Labyrintem revoluce

O projektu Labyrintem revoluce

V roce 2003 vydalo nakladatelství PROSTOR knihu historika Jiřího Suka Labyrintem revoluce. O rok později kniha získala hlavní ocenění Magnesia Litera a stala se tak Knihou roku. Zhruba v této chvíli se zrodil nápad natočit stejnojmenný dokumentární cyklus a celovečerní film.

Sedmnáct let po listopadových událostech roku 1989 je již dostatečně dlouhou dobou na to, abychom tehdejší události mohli začít hodnotit s odstupem, bez emocí a kritickým pohledem. Je totiž nashromážděn dostatek pramenů ke kvalifikovanému historickému zkoumání, ke zjišťování „jak to bylo doopravdy“, k odpovídání na mnohé otázky, které doposud byly jen položeny a zatím zůstávají v hlavách mnoha občanů nezodpovězeny. Nastává tedy chvíle, kdy poznatky historiků mohou být poněkud populárnější formou, tedy formou filmového zpracování a současně cyklu televizních dokumentů, předloženy široké veřejnosti.

Jako důvod pro natočení tohoto díla je třeba zmínit ještě další a neméně podstatnou okolnost. Mnoho protagonistů tehdejších událostí zestárlo, někteří zemřeli, tudíž je vysoce aktuální zmapovat jakousi „paměť národa“ historicky přelomových událostí naší země. Navíc tento sebraný a natočený materiál zároveň může sloužit jako pestrá a komplexní databáze názorů, vzpomínek a reflexí pamětníků pro budoucí generace i pro příští historická bádání a zkoumání historických dějů.

Tematickým jádrem projektu jsou tři období: předlistopadové (1988–89), listopad a prosinec 1989, a bezprostředně polistopadové (do parlamentních voleb v červnu 1990).

Cílem tvůrčího týmu je, aby se toto zpracování od předchozích filmových pokusů lišilo především širším chronologickým a tematickým záběrem a hlubším průnikem do klíčových, mnohdy problémových okamžiků tehdejší doby. K tomu dává kniha Jiřího Suka fundovaný základ.

Vedle pamětnického elementu protagonistů daných událostí, který bude ve filmu zahrnut, by měl stejné místo dostat také prvek výkladový. Tomu je obvykle věnován prostor v komentáři doplněném vhodnými záběry. Tvůrci se však rozhodli tento klasický komentář nahradit „scénickým pásmem“, které by mělo umožnit výklad rozehrát polemičtěji, a snad i poutavěji. Náznakem: herci s režisérem a asistentkou připravují nové divadelní představení, hru o pěti dějstvích Labyrintem revoluce. Každý z nich nějak tuto dobu prožil. Ale jak ji ztvárnit, jak ji zachytit? Pomocí velkoplošných obrazovek a promítacího plátna pak na jeviště přivádějí také samotné protagonisty revoluce a dobové archivní záběry...