Novinář Marcello ve víru sladkého života a v dravém obětí náruživých žen. Felliniho freska s Marcellem Mastroiannim v hlavní roli

Federico Fellini, světově proslulý autor, oscarový režisér a velikán italské kinematografie by 20. ledna oslavil sté narozeniny. K příležitosti tohoto významného výročí proto Česká televize uvede v následujících týdnech několik Felliniho nejznámějších děl, počínaje zlomovým Sladkým životem (1960). Režisérova kariéra se rozprostírá od poválečného neorealismu až k 90. letům, ustál přechod od černobílého k barevnému filmu a také několik uměleckých směrů. V 50. letech natočil Fellini dva vynikající filmy se svou ženou, herečkou Giuliettou Masinovou: Silnici (1954) a Cabiriiny noci (1957). Prvky neorealismu z Darmošlapů (1953) vystřídal niternější přístup, důraz na psychologii postav a ucelený příběh. Více společného má s Darmošlapy následující Sladký život (1960): film, který spolu s Rosselliniho Generálem della Rovere (1959) opět získal pro italskou kinematografii zájem a uznání ve světě. Dějištěm snímku je tehdejší Řím, hlavní postavou novinář Marcello v podání Felliniho dvorního herce Marcella Mastroianniho. Přestože Marcello pořád trochu pomýšlí na dráhu seriózního spisovatele, vymetá večírky a píše v podstatě bulvár. V první části filmu mu jeho spisovatelské ambice ještě můžeme uvěřit, i jeho pohrdavý odstup od povrchního sladkého života římské smetánky, o které píše. Stejně tak ještě zbývají stopy upřímného citu ve vztahu k otci či snoubence Emě, kterou nicméně vytrvale podvádí. Felliniho hrdina je však v podstatě slaboch a postupně podléhá pozlátku, což se odráží i na vnějškové proměně tváře a chování. Rezignuje na dřívější ambice, stává se součástí marného světa…

Felliniho freska zobrazuje jak život bohatých a podivné hodnoty jejich světa, tak situaci obyvatel Říma z opačného konce sociální hierarchie. Ukazuje už v té době bezohledný hon bulvárních novinářů, stejně jako náboženský fanatismus a pověrčivost. Skandálnost některých scén a témat, která v době uvedení pobuřovala (řada scén neprošla cenzurou), dnes už nikoho nepohorší. Sladký život však zaujme i dnes právě obrazem povrchnosti, honby za senzacemi a pochybnými hodnotami, stejně jako morálním tápáním hlavní postavy. Vedle Marcella Mastroianniho zazářily ve filmu i mezinárodní hvězdy Anita Ekbergová jako filmová diva Sylvie (usínající jen ve dvou kapkách parfému), Anouk Aiméeová (bohatá neuspokojená Magdalena) a v překvapivé neoldshatterhandovské roli Lex Barker (snoubenec Sylvie). Sladký život je pro mnohé vrcholným Felliniho dílem, spojujícím autobiografické momenty i velkou společenskou alegorii. Byl oceněn Zlatou palmou v Cannes 1960, cenou Kruhu newyorských filmových kritiků a ze čtyř nominací na Oscara proměnil jednu (pro Piera Gherardiho za nejlepší kostýmy).

Napište nám