iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
27. 7. 2003
15:15 na ČT1

1 2 3 4 5

23 hlasů
27647
zhlédnutí

Domácí víno

Dana Medřická a Bohuš Záhorský v rodinné komedii

86 min | další Filmy »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Domácí víno

  • 00:01:47 ZVONÍ U DVEŘÍ.
  • 00:01:57 To je dost, že jdete.
    Nazdar, Alenko!
  • 00:02:00 Ahoj, mami!
    Vy toho nesete.
  • 00:02:04 -Tak co? Přijela?
    -Jo. -A kde je?
  • 00:02:09 -Blani! Kde je? -Ona někam šla.
    -Šla nakoupit.
  • 00:02:15 -Snad jste ji neposlaly?
    -My, ne!
  • 00:02:19 Vy jste toho schopné.
  • 00:02:22 Ani kabát nezvednou.
    Nemáte s ní kousek soucitu.
  • 00:02:26 Co je to tady?
  • 00:02:29 Ona nemá chvilku klidu.
    I domů si přinese práci.
  • 00:02:33 A vy ji pošlete nakoupit.
  • 00:02:36 A co vlastně,
    vždyť tady všechno je.
  • 00:02:39 To nádobí jste mohly také umýt.
    Je ho tady.
  • 00:02:47 Alenko, jdi,
    přines mi horkou vodu.
  • 00:02:50 Ale horkou!
    Nech to pořádně odtéct.
  • 00:02:54 Já nevím, holky,
    jako kdybych vás neměla.
  • 00:02:58 Člověk přiběhne z práce,
    ani se neposadí
  • 00:03:01 a už aby dělal znovu.
    Nevím, kdy si mám odpočinout.
  • 00:03:08 Alenko, tu vodu!
  • 00:03:16 Myslela jsem si,
    že až budete starší,
  • 00:03:19 že to bude lepší.
    Ale kdepak!
  • 00:03:22 Lij to!
    Ono je to zrovna naopak.
  • 00:03:27 A Blanku pošlete nakoupit.
    Ona je tak nepraktická.
  • 00:03:34 Neschopná stát ve frontě.
    Ani se nezeptá, jestli to mají.
  • 00:03:40 -Ale ona se zeptá.
    -Ale nezeptá, ty mlč!
  • 00:03:44 ZVONÍ U DVEŘÍ.
  • 00:03:47 To je ona.
  • 00:03:50 Blaničko!
  • 00:03:53 -Odpusťte, prosím.
    -Dobrý večer. To je nedorozumění.
  • 00:03:57 -Tady máte telegram,
    podepište mi ho. -Tady?
  • 00:04:01 -Tady, děkuji.
    -Hned to bude. Holky, korunu.
  • 00:04:07 Hned to bude.
  • 00:04:17 -Tady to je.
    -Děkuji uctivě.
  • 00:04:19 -Příjemnou neděli.
    -Vám také. Na shledanou.
  • 00:04:31 Ježíši, kytičky vadnou!
    Já nic nestíhám.
  • 00:04:34 Holky, domyjte to nádobí!
    Ale pořádně, ne jako včera.
  • 00:04:38 Hlavně ty, Vendo,
    utíráš to jako náměsíčná.
  • 00:04:44 -Tu korunu už neuvidíš.
    -No a? -Když jsi blbá, tak dávej.
  • 00:04:57 Co tady děláte?
    Někdo zvoní.
  • 00:04:59 -Blaničko!
    -Maminko!
  • 00:05:03 Děvečko moje, vítám tě.
    Pojď dál. Odlož si.
  • 00:05:10 Ukaž se mi.
  • 00:05:14 -Není ti nic?
    -Ne, nic. -Pojď dál!
  • 00:05:21 Ty máš nové boty. A pěkné!
  • 00:05:28 -Kolik stály?
    -90 korun.
  • 00:05:31 Ty jsou hezounké.
  • 00:05:34 Podívejte se, holky, za 90 korun.
    Vy jen za 130, 150.
  • 00:05:39 -Tady za 90 a jaké pěkné.
    -Pěkný?
  • 00:05:43 Prosím tě, co máš?
    Ty abys něco neměla.
  • 00:05:47 Jsou hezounké.
  • 00:05:50 Ale nemusela jsi šetřit.
    Nelíbily se ti dražší?
  • 00:05:55 -Ne, maminko!
    -Pojď, moje malá.
  • 00:06:00 Jo, přišel ti telegram.
  • 00:06:29 -Něco se stalo?
    -Nic, mamičko!
  • 00:06:31 Přece by ti neposílali telegram
    jen tak. Ukaž!
  • 00:06:35 -Maminko! -Co je?
    -Je to její telegram.
  • 00:06:38 To vím, ale přece mi může říci
    kvůli čemu?
  • 00:06:42 -Mně to řekneš, viď?
    -Ano. -Vidíte to, holky!
  • 00:06:46 To nic není. To jen tak.
  • 00:06:49 Není to od Bronislava?
    Jak se má? Ještě se neoholil?
  • 00:06:53 -To je od něho. Blanička se stydí.
    -No tak, mami!
  • 00:07:02 No co? Ale, Blani,
    přece bys nebrečela.
  • 00:07:09 My jsme ošklivé, ale to víš,
    takový vousáč na naši Blaničku.
  • 00:07:16 -Mohl by jí ublížit.
    -Mamičko, prosím tě, nech mě.
  • 00:07:20 To víš, že jo. Schovej si to.
    Přece bys nebrečela.
  • 00:07:39 Prosím tě, na co tolik mouky?!
  • 00:07:45 -Blaničko, budou biftečky.
    -Já ti pomohu, nechceš?
  • 00:07:50 Ale kdepak, ty si sedni,
    já to udělám.
  • 00:07:53 Slyšíte to, holky?
  • 00:07:56 Řekne mi některá z vás:
    "Já ti pomohu, maminko."
  • 00:08:00 -Jednou za týden.
    -Ale řekneme. A ty nám řekneš:
  • 00:08:04 "Jdi se raději učit, ať něco umíš."
    A teď nám to vyčítáš.
  • 00:08:09 -Nevymýšlíš si, náhodou?
    -Nevymýšlím. -Myslím, že jo.
  • 00:08:15 Nech toho. To holky udělají.
    Ať se ukáží, když mají řeči.
  • 00:08:20 Pojď se opláchnout.
  • 00:08:24 -Nebo se chceš radši vykoupat?
    -Ale ne.
  • 00:08:27 To bys mohla. Napustím ti vanu.
    Večeři ti dáme do postele.
  • 00:08:32 S tatínkem si k tobě sedneme
    a budeme si povídat.
  • 00:08:36 -Já bych ráda viděla toho Otu.
    -Jakého? -Jejího.
  • 00:08:44 Mami, přece víš,
    že má dnes přijít, ne?
  • 00:08:48 Copak mě napadlo, že je sobota?
    Jednou za čas přijede Blanička.
  • 00:08:53 -Mně to nevadí. -Jednou za týden
    máš právo na trošku klidu.
  • 00:08:58 Pojď, děvečko!
  • 00:09:01 Ona se sem 3 hodiny trmácí
    a oni ji strčí do postele.
  • 00:09:06 V sobotu večer do postele!
  • 00:09:09 Je to pro ni oběť,
    že sem jezdí.
  • 00:09:12 Ona se obětuje pro ně
    a oni zase pro ni.
  • 00:09:16 Všichni se obětují a na houby.
  • 00:09:19 Kdyby ji nechali,
    ať si dělá co chce.
  • 00:09:23 Alenko, já se ti divím,
    přivést sem v sobotu cizího kluka.
  • 00:09:28 Nebude moci ani k zrcadlu
    nebo na záchod.
  • 00:09:38 Jsem ráda, že s ním chodíš.
    Zdá se to být sympatický hoch.
  • 00:09:45 Vždyť jsi ho ani neviděla.
  • 00:09:47 Prosím tě,
    tolik o něm už mluvila.
  • 00:09:50 Přiveď si ho, já proti tomu
    nic nemám. Ale proč dnes?
  • 00:09:54 Nechtěla jsem,
    ale tys říkala, že musím.
  • 00:09:58 To se ví, když chcete na hory.
  • 00:10:01 Přijdeš do maléru ani nevíš jak.
    A kdo se o tebe bude starat?
  • 00:10:06 Máma, že jo?
    Počkej, až ho poznáš.
  • 00:10:14 -Vždyť ho znám.
    -Ale já ho neznám.
  • 00:10:18 -Za ten večer ho moc nepoznáš.
    -Právě. Může se ti něco stát.
  • 00:10:25 Kdo ví, jaký je to grázl.
    Musíš ho poznat.
  • 00:10:28 Nemohu ho poznat,
    když s ním nikam nepojedu.
  • 00:10:32 Jdi s ním, kam chceš.
    Já proti tomu nic nemám.
  • 00:10:38 Na noc tě chci vidět doma.
    Na to máte času dost.
  • 00:10:43 Nedělej opičky! To je vážná věc.
    Co se směješ?
  • 00:10:48 -Mami, tak mě pusť.
    -To si rozmyslím.
  • 00:10:54 -Už jsme si to zaplatili.
    -To je také jediný důvod.
  • 00:10:58 -Tak jo?
    -Jestli nebudeš odmlouvat.
  • 00:11:02 -Nebudu ani trošku.
