Rozmarná léta českého filmu

5 otázek pro tvůrce dokumentů Rozmarná léta českého filmu

Odpovídá Petr Vachler – režisér

Proč by si televizní diváci neměli nechat ujít projekt 20 filmových sezón v ČT a dokumenty Rozmarná léta českého filmu?

Pokud lidi baví český film a mají chuť si poslechnout překvapivě otevřené názory českých filmařů a herců, pak by je rekapitulace mladé nostalgie mohla potěšit.

Jak dlouho se připravoval koncept celého projektu a podoba jednotlivých dokumentů?

Projekt jsme začali připravovat už v roce 2009 s Honzou Stehlíkem, později jsme přizvali ke scénáři ještě Jardu Sedláčka. Točili jsme prakticky půl roku, vzniklo přes tři a půl tisíce stránek přepsaného textu z rozhovorů. Musím přiznat, že ještě dnes při dokončování cyklu stále pokračujeme v rozhovorech, aby vznikly smysluplné díly o české kinematografii posledních dvaceti let. Posledními hosty tohoto a minulého týdne byly Emilia Vášáryová a Jiřina Bohdalová. Stále pokračujeme, abychom odvedli v časových a finančních omezeních tu nejlepší práci. Doba už není tak štědrá ke tvůrcům, jako tomu bylo dříve. Vše musí být hned a pokud možno ještě o něco dříve.

Jaký bude v dokumentech podíl obecně známých fakt a zcela nových informací a perliček?

Musím říci, že například kamarádi či kolegové jako Vašek Marhoul, Bolek Polívka, Pavel Liška, Jarda Dušek, Anička Geislerová, Filip Renč, Honza Svěrák, Ondra Vetchý či Milan Šteindler mě velmi příjemně překvapili svou otevřeností, podobně jako většina hostů. Čas uvolňuje napětí, přináší nadhled a lidé si uvědomí, že celá řada věcí se dá brát s lehkostí a humorem, než se ta samá situace jevila před mnoha lety. O to je dokument otevřenější, zábavnější a místy překvapující.

Které z českých filmů posledního dvacetiletí patří k vašim srdcovým záležitostem?

Každý, kdo dokáže v Čechách natočit celovečerním film do, kin je svým způsobem výjimečný. Určitě bych jmenoval zdařilé snímky jako Návrat idiota, Jízdu, výbornou Obecnou školu, koprodukční Záhradu či Underground, divadelní Karamazovi, ale nejvíce mě překvapila a nečekaně rozesmála Nuda v Brně. Mohl bych ale jmenovat další a další snímky, které v daný čas a v dané době byly a jsou prostě výborné.

Kolik osobností ze světa českého filmu se v dokumentech objeví?

Hosty můžeme počítat na stovky a stále točíme. Odhaduji celkový počet kolem dvou set. Pokud někdo nemohl přijít, tak to bylo většinou ze zdravotních důvodů, osobní uzavřenosti či absolutního pracovního vytížení, jako v případě Karla Rodena, který nám pravidelně odjížděl do zahraničí či točil film. A to mu dlouho nezapomenu, že je tak úspěšný a zaneprázdněný. Pravda je, že už mu taky slibuji tři roky, že se stavím u něj na zámku. Že by pomsta?