Kde jsem:

Adventní kalendář

Jan Skopeček — Lidé — Česká televize

herec

narozen 19. září 1925

Herec a dramatik Jan Skopeček se narodil 19. 9. 1925 v Litoměřicích do rodiny živnostníka. Však také na pokyn otce studoval obchodní akademii, ale zároveň potajmu hrál v ochotnickém divadle. V roce 1942 neuspěl u zkoušek na konzervatoř a začal pracovat v továrně. Jako židovský míšenec prožil na konci války sedm měsíců v koncentračních táborech Kleinstein a Osterode. Po útěku a návratu do Československa působil těsně po konci války v Brně, Přerově a v Jihlavě: tam se v místním Horáckém divadle seznámil se svou budoucí manželkou, herečkou Věrou Tichánkovou. Následně oba odešli do Prahy, kde se ještě s dalšími herci stali na konci roku 1948 spoluzakladateli Divadla Žižkov, které se posléze přemístilo do Libně (od roku 1951 pod názvem Divadlo S. K. Neumanna, dnes Divadlo pod Palmovkou). V roce1949 se Jan s Věrou vzali a ve třiapadesátém se jim narodila dcera Marie, která se později v sedmdesátých letech provdala do Francie. V roce 1968 dostal Skopeček za svůj názor, co si myslí o sovětské okupaci (později otištěný a nazvaný Dopis Brežněvovi) zákaz hraní ve filmech, který trval až do roku 1973.

Se zmíněným Divadlem S. K. Neumanna Jan Skopeček spojil celý svůj herecký život, v podstatě až důchodu. Byly mu svěřovány hlavně charakterní role spojené s jemnou komikou – milovníky nehrál prakticky nikdy. Diváci ho mohli vidět v shakespearovských hrách Veselé paničky windsorskéSen noci svatojánské, Goldoniho veselohře Sluha dvou pánů anebo v klasických tuzemských kusech typu Naši furianti, Hrátky s čertem či Fidlovačka. Po odchodu do důchodu hrál pod Palmovkou občas jako host (například v klasikách Lakomecnebo Zelňačka), pohostinsky působil a působí i v dalších divadlech – v Hudebním v Karlíně, ve Strašnickém a v Divadle Komedie. 

Co se týče filmu a televize, má Skopeček na svém kontě okolo 150 rolí, povětšinou epizodních – často hrál zahradníky, sluhy nebo komorníky, zejména anglické, což mu sedělo, neboť měl rád suchý anglický humor. Tou jeho filmovou největší a nejslavnější je předseda JZD Potůček z TV seriálu Tři chlapi v chalupě (1962–1963) a filmů Tři chlapi po roce (1964) a Tři chlapi na cestách (1973). Větší role měl kupříkladu ve filmech Fantom Morrisvillu (1966), Nahá pastýřka (1966), Rakev ve snu viděti (1968),  Přehlídce velím já (1969),  Parta hic (1976), Marečku podejte mi pero (1976), Císař a tambor (1998), Kameňák (2003) nebo v TV-seriálech Rodina Bláhova (1959), Sňatky z rozumu (1968), Hříšní lidé města pražského (epizoda Kaprova smrt, 1969) či Dobrodružství šesti trampů (1969). Skopeček ale není jen herec, nýbrž i dramatik – napsal několik rozhlasových dramatizací a šest divadelních her (mj. Pes baskervilský dle pův. románu A.C. Doylea, 1965). Jeho nejznámějším kusem je Záhada červeného pudru (1972), v jehož televizní adaptaci si také zahrál hlavní roli detektiva Sherlocka Holmese.  Scénáristicky se podílel i na několika dílech populárního rozhlasového pořadu Jak se máte Vondrovi. ČT o něm natočila několik dokumentů, nejznámější jsou Neobyčejné životy: Jan Skopeček (2009) a 13. komnata Jana Skopečka (2013).
V roce 2013 vyšla jeho autobiografická  kniha Jan Skopeček o sobě. Za své působení v divadle získal v roce 1962 Cenu hlavního města Prahy, v roce 1995 od Nadace Život umělce cenu Senior Prix.

Odkazy

Fotografie