iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
22. 2. 2013
19:55 na ČT1

1 2 3 4 5

22 hlasů
19797
zhlédnutí

13. komnata

Pepa Melen byl dětskou pěveckou hvězdou a zažil chvíle slávy i pád do zapomnění. Dokázal se vyrovnat i s dalšími těžkými životními zkouškami.

25 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

13. komnata Josefa Melena

  • 00:00:06 HUDBA
  • 00:00:25 Spousta lidí dnes, když se
    řekne Pepa Melen, tak Pětka.
  • 00:00:29 HUDBA A ZPĚV
  • 00:00:30 "Ne pětku ne, já jsem v tom
    nevině, tak pětku prosím ne.
  • 00:00:34 Tak prosím pětku ne"
  • 00:00:36 Hudba je to, co mu bylo
    sudičkami dáno do vínku.
  • 00:00:39 Už ve třech letech seděl
    v dětském pokoji na posteli
  • 00:00:42 a bubnoval.
  • 00:00:43 Ale jakoby se tahle životní
    družka chtěla přesvědčit,
  • 00:00:46 zda si ji skutečně zaslouží.
  • 00:00:48 Přišel o ni, v jeden čas
    na ni zanevřel.
  • 00:00:51 A aby ji znovu získal,
  • 00:00:52 musel si projít velmi
    těžkým životním obdobím
  • 00:00:55 na konci slavné kariéry
  • 00:00:57 a zkouškami víry v sebe sama
    v souboji s rakovinou
  • 00:00:59 a handicapovaným vývojem
    svého druhého synka.
  • 00:01:03 O nich je 13. komnata dětské
    hudební hvězdy Pepy Melena.
  • 00:01:07 Když jsem ji začal opravdu
    strašně nenávidět,
  • 00:01:10 tak to byl rok 97, 98,
  • 00:01:13 kdy jsem s Milošem
    Doležalem natočil desku,
  • 00:01:19 kterou jsem přinesl
    do všech vydavatelství,
  • 00:01:22 která tady v té době
    fungovala.
  • 00:01:26 A všude, aniž by si to
    kdokoliv poslechl:
  • 00:01:29 "Melen? Výborně.
    Je tam Pětka?"
  • 00:01:32 HUDBA A ZPĚV
  • 00:01:34 "Na procházce zoologickou
    zahradou..."
  • 00:01:36 Pepa pochází
    z malého města.
  • 00:01:39 Jeho táta měl malou
    rodinnou kapelu Rytmus,
  • 00:01:41 kde hrál na akordeon
    a kytaru.
  • 00:01:43 Strýc na basu,
    maminka zpívala
  • 00:01:45 a Pepa byl už od čtyř let
    její součástí.
  • 00:01:47 Hrál na bicí a zpíval.
  • 00:01:50 Ale tehdejší režim jako by
    nebyl připraven
  • 00:01:51 na dětské hvězdy.
  • 00:01:54 Když jsme dělali zkoušky,
    přehrávky,
  • 00:01:59 tak my jsme tehdy hráli
    v sestavě,
  • 00:02:03 já, coby šestiletý kluk
    v té kapele,
  • 00:02:06 a komise si vždycky vybrala
    nějakou písničku...
  • 00:02:09 A vybrali si zrovna písničku
    "Probouzející se den".
  • 00:02:11 Což byla písnička, ve které
    já měl sólo na bicí.
  • 00:02:15 A ty přihlížející
    a diváky
  • 00:02:18 na to, že to byly
    jen přehrávky
  • 00:02:20 a šly tam kapely jedna
    za druhou,
  • 00:02:22 tak je to v podstatě
    nabudilo natolik,
  • 00:02:23 že začali tleskat
    a chtěli ještě přidat.
  • 00:02:26 Což se komisi strašně
    nelíbilo.
  • 00:02:28 Obzvlášť se jim nelíbilo to,
  • 00:02:30 že by nějaký malý kluk
    měl někde hrát,
  • 00:02:32 neřeknu-li vydělávat
    peníze.
  • 00:02:35 Takže v podstatě táta
    dostal zákaz činnosti.
  • 00:02:38 Bohužel, když jsme potom
    přišli k vyjádření komise,
  • 00:02:42 tak nám bylo řečeno,
    že máme cvičenou opici
  • 00:02:45 a že nám zakazují hrát.
  • 00:02:48 My, když jsme chtěli jít hrát,
    tak zadarmo
  • 00:02:52 a museli jsme jezdit
    do Litoměřic na povolení,
  • 00:02:57 abychom mohli vyjíždět
    z okresu.
