iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
29. 3. 2017
20:20 na ČT art

1 2 3 4 5

9 hlasů
4034
zhlédnutí

Národní galerie v Praze

Největší česká umělecká sbírka, jejíž historie se začala psát před více než 220 lety.

52 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Národní galerie v Praze

  • 00:00:01 NÁRODNÍ GALERIE V PRAZE - 220 LET
  • 00:00:53 -V této nepohodlné červené bedně,
    zavřená a zašroubovaná,
  • 00:00:57 se vrací Eleonora z Toleda domů,
    do Národní galerie v Praze.
  • 00:01:12 Byla zapůjčena na výstavu
    do Frankfurtu nad Mohanem,
  • 00:01:15 o manýrismu ve Florencii.
  • 00:01:17 Její manžel,
    Cosimo I. Medicejský,
  • 00:01:20 žárlivě pozoruje její návrat.
  • 00:01:25 Eleonora cestuje ráda,
  • 00:01:27 a její družině
    se tak po ní často stýská.
  • 00:01:49 Jak se na její společenské
    postavení sluší a patří,
  • 00:01:52 může si pro sebe a svoji družinu
    vybírat sídlo
  • 00:01:55 z pěti pražských paláců a kláštera,
    patřících Národní galerii.
  • 00:02:00 A i nějaký venkovský zámeček
    by se našel.
  • 00:02:10 Ale zdaleka ne všichni,
  • 00:02:12 kteří by ji rádi poctili
    svojí návštěvou,
  • 00:02:15 její sídlo vždy najdou.
  • 00:02:17 Mnohdy ani informační kancelář
    nepomůže.
  • 00:02:22 -Když se zeptáte lidí na chodníku,
    nikdo, nikdo vám neřekne,
  • 00:02:29 co to vlastně
    ta Národní galerie je,
  • 00:02:31 kde všude je.
  • 00:02:33 A pokud dají dohromady
    některé z těch objektů,
  • 00:02:36 nikdy se mi nestalo,
  • 00:02:38 že by vlastně ti dotazovaní
    mi řekli všech šest objektů.
  • 00:02:41 Nikdy.
  • 00:02:43 Už vůbec nikdy nedají dohromady,
  • 00:02:46 jaké sbírky v tom či onom objektu
    jsou prezentovány.
  • 00:02:49 To je šíleně špatně.
  • 00:02:52 -Při cestě do Národního divadla
    snad ještě nikdy nikdo nezabloudil.
  • 00:02:56 I bílá labuť by cestu našla.
  • 00:03:07 Také ten, kdo hledá kostru velryby,
  • 00:03:09 jen stěží může přehlédnout
    velkolepou budovu Národního muzea.
  • 00:03:20 A ani Národní knihovna
    nestojí stranou dění,
  • 00:03:23 byť již praská ve všech švech.
  • 00:03:25 A řešení pro Národní galerii?
  • 00:03:28 Názory se různí.
  • 00:03:31 -Jedna budova by byla ideální.
  • 00:03:35 Co se týká nás,
  • 00:03:37 tak my máme skutečně
    těch šest budov.
  • 00:03:39 Problematikou je
    skutečně identifikovat,
  • 00:03:42 která z těch šesti budov
  • 00:03:44 je ta základní budova
    Národní galerie.
  • 00:03:47 Protože kdokoliv, dejme tomu,
    z ciziny přijede do Prahy,
  • 00:03:50 tak se ptá,
    kde Národní galerie je.
  • 00:03:52 Když máte šest budov,
  • 00:03:54 tak je to pro ně těžké
    naprosto uchopit.
  • 00:03:57 A je to těžké uchopit,
    protože, dejme tomu,
  • 00:03:59 ten divák ani nemá nějaké období,
    které ho především zajímá.
  • 00:04:03 To znamená, že ani neví,
    kam například má jít.
  • 00:04:08 -Jelikož Národní galerie
    nemá jen jednu dominantu,
  • 00:04:12 je třeba si na túru za uměním
    přivstat a nazout pohodlné boty.
  • 00:04:18 Pokud zájemce o umění
    cestou neodlákají jiné skvosty,
  • 00:04:22 zjistí, jak mnoho pokladů je skryto
    v tajemných zákoutích Prahy.
  • 00:04:27 I ty mají své kouzlo,
    jak už objevil i švýcarský ředitel
  • 00:04:30 Sbírky starého umění
    Národní galerie.
