Kde jsem:

Cestujte s Českou televizí

Jana Hlaváčová — Lidé — Česká televize

herečka

narozena 26. března 1938

Jana Hlaváčová je jednou z nejvýraznějších českých divadelních, filmových a televizních hereček. Hned její první hlavní filmová role krásné ďáblice Mefistofely z komedie Kam čert nemůže v roce 1959, zaznamenala velký ohlas u diváků. Její filmografie obsahuje rozmanité spektrum postav, stejně jako filmových žánrů. Vytvořila bezpočet postav v televizních filmech, inscenacích a seriálech. Jana Hlaváčová se narodila v pražské Libni v rodině úředníka. Její otec se později stal knihovníkem a jeho životní vášní bylo divadlo, kterému se jako ochotník intenzivně věnoval. Obě své dcery od nejútlejšího věku také s prostředím divadla seznamoval. Ovlivnil je natolik, že se obě rozhodly pro herecké povolání.

Jana Hlaváčová vystudovala DAMU. První divadelní angažmá získala v roce 1960 v Plzni v divadle J. K. Tyla, kde strávila pět sezón a zahrála si široké spektrum prestižních divadelních rolí. Již tehdy nehrála jen naivky, ale i plnokrevné dramatické postavy.

Provdala se za hereckého kolegu Jiřího Michného a v roce 1963 se jí narodila dcera Tereza. Manžel záhy zemřel a Hlaváčová se rozhodla vrátit do Národního divadla, které jí již dříve nabídlo angažmá. Její první rolí byla Maggie v Millerově hře Po pádu a následovaly desítky dalších slavných postav. Jana Hlaváčová měla štěstí, že zažila slavnou éru Národního divadla, které tehdy systematicky budovalo svůj repertoár na silných hereckých osobnostech. Stala se neoficiální první dámou naší první scény. V Národním divadle si našla druhého životního partnera – herce Luďka Munzara. V roce 1971 se jim narodila dcera Barbora, která se později stala rovněž úspěšnou herečkou. V roce 1990 společně s manželem z Národního divadla odešli.

Jana Hlaváčová je považována za jednu z nejvýznamnějších hereček 2. poloviny 20. století. Má mimořádně široký herecký rejstřík, objevovala se v komediích, antických dramatech i psychologických hrách. Je držitelkou ceny Thálie za rok 1996. V roce 2012 získala cenu Thálie za celoživotní mistrovství v činohře.

Odkazy

Fotografie