za ideální předlohu a vodítko při natáčení tohoto celovečerního dokumentárního filmu.
Osou celého výkladu je zevrubná analýza Občanského fóra coby klíčového aktéra politických změn, nejprve jako strategického protihráče komunistické státostrany“ a poté jako iniciátora a tvůrce počínající společenské transformace. V prvním dílu líčí autor zrod strategie Občanského fóra a četné zápletky a křižovatky“ na cestě za uchopením moci. Rozebírá představy Václava Havla a jiných aktérů o politice, stopuje jejich disidentský původ a svéráz, a to, jak se měnily pod tlakem reálné politiky“. Pojednává o střetech a kompromisech mezi jednotlivými politickými subjekty ve hře o moc při jednáních u kulatého stolu“, týkajících se vytváření nových vlád, rekonstrukce parlamentů a obsazení prezidentského úřadu. Srovnává rozdílnou dynamiku vývoje v Čechách a na Slovensku a její důsledky pro začínající politické úvahy o dalším osudu společného státu. První díl je ukončen analýzou komplikovaných manévrů kolem prezidentské volby Václava Havla jako klíčového bodu první fáze přebírání moci.
Ve druhém dílu Suk rozebírá řadu témat, jež dominovaly politickému dění v první polovině roku 1990 – rychle postupující názorové a zájmové štěpení uvnitř Občanského fóra, které komplikovalo a chaotizovalo proces politického rozhodování; spory mezi stoupenci a protivníky politického stranictví; spory o podobu volebního zákona, politického systému a scénáře ekonomické reformy; neúspěšný pokus vedení Občanského fóra o rozsáhlejší ústavní změny; vypuknutí česko-slovenského konfliktu v pomlčkové válce“; problém Státní bezpečnosti a jejích agentů; rozdílné přístupy ke Komunistické straně Československa a k vypořádání s jejím dědictvím; potíže v komunikaci a vztazích mezi novými centry politické moci; situaci a perspektivy Občanského fóra po vítězných parlamentních volbách v červnu 1990. |