    -To jsem zvědavá.
  • 00:11:09 Běž se trochu obléknout, běž.
  • 00:11:12 Přijela Blanička,
    budeš mít návštěvu,
  • 00:11:15 -tak musíme mít něco
    slavnostnějšího. -Holky, to víno.
  • 00:11:19 -Co je zase?
    -Zapomněla jsem koupit víno.
  • 00:11:24 Co blázníte, jaké víno?
  • 00:11:26 Já jsem myslela,
    že když přijde Ota...
  • 00:11:29 Na co kupovat víno?
    Vždyť máme naše. To ti nechutná?
  • 00:11:36 Dobře jsi udělala, Blaničko!
    Nač kupovat víno?
  • 00:11:43 Kupované víno!
    Kdo ví, co do toho dávají?
  • 00:11:46 -Běž se oblékat, co koukáš?!
    -Ale proč? Do čeho?
  • 00:11:50 Budeš mít návštěvu
    a budeš postrojená jak...
  • 00:11:54 -Vždyť tak chodím celý den.
    -Ježíši Kriste, tak se neoblékej!
  • 00:12:00 On přijde vyfiknutý
    a ty vedle něho jako šmudla.
  • 00:12:04 Necucej si prsty
    a přines mi salát!
  • 00:12:07 -Jaký salát?
    -Celerový.
  • 00:12:09 Včera jsem dostala celer
    bez fronty. Byla jsem ráda.
  • 00:12:14 Dělala jsem ho až do noci.
    Bude pěkně měkký.
  • 00:12:18 Přines cibulku.
    Rozkroj ji na půlku.
  • 00:12:22 Pokrájej ji na drobno
    a posyp ten celer.
  • 00:12:25 Ty ho s tatínkem ráda, Blaničko!
    To si pochutnáte.
  • 00:12:30 Napřed to musíš rozkrájet
    na malé kousky.
  • 00:12:45 Ukaž se!
    Vidíš, jak ti to sluší.
  • 00:12:48 Hezky se učeš
    a běž pomoci Vendě se salátem.
  • 00:12:52 -V kolik, že má přijít?
    -Už tu měl být.
  • 00:12:56 Pěkně děkuji. Co teď?
  • 00:13:04 Ježíši, celer.
    Jestli maminka začne o tom,
  • 00:13:10 jak ho tatínek rád a jak
    mu prospívá.
  • 00:13:13 No jo, to je hrozné.
  • 00:13:15 Holky, dělejte!
    Musíme oloupat brambory.
  • 00:13:19 Jestli s tím začne před Otou,
    tak se zblázním.
  • 00:13:22 -Nezapomeňte to polít octem.
    -Ještě ocet.
  • 00:13:28 -Okysel to, ať si dají.
    -Ochutnej to.
  • 00:14:04 -Blani, nešla bys ochutnat salát?
    -Jo.
  • 00:14:08 ZVONEK U DVEŘÍ.
  • 00:14:11 Běžte otevřít. To je tatínek.
    Už je nejvyšší čas.
  • 00:14:18 -Tatínku!
    -Blaničko, nazdar!
  • 00:14:22 -Nazdar, tati!
    -Ahoj! -Nazdar, holky!
  • 00:14:25 -Tak co? -Pořád stejně.
  • 00:14:29 -Tak co dělá Hradec? -Stojí.
    -Stojí.
  • 00:14:32 -A škola? -A škola? -Zatím také.
    -Zatím také.
  • 00:14:37 -Děti zlobí? -Děti zlobí?
    -Není to tak zlé.
  • 00:14:41 SMÍCH.
  • 00:14:44 -Vítám tě, tatínku!
    -Nazdar, holčičko.
  • 00:14:47 Oloupejte to.
    Udělej si pohodlí. Posaď se.
  • 00:14:55 Nebo ne, počkej!
  • 00:14:59 -Mohl bys skočit pro pivo?
    -Ano, holčičko! Sedmičku?
  • 00:15:04 -Vždyť přijela Blanička.
    -Tak dvanáctku? Tak desítku.
  • 00:15:09 Holky, jaký je ten celer?
    Dobrý! Ještě trochu octa a olej.
  • 00:15:19 -Tatínku, co tu děláš?
    Za chvíli je tady. -Kdo?
  • 00:15:24 -Ježíši, Ota! -Jaký Ota?
    -Můj! -Její!
  • 00:15:30 -To je on.
    -Neotvírej, dokud ti neřeknu.
  • 00:15:35 Jděte s tím pryč.
    Nemůžete s tím tady překážet.
  • 00:15:40 Tady to vypadá, to je hrůza!
  • 00:15:43 Co vás to napadá
    s bramborami do pokoje?
  • 00:15:48 -Kam s nimi? -Někam!
    -Na záchod?
  • 00:15:54 Tady se to pálí.
  • 00:16:05 Alenko, ukaž se! Dobré.
  • 00:16:08 Už!
  • 00:16:13 -Ahoj!
    -Ahoj! -Pojď dál. -Kam?
  • 00:16:22 Někdo zvonil?
  • 00:16:24 -Dobrý den.
    -Dobrý den. Pěkně vás vítám.
  • 00:16:29 -To je Ota.
    -Moc mě těší. Kučerová.
  • 00:16:32 -Dobrý den, Jedlička.
    -Těší mě, pane inženýre!
  • 00:16:36 -Tatínku! -Ano, maminko!
    -Tady pan inženýr...
  • 00:16:41 -Jedlička. -Těší mě.
    -Jedlička, těší mě.
  • 00:16:49 -Ahoj!
    -No tak, Vendo! Ona je malá.
  • 00:16:54 Svlečte se, pane inženýre
    a pojďte do salonu.
  • 00:16:59 -Prosím.
    -Až po vás. My jsme tady doma.
  • 00:17:06 -Děkuji pěkně.
    -Tak, Alenko!
  • 00:17:09 Posaďte se u nás.
  • 00:17:11 To víte, sobota,
    všichni jsme celý den z domu.
  • 00:17:16 -Udělejte si pohodlí a posaďte se.
    -Děkuji.
  • 00:17:28 Pro Krista!
  • 00:17:30 Zbláznili jste se,
    tady s tím překážíte.
  • 00:17:34 -Vezměte si to někam jinam.
    -A kam?
  • 00:17:37 -Třeba do koupelny.
    -Tak pojď.
  • 00:17:54 Maminko, je tam prádlo.
  • 00:18:00 -Tak co? -Tak nic.
    -A máš se? -Dobrý.
  • 00:18:09 -Za chvíli bude večeře.
    -Tak co, děti?
  • 00:18:13 Proč se neposadíte, pane inženýre?
    Alenko, posaď pana inženýra.
  • 00:18:25 -Proč tam nezůstanete?
    -Je tam prádlo.
  • 00:18:29 To se Blanka nebude moci vykoupat.
    Tady s tím překážet nemůžete.
  • 00:18:34 Mám teď moc práce,
    vezměte si to někam jinam.
  • 00:18:38 -Vendo, talíře.
    -No jo!
  • 00:18:42 -Pojď na ten záchod.
    -Na záchod?
  • 00:18:50 Hele, ne aby ses prokecl.
    Ty jsi takový, že všechno řekneš.
  • 00:18:55 Ale neboj se!
  • 00:18:58 Když se tě někdo bude na něco ptát,
    tak řekni ano nebo ne.
  • 00:19:03 -A nepouštěj se do žádných diskusí.
    -Jasně.
  • 00:19:07 Ne aby ses prokecl,
    že nejsi student.
  • 00:19:10 Ne abys říkal něco o tom,
    co mistr a tak.
  • 00:19:15 -Počkej, říkal jsem ti to? -Co?
    -Mistr mi dnes nabízel...
  • 00:19:20 -Prosím tě!
    -Pardon.
  • 00:19:34 To maso vypadalo tak pěkně,
    ale je to tvrdé.
  • 00:19:38 Příbory jsi nechystala?
  • 00:19:49 Pardon.
  • 00:19:52 To nic, mladý muži.
    Jen pojďte dál.
  • 00:20:00 Už jsme hotovi.
    Maminko, už to máme.
  • 00:20:13 KLEPÁNÍ.
    Alenko, večeře!
  • 00:20:17 Mohu?
  • 00:20:22 -Kde je pan inženýr?
    -Na záchodě.
  • 00:20:28 Co tady sedíš? Pojď nám pomoct.
  • 00:20:38 Maminko! To je blázinec!
  • 00:20:52 A co teď? Rychle to ukliď!
  • 00:20:57 Račte, pane inženýre.
    Alenko! Prosím.
  • 00:21:03 -Děkuji. Račte, prosím.
    -Až po vás, pane inženýre!
  • 00:21:10 -To jak je to naleštěné, tak...
    -Ano.
  • 00:21:13 -Nic se vám nestalo?
    -V pořádku.
  • 00:21:16 -Tatínku, nezapomeň, že máme hosta.
    -Aha.
  • 00:21:23 Sedněte si sem!
  • 00:21:25 -Paní Kučerová, nejsem žádný
    inženýr. -To nevadí.
  • 00:21:30 Za to se nemusíte stydět.
    Tatínku, sedni si.
  • 00:21:34 Vy také pane inženýre!
    Jen ne na roh.
  • 00:21:37 Měl byste zlou tchýni.
    Berte si a nechte si chutnat.