  • 00:04:34 -Považuji na Praze
    za obzvláště hezké,
  • 00:04:39 že svými jedinečnými stavbami
    od středověku až po současnost
  • 00:04:43 poskytuje rámec
    pro jednotlivé sbírky
  • 00:04:45 a svojí architekturou je zdobí.
  • 00:04:48 Jednotlivé paláce i Anežský klášter
    tak dané umění ještě umocňují.
  • 00:04:53 Toto nepovažuji v žádném případě
    za nevýhodu, ale spíše za výhodu.
  • 00:04:57 Je to velké spektrum
    a je hodně co objevovat.
  • 00:05:24 -V Čechách sbírali umění
    hlavně šlechtici
  • 00:05:27 a církevní hodnostáři.
  • 00:05:30 V hradech, zámcích,
    klášterech a kostelích
  • 00:05:32 bylo také dost prázdných stěn
    a stropů, kam díla umístit,
  • 00:05:36 a potěšit tak oko diváka,
  • 00:05:38 ještě nezhýčkané
    záplavou mediálních obrazů.
  • 00:05:41 Příkladem je hraběcí rodina
    Kolowrat Krakowských Liebsteinských
  • 00:05:45 z Rychnova nad Kněžnou.
  • 00:05:47 Ta zapůjčila Národní galerii
    hned několik význačných děl.
  • 00:05:55 -Toto je můj absolutně
    nejoblíbenější obraz,
  • 00:05:58 pravděpodobně od Michaela Pachera,
    Narození Panny Marie.
  • 00:06:03 S tím jsem se loučila
    jen velmi těžko.
  • 00:06:05 Je na něm zobrazena
    matka Panny Marie,
  • 00:06:08 jak zde krátce po porodu
    zcela vyčerpaná leží.
  • 00:06:15 K tomuto obrazu
    se váže milá historka.
  • 00:06:18 V den, kdy byl obraz balen,
    se mě moje dcera zeptala:
  • 00:06:21 Mami, proč má ta paní
    sklo před okem?
  • 00:06:24 A já jsem se podívala
    a zeptala se: Jaké sklo?
  • 00:06:28 A najednou jsem uviděla
    toto zesvětlení
  • 00:06:31 a pomyslela jsem si,
    že má opravdu sklo před okem.
  • 00:06:38 -Kolowratská sbírka
    má dlouhou tradici,
  • 00:06:41 jak ukazuje obraz
    Antonína Hampische
  • 00:06:43 z 2. třetiny 18. století.
  • 00:06:46 I tehdy bylo uměním najít kupce,
    kteří by díla pořádně zaplatili.
  • 00:06:50 Štěstím bylo, když se o obraz
    zajímal movitý šlechtic.
  • 00:06:57 Nositel starobylého jména Kolowrat
  • 00:06:59 zaujímá čestné místo v síni slávy
    zakladatelů dnešní Národní galerie,
  • 00:07:04 společně s představiteli dalších
    význačných šlechtických rodů
  • 00:07:08 a několika učenci.
  • 00:07:10 Na popud Františka
    hraběte Šternberk-Manderscheida
  • 00:07:14 se v roce 1796 sešli
    v jeho Malostranském paláci,
  • 00:07:17 aby založili
    Spolek vlasteneckých přátel umění.
  • 00:07:21 Chtěli pozvednout umělecký vkus
    tehdejší veřejnosti
  • 00:07:25 a také zamezit vyvážení obrazů
    do zahraničí.
  • 00:07:28 Šokem pro ně byl rozprodej zbytků
    slavné sbírky císaře Rudolfa II.,
  • 00:07:33 kterou shromáždil
    na začátku 17. století
  • 00:07:35 na Pražském hradě.
  • 00:07:37 V roce 1782 byla v aukci prodána
    i jeho oblíbená malba,
  • 00:07:42 kterou nechal přenést pěšky
    přes Alpy z Benátek až do Prahy.
  • 00:07:46 Dürerovo mistrovské dílo,
    Růžencová slavnost.
  • 00:07:50 Národní galerie ji zakoupila
    až v roce 1934.
  • 00:07:55 Ztráta gigantické rudolfinské
    sbírky se oplakává dodnes.
