Kluci v akci

Receptura stará několik set let oživí pod rukama Ondřeje a Filipa chutné a lahodné pokrmy našich předků (2007). Režie M. Froyda

Dačická

Budete-li trávit prázdninové dny cestováním po Českomoravské vrchovině, určitě neminete Dačice. Leží v jejím nejjižnějším cípu, na horním toku Moravské Dyje. Proto tvoří pomyslnou bránu celého Podyjí, malebného kraje se zdravou a šťavnatou přírodou, a jsou jedním z malebných míst České Kanady.

Do Dačic, města proslulého výrobou kostkového cukru, zavítal i náš štáb v čele s Filipem a Ondrou. V secesní knihovně místního zámku našli kluci receptury staré i několik set let. Oprášili jejich zašlou slávu a v rozlehlém zámeckém parku a na nádvoří pro vás uvařili vybrané pochoutky.

Nám nezbývá nic jiného než vás, milí diváci, pozvat k prostřenému zámeckému stolu a upřímně poděkovat kastelánce dačického zámku PhDr. Janě Bisové a jejímu choti. Připravili nám bezvadné podmínky a pohodovou atmosféru pro natáčení.

P. S.: Při návštěvě Dačic nezapomeňte projít zámecký park! Je to hotová oáza klidu. Když spočinete v trávě a pozorně se zaposloucháte, zjistíte, že v korunách vzrostlých stromů švitoří desítky ptáků, jejichž zpěvy stěží dešifrujete. Je to hotový symfonický orchestr.

Menu

Nadívané kedlubny

Stačí zatáhnout za provázek a překvapení na talíři je odhaleno. Co se skrývá v kedlubnovém dárečku? Šťavnaté maso propůjčilo svoji chuť kedlubně. Ani kedlubna nebyla skoupá a svojí vůní prolnula masovou náplň. Tomu se říká gastronomická synergie a díky ní je výsledná chuť více než vynikající.  recept

Vína
K dnešní kuchyni vám paní Helena Baker doporučuje tato vína:
Kluci se tentokrát ponořili do archivů dačické zámecké knihovny a vskutku vylovili samé originální recepty. Dáme si tedy nejprve panáka starého jamajského rumu (který ostatně můžeme přidat dle receptury i do zámecké polévky z jablek a koření) a popřemýšlíme, co k těmto neobvyklým pokrmům budeme snoubit. Jelikož jsme pro přípravu polévky použili také dvě decky bílého vína, první doprovod se nám nabízí sám. Dopřejme si plné, dobře strukturované bílé víno, jako je třeba Neuburské – zaslouží si totiž naši pozornost! Tento kultivar pochází z Dolních Rakous – tedy nedaleko od Podyjí a Dačic – a vznikl křížením Veltlínského červeného a Sylvánského zeleného, i když legenda praví, že vzniklo náhodně. Jednou při tání jarních ledů prý plavala po Dunaji otépka réví, kterou spatřil jistý arndorfský sedlák, vytáhl ji z řeky a zasadil ve svém vinohradě jako novou odrůdu. Ta se svými hojnými sklizněmi, které dávaly velice plné víno, tak zalíbila místním vinařům, že se rychle rozšířila po celém Rakousku, odkud se dostala i k nám. V Arnsdorfu pak místní vinaři postavili pomník na počest Neuburskému vínu, do kterého prý bylo zazděno velké množství lahví, které se tam údajně zachovaly dodnes...

U bílého vína můžeme zůstat i při podávání ostatních pokrmů. Jedná se totiž o bílé (krůtí a vepřové) maso a výrazně aromatický salát z fenyklu a čekanky. Vína od Jožky Dufka ze Svatobořic se letos mohou pochlubit mnoha oceněními na významných soutěžích a výstavách vín. A to nejen odrůdová bílá Neuburská! Pokud preferujete rosé nebo červené, určitě si v tomto sklepě vyberete také.

Alternativně lze všechny pokrmy z Dačic zapít i douškem medoviny. Ta se dnes vyrábí jak v Čechách, tak na Moravě a vynikající exempláře najdete v muzeu vín zámku Troja, naproti pražské ZOO.

Přehrát video