  • 00:21:56 Ten je pěkný!
    Tak, Alenko, vezmi si.
  • 00:22:03 Co mě to dáváš?
    Víš, že nikdy nejím.
  • 00:22:06 Mně stačí, když vidím,
    jak vám chutná.
  • 00:22:09 Tady dáme brambůrky.
    S dovolením.
  • 00:22:13 -Stačí.
    -Ale ještě trošku.
  • 00:22:18 Berte si, tady!
    Papriku nebo okurku?
  • 00:22:21 Ten salát se mi zdá trochu hořký.
  • 00:22:25 Tady trochu omáčky.
    Mohu na to?
  • 00:22:36 -Dobré chutnání přeji.
    -Dobrou chuť.
  • 00:22:46 -Na pivo jsme zapomněli.
    Chutná ti, tatínku? -Moc dobré.
  • 00:22:51 -A pan inženýr? Dobré?
    -Ano, prosím. Je to moc bezva.
  • 00:22:56 To jsem ráda. Jenom to pivo.
    Tatínku, nenašlo by se tam něco?
  • 00:23:02 Jen seď, na to je čas.
  • 00:23:04 Holky připravte skleničky,
    když už tatínek vstal.
  • 00:23:08 Ty seď! Vy také, pane inženýre!
    Nenechte se rušit.
  • 00:23:13 Jen seďte a pokračujte.
    My jsme tady hned.
  • 00:23:35 Tatínku, pojď.
  • 00:23:41 -Mně spíše slabší.
    -Máte strach?
  • 00:23:45 -To je domácí, slaboučké.
    -To je víno.
  • 00:23:48 -To je víno?
    -Vy jste myslel, že je to šťáva?
  • 00:23:52 Kdepak, to je víno našeho tatínka.
  • 00:23:55 Alenka chtěla víno koupit,
    ale já jsem jí říkala:
  • 00:23:59 že není potřeba,
    když máme domácí.
  • 00:24:02 Uvidíte, je lepší.
    Dělali jsme ho s tatínkem.
  • 00:24:06 Tady má Alenka, slaboučké.
  • 00:24:14 Tady si nalijte.
  • 00:24:20 Hotovo? Tak na zdraví.
    In vino veritas, jak se říká.
  • 00:24:28 -Ve víně je pravda.
    -Spíše voda.
  • 00:24:32 Neměla bys mluvit při jídle,
    mamičko!
  • 00:24:36 Copak já jím? Já nejím.
  • 00:24:42 Mně stačí, když vidím,
    jak vám chutná.
  • 00:24:54 A salát, tatínku!
  • 00:24:57 Vždyť sis nevzal salát.
    Dělali jsme ho jen kvůli tobě.
  • 00:25:01 Ukaž, jaký je dnes?
    Tatínek ho rád.
  • 00:25:07 Výborný.
    Vezměte si také, pane inženýre.
  • 00:25:11 Tatínek ho moc rád,
    protože mu prospívá.
  • 00:25:15 Je zdravý, celerový.
  • 00:25:17 Také ho jednou budete jíst,
    ještě rád.
  • 00:25:20 -Prosím tě, mami! -Co?
    -Ale nic.
  • 00:25:23 Co je? To nemůžeš takhle...
    Proč jsi to nedojedla?
  • 00:25:29 -Není ti nic?
    -Ne.
  • 00:25:33 Já doufám, že jste nic neprovedli.
    Jste pořád spolu.
  • 00:25:39 Kdyby jednou nedojedl táta a řekl,
    že mu není dobře,
  • 00:25:44 tak ho budeš podezírat také.
  • 00:25:47 -Z čeho? -Že je v tom.
    -V čem?
  • 00:25:50 Prosím tě, Vendo, nebuď prostořeká!
    Podívejte se na ni.
  • 00:25:55 Ještě nemá všechny zuby venku
    a už si dovoluje na starší.
  • 00:26:00 Řekněte, pane inženýre,
    vzal byste si takovou žábu?
  • 00:26:04 Jde o to,
    jestli bych si ho vzala já.
  • 00:26:07 -Buďte rád, že nemáte sestru.
    Nebo máte? -Ne, nemám.
  • 00:26:12 -Není o co stát. -Ano, to jistě.
    -Už to mohu odnést? -Ano.
  • 00:26:17 -Postavím na kafe. Jaké pijete?
    -Děkuji, spíše slabší.
  • 00:26:23 -Ba ne, silné. On se stydí.
    -Přece víš, že kafe nerad.
  • 00:26:29 -A když tak slabé.
    -Buď klidný, vypiješ moje.
  • 00:26:33 Alespoň jednou dostanu
    pořádné kafe.
  • 00:27:09 -Dobrý večer.
    -Dobrý večer.
  • 00:27:19 Nerozsvítili byste tu lampu?
  • 00:27:38 -Vidíte?
    -Já nevidím, tatínku!
  • 00:27:42 Tak ji dáme blíže.
  • 00:28:02 -Tak co, Blaničko, jak jsi se měla?
    -To víš, pořád stejně.
  • 00:28:12 -Také tam pršelo?
    -Tady pršelo? -A jak!
  • 00:28:17 V pondělí začalo
    a nepřestalo až dodnes.
  • 00:28:23 -Nemám už jít?
    -Ne, teď to teprve začne.
  • 00:28:28 Tady je to kafíčko.
  • 00:28:36 Pro pana inženýra silnější.
  • 00:28:42 -To voní.
    -Děkuji. -Ale zdravé to není.
  • 00:28:46 Neměl byste. Kdopak vás to naučil?
    Alenko, vezmi si.
  • 00:28:52 -Tady má Blanička.
    -Děkuji.
  • 00:28:57 Tady tatínek čajíček.
    On kafíčko nesmí.
  • 00:29:05 -A já? -Ty si udělej šťávu,
    Vendulko, jestli máš žízeň.
  • 00:29:12 Na to si nezvykej.
  • 00:29:15 Káva a kouření to je pro mladá
    děvčata to nejhorší.
  • 00:29:19 -Aleně jsi dala.
    -Je starší a také má návštěvu.
  • 00:29:24 Nehoupej se na židli!
    Jestli se rozbije, zaplatíš ji.
  • 00:29:29 No jo!
  • 00:29:34 A jak ty ses měla celý týden?
    Také tam pršelo?
  • 00:29:38 -To už jsme jí říkali. -Pršelo?
    -Ne, tam je pořád hezky.
  • 00:29:42 -A co je tam nového?
    -Přijel tam cirkus a zase odjel.
  • 00:29:48 A byla jsi? Nebyla, viď?
    Já jí to pořád říkám,
  • 00:29:52 aby šla do kina,
    když tam nic jiného není.
  • 00:29:56 Ona je v pohraničí
    a my ji odtud nemůžeme dostat.
  • 00:30:00 Teď přijede cirkus a ty nejdeš.
  • 00:30:03 -To tě Bronislav nemůže vzít
    do cirkusu? -On mě vezme.
  • 00:30:08 -Tak proč jsi nebyla?
    -On nemohl.
  • 00:30:11 Prosím tě, nemohl?
  • 00:30:13 Takhle vypadá pořádný člověk?
    Uvidí jinou a nechá tě.
  • 00:30:21 -Jsi taková důvěřivá buchtička.
    -Mamičko, prosím tě!
  • 00:30:27 PLÁČ.
  • 00:30:29 Vendulko, co je ti?
    Proč brečíš?
  • 00:30:32 To kvůli tomu kafíčku?
    Ale jdi! Tak já ti ho udělám.
  • 00:30:36 Do toho tvého hrníčku, jo?
  • 00:30:43 Ona je ještě malá.
  • 00:30:51 Blanko, ty ses s ním rozešla?
    Ona se s ním rozešla, ne on s ní.
  • 00:30:58 -Ty ses s ním rozešla?
    -A s kým? S Bronislavem?
  • 00:31:04 -Rozešla! No a co brečíš?
    -Ty jsi pitomá.
  • 00:31:07 To kvůli mámě. Ale on tě má rád.
  • 00:31:11 On nemůže za to, že máma z tebe
    chce mít starou pannu.
  • 00:31:15 Přece si mohu chodit s kým chci!
  • 00:31:19 S kým chce máma, ty mazlíčku!
    Jak se s ním můžeš rozejít?
  • 00:31:25 Copak si myslíš,
    že ještě někoho takového najdeš?
  • 00:31:30 Já dostat takový dopis,
    tak ho utíkám odprosit.
  • 00:31:36 Na, vysmrkej se.
  • 00:31:39 Tady je to.
  • 00:31:42 Co je zase tobě, Alenko?
    Proč brečíš?
  • 00:31:45 -Na, napij se.
    -To je moje kafe.
  • 00:31:48 Vždyť ti ho nikdo nebere.
    Co se tady stalo?
  • 00:31:53 Pane inženýre,
    vy jste snad zůstal normální.
  • 00:31:56 -Copak se všichni zbláznili?
    -Nic se nestalo, mamičko.
  • 00:32:01 -To vidím. Co je, Alenko!
    -Ale nic.
  • 00:32:05 Já tedy nevím.
    Jak odejdu, tak je pohoda pryč.
  • 00:32:10 Jak tu nejsem,
    tak se něco strhne.
  • 00:32:13 -Kam jdeš?
    -Musím si skočit k Věře.
  • 00:32:17 Teď večer k Věře?