  • 00:08:02 -Je škoda, že se zde stále
    jen vychází ze ztrát,
  • 00:08:06 že se zdůrazňuje:
  • 00:08:08 Ano, my bychom měli
    význačné sbírky,
  • 00:08:11 kdyby velké poklady
    rudolfinské doby v 17. století
  • 00:08:14 neodcestovaly do Vídně,
    Švédska nebo Itálie,
  • 00:08:17 kdyby nebyly ukradeny.
  • 00:08:19 Ale to, co tady je,
    co od té doby bylo sesbíráno,
  • 00:08:22 to tvoří jedinečný kosmos
    rozdílných sbírek.
  • 00:08:29 -Společnost
    vlasteneckých přátel umění
  • 00:08:31 ihned otevřela
    v Černínském paláci,
  • 00:08:34 dnešním sídle
    ministerstva zahraničních věcí,
  • 00:08:37 veřejně přístupnou obrazárnu,
  • 00:08:39 první předchůdkyni
    Národní galerie.
  • 00:08:42 Umělecká díla do ní zapůjčili
    její členové ze svých sbírek.
  • 00:08:46 I tyto kolowratské obrazy
  • 00:08:48 jsou pamětníky
    samých počátků obrazárny.
  • 00:08:51 Otevřeno bylo jen některé dny
    v týdnu.
  • 00:08:54 Josef Karel Burde, sám malíř,
    se stal prvním ředitelem obrazárny,
  • 00:08:59 tehdy s titulem inspektora.
  • 00:09:01 Řídil ji až do své smrti
    celých 44 let.
  • 00:09:05 Staral se nejenom o výběr vstupného
    a prováděl návštěvníky,
  • 00:09:09 ale také pečlivě dohlížel,
  • 00:09:11 aby si před vstupem čistili boty
    a za deště odkládali kabáty.
  • 00:09:15 Již tehdy z obavy
    o kolísající vlhkost vzduchu.
  • 00:09:26 V roce 1809,
    v době napoleonských válek,
  • 00:09:29 musela obrazárna
    narychlo Černínský palác opustit.
  • 00:09:32 Bylo nutno uvolnit místo
    pro zraněné vojáky.
  • 00:09:40 A tak začalo putování
    uměleckých děl
  • 00:09:43 po pražských palácích a klášterech.
  • 00:09:51 Část expozice našla útočiště
  • 00:09:53 v blízkém Clam-Martinicově paláci
    na Hradčanech.
  • 00:10:02 Další část převzal do úschovy
    sám hrabě Šternberk-Manderscheid
  • 00:10:06 ve svém paláci na Malé Straně.
  • 00:10:08 To bylo ale jen nouzové řešení.
  • 00:10:12 Členové společnosti
    se proto rozhodli
  • 00:10:15 pro obrazárnu postavit
    vlastní, novou budovu
  • 00:10:18 a vydali se do okolí
    hledat vhodný pozemek.
  • 00:10:21 Našli jej blízko Vltavy,
    na dnešním Klárově.
  • 00:10:24 Mezitím ale dostali nabídku,
    která se neodmítá,
  • 00:10:27 koupit levně Šternberský palác
    na Hradčanech,
  • 00:10:30 schovaný za sídlem arcibiskupa.
  • 00:10:34 A tak se sbírka znovu stěhovala.
  • 00:10:40 Od roku 1836 začala obrazárna
    díla i nakupovat.
  • 00:10:44 Získávala je už ale i formou
    darů a odkazů,
  • 00:10:47 a nejenom od šlechticů.
  • 00:10:50 Doktor Josef Hoser,
  • 00:10:52 osobní lékař
    habsburského arcivévody Karla,
  • 00:10:55 od roku 1844 obrazárně postupně
    daroval celou svoji sbírku.
  • 00:11:00 Celkem více než 300 objektů.
  • 00:11:04 Tato expozice
    je částečnou rekonstrukcí
  • 00:11:06 původního uspořádání obrazů tak,
  • 00:11:08 jak byly vystaveny pro tehdejší
    publikum v polovině 19. století.
  • 00:11:13 Věšeli je blízko sebe,
    od stropu až k podlaze.
  • 00:11:22 Dalším velkým mezníkem
    v dějinách obrazárny
  • 00:11:25 bylo získání obsáhlého
    souboru grafik Václava Hollara
  • 00:11:29 v roce 1863.
  • 00:11:31 Český sněm jej v Bonnu zakoupil,
    ale až po bouřlivých jednáních.
  • 00:11:36 Část poslanců Hollarovi,
    zemřelému téměř o 200 let dříve,
  • 00:11:40 vytýkala odrodilost.
