Rozmarná léta českého filmu

5 otázek pro tvůrce dokumentů Rozmarná léta českého filmu

Odpovídá Jan Stehlík – scénárista

Proč by si televizní diváci neměli nechat ujít projekt 20 filmových sezón v ČT a dokumenty Rozmarná léta českého filmu?

Takto ucelený pohled na polistopadovou celovečerní hranou tvorbu ještě na televizních obrazovkách nebyl, a pokud diváci alespoň trochu český film sledují, bude to i pro ně osvěžující ohlédnutí za dvaceti lety uplynulými od Sametové revoluce. Ale nejde jen o nějaké statistiky. Mně osobně na natáčení rozhovorů s tvůrci potěšilo, že nemusím beze zbytku naslouchat tomu, co už v rámci filmových premiér daných snímků proběhlo různými médii, opakování toho, co už člověk zná, viděl, četl. Nezřídka zazněly zcela nové názory, otevřené zpovědi a kritická přiznání o tvůrčím selhání. Zkrátka odstup mnoha let sehrál svoji pozitivní roli, a to by mohlo být pro diváky přitažlivé.

Kolik času zabralo natáčení dokumentů?

Máme-li se bavit pouze o natáčení rozhovorů s jednotlivými respondenty, nepočítal jsem, kolik hodin, dnů nebo týdnů to bylo. Každopádně ateliér navštívily zhruba dvě stovky hostů a na každého jsme měli v průměru hodinu a půl. Je také důležité říci, že Rozmarná léta nejsou nějaké plošné mapování každého roku. Vzhledem ke stopáži jednotlivých dílů se skutečně vybíralo jen to, co jsme považovali v daném roce za divácky nejúspěšnější, umělecky nejzdařilejší nebo kinematograficky inovativní. A věřte, že není málo českých filmů, které se do těchto škatulek nevejdou. Také ještě dodám, že kromě rozhovorů natáčených v letošním roce jsme bohatě využívali archivy České televize i společnosti VAC, která dlouhá léta vyráběla filmový magazín Kinobox. Probrat se mnohahodinovými archivními materiály zabralo pochopitelně také spoustu času. Přesto se nemůžu zbavit dojmu, že toho času bylo žalostně málo.

Proč jste si jako průvodce jednotlivými dokumenty vybrali právě pana Viktora Preisse?

Jeho hlas má nezaměnitelnou barvu a snad právě smutný paradox, že herec takových kvalit se ve filmech námi zkoumaného období příliš nevyskytuje, jsme se rozhodli zúročit jako výhodu. Není dobré, když herec komentuje filmy, ve kterých hrál.

Jak jste spokojen s výběrem vysílaných filmů?

Výběr filmů vycházel sice z našeho návrhu, ale procházel poměrně trnitou cestou autorských práv, již zaplacených předprodejů na vysílání nebo již zařazených filmů do programové skladby České televize v jiném období. Kromě asi dvou titulů jsem ale vzhledem k vysílacímu času a cílové skupině diváků spokojen.

Které z českých filmů posledního dvacetiletí patří k vašim srdcovým záležitostem?

Určitě Zapomenuté světlo Vladimíra Michálka. To je český film, na který jsem po listopadu 89 čekal. Za naprosto mimořádná a sugestivní umělecká díla považuji také Lekci Faust Jana Švankmajera a debut Zdeňka Tyce Vojtěch, řečený sirotek.