  • 00:03:00 HUDBA A ZPĚV
  • 00:03:02 "Já mám ten svůj rodný
    kraj tolik rád."
  • 00:03:08 Jak tě vnímali spolužáci?
  • 00:03:10 Pepíku, knedlíku.
    Melen, Jelen.
  • 00:03:13 To je jasné, tak to bylo.
  • 00:03:16 Ale to všechno v podstatě
    v mezích, to se prostě stává.
  • 00:03:19 Na druhou stranu si
    dodnes pamatuji chvíli,
  • 00:03:22 kdy se kluci z různých
    tříd domluvili
  • 00:03:25 a dali mi jednoho dne tak
    strašně přes držku,
  • 00:03:29 kdy jsem potom sotva
    došel na autobus.
  • 00:03:32 Protože jsem prostě byl
    ta hvězda, byl jsem jiný.
  • 00:03:35 Byl jsem jiný natolik,
  • 00:03:38 že to chtěli nějakým
    způsobem asi změnit.
  • 00:03:42 To už ale Pepa nic
    měnit nechtěl.
  • 00:03:45 Dál hrál a zpíval s otcovou
    kapelou a dál jezdili po kraji.
  • 00:03:48 A právě při jedné
    takové cestě
  • 00:03:50 došlo k setkání
    v pravdě osudovému,
  • 00:03:52 pro další budoucnost tehdy
    sedmiletého Pepy zásadnímu.
  • 00:03:55 Málokdo totiž ví,
  • 00:03:57 že objevitelem fenoménu
    Melen nebyl Janeček a Kroky,
  • 00:03:59 ale Viktor Sodoma.
  • 00:04:02 Viktore, vzpomínáte si
    na ten okamžik,
  • 00:04:04 kdy jste si všiml Pepy,
    jako malého kluka?
  • 00:04:05 V Turnově, myslím,
    že to bylo.
  • 00:04:08 Jak vás to napadlo,
    vytáhnout ho.
  • 00:04:09 Já nevím, jestli to bylo
    přímo v Turnově,
  • 00:04:11 já mám dojem, že jsem
    ho viděl daleko dříve,
  • 00:04:14 když jsem se byl
    podívat na kapele,
  • 00:04:16 kde byl malinký bubeník,
  • 00:04:18 který vypadal jako Tomáš
    Holý, byl stejně drzý,
  • 00:04:20 hrál zkrátka výborně.
  • 00:04:22 A doprovázel ho strejda
    na basu, tatínek na klávesy
  • 00:04:27 a maminka zpívala,
    čili rodinný podnik.
  • 00:04:30 Říkal jsem si, to je úžasné,
    to je jako v kapitalismu.
  • 00:04:35 Ty jsi byl pro mě
    ten velký umělec,
  • 00:04:38 ten velký zpěvák s kytarou,
    který mě vytáhl.
  • 00:04:41 Takže nevím, jestli jsem
    ti někdy poděkoval,
  • 00:04:43 ale díky za to.
  • 00:04:46 My jsme ještě potom
    s Viktorem
  • 00:04:48 natočili další písničky.
  • 00:04:50 To byla písnička
    "V zoologické zahradě"
  • 00:04:52 a písnička "Údolí vran",
  • 00:04:54 která byla předzvěstí toho,
    že by se mohlo začít dařit.
  • 00:04:59 A v tehdejších žebříčcích
    jsme obsazovali
  • 00:05:01 velmi pěkná místa.
  • 00:05:06 Pepa měl skvěle
    našlápnuto.
  • 00:05:09 Začal spolupracovat s tehdy
    populárním orchestrem
  • 00:05:11 Československé televize.
  • 00:05:13 Natáčel v pověstném
    nahrávacím studiu A
  • 00:05:15 na Kavčích horách
  • 00:05:17 a hvězdná kola se roztočila
    na plné obrátky.
  • 00:05:20 Já jsem byl seznámen
    s Františkem Ringo Čechem,
  • 00:05:24 přivítal nás bodrý chlapík:
  • 00:05:27 "Nazdar děti, pojďte dál."
  • 00:05:30 "Já mám tady pro Pepíčka
    starý hit, to jsou šedesátky,
  • 00:05:36 a mám na to text
    "Ne pětku ne".
  • 00:05:39 My jsme to tehdy zkusili
    a ono to bylo přes rozsah.