    Co tě to napadlo?
  • 00:32:21 Tak pěkně se bavíme. Sedni si.
    Jednou za čas máme návštěvu.
  • 00:32:28 To kvůli mně...
  • 00:32:30 I kvůli vám, pane inženýre.
    Věru může vidět kdykoliv.
  • 00:32:35 -Ale kdo ví, kdy vás zase uvidíme.
    -To snad ne, proboha!
  • 00:32:41 Blaničko hezky seď a bav se!
  • 00:32:43 My nejsme žádná nóbl rodina.
    Já jsem byla z 5 dětí.
  • 00:32:48 Neměla jsem ani haléř,
    když si mě tatínek bral.
  • 00:32:52 -To byly těžké doby. Viď, tatínku!
    -No jo.
  • 00:32:57 To nás ani nenapadlo,
    že bychom mohli dát děti studovat.
  • 00:33:02 Já na politiku moc nejsem.
    Tatínek, ten spíše.
  • 00:33:06 To víš, že jo, maminko!
  • 00:33:09 To s těmi školami,
    to je moc dobré.
  • 00:33:12 Jinak se člověk dře jako předtím
    a ještě více než předtím.
  • 00:33:18 A co z toho? Co já mám z toho,
    že jsou teď jesle.
  • 00:33:22 Nebo že vám vyperou pleny
    a přivezou vám je až do bytu.
  • 00:33:27 Já jsem to všechno odřela
    a teď dřu zase.
  • 00:33:30 Takový socializmus zase není,
    abych si dala vydrátkovat parkety.
  • 00:33:36 Já na to peníze nemám.
    I lidé jsou k horšímu.
  • 00:33:41 To s těmi školami to je dobré.
  • 00:33:44 -Dát dvěma dětem vysokou,
    na to musely být peníze. -No.
  • 00:33:50 Nebo vy byste na to měli i dříve?
    Ne? Čímpak byl tatínek?
  • 00:33:55 Víte, no, tatínek...
    ZPĚV.
  • 00:33:59 -"Koupím já si zlaté koně
    v bazaru..." -No, holky!
  • 00:34:04 "...zapřáhnu si je
    do zlatého kočáru."
  • 00:34:07 Tak se na ně podívejte,
    nejsou to děti?
  • 00:34:11 To ony pořád,
    každou chvíli takhle spustí.
  • 00:34:14 Pořád tyhle nové písničky.
  • 00:34:17 Já nevím, kdekdo to zpívá,
    ale já na to nejsem.
  • 00:34:21 Ještě ten Matuška,
    z toho na vás něco dýchne.
  • 00:34:25 Když on spustí tu:
    "Ach, ta láska nebeská..."
  • 00:34:33 To je písnička.
  • 00:34:35 -Ale copak, pane inženýre!
    -To nic. To je v pořádku.
  • 00:34:39 Já si myslím,
    že on to myslí ironicky.
  • 00:34:45 -To snad ne?!
    -Ale píše se to tak.
  • 00:34:49 Píše! Píše se ledaccos.
    Jen když to zpívá s citem.
  • 00:34:56 Takové řeči se o něm vedou.
  • 00:34:59 Řekněte,
    kdo si občas nevyhodí z kopýtka?
  • 00:35:04 -I vy někdy, že?
    -Jak já?
  • 00:35:08 -Copak jste dělal v pondělí?
    -V pondělí? -Ano!
  • 00:35:13 -Paní Gregorová vás viděla.
    -Jak ho Gregorová, může znát?
  • 00:35:21 -Lépe než já.
    -Paní Gregorová?
  • 00:35:24 Ano. Potkala jsem ji včera
    a povídám jí: "Ten hoch,..."
  • 00:35:29 -Promiňte, já paní...
    -Vy ji neznáte, ale ona vás zná.
  • 00:35:34 Říkala mi,
  • 00:35:36 že ho viděla v pondělí jít domů
    a že byl bledý a nevyspalý.
  • 00:35:42 Počkejte v pondělí?
    To jsem šel z noční.
  • 00:35:46 Z noční? To je dobré!
  • 00:35:49 Vy tomu říkáte noční?
    To je dobré!
  • 00:35:53 On šel opravdu z noční.
    On dělá na poloviční úvazek.
  • 00:36:01 -To jsem ti neříkala?
    -Ne, neříkala.
  • 00:36:05 Vy už děláte? To máte dobré.
    Nedělá vám to nějaké potíže?
  • 00:36:10 -Jaký máte průměr?
    -Čistého tak...
  • 00:36:12 -Já myslela ve škole.
    -Velké prospěchové nebere.
  • 00:36:17 Naše Blanička,
    ta měla vždy prospěchové.
  • 00:36:21 -Kolik vám za to dají?
    -700 až 800 korun.
  • 00:36:26 Alenko, nech pana inženýra,
    ať mluví sám.
  • 00:36:30 -800 korun? Vážně?
    -Ano.
  • 00:36:33 To potom budete mít 1600.
    To je dobré.
  • 00:36:38 -Tatínku, to bude mít víc než ty.
    -To má dneska kdekdo.
  • 00:36:42 To jsem nevěděla, že děláte.
    To potěší.
  • 00:36:46 Člověk hned vidí,
    že nejste takový nějaký...
  • 00:36:50 -A kam že byste to jeli?
    -Do Šlinkova.
  • 00:36:55 -To jsem ti už říkala, ne?
    -Já vím.
  • 00:37:00 -Kde tam budete spát?
    -My tam máme chatu.
  • 00:37:07 -Chatu? -Ano.
    -Velkou? -Podnikovou chatu.
  • 00:37:14 Jo, podnikovou?!
    Vždyť vy už děláte.
  • 00:37:18 -Tam jsou pokoje nebo společná
    noclehárna? -Společná.
  • 00:37:27 Já chtěl říci,
    že 2 společné noclehárny.
  • 00:37:33 -Dvě? -Ano.
    Dole bydlíme my a nahoře holky.
  • 00:37:38 -Je to docela blbé.
    -To je dobré.
  • 00:37:43 To víte, pokoje, to je lepší.
  • 00:37:46 On ten kolektiv je k něčemu dobrý.
  • 00:38:01 Co blázníš?
    1600, kde bych to vzal?
  • 00:38:04 -Chceš jet na ty hory?
    -Ano. -Tak mlč, už zase kecáš.
  • 00:38:08 Co to tam máte za hovory?
    Já vás slyším.
  • 00:38:15 Vy mi ji kazíte, pane inženýre!
  • 00:38:19 -Že mám pravdu, viďte? -Ano.
  • 00:38:24 To se mi líbí,
    že jste takový sebekritický.
  • 00:38:28 Aha, vy jste ještě nedopil.
    Odpusťte.
  • 00:38:31 -Teď už opravdu musím. -Ne!
    -Pak bude zavřený dům.
  • 00:38:35 -Tak až za chvíli.
    -Já to slíbila. -Nepustím tě.
  • 00:38:40 -Ale, mamičko!
    -Nepustím!
  • 00:38:42 -Mami!
    -Ale, Blani!
  • 00:38:52 Co to jsou za nápady brečet
    před cizím člověkem?
  • 00:38:56 Jak to vypadá? Tak jdi!
    Já jsem nevěděla, že hrozně chceš.
  • 00:39:01 Vezmi si kabát a jdi už.
  • 00:39:03 Počkej, rozloučit.
    Ale ty přijdeš brzy, viď?
  • 00:39:07 Vrať se brzy, Blaničko!
    Dej mi pusu a běž.
  • 00:39:20 Nevím, co ji to chytlo.
    Kampak?
  • 00:39:23 -My už také půjdeme.
    -Vyloučeno.
  • 00:39:26 -Posaďte se, počkáte na Blaničku.
    -Bůh ví, kdy přijde.
  • 00:39:32 Přijde, o to se nestarej!
    Sedněte si, pane inženýre.
  • 00:39:36 Vždyť jste nám ještě nic neřekl.
  • 00:39:42 -Když ho nepustíš ke slovu.
    -Tak já prý vás nepustím ke slovu?
  • 00:39:47 To ne.
  • 00:39:52 Pan inženýr tady sedí zachmuřilý,
    pořád přemýšlí.
  • 00:39:56 Není divu, že nám nic neřekl,
    když nemluví.
  • 00:40:00 To já tak vždycky.
  • 00:40:03 I doma mě pošlou nahoru,
    že jim nejsem nic platný.
  • 00:40:07 -Vy máte svůj pokoj?
    -Ano, tedy pokojíček.
  • 00:40:11 -On to byl pokoj pro služku.
    -Vy jste měli služku?
  • 00:40:15 -Ne, to maminka...
    -Myslím, že už půjdeme.
  • 00:40:19 Alenko, neskákej do řeči!
    Jsem také proti tomu.
  • 00:40:23 Ženská si má udělat všechno sama.
    A maminka je starší?
  • 00:40:29 Asi tak jako vy. Kolem 40 let.
  • 00:40:36 -Kolik je vám?
    -21 let.
  • 00:40:44 To bylo mamince asi 18 let, že jo?
    To byla mladá.
  • 00:40:50 -Máte ještě bratříčka nebo
    sestřičku? -Mám ještě bratra.
  • 00:40:56 -On je mnohem mladší, protože...
    -Myslím, že půjdeme.
  • 00:41:00 -My to jinak nestihneme.
