90 let uplynulo ode dne, kdy se německé Hlučínsko připojilo k tehdejšímu Československu. Stalo se to v roce 1920. Do té doby téměř 200 let patřilo Hlučínsko Prusku. Dodnes přespolní nazývají Hlučíňany Prajzáky. A žít na tzv. "Prajzsku" vždy znamenalo výlučnost. Lidé tam mluví česky i německy, z generace na generaci dědili smysl pro pořádek, rodinu a šetrné hospodaření. Za prací jezdívali do Německa, po předcích měli právo na německé občanství a německý pas. Dá se tedy říci, že v EU bylo Hlučínsko dřív než zbytek republiky. Kým se tito lidé cítí být dnes? Němci? Čechy? Jak dalece se ztotožňují s ČR? Necítí se být cizím asimilovaným prvkem uvnitř státu? Jaká je vlastně struktura obyvatel na Hlučínsku? Existují nějaké odlišnosti oproti zbytku republiky jako celku? Nejen o tom se sociologem Slezské univerzity v Opavě Jiřím Siostrzonkem.