  • 00:05:42 Tam, jak se zpívá:
    "Ne, pětku ne,
  • 00:05:43 já jsem v tom nevině,
    tak pětku prosím ne."
  • 00:05:46 Tak to "ne"
    už jsem nedával.
  • 00:05:48 Já jsem neměl
    takový rozsah.
  • 00:05:50 Tak je to:
    "Tak prosím pětku ne."
  • 00:05:52 Já tam vždycky
    jen zašeptám.
  • 00:05:54 HUDBA A ZPĚV
  • 00:05:55 "Ne pětku ne, já jsem v tom
    nevině, tak prosím pětku ne,
  • 00:05:59 tak prosím pětku ne.
  • 00:06:03 Šel jsem na nákup
    a pak hlídal bráchu.
  • 00:06:07 A jedné starší
    jsem paní tašku nes.
  • 00:06:10 Dostal jsem křeč..."
  • 00:06:13 -Co se děje?
    -Mám takové mrazení.
  • 00:06:15 -Teď?
    -Dobrý den.
  • 00:06:19 Já ti to ukážu,
    podívej se na tu husí kůži.
  • 00:06:23 -Co tomu říkáš?
    -To je nádhera.
  • 00:06:31 Tohle jsou věci,
    které člověk zažije.
  • 00:06:33 A když ti řeknu, že už
    jsem ani nevěřil tomu,
  • 00:06:37 že bych se sem
    někdy dostal.
  • 00:06:39 Vzpomeň si,
    jak vznikala Pětka.
  • 00:06:41 Tady jsi ji poprvé
    zpíval.
  • 00:06:43 Jaké to bylo?
  • 00:06:44 Já jsem tehdy dostal
    šílenou rýmu.
  • 00:06:45 Ale jako šílenou rýmu.
  • 00:06:47 Oni řekli: "Sorry, frekvence
    prostě je, musí se to natočit."
  • 00:06:51 Tehdy to bylo tak, že to byla
    jedna písnička z mnoha.
  • 00:06:53 Tak jsme říkali dobře,
    tak ji nějak natočíme.
  • 00:06:55 Stejně jsme před tím točili
    a zase budeme točit další,
  • 00:06:57 tak jedna písnička znova.
  • 00:06:59 A je to jediná písnička,
    kterou jsem s rýmou natočil.
  • 00:07:02 A ta nejslavnější.
  • 00:07:05 V této době zavětří boss
    československé pop music,
  • 00:07:07 František Janeček, a vezme
    malého Pepíčka i s jeho hitem
  • 00:07:10 pod svá křídla.
  • 00:07:14 Co ti daly Kroky?
    Co to bylo vlastně?
  • 00:07:15 Byl to ten vstup
    do velkého světa?
  • 00:07:17 Jednoznačně.
  • 00:07:19 Ačkoli já v té době už byl
    poměrně známý.
  • 00:07:24 Já jsem v té době prodával
    statisíce desek,
  • 00:07:26 byť to byly singly.
  • 00:07:29 V té době mi daly Kroky možnost
    zažít veliké sportovní haly,
  • 00:07:35 zažít naplněné sály.
  • 00:07:38 Zažít koncerty, které byly
    dvojáky, trojáky za den.
  • 00:07:41 A třikrát za den se naplnil sál,
    bylo to fantastické.
  • 00:07:45 Kroky mi určitě daly
    kontakt s lidmi.
  • 00:07:47 Já jsem tam cítil
    nějaký posun.
  • 00:07:51 Posun do první ligy
    tehdy.
  • 00:07:54 Hvězdná kariéra trvala
    necelé čtyři roky.
  • 00:07:57 Pak přišlo drsné
    vystřízlivění.
  • 00:08:01 Stala se věc,
  • 00:08:03 kterou bych nerad opakoval
    ve svém životě kdykoli.
  • 00:08:06 Stala se věc,
    že mi s úsměvem přišli říci:
  • 00:08:10 "Pepčo, teď se musíš na dva,
    tři měsíce odmlčet,
  • 00:08:14 my ti mezitím napíšeme
    novou desku.
  • 00:08:16 Nebude to deska
    o zvířátkách a o škole,
  • 00:08:19 bude to už deska pro tebe,
    protože jsi mladý kluk.
  • 00:08:24 A za tři měsíce se ozveme.
    Aby jsi měl něco dalšího."
  • 00:08:30 A já jsem tomu věřil.
    Já jsem tomu fakt věřil.
  • 00:08:34 Já jsem prostě čekal, že mi
    někdo tehdy zavolá,
  • 00:08:40 ať už František
    nebo někdo jiný od Kroků.