    -Kam pořád pospícháš?
  • 00:41:05 -Nevlastní? -Ano.
    -Maminka se rozvedla? To chápu.
  • 00:41:10 Takové mladé manželství
    a hned dítě.
  • 00:41:14 To já vím podle sebe.
    Já jsem měla v 18 Blaničku.
  • 00:41:18 Maminka to ale měla lepší.
    Vy jste měli vilku.
  • 00:41:22 -To jste měli i na doktora.
    -Ne, to nebyla naše vilka.
  • 00:41:27 -Ne? Vy jste ji koupili?
    -My jsme ji jako dostali.
  • 00:41:35 -To je bezva dostat barák.
    -Ano. -Zdědili?
  • 00:41:38 Od Němců. Nějaký fabrikant,
    který v r. 45. utekl...
  • 00:41:42 A vy jste měli známé na byťáku.
    Tady vedle byla také vila.
  • 00:41:47 Říkala jsem tatínkovi,
    aby se šel zeptat, co s ní bude?
  • 00:41:52 -A že vám to dali?
    -Abyste tomu rozuměla.
  • 00:41:57 Ona maminka tam u nich vydržela
    celých 6 let.
  • 00:42:01 -Potom když měla mě,
    tak jí to z NV dali... -Jo.
  • 00:42:07 -Počkej! -Potřebuji plášť.
    -Neskákej do řeči!
  • 00:42:11 -Já ho potřebuji. -Tak počkej!
    -Čekám celý večer.
  • 00:42:15 Ta holka nemá rozum.
    Okamžik, prosím.
  • 00:42:19 -Jaký plášť? -Do práce.
    -Máš tam zástěru.
  • 00:42:22 -Teď musím mít bílý plášť.
    -Proč bílý?
  • 00:42:27 -Budeme soutěžit o titul.
    -O jaký titul? Rozumíte tomu?
  • 00:42:32 -O hrdý. -Co to meleš?
    -BSP, brigáda socialistické práce.
  • 00:42:37 Na to potřebuješ plášť?
    Co je to za blbost?
  • 00:42:41 -To není blbost, to je závazek.
    -Ale blbý.
  • 00:42:44 -To si nemůžete koupit jiný?
    -Jiné se nedělají.
  • 00:42:48 -Jen modré a černé.
    Ty mají na skladě. -No a?
  • 00:42:52 Jinak nevynikneme.
    Musí být vidět, že soutěžíme.
  • 00:42:56 -To má být vidět i bez plášťů.
    -To si myslím.
  • 00:43:00 Tady je vidět, zač to stojí.
  • 00:43:03 Říkala jsem jí,
    ať nechodí do fabriky.
  • 00:43:06 Těch pár šestáků, co jí dají,
    nás nevytrhnou.
  • 00:43:10 Aby šla do školy,
    Ale ona nechtěla studovat.
  • 00:43:14 Ani na pedagogický institut
    nechtěla, tam by ji vzali.
  • 00:43:18 Nebo na zemědělskou. Dělnický
    původ měla, tak by ji vzali.
  • 00:43:23 Ale ona ne! Musela do fabriky.
    To sis polepšila.
  • 00:43:27 Jsi na tom stejně jako my.
    Celý život dřeme a nic z toho.
  • 00:43:32 Jiní mají auto, ledničku, barák.
  • 00:43:35 Chce to nemít děti
    a pak to půjde dobře.
  • 00:43:38 Proč se pořád dřeme?
    Proč na to máme doplácet?
  • 00:43:42 Tatínek by nám o tom mohl povídat.
    Těch schůzí co bylo!
  • 00:43:47 -Jejé!
    -I když to bylo zakázané.
  • 00:43:50 To byly řeči, jaké to bude,
    až bude socializmus.
  • 00:43:54 On je asi v těch bílých pláštích.
    A aby si je každý koupil sám.
  • 00:44:01 -Prosím tě, já si ho koupím.
    -A já ho budu každý týden prát.
  • 00:44:06 -Já tedy nevím, ale...
    -Rozsuďte nás, pane inženýre!
  • 00:44:11 -Co vy si myslíte?
    -Myslím si, že na barvě nezáleží.
  • 00:44:16 Musím mít bílý.
  • 00:44:18 Ať je plášť černý nebo bílý,
    špiní se oba stejně.
  • 00:44:23 Možná u vás v kanceláři.
    Ale tam u nich?
  • 00:44:28 -Nebude chodit ve špinavém plášti.
    -Na černém není špína vidět.
  • 00:44:33 -To je pravda. -Vtip je v tom, že
    někdo chodí stále v černém plášti
  • 00:44:39 a nikdo nepozná, že je špinavý.
  • 00:44:42 Jdete na to šikovně,
    ale nevyznáte se v praní.
  • 00:44:45 Když máte dvě věci
    a jednu bílou a jednu barevnou,
  • 00:44:50 tak vám dá více práce ta bílá.
  • 00:44:53 -My už budeme muset jít.
    -Ale ne! -Vážně.
  • 00:44:57 -Nehněvejte se.
    -A na ty hory...
  • 00:45:00 -Jestli to chceme stihnout...
    -To mě moc mrzí.
  • 00:45:04 -Tatínku, pan inženýr odchází.
    -Na shledanou, mladíku!
  • 00:45:12 Objevte se tu zase někdy.
    Zase si popovídáme.
  • 00:45:17 Ano, na shledanou, pane otče!
  • 00:45:20 Na shledanou, pane inženýre.
    Moc mě těšilo a přijďte brzy.
  • 00:45:24 Ať si to všechno dopovíme.
  • 00:45:31 Počkejte na mě!
  • 00:45:33 Počkej, nekřič!
    Ty ještě nikam nemůžeš.
  • 00:45:37 Alenko, tohle na hlavu.
    Je tam vítr.
  • 00:45:40 -Na shledanou.
    -Na shledanou.
  • 00:45:43 Mějte se hezky
    a přijďte se zase podívat.
  • 00:45:46 A ty se vrať v pořádku.
  • 00:45:50 Počkejte!
  • 00:45:52 Ty musíš panu Richterovi
    donést jablka.
  • 00:45:55 Proč mu to pořád cpeme?
  • 00:45:58 Ty bys chtěla,
    aby se odtamtud nedostala vůbec.
  • 00:46:02 Ať se dostane, ale nevím,
    proč mu musíme cpát jabka.
  • 00:46:06 Nemohl by si to koupit sám?
    Raději bych mu dala stovku.
  • 00:46:11 -Nesmíš mu říct, že to kupujeme.
    -No a co?
  • 00:46:14 Říkala jsem ti,
    že to tatínek jako vozí od babičky.
  • 00:46:19 -To jsi neříkala.
    -Tak ti to říkám teď.
  • 00:46:22 A proč to kupujeme?
  • 00:46:24 Babička je nemá tak pěkné a se 100
    na vlak to přijde nastejno.
  • 00:46:29 Nediskutuj! Vezmi ten kufr a koukej
    ať jsi pryč, než se Blanka vrátí.
  • 00:46:37 Víš, že nechce,
    abychom mu to posílali.
  • 00:46:41 -Proč nechce? Tak proč mu to nesu?
    -Nedělej hloupou!
  • 00:46:46 -To já mu to neponesu!
    -Vendo!
  • 00:46:49 Ona sem nechce,
    tak proč mu to nosím?
  • 00:46:52 -Kde jsi to vzala? Proč by sem
    nechtěla? -A proč by sem chtěla?
  • 00:47:00 To jsi, Blaničko, hodná,
    že ses tak brzy vrátila.
  • 00:47:04 -Kam jdeš? -Tancovat.
    -V těhle šatech?
  • 00:47:08 -To víš, tolik co ty jich nemám.
    -Ty aby sis něco neodpustila.
  • 00:47:13 -Co s tím kufrem?
    -Tam mám asi ty šaty.
  • 00:47:22 Počkej, až se vrátíš!
  • 00:47:25 -Ona má prodlouženou?
    -Kdo? -Venda.
  • 00:47:35 -To by s ní šla maminka, že jo?
    -No a co?
  • 00:47:40 -Tati, kam šla?
    -Kam by šla?
  • 00:47:46 Ona šla k Richterovi, viď?
    Vy jste mu zase poslali jabka.
  • 00:47:50 -Tak co? Byla doma?
    -Kdo? -Věra.
  • 00:47:55 Mami, vy jste Vendu poslali
    k Richterovi?
  • 00:48:11 Slíbili jste mi,
    že mu nic nepošlete.
  • 00:48:14 -Tomu nerozumíš.
    -Přece když nechci...
  • 00:48:18 Říkám ti, že tomu nerozumíš.
    Už mě s tím nezlob!
  • 00:48:22 Co máme z peněz,
    když ty se někde trápíš kraj světa?
  • 00:48:30 -Ale já se tam netrápím.
    -Mně budeš něco povídat.
  • 00:48:34 Já to vím nejlépe, co to je,
    být ta daleko od domova.
  • 00:48:38 Já už jsem se s tím skoro smířila.
  • 00:48:42 Kdybych tam zůstala,
    možná bych našla i ten byt.
  • 00:48:46 Byt a sama?
    Dítě, ty nějak obracíš.
  • 00:48:52 -Nejsi nakonec vdaná?
    -Vždyť byste mi to nedovolili.
  • 00:48:58 Ty jsi dobrá. Co bychom ti to
    neměli dovolit? Je to tvoje věc.
