Kluci v akci

Židovská kuchyně. Připravil M. Froyda

Židovská

Dvacet dvě minuty stopáže nám dovolí alespoň v krátkosti podívat se do míst pražské židovské čtvrti, na synagogy i Starý hřbitov. V košer jídelně na Židovské obci Filip s Ondrou uvaří tradiční gefilte fisch se salátem z červené řepy, s Amirem Segerem a jeho ženou Vendulkou pak nachystají pokrmy, které se jedí na židovský svátek šábes (sabat) – ten nastává v pátek se západem slunka a trvá až do sobotního večera. Těšit se můžete na jídla velmi chutná – mrkvový a lilkový salát a nejtradičnější chamin.

Dnes pro vás, milí diváci, máme dva bonusy – dva chutné recepty, které se bohužel do tohoto dílu nevešly a přece k židovské kuchyni patří. Je to salát z červené řepy s cuminem (římským kmínem) a pašteda z batátů a s bonbóny marshmallow.

Menu

Gefilte fisch a salát z červené řepy s křenem

Gefilte fisch (plněná ryba) je tradiční jídlo připravované o šabatu. Ačkoliv překlad napovídá, že půjde o rybu plněnou, plnit ji nebudeme. Název si ponechala ze starých dob a dnes se připravuje mnohem jednodušším způsobem. Důležité je zmínit, že každé slavnostní jídlo židovské kuchyně musí obsahovat rybu. Tento velmi chutný pokrm z kapra tvoří v kombinaci se salátem z červené řepy jeden z chodů pestrého svátečního stolu.  recept

Vína
K dnešní kuchyni vám paní Helena Baker doporučuje tato vína:
Kluci s Amirem Segerem popíjeli vína z Izraele, proto si o nich něco povíme. Tato biblická země, která „přetéká mlékem a medem“ se také označuje za kolébku světového vinařského průmyslu. Hrozny révy vinné byly ekonomicky velmi důležité v „Zemi zaslíbené“ a byly jedněmi ze sedmi druhů požehnaných pochutin (spolu s pšenicí, ječmenem, fíky, granátovými jablky, olivami a medem), jak uvádí kniha Deuteronomium (Dt. 8, 8).

Pěstování, výroba a spotřeba vína se v této oblasti od doby Abrahámovy nadále vyvíjely, neboť je známo, že si ve 14. století před Kristem nechávali egyptští faraonové dovážet vína z oblasti Kanaán. Tato kultura se rozvíjela nadále i v časech římských, byzantských a křesťanských až do roku 636, kdy postupující Islám přinesl tamním vinicím zkázu. Moderní éra izraelského vinařství začíná až rokem 1882, kdy za podpory Barona Edmonda de Rothschilda a francouzské expertizy vznikla dvě velká vinařství, která fungují dodnes. Vinařství vzkvétala a po dalších 100 let převážně zásobovala svět košer víny (víno „košer“ znamená „čisté“, odpovídající předpisům židovského náboženství a jeho výrobního procesu se mohou účastnit jen ortodoxní Židé). Mezinárodní expertiza, moderní technologie a dynamická vinařství – to vše má zásluhu na dalším pokroku a neustále se zvyšující kvalitě izraelských vín. Nejlepší vinohradniční polohy Izraele se nacházejí v chladnějších oblastech vyšších nadmořských výšek, a to v Horní Galileji, na Golanských výšinách a na úpatí pohoří Judy.

Izraelská vína (samozřejmě ne všechna jsou výhradně košer) z vinařství Carmel, Golan Heights, Yarden a Barkan najdeme na tuzemském trhu, ale pokud nebudete mít to štěstí, tak mám pro vás přichystaná vína košer, která pocházejí z vinic u Chrámců poblíž Mostu. Ty zde byly obnoveny v roce 1967 Ivanem Váňou. Jeho syn, František Moše Váňa, v roce 1994 požádal rabína Isara Klonskeho z Izraele, aby mu povolil výrobu košer vín. Stal se tak předním výrobcem těchto vín u nás, která zde vyrábějí ortodoxní čeští a moravští Židé. Potvrzení (hechšer), že je víno košer, uděluje vrchní zemský a pražský rabín Efrajim Karol Sidon.

K židovské kuchyni tak máme pestrý výběr ze sortimentu odrůdových vín Müller-Thurgau, Rulandské šedé, Irsai Oliver, Rulandské modré, Zweigeltrebe a Svatovavřinecké.