  • 00:08:43 A že opravdu dodrží
    to slovo.
  • 00:08:48 A když si poslechnete
    moji píseň,
  • 00:08:49 která se jmenuje "Slova a věty",
    kterou jsem před lety napsal,
  • 00:08:53 tak ta je věnována všem těm,
    kteří popírají to, co řekli.
  • 00:08:59 Kteří se na tebe usmívají,
    ale sami už dobře vědí,
  • 00:09:03 že to tak nebude.
  • 00:09:05 Protože je to jenom byznys.
    Je to jenom showbyznys.
  • 00:09:09 HUDBA A ZPĚV
  • 00:09:10 "Když ztratíš,
    co jsi miloval,
  • 00:09:12 co ti táta dávno věnoval,
    a místo, abys litoval,
  • 00:09:15 brodíš se bahnem
    po kolenou."
  • 00:09:20 Myslím si, že je
    naprosto samozřejmé,
  • 00:09:23 že když je mladá hvězda,
    která má slavné úspěchy
  • 00:09:25 a všechno si plní a najednou
    se stane, že je nepotřebná,
  • 00:09:27 že ji nikdo nechce,
    ať je to třeba tím,
  • 00:09:30 že najednou povyrostla
    nebo změnila hlas,
  • 00:09:33 tak to velice těžko
    prožívá.
  • 00:09:35 Protože to nemůže
    pochopit.
  • 00:09:37 Protože v rámci toho vývoje
    má najednou pocit,
  • 00:09:39 že je výjimečná,
    nedotknutelná,
  • 00:09:42 že ten člověk, ta jeho
    osobnost je úžasná.
  • 00:09:45 A teď najednou nikdo
    nemá zájem.
  • 00:09:48 Tak je samozřejmé,
    že to,
  • 00:09:50 co tím trpí nejvíce, je
    sebevědomí toho člověka.
  • 00:09:53 Tady někde se zrodila
    nenávist k sobě samému
  • 00:09:56 i k písničce "Ne pětku ne"
    jako proradné vábničce.
  • 00:10:00 Pepa chtěl za vším
    udělat tlustou čáru.
  • 00:10:03 A proto se v roce 1993, sotva
    v devatenácti letech oženil.
  • 00:10:07 Co bylo důvodem
    toho sňatku,
  • 00:10:09 kromě lásky nebo
    zamilovanosti?
  • 00:10:13 Já jsem si prostě myslel, že
    když úplně odejdu od rodičů,
  • 00:10:19 že když začnu nový život,
    že když se ožením,
  • 00:10:23 že se druhý den
    něco změní.
  • 00:10:26 Pravda je, že dva roky
    po sňatku se podařilo
  • 00:10:32 vysněné dítko a začala
    ta neuvěřitelná rutina:
  • 00:10:39 "Sakra, uživit nás."
  • 00:10:42 To bylo něco.
  • 00:10:45 Já jsem tehdy ve Federálním
    rozhlase namlouval reklamy.
  • 00:10:48 Pak jsem dělal několik
    konkurzů do rádií
  • 00:10:52 a tam jsem ale opět narazil.
  • 00:10:55 A to bylo pořád
    střetávání se s minulostí:
  • 00:10:59 "Dobrý projev, dobře mluvíte,
    hezky artikulujete, výborně.
  • 00:11:04 Ale my nechceme, abyste
    moderoval pod svým jménem,
  • 00:11:07 pane Melen.
  • 00:11:08 Vymyslete si nějaké jiné."
  • 00:11:11 A já říkám: "Proč?"
  • 00:11:14 "Víte, my tady
    nechceme mít
  • 00:11:16 toho předrevolučního
    malého zpěváka.
  • 00:11:20 To by naši frekvenci
    mohlo degradovat."
  • 00:11:24 A já jsem tehdy potřeboval
    uživit tu rodinu.
  • 00:11:28 Takže jsem vysílal pod
    pseudonymem Jan Alan.
  • 00:11:32 Mladé manželství se
    ale neubránilo krizi
  • 00:11:33 a za nedlouho se rozpadlo.
  • 00:11:35 V té době Pepa zanevřel
    na český hudební trh,
  • 00:11:37 kde se mu nedaří uspět.
  • 00:11:39 Přehodil výhybku a ze
    zpěváka se stal moderátor.
  • 00:11:42 Satisfakce ale
    nakonec přichází.
  • 00:11:45 A to v zahraničí.