  • 00:11:42 Umělec strávil totiž
    většinu života v cizině.
  • 00:11:46 Co na tom, že kreslil třeba
    i pro samotného anglického krále.
  • 00:11:50 Sbírku poslanci nakonec
    naštěstí zakoupili
  • 00:11:53 a uložili v obrazárně.
  • 00:11:55 A jak se později ukázalo,
  • 00:11:57 byla samotná jednání
    českého sněmu nakonec dražší
  • 00:12:00 než cena vlastní sbírky.
  • 00:12:07 Obrazárna ale pokračovala
    ve stěhování.
  • 00:12:10 Hradčany se bez císaře,
    nebo alespoň krále,
  • 00:12:13 ocitly mimo dění a pustly.
  • 00:12:15 Sbírka sice utěšeně rostla,
    ale publikum nepřilákala.
  • 00:12:19 Bez kočáru se k ní člověk
    jen tak nedostal.
  • 00:12:22 Bylo třeba se přestěhovat tam,
    kde pulzoval život.
  • 00:12:26 Novou adresou se stal
    Portheimský dům ve Spálené ulici,
  • 00:12:30 který dnes už neexistuje.
  • 00:12:35 Ale ani tam obrazárna
    nezůstala dlouho
  • 00:12:38 a přestěhovala se opět
    do Šternberského paláce,
  • 00:12:41 svého už tradičního útočiště
    na Malé Straně.
  • 00:12:50 Vyklizený Šternberský palác
    na Hradčanech
  • 00:12:53 se podařilo velmi výhodně prodat.
  • 00:12:59 S plným měšcem znovu ožily úvahy
    o novostavbě vlastní budovy.
  • 00:13:04 Členové Spolku
    vlasteneckých přátel umění
  • 00:13:07 si vyhlídli volný pozemek v centru,
    na dnešním Smetanově nábřeží,
  • 00:13:11 a známý architekt
    Antonín Barvitius
  • 00:13:14 vypracoval plány nové budovy.
  • 00:13:30 Jenže, město se rozhodlo
    pozemek obrazárně neprodat,
  • 00:13:33 takže ze stavby nové budovy
    opět sešlo.
  • 00:13:46 Obraz Bitva u Kresčaku
    je absolventským dílem
  • 00:13:49 Viktora Barvitia
    na pražské akademii umění.
  • 00:14:00 Tento mladší bratr
    architekta Antonína Barvitia,
  • 00:14:03 talentovaný malíř a organizátor,
  • 00:14:05 se stal jedním z nejvýznamnějších
    ředitelů obrazárny.
  • 00:14:09 Zde je jeho pohled
    na lidové radovánky ve Stromovce.
  • 00:14:18 Vzdělával se nejenom v Praze,
    ale i v Paříži,
  • 00:14:21 kde se plně zúčastnil
    uměleckého života.
  • 00:14:24 Vrátil se do Čech,
  • 00:14:26 a coby novopečený ředitel
    obrazárny začal pečlivě studovat,
  • 00:14:30 jak se úspěšná muzea umění
    dělají jinde,
  • 00:14:33 například v Drážďanech
    či v Berlíně.
  • 00:14:36 Vše si pečlivě zaznamenával
    a kreslil,
  • 00:14:38 a to včetně osvětlení,
    vytápění nebo i ventilace.
  • 00:14:48 Obrazárna dostala totiž
    nesmírně lákavou nabídku,
  • 00:14:52 přestěhovat se do novostavby,
  • 00:14:54 nazvané po korunním princi
    Rudolfovi, Rudolfinum.
  • 00:14:57 Na oslavu svého jubilea
    ji postavila Česká spořitelna
  • 00:15:01 pro hudbu a výtvarné umění.
  • 00:15:05 A tak stěhování obrazů pokračovalo.
  • 00:15:25 Barvitia nádherné prostory
    Rudolfina nadchly.
  • 00:15:29 Své zkušenosti zúročil
    při vystavení svěřených děl.
  • 00:15:33 Všichni byli přesvědčeni,
    že tentokrát již natrvalo.
  • 00:15:40 Rudolfinum sloužilo
    nejenom obrazárně,
  • 00:15:42 ale i Krasoumné jednotě pro Čechy
    v Praze,
  • 00:15:46 k pořádání každoročních
    prodejních výstav umění.
  • 00:15:56 Pražské výstaviště.