  • 00:49:05 Ty by ses nás tak ptala.
    Dnes na rodiče nikdo nedá.
  • 00:49:10 Každý má svého rozumu dost.
    Mám z toho takový strach.
  • 00:49:17 -Už nemusíš.
    -Jak to?
  • 00:49:21 -Už jsem se s ním rozešla. -Jo?
  • 00:49:27 -Ty už s ním nechodíš? -Ne.
    -To jsi hodná. A proč?
  • 00:49:33 -Je rozvedený? Já jsem to říkala.
    -Ale není.
  • 00:49:37 -Tak proč? -Už na tom nezáleží.
    Už s ním prostě nechodím.
  • 00:49:48 Maminko!
  • 00:50:11 Rozmyslela sis to dobře, Blaničko?
    Abys toho nelitovala.
  • 00:50:24 -Napsal mi dopis.
    -Jaký?
  • 00:50:46 Tatínku, víš, že se Blanička
    rozešla s Bronislavem?
  • 00:50:50 Napsal jí smutný dopis.
    To já nemám ráda.
  • 00:50:55 Tys mi psal lepší.
    Ty nebyly takhle smutné.
  • 00:51:00 -Také ses s ním nerozešla.
    -Víš, že málem jo?
  • 00:51:03 -Všichni mi říkali: "Holka...
    -Říkali ti, aby ses s ním rozešla?
  • 00:51:10 Ne, abych se nerozcházela.
  • 00:51:12 Říkali: "Co pořád chceš?
    Má tě rád, ty jeho."
  • 00:51:16 Vidíš a mně jsi říkala... Ale!
    Prostě ses s ním nerozešla.
  • 00:51:21 Ale málem.
    Já jsem si postavila hlavu.
  • 00:51:26 Řekla jsem:
    "Co mi do toho máte co mluvit?
  • 00:51:30 To je moje věc. Berete si ho
    vy nebo já? Já ho chci a dost!
  • 00:51:35 Oni přece nechtěli,
    aby ses s ním rozešla.
  • 00:51:40 -Radili ti, aby ses s ním
    nerozcházela. -No. -Tak co?
  • 00:51:45 Ty mě pleteš, prosím tě.
  • 00:51:51 Moc pěkný dopis.
    Schovej si ho na památku.
  • 00:52:02 -Holky nad ním brečely.
    -Holky, co od nich můžeš čekat?
  • 00:52:08 Nikdy ho neviděly
    a už se do něho zamilovaly.
  • 00:52:12 Ale tys ho také nikdy neviděla.
  • 00:52:14 To je pravda, ale já se na to
    dovedu podívat i z druhé strany.
  • 00:52:20 Musím vědět, jak se o tebe
    bude umět postarat.
  • 00:52:24 Přece je o pár let starší.
  • 00:52:26 Za chvíli aby ses starala
    ty o něho.
  • 00:52:29 Pak ty vousy? Ty nemůžeš
    mít vedle sebe nápadný zjev.
  • 00:52:33 Víš, jak to mrzí,
  • 00:52:35 když se lidé nejdříve otočí na něj
    a pak teprve na tebe.
  • 00:52:40 -Mně to nevadí.
    -Ale nevadí!
  • 00:52:44 TELEFON.
  • 00:52:47 To je telefon, ne?
  • 00:52:53 Haló?
  • 00:52:55 Dobrý den, pane Richtere!
    Ale prosím vás, taková maličkost.
  • 00:53:03 Dejte pokoj, to nestojí za řeč.
    Cože?
  • 00:53:10 Že může odejít?
  • 00:53:15 Blanko, pojď sem.
  • 00:53:17 Pane Richtere,
    vy si ze mě děláte legraci.
  • 00:53:21 Vždyť víte, že na to čekáme 2 roky.
    Co? Už 3 měsíce?
  • 00:53:27 Ne, nic nám neřekla.
  • 00:53:33 Ona vás prosila,
    abyste nám nic neříkal?
  • 00:53:37 To není možné.
    To je snad nějaké nedorozumění.
  • 00:53:41 Samozřejmě, že toho využijeme.
  • 00:53:46 Přece by tam nezůstala,
    když může odejít.
  • 00:53:50 To jsme vám zavázáni.
  • 00:53:52 Můj starý se u vás zastaví,
    až půjde kolem, aby to vyrovnal.
  • 00:53:58 Ne, to se musí!
    Ano, samo sebou.
  • 00:54:02 Ano, zavolat na ONV, na pana Valu.
  • 00:54:10 Odvolat se přímo na vás. Ano.
    Tak děkuji.
  • 00:54:17 Ano, velikou radost.
    Tak děkuji.
  • 00:54:20 Děkuji, pane Richtere!
    Mockrát vám děkuji. Na shledanou.
  • 00:54:25 Blanko, to přece není možné!
  • 00:54:28 To přece není pravda, že jsi
    ho prosila, aby nám nic neříkal.
  • 00:54:34 Já jsem vás, mamičko, prosila,
    abyste mu nic neposílali.
  • 00:54:41 -Blanko!
    -Maminko!
  • 00:54:45 -Co?
    -Maminko!
  • 00:55:13 -Máš klíče?
    -To jsem si mohla myslet.
  • 00:55:17 -Co kdybys nás nenašla?
    -Kde jinde byste mohli být?
  • 00:55:40 Zhasni to!
  • 00:55:54 -Už jsi? -Blázníš?
    -Tak dělej!
  • 00:55:57 -Ty sis sundala jen kabát?
    -No a co?
  • 00:56:00 Ještě nikdy jsi nepřišla
    takhle pozdě domů?
  • 00:56:04 -Celá se vysvleč! -Jo.
    -Udělej si z toho hromádku a jdeme.
  • 00:56:10 Akorát to stačíš hodit přes židli
    a skočit do postele.
  • 00:56:19 Máma má takový zázračný smysl,
    že přijde a jde se podívat,
  • 00:56:24 jestli už spíš.
  • 00:56:27 Sáhne do postele a osahá ti
    vlasy, oči a čelo a je to.
  • 00:58:10 -Viděla jsi to?
    -No jo.
  • 00:58:12 Celerový salát tátovi tak chutná,
    že na něj chodí i v noci.
  • 00:58:18 Já si nemohu sundat punčochu,
    když si nesednu.
  • 00:58:23 Tak si sedni, ale dělej!
  • 00:58:25 RÁNA.
    -Co to je? -Hrnec.
  • 00:58:30 -Něco v něm bylo.
    -Lepí se to.
  • 00:58:39 To je škrob. Vždyť se pralo.
  • 00:58:44 -Je to na koberci.
    -Vykašli se na koberec.
  • 00:58:48 -Mám od toho punčochu.
    -Vykašli se na punčochu.
  • 00:58:52 -Lepí se mi k noze.
    -Neumíš si svléknout punčochu?
  • 00:58:57 -A co je tohle?
    -Já myslela...
  • 00:59:01 -Pánové, to se stydíš i potmě?
    -Nestydím.
  • 00:59:05 Asi lezeš do vany v teplákách.
    Tak pojď takhle.
  • 00:59:10 RÁNA.
  • 00:59:25 Co je to tady?
  • 00:59:29 -Tak si na to posvítíme.
    -Ne!
  • 00:59:33 Ale, tak přece.
  • 00:59:37 Už můžeš.
  • 00:59:42 No ne? Copak je to?
  • 00:59:54 Neboj se, tati,
    my to na tebe neřekneme.
  • 00:59:57 -A co?
    -No s tím salátem.
  • 01:00:07 Přece nebudu mamince kazit radost,
    když si myslí, že ho rád.
  • 01:00:12 My ho také nerady.
  • 01:00:15 -Ona ho dělá jen kvůli Blance.
    -Jako všechno, že jo.
  • 01:00:21 -Co je tohle?
    -Škrob. -No nazdar.
  • 01:01:15 Ani si to nezasloužíte,
    ale mám s vámi nějakou řeč.
  • 01:01:19 -My jsme to nedopili?
    -To je jiná flaška.
  • 01:01:23 -Kde jsi ji měl? -Schovanou.
    -Za vanou.
  • 01:01:26 Skleničky.
  • 01:01:46 -Počkej! Vendě to s vodou nechutná.
    -Ale chutná.
  • 01:01:52 Měla jsi o tom nějaké řeči.
    Až se maminka zakuckala.
  • 01:01:57 To jsem jenom tak.
  • 01:02:01 Tak dolij.
  • 01:02:32 -Tak na co? Na Otu?
    -Na Otu?
  • 01:02:39 -Tak na koho?
    -Jen tak.
  • 01:02:43 -Jak to jen tak? -Na koho?
  • 01:02:46 Počkej, když čisté víno,
    tak čisté víno!
  • 01:02:50 Tati, opravdu jen tak.
  • 01:02:55 Dobře. Tak jen tak.
  • 01:03:17 -A co Blanka?
    -Co Blanka? Jako že...
  • 01:03:23 Přesně tak. Ale pravdu.
  • 01:03:25 -Myslím, když máma zapracovala.
    -Myslíš?
  • 01:03:30 Myslím.
    Já být Blankou, já nevím...
  • 01:03:33 Počkej. Maminka byla první,
    kdo se s ním dohodl.
  • 01:03:37 -S kým? -S panem Richterem.