  • 00:11:46 Aranžuje skladby
    kapely Rammstein
  • 00:11:48 a spolupracuje s muzikantem
    Dodo Doležalem.
  • 00:11:51 Jakmile se múza
    přiklonila,
  • 00:11:53 obrací se karta
    i v osobním životě.
  • 00:11:55 Pepa potkává svoji
    současnou ženu Andreu
  • 00:11:57 a čekají spolu syna.
  • 00:12:02 My jsme se na malého
    Míšu moc těšili.
  • 00:12:05 Měl se narodit, termín byl
    myslím 11. nebo 14. září.
  • 00:12:10 V polovině června začala
    najednou Andrea otékat,
  • 00:12:18 tak jsme jeli do nemocnice
    a už si ji tam nechali.
  • 00:12:22 Andrey život byl kvůli
    náhlým zdravotním
  • 00:12:24 komplikacím ohrožen a Míša
    tak musel na svět předčasně
  • 00:12:28 už v šestadvacátém týdnu
    těhotenství.
  • 00:12:31 Osud přichystal manželům
    Melenovým těžkou zkoušku
  • 00:12:34 a muzika musí náhle
    na druhou kolej.
  • 00:12:37 Když mě uspávali,
    tak jsem se zeptala na něco,
  • 00:12:41 s čím jsem se probouzela.
  • 00:12:43 -To mi nastartovalo to peklo.
    -Na co si se zeptala?
  • 00:12:49 Zeptala jsem se,
    co bude s Míšou.
  • 00:12:53 Odpověď byla:
    "To vám nikdo neřekne."
  • 00:12:57 Kdy jsi zaregistrovala,
  • 00:12:59 že Míša může mít nějaký
    handicap do života?
  • 00:13:02 Že předčasný porod ho může
    poznamenat, teoreticky?
  • 00:13:06 Kdy ti to došlo?
  • 00:13:08 Od první chvíle co jsem
    věděla, že je v inkubátoru.
  • 00:13:10 HUDBA A ZPĚV
  • 00:13:12 "Stráž střídá stráž,
    pak můžeš spát..."
  • 00:13:18 Sem jsi jezdil za Andreou
    a za mladým, když se narodil?
  • 00:13:20 Jasně,
    za malým Míšou jsem...
  • 00:13:23 oni byli několik měsíců
    támhle v tom okně.
  • 00:13:27 Takže každý den jsem
    toho malého človíčka,
  • 00:13:29 který byl asi takhle malinký,
    potřeboval nutně vidět.
  • 00:13:33 Já jsem se sesypal
    v jednom momentě,
  • 00:13:36 kdy malý Míša byl
    po operaci tříselné kýly,
  • 00:13:39 všechno dopadlo dobře,
    ještě večer jsme měli zprávy
  • 00:13:42 a ráno jsme se dozvěděli,
    že je zpátky na přístrojích,
  • 00:13:46 protože večer takzvaně
    exnul
  • 00:13:49 a nahazovali ho
    poměrně dlouho.
  • 00:13:51 Tak to byl pro mě, jako
    když ti podseknou nohy.
  • 00:13:54 To bylo hodně špatné.
  • 00:13:56 -Co ti běželo hlavou?
    -Bezmoc.
  • 00:14:00 Absolutní bezmoc, že
    nemůžu vůbec pomoci.
  • 00:14:03 Nestačí si vzít úvěr,
    nestačí prodat, co mám
  • 00:14:05 a dát sem peníze.
  • 00:14:08 Nestačí na nikoho křičet,
    což samozřejmě nedělám,
  • 00:14:10 pokud to není
    vysloveně nutné.
  • 00:14:13 Ale bezmoc.
    Obrovská bezmoc.
  • 00:14:15 Že nevíš a jen doufáš.
  • 00:14:18 Míša byl v inkubátoru měsíc,
    nevím to teď přesně na den,
  • 00:14:21 ale měsíc s tím, že poté
    jsem se k němu vrátila,
  • 00:14:26 když už mohl dýchat sám.
  • 00:14:29 Tam už byl v běžné
    postýlce, zvládal.
  • 00:14:32 A tam mi udělal první
    nepříjemnou zkušenost,
  • 00:14:39 která mi ale hrozně
    pomohla do budoucna.
  • 00:14:42 Tam se u mě v náručí
    stala první apnoe.
  • 00:14:48 Apnoická pulza je zástava
    dýchání na dvacet vteřin
  • 00:14:50 nebo déle.