  • 00:15:58 V roce 1905
    se do jednoho z pavilonů
  • 00:16:01 nastěhovala Moderní galerie
    Království českého,
  • 00:16:04 další z předchůdkyň
    dnešní Národní galerie.
  • 00:16:08 Založil ji a velkoryse zaplatil
    císař František Josef I.,
  • 00:16:12 za účelem propagovat
    výhradně místní současné umění.
  • 00:16:15 Tento akt měl uklidnit
    české nacionalisty.
  • 00:16:19 Byly to ale z pohledu monarchie
    špatně uložené peníze.
  • 00:16:28 Čechoslováci přispěli
    k rozložení monarchie
  • 00:16:31 hned po první světové válce.
  • 00:16:34 Za bouřlivého jásotu lidu
    vyhlásili samostatnost.
  • 00:16:37 Prezidentského úřadu
    nové republiky
  • 00:16:40 se ujal Tomáš Garrigue Masaryk.
  • 00:16:45 Do čela obrazárny
    nastoupil Vincenc Kramář,
  • 00:16:48 historik umění.
  • 00:16:52 Z Rudolfina se stal
    parlament mladé republiky.
  • 00:16:56 Horliví poslanci upřednostňovali
    před uměním větší počet toalet
  • 00:17:00 a pohodlnější koupelny.
  • 00:17:03 Obrazárna jim jenom překážela.
  • 00:17:11 Snažili se ji uchlácholit
    vyhlídkou na novostavbu,
  • 00:17:14 tentokráte na Kampě.
  • 00:17:17 Architekti se střídali
    v nápaditých návrzích,
  • 00:17:19 a byl už dokonce položen
    i základní kámen.
  • 00:17:23 Ale ze stavby opět sešlo.
  • 00:17:25 Pro vítězného architekta
    Josefa Gočára
  • 00:17:28 bezesporu frustrující zážitek.
  • 00:17:37 Ten se opakoval na Letné,
    pláni nad Prahou,
  • 00:17:41 dalším vybraným místem ke stavbě.
  • 00:17:52 Zůstalo opět jen u návrhů
    a modelů.
  • 00:17:55 Jedinou viditelnou památkou
  • 00:17:58 je osiřelá schránka
    pro pamětní zápis,
  • 00:18:00 včetně slavnostního kladívka
    a lžíce.
  • 00:18:06 Boj s poslanci o Rudolfinum
    Kramář prohrál.
  • 00:18:10 Musel nechat svěřené
    umělecké poklady,
  • 00:18:12 jako například Umučení svatého
    Tomáše od Petera Rubense,
  • 00:18:16 na vozících odvézt
    do nedaleké městské knihovny.
  • 00:18:22 Zde obrazárna získala azyl
    ve třetím podlaží v prostorách,
  • 00:18:26 které zdaleka nebyly
    pro její potřeby dostačující.
  • 00:18:45 Kramář se musel
    s novou situací smířit.
  • 00:18:49 Útěchou levicově
    zaměřenému řediteli
  • 00:18:51 se stalo zestátnění obrazárny,
  • 00:18:54 která do té doby
    byla ryze soukromým spolkem.
  • 00:18:57 Kramář má velké zásluhy
  • 00:19:00 na vzniku silné expozice
    děl Pabla Picassa.
  • 00:19:03 Část z dnešní sbírky zůstala
    soukromým majetkem Kramáře
  • 00:19:07 až do roku 1959,
    kdy ji Národní galerii daroval.
  • 00:19:37 Ale i díla význačných
    francouzských umělců,
  • 00:19:40 získaných za Kramářovy éry,
  • 00:19:42 jsou dodnes chloubou
    Národní galerie.
  • 00:20:27 Koncem 20. let panoval
    v českých zemích blahobyt.
  • 00:20:31 Československo bylo jednou
    z nejbohatších zemí na světě,
  • 00:20:34 a tak byl často důvod k oslavám.
  • 00:20:42 Jenže,
    v roce 1939 přišel náhlý konec.
  • 00:20:45 Hitlerova armáda obsadila Čechy,
    vznikl protektorát.
  • 00:20:49 Slovensko vyhlásilo
    samostatný stát.
  • 00:20:52 Prezident Edvard Beneš,
    nástupce Masaryka,
  • 00:20:56 byl již tou dobou v exilu.
  • 00:20:58 Z jeho osiřelé kanceláře
    se