  • 01:03:40 -Co s tím má společného Richter?
    -A kdo tedy?
  • 01:03:44 -Bronislav.
    -Vlastně ano.
  • 01:03:49 -Proč myslíte, že Bronislav?
    -Jasně, že Bronislav.
  • 01:03:58 -Co když má někoho jiného?
    -Kde by ho sebrala?
  • 01:04:06 -Proč se rozcházela s Bronislavem?
    -A víš, že jo?
  • 01:04:10 Když se s ním rozešla,
    tak proč nechce zpátky domů?
  • 01:04:15 -Cože nechce?
    -Nedělejte, že o tom nevíte.
  • 01:04:18 Nechce domů.
    Už 3 měsíce mohla učit tady.
  • 01:04:23 Přemluvila pana Richtera,
    aby nám to neříkal.
  • 01:04:26 Neříkala jsem to?
    Já být na jejím místě, tak bych...
  • 01:04:31 -Chtěla bys odtud?
    -Jo.
  • 01:04:37 -Neboj se.
    -Já se nebojím.
  • 01:04:39 Blanka na to opravdu doplácí.
    Ale ty?
  • 01:04:47 Já také.
    A jednou jí to stejně řeknu.
  • 01:04:53 Jen jak nám to s Otou vyjde
    a budeme se moci vzít.
  • 01:04:58 -Vypadnu odtud.
    -Alenko, ty nemáš žádný důvod.
  • 01:05:03 -Nebaví mě tady sedět,
    když se tu nemluví... -Tiše!
  • 01:05:08 -Vzbudíme maminku.
    -Tak ať! Ať jí to jednou řekneme.
  • 01:05:12 Holky si utečou a ona si
    bude vylévat lásku na mě.
  • 01:05:17 Maminka za to nemůže, že...
    Že jo, že...
  • 01:05:21 Že vás má tak ráda.
    A vydržet se to dá.
  • 01:05:29 Táto, my přece nechceme
    celý život vydržet.
  • 01:05:34 Já si svůj život představuji
    úplně jinak.
  • 01:05:41 Já vím, Alenko!
  • 01:05:46 Svůj život jsem si představoval
    také jinak.
  • 01:05:53 Jednou na to přijdete.
  • 01:06:02 Jednu na to přijdete,
    až budete mít někoho rády.
  • 01:06:06 Ale doopravdy rády.
  • 01:06:08 Se všemi chybami,
    o kterých si budete myslet,
  • 01:06:12 že ho z nich vyléčíte.
  • 01:06:14 Najednou přijdete na to,
    že už je pozdě.
  • 01:06:18 Že už se vám to nepodaří.
  • 01:06:20 Život vás naučí, že za ním musíte
    stát i v těch chybách.
  • 01:06:27 Někdy i v neprávu.
  • 01:06:30 Vím, je to divné,
    ale někdy i v neprávu.
  • 01:06:37 Později mu to vytknete.
    Nikdy ale přede všemi, o samotě.
  • 01:06:41 Patříte jednou k sobě
    a nemůžete mu uhnout,
  • 01:06:45 když se o vás opírá.
  • 01:06:48 Ta opora mu pomůže
    v tisících správných věcech.
  • 01:06:56 Jednou také v nesprávné.
    Ale to jinak nejde.
  • 01:07:02 Takový je život.
    A to je rodina.
  • 01:07:09 -Já bych takovou nechtěla.
    -Alenko, přijdeš na to.
  • 01:07:15 -Nepřijdu.
    -Přijdeš. To jinak nejde.
  • 01:07:22 Musí to jinak jít.
  • 01:07:25 Přeci si nemyslíš, že si zařídím
    život tak, jako ho máme doma.
  • 01:07:30 Podívej, v pátek prát
    a v sobotu se koupat.
  • 01:07:34 V neděli řízek
    a odpoledne procházka.
  • 01:07:37 V pondělí kropit, v úterý žehlit,
    ve středu jít do kina.
  • 01:07:42 Ve čtvrtek namáčet,
    aby se mohlo zase prát.
  • 01:07:45 Přece nejsme na tom tak nejhůře.
    Nepereme pořád.
  • 01:07:51 A slyšet pořád o tom, že nebýt nás,
    mohli jste se dostat k moři
  • 01:07:56 a takhle se už tam nikdy
    nedostanete.
  • 01:07:59 A kolik jsem už mohla domů přinést
    peněz, kdybych šla dělat.
  • 01:08:04 Proč mě honila do školy,
    když mi to teď vyčítá?
  • 01:08:08 Kolik toho projíme.
    A co stojí punčochy.
  • 01:08:12 A co všechno si kvůli nám
    maminka nemůže koupit.
  • 01:08:16 A že támhleten kabát
    si koupila před 20 lety
  • 01:08:19 a je pořád dobrý
    a tyhle, že nic nevydrží.
  • 01:08:23 Prosím se jí já o to?
    Já chci mít svůj život.
  • 01:08:27 Třeba blbý, ale svůj.
  • 01:08:29 Abych si mohla myslet
    a dělat co chci.
  • 01:08:32 Neslyšet o tom jestli mi něco není,
    že jsem nějaká zaražená.
  • 01:08:37 To se mám Blance divit,
    že se sem nechce vrátit?
  • 01:08:42 Podívej se na ni!
    Neměl jsem vám dávat čisté víno.
  • 01:08:49 -Nejste na to zvyklé.
    -Alespoň bychom ti říkali pravdu.
  • 01:08:54 -To by tak scházelo.
    -Nevěděla jsem, že je tak dobré.
  • 01:08:59 -Co s ní budeme dělat?
    -Nic, to přejde.
  • 01:09:03 Odveď ji spát,
    ať maminka nic neslyší.
  • 01:09:06 Tatínku!
  • 01:09:08 Ano, Maruško!
    Copak je, Maruško!
  • 01:09:10 -Co tam děláš?
    -Ale nic, Maruško!
  • 01:09:13 Alenko, dostaň ji tiše do postele.
    Dobrou noc.
  • 01:09:17 -Byl jsi na salátu, viď?
    -Jo, na salátu.
  • 01:09:21 -A holky už jsou doma?
    -Už spí, buď klidná.
  • 01:09:28 Dobrou noc.
  • 01:09:34 -Neblbni!
    -Nestarej se, tak na co?
  • 01:09:38 Na zdraví!
  • 01:09:41 -Kam jdeš?
    -No, ty vypadáš.
  • 01:09:45 -Kam jdeš? -Nikam.
    -Vždyť jsi oblečená.
  • 01:09:51 -Hele, tvůj kabát má Venda.
    -Nech ho tam! Vezmi si svůj!
  • 01:09:59 -Blanko, kam jdeš? -Jdu se projít.
    -Takhle v noci?
  • 01:10:09 -Kam by šla?
    -Já nevím, ale byla uřvaná.
  • 01:10:13 -Hele, aby tak utekla z domova.
    -Divila by ses?
  • 01:10:19 Docela jo, má můj kabát.
  • 01:10:23 Hele, Bronislav. A já přemýšlela,
    komu dnes celý den píše.
  • 01:10:31 Nepij to!
  • 01:10:41 Co tady děláte?
    Takhle pozdě v noci?
  • 01:10:46 Co je to za flašku?
  • 01:10:48 -To nám dal tatínek.
    -Nelži! To si zítra vypijete.
  • 01:10:53 -Už jsme si to vypily.
    -Nebuď drzá!
  • 01:10:56 Alenko, zašpuntovat to a spát.
    Potichu, ať nevzbudíte Blanku.
  • 01:11:10 Ježíšimarjá, tatínku, Blanička!
  • 01:11:13 Kde je?
  • 01:11:15 Asi se koupe.
  • 01:11:19 Teď v noci?
    Ta holka si nedá říct.
  • 01:11:22 -Copak se stalo, maminko?
    -Fuj, to jsem se lekla.
  • 01:11:27 Koukni se na holky. Půlnoc pryč
    a ony tu stojí v kabátech.
  • 01:11:32 A sebraly ti víno.
  • 01:11:34 Opravdu, kde jste ho vzaly?
  • 01:11:37 Člověk se stará,
    aby nepřišly někde do maléru.
  • 01:11:41 Ty tu necháš povalovat víno.
    To ho nemůžeš lépe schovat.
  • 01:11:46 Ta Blanka se koupe. Teď v noci.
    Takové nápady.
  • 01:11:50 Blaničko!
  • 01:11:52 Kam jsi dal to prádlo?
    Snad jsi ho nedal do umyvadla?
  • 01:11:57 Říkáš, že se v něm nemají mýt nohy,
    že to jednou spadne
  • 01:12:01 -a teď tam naložíš prádlo.
    -Bylo ho málo. -Nekřič!
  • 01:12:06 -Víš, že na mě nesmíš křičet.
    -Já na tebe nekřičím.
  • 01:12:10 Všichni na mě křičíte.
    Co vy tady v kabátech?
  • 01:12:14 Ať už jste v posteli.
  • 01:12:16 Zbláznily jste se? Obléknuté?
    Tatínku, řekni jim něco!
  • 01:12:20 -Tobě je to k smíchu? Svlékat!
    -Ne! -Nedělej si legraci.
  • 01:12:25 Co pod ním máš?
  • 01:12:28 Vždyť ony jsou... Ony jsou...
    Co tady dělaly?