  • 00:14:52 Ta definice je ještě
    doplněna o to,
  • 00:14:55 že to může být jen 15 vteřin,
  • 00:14:57 pokud současně jsou klinické
    známky zástavy dýchání.
  • 00:15:02 To znamená prošednutí nebo
    zpomalení srdeční frekvence.
  • 00:15:07 A tyto zástavy
    se mohou ovlivnit,
  • 00:15:10 ať už fyzikálně
    nebo farmakologicky.
  • 00:15:13 V těch netěžších případech
  • 00:15:15 je potřeba připojení
    k dýchacímu přístroji.
  • 00:15:18 A my jsme nevěděli proč.
  • 00:15:19 Prostě jen proletěla moucha.
    Aaaa.
  • 00:15:21 Konec.
    Zmodral.
  • 00:15:25 Já jsem ho kolikrát držel,
    vibroval s ním,
  • 00:15:29 abych ho probral.
  • 00:15:32 Měl jsi strach, že se to třeba
    nemusí podařit?
  • 00:15:34 Obrovský strach pokaždé,
    když se ti dítě...
  • 00:15:38 Já to říkám možná ošklivě,
    doufám,
  • 00:15:41 že mě za to nikdo neodsoudí,
    vypne v ruce.
  • 00:15:44 Když máš dítě, které brečí,
    chceš ho uchlácholit
  • 00:15:46 a ono se ti vypne,
    udělá hop.
  • 00:15:49 Je bezvládné v tu chvíli.
  • 00:15:52 To není křeč,
    jako při epilepsii.
  • 00:15:54 Není.
  • 00:15:56 To je najednou
    hadrová panenka.
  • 00:15:58 Ty nevíš, co s tím.
  • 00:16:00 Foukáš mu do tváře, první,
    co vidíš, nějaká voda,
  • 00:16:04 pokropit ho.
  • 00:16:05 Nějak ho prostě vzbudit.
  • 00:16:08 Zaplať Pán Bůh se to
    vždycky povedlo.
  • 00:16:11 I když záchvaty apnoe,
    jako pozůstatek
  • 00:16:13 Míšova dramatického vstupu
    na svět časem vymizely,
  • 00:16:16 rodinný chod se musel
    úplně změnit.
  • 00:16:19 Míša potřeboval
    24 hodinový dohled.
  • 00:16:21 A protože lékařské
    prostředí
  • 00:16:23 u něho vyvolávalo
    těžkou fobii,
  • 00:16:26 nebylo možné dlouho
    absolvovat vyšetření sluchu,
  • 00:16:28 který byl zřejmě i vinou
    klinické smrti poškozen.
  • 00:16:32 Pak jsme společně prošli
    týdenní pobyt v nemocnici,
  • 00:16:36 kde jsme ho mohli
    konečně prozkoumat
  • 00:16:39 a nechat udělat vyšetření.
  • 00:16:41 To bylo v jeho pěti letech.
  • 00:16:43 Abychom zjistili, jak rozsáhlé
    je poškození sluchu.
  • 00:16:49 A čtvrtý den,
  • 00:16:51 kdy se to po tomhle nočním
    vyšetření nastavilo,
  • 00:16:55 tak on si vzal naslouchadla
    a začal reagovat.
  • 00:16:58 On byl se mnou na tom pokoji
    a najednou šly po chodbě děti.
  • 00:17:05 On se podíval:
  • 00:17:07 "Tatínku, já něco slyším
    a nevidím to."
  • 00:17:12 Hele, ještě teď
    mám husí kůži.
  • 00:17:15 To jsou prostě chvíle.
  • 00:17:17 Říkám: "Tak pojď,
    jdeme ven."
  • 00:17:19 Přišli jsme ven před kliniku
    s pětiletým klukem,
  • 00:17:22 máš pocit,
    že všechno ví.
  • 00:17:23 "Co to je, co to je?"
  • 00:17:26 "Míšo, to jezdí auta."
  • 00:17:30 Jdeš dál, zahouká sanitka:
    "Co to je, co to je?"
  • 00:17:35 "To je sanitka."
  • 00:17:37 Říkám: "A Míšo, vidíš tohle,
    co tady létá?"
  • 00:17:39 "To jsou ptáčkové."
  • 00:17:41 "A ti ptáčkové zpívají."
    "Cože?"
  • 00:17:44 Pak jsme najednou začali
    rozebírat jednotlivé věci
  • 00:17:50 a myslím si,
    že v jeho pěti letech
  • 00:17:53 začala úplně nová éra života.