  • 01:12:33 Nic, maminko! Zrovna se svlékaly,
    když jsem přišel.
  • 01:12:37 Svlékaly, tady? Proč?
  • 01:12:40 Bylo nám tu horko.
    Tobě není horko?
  • 01:12:43 Tady je přece horko.
  • 01:12:46 Ta holka je opilá.
    Dýchni na mě!
  • 01:12:52 -Je opilá!
    -Proč bych byla opilá?
  • 01:12:55 -Z takové trošky?
    -Takhle se zpijí ve vlastním domě.
  • 01:13:03 Ty ses zřídila.
    Co teprve venku?
  • 01:13:07 Ta Blanka také nemá rozum.
    Blaničko!
  • 01:13:13 Nechceš umýt záda?
    Otevři, to jsem já, maminka.
  • 01:13:20 Ale maminko!
  • 01:13:24 Já se koukám,
    jestli je tam světlo.
  • 01:13:27 -Ona tam není. Kde má kabát?
    -Já ho mám.
  • 01:13:31 Blani! Blaničko, otevři!
  • 01:13:35 -Co když se jí něco stalo?
    -Co by se jí stalo?
  • 01:13:38 Chtěla být sama,
    tak si zašla do koupelny.
  • 01:13:42 Pamatuješ, jak se Zoubek otrávil
    v koupelně plynem?
  • 01:13:47 Blaničko! Blani!
  • 01:14:04 -Kde jsi byla?
    -Byla jsem se projít.
  • 01:14:08 Nebylo mi dobře.
  • 01:14:18 To vy jste si ze mne udělali
    legraci?
  • 01:14:25 Proboha, jak mě můžete nechat
    v takovém strachu?
  • 01:14:31 Blaničko, představ si...
  • 01:15:12 Tys to věděl?
    Proč jsi nic neřekl?
  • 01:15:17 Ale maminko! Nech toho teď.
    Já ti pak všechno vysvětlím.
  • 01:15:48 Kde jsi byla?
  • 01:15:58 Tak se vybreč, no.
    Dnes jsme tu brečeli všichni.
  • 01:16:03 -Já už nemohu.
    -Stalo se něco?
  • 01:16:07 -Ne, nic.
    -Tak pojď spát.
  • 01:16:28 Pojď, neplač, moje malá.
    Všechno zase bude dobré.
  • 01:16:35 -Holky, jděte spát!
    -Ale ne, ať tu zůstanou.
  • 01:16:39 Běž, vyspi se.
  • 01:16:51 Pojď, posaď se.
    Já jsem měla takový strach o tebe.
  • 01:17:04 Já jsem nevěděla, že ti není dobře.
  • 01:17:07 Takhle pozdě v noci jít ven.
    To jsi měla říci.
  • 01:17:11 -Já bych šla s tebou.
    -Nedolévej mi to!
  • 01:17:15 -Proč mi to doléváš vodou?!
    -U nás vždycky doléváme.
  • 01:17:23 Já už nevím,
    jak to bez vody chutná.
  • 01:17:26 -Nevím, proč bych nemohla...
    -Můžeš. Samozřejmě, že můžeš.
  • 01:17:33 Já jsem měla strašný strach.
    Takhle pozdě v noci.
  • 01:17:44 Já jsem nevěděla,
    že bys chtěla někam jít.
  • 01:17:49 Ty o tom musíš mluvit.
    A tak dlouho, dokud ti to neřeknu.
  • 01:17:54 Já jsem tak pitomá,
    že ti to řeknu.
  • 01:17:57 Když ne dnes, tak za týden.
    Protože to nesnesu.
  • 01:18:02 Na nádraží jsem byla.
    Večer také a odpoledne také.
  • 01:18:06 Ale, Blaničko, to bylo zbytečné,
    když ti poslal telegram.
  • 01:18:13 Ty sis ho přece jen přečetla?
  • 01:18:19 Kdy už to přestane?
    Copak jsme malé děti?!
  • 01:18:24 Blanko!
  • 01:18:26 Když ti poslal ten telegram.
  • 01:18:28 Poslal, no a co?
    Pořád mi stojí zato jít na nádraží.
  • 01:18:33 I když vím, že nepřijede.
  • 01:18:36 Celou cestu si mohu představovat,
    že přijede a vezme to vše zpátky.
  • 01:18:45 Pořád je to lepší než sedět tady
    a nechat se od vás litovat.
  • 01:18:51 Půjdu tam zase.
    Dělejte si co chcete.
  • 01:18:55 Ráno přijede rychlík
    a půjdu tam zase.
  • 01:18:58 Co jsem bez něho? Nic.
    Zase se vrátím sem.
  • 01:19:05 Utopila bych se tam raději v blátě,
    než ve vašich laskavostech.
  • 01:19:11 Blaničko,
    proč jsi se s ním rozcházela?
  • 01:19:16 Já, já se s ním rozešla?
  • 01:19:21 Asi bych se rozešla s jediným
    člověkem,
  • 01:19:25 se kterým jsem byla šťastná?
  • 01:19:28 On se na mě vykašlal.
  • 01:19:32 Ne, dítě! To není možné!
    Proč? Kvůli čemu?
  • 01:19:38 Ještě se ptej!
  • 01:19:40 Já se asi na něho nechala ptát
    co je zač a jestli není rozvedený
  • 01:19:46 a kolik bere a jestli je byt jeho?
    To si myslíš, že mu to neřekli?
  • 01:19:54 Kdo si ho chtěl vzít?
    Já nebo ty?
  • 01:19:58 Ale, vždyť ti napsal tak krásný
    dopis.
  • 01:20:04 Já místo, abych tam zůstala
    alespoň v neděli,
  • 01:20:08 když byl celý týden pryč,
    jezdila jsem domů.
  • 01:20:12 Když mě chtěl vidět,
    musel za mnou sem.
  • 01:20:16 Čekal na mě celé hodiny venku,
    na nádraží a po hospodách,
  • 01:20:20 protože jsem musela čekat,
    až mě pustíš k Věře.
  • 01:20:24 Pořád jsem se ohlížela na vás.
  • 01:20:27 Místo, abych se dívala dopředu.
    Na něho, na sebe.
  • 01:20:31 Mohla jsem vědět,
    že to tak dopadne.
  • 01:20:34 I kdybych ho neomrzela.
  • 01:20:38 Blaničko, takový krásný dopis?
  • 01:20:43 Ten dopis jsem psala sama.
    Abyste mě nelitovali, že mě nechal.
  • 01:20:53 Co je mi to platné,
    že tu nade mnou brečíte?
  • 01:20:58 To umím také.
  • 01:21:02 Já se z toho zblázním.
    Ničemu nerozumím.
  • 01:21:09 Tatínku, řekni něco!
  • 01:21:16 Maminko, to je život Blanky.
    Do toho nemůžeme mluvit.
  • 01:21:31 Já jsem vždy chtěla pro děti
    přece jen to nejlepší.
  • 01:21:39 To je na tom to nejhorší.
  • 01:21:50 Mamičko, já jsem to tak nemyslela.
    Neplač.
  • 01:21:58 -To já jen tak plácám.
    -Když on se s tebou rozešel.
  • 01:22:09 To nevadí,
    já si zase někoho najdu.
  • 01:22:12 Najdeš, viď?
    Proč? Kvůli čemu?
  • 01:22:20 Jako vždycky.
    Nosím brýle a nic mi nesluší.
  • 01:22:27 To není pravda.
  • 01:22:30 -U nás ti to nikdo neříká.
    -U nás ne.
  • 01:22:35 Mě to moc mrzí,
    že se s tebou rozešel.
  • 01:22:42 -To přejde.
    -Aspoň se vrátíš domů.
  • 01:22:48 Řekni, nebude ti tady dobře?
  • 01:22:52 Večer si spolu budeme číst.
    Pamatuješ?
  • 01:22:56 Já ti ráno přichystám svačinku,
    podám ti ji mezi dveřmi.
  • 01:23:02 Ty mi dáš pusu.
  • 01:23:07 Také bychom si mohli koupit
    televizor, když teď ušetříme.
  • 01:23:12 Vyklidím ti malý pokojík,
    abys měla klid.
  • 01:23:19 Řekni, přece jsi měla vždycky
    to nejlepší.
  • 01:23:25 -Já vím. -Nechtěli jsme nic,
    co by ti nebylo k lepšímu.
  • 01:23:31 Nikdy jsme ti nekřivdili.
    Řekni, Blaničko!
  • 01:23:34 To víš, že ne.
  • 01:23:36 Já jsem pro vás chtěla vždy
    jen to nejlepší.
  • 01:23:41 Sama si nic nekoupím.
    Tatínku, ty to víš nejlépe.
  • 01:23:49 Blaničko, přece bys tam nezůstala.
    Viď, že ne?
  • 01:23:57 Přece by ti tam nebylo lépe
    než tady, kde tě máme rádi.
  • 01:24:04 Tady kde jsi doma.
    Řekni, viď? Blaničko!
  • 01:24:15 Všechno je v pořádku, viď?
  • 01:24:22 Všechno bude v pořádku.
  • 01:24:29 Aleno, mně je zle.
  • 01:25:03 No a je to dobré.
  • 01:25:20 Dost, tatínku, dost.
  • 01:25:34 Už je zase dobře, viďte?
  • 01:26:01 Skryté titulky vyrobilo
    Studio "V", s.r.o.

Související