  • 00:17:59 Po dobu čtyřleté intenzivní
    péče o syna
  • 00:18:01 šla muzika úplně stranou.
  • 00:18:03 Ale když se stav Míši
    začal zlepšovat,
  • 00:18:06 zatoužil Pepa opět
    po své lásce.
  • 00:18:08 Na internetu vydává
    anglický singl
  • 00:18:10 a začíná se znovu rozhlížet
    po světě téhle múzy.
  • 00:18:15 Kluk se uzdravil,
    já si najednou říkám:
  • 00:18:17 "Asi ano, asi jedeme."
  • 00:18:22 A jednoho večera
    v Greenhouse,
  • 00:18:26 v Zeleném domě u mých
    přátel jsme seděli,
  • 00:18:30 v krbu praskal oheň a pili
    jsme červené víno.
  • 00:18:39 A já jsem ten večer
    si tak poodskočil.
  • 00:18:42 A když jsem byl na toaletě,
    tak najednou koukám,
  • 00:18:45 že ze mě to červené víno
    vytéká tak, jak ho piji.
  • 00:18:50 A tehdy ovíněn, říkám:
    "Aha, asi jsem přebral."
  • 00:18:55 Ale byla tam taková chvilka,
    kdy jsem si říkal:
  • 00:18:58 "Dobré, snad to
    není nic špatného."
  • 00:19:03 Druhý den už to
    ale víno být nemohlo
  • 00:19:06 a zase byla
    ta moč červená.
  • 00:19:10 Třetí, čtvrtý den jsem
    měl nějakou akci,
  • 00:19:14 řešili jsme to se svým
    přítelem medikem a říká:
  • 00:19:19 "Tohle není dobře.
    Ty musíš jít k lékaři."
  • 00:19:24 Já říkám: "Hele dobrý,
    tak já jdu k doktorovi."
  • 00:19:27 Já jsem přišel na doporučení
    na špičkovou kliniku,
  • 00:19:31 urologickou.
  • 00:19:35 Dostal jsem šampusku, řekli
    mi, že ji mám naplnit.
  • 00:19:40 A lékařka vzala tu a říká:
    "To nejsou ledviny, pojďte."
  • 00:19:45 To byla první rána,
    prd mezi oči.
  • 00:19:49 "Tak se svlékněte úplně,
    zavedeme kameru."
  • 00:19:54 Zavedli kameru, přišel pan
    docent a povídá:
  • 00:19:58 "Jo, tady to je."
    "Jasně."
  • 00:20:03 Mluvili tak, že jsem z toho
    nic neporozuměl.
  • 00:20:06 "Jo, tak to půjde ven.
  • 00:20:08 Vypadá to tak,
    že by to mělo jít."
  • 00:20:13 Nic, tam člověk leží v tričku,
    nohy takhle,
  • 00:20:18 říkám si, co se děje.
  • 00:20:20 Tak jsem se oblékl
    a lékařka mi povídá:
  • 00:20:24 "Našli jsme nádor."
  • 00:20:30 A říká: "Máte štěstí,
    ten nádor praskl.
  • 00:20:36 Dal o sobě vědět.
    Kdyby nepraskl, tak roste.
  • 00:20:40 A v močovém měchýři
    má sakra dost místa."
  • 00:20:43 Takže nádor, dobré.
    Nádor, špatné.
  • 00:20:48 "Teď půjdete na operaci a my
    ho musíme vyoperovat."
  • 00:20:56 Když jsem vylezl
    z toho baráku,
  • 00:20:58 tak jsem nevěděl,
    kam půjdu.
  • 00:21:00 Zavítal jsem sem do toho
    parčíku a tady je lavička.
  • 00:21:04 Tady je ta lavička,
    na které jsem seděl.
  • 00:21:10 A žmoulal jsem v ruce
    telefon a říkal jsem:
  • 00:21:14 "Mám zavolat mámě,
  • 00:21:17 nebo mám zavolat tomu nebo
    mám zavolat kamarádovi."
  • 00:21:25 Když pak zavolal,
    že to je nádor,
  • 00:21:28 tak i když se tomu
    člověk brání,
  • 00:21:31 protože už jen při vyslovení
    toho slova
  • 00:21:35 už vám naskakuje
    husí kůže.
  • 00:21:37 Já si zase říkám:
  • 00:21:38 "Byla tam krev,
    tak snad ne."
  • 00:21:42 Ale už podvědomí
    vám klepe.
  • 00:21:47 Když pak za týden volal,
    že to je špatně.
  • 00:21:58 Já už o tom
    nechci mluvit.
  • 00:22:01 A to jsem ještě v podstatě
    úplně nevěděl,
  • 00:22:03 co mě bude čekat,
    jak často mě to bude čekat.
  • 00:22:07 A co to vlastně
    se mnou bude dělat.
  • 00:22:09 Ale tady jsem byl tehdy
    hodně moc psychicky na dně.
  • 00:22:12 Hodně moc psychicky.
  • 00:22:15 To slovo začínající na "r"
    jsem si až přečetl
  • 00:22:19 v novinách o sobě:
  • 00:22:20 Josef Melen.
    Rakovina.
  • 00:22:28 Asi mi to došlo dvakrát tolik
    než to všechno před tím,
  • 00:22:32 člověk má tendenci si úplně
    nepřipustit to všechno,
  • 00:22:35 co to je.
  • 00:22:40 V určité fázi nemoci
    právě tím,
  • 00:22:42 jak se člověk setkává
    s blízkostí smrti,
  • 00:22:44 ale jen i pomyslně s blízkostí
    smrti dochází k přehodnocení
  • 00:22:47 vlastních hodnot
    a hodnotového žebříčku
  • 00:22:48 u člověka.
  • 00:22:50 A najednou si začíná
    uvědomovat,
  • 00:22:52 co je důležité více
    a co je důležité méně.
  • 00:22:55 A v tomto období si člověk
    může najednou uvědomit,
  • 00:22:58 v čem je jeho síla,
    v čem se cítí dobře
  • 00:23:00 a co by chtěl dál dělat.
  • 00:23:03 A tady může právě
    dojít k tomu,
  • 00:23:05 že se vrátí zpátky k té muzice,
    uvědomí si její sílu
  • 00:23:08 a její potřebu vlastní.
  • 00:23:10 To, co pro něj může udělat
    i pro osobnost samotnou,
  • 00:23:14 i tak, jak by mohla
    dávat dál.
  • 00:23:17 Dávat poselství
    dalším lidem.
  • 00:23:20 Pak si najednou říkáš: dobrý,
    co já jsem do teď dokázal?
  • 00:23:27 Co jsem do teď dělal?
    Jak jsem vlastně žil?
  • 00:23:33 Co když to nedám,
    co když se to zítra zvrtne
  • 00:23:37 a já budu do půl
    roku v háji?
  • 00:23:40 Takové myšlenky jsem měl.
  • 00:23:44 Já si doma skládám muziku
    do šuplíku.
  • 00:23:46 Tisíc písniček,
    o kterých nikdo neví.
  • 00:23:51 Já se tady podvoluji všem,
  • 00:23:54 co mě takhle kopou do zadku
    s tím, že jsem "Ne pětku ne"
  • 00:23:57 a nemůžu nic jiného.
  • 00:23:59 Proč, jakým právem?
  • 00:24:02 Já chci dělat muziku?
    Já umím dělat muziku.
  • 00:24:04 Já mám těm lidem co říci.
  • 00:24:08 A v tu chvíli, v listopadu,
    na přelomu listopadu
  • 00:24:11 a prosince jsem s tím
    začal něco dělat.
  • 00:24:14 Začaly intenzivní
    jednání o tom,
  • 00:24:16 že opravdu chci
    udělat "Best of",
  • 00:24:18 kde se chci naposledy vyjádřit
    k mému dětskému zpívání,
  • 00:24:23 ale představit také zároveň to,
    že ještě existuji, že jsem.
  • 00:24:26 Že nejsem
    ve starém železe.
  • 00:24:30 A zároveň také prodat
    své vlastní srdce.
  • 00:24:34 Otevřít to své hudební
    srdce lidem.
  • 00:24:36 Po roční cílené
    a velmi bolestivé
  • 00:24:39 chemoterapeutické léčbě
    se štěstěna přiklání
  • 00:24:40 na Pepovu stranu.
  • 00:24:42 Bezprostřední nebezpečí
    je zažehnáno
  • 00:24:45 a prognózy do budoucna
    jsou velmi příznivé.
  • 00:24:47 A přeju si dělat muziku,
    protože to je to,
  • 00:24:50 co mě prostě
    žene dopředu.
  • 00:24:52 A ačkoli si někdo myslí, že mi
    muzika zkazila život, omyl.
  • 00:24:56 Muzika je můj život.
    Muzika je můj svět.
  • 00:25:01 Titulky: Klára Derzsiová,
    Česká televize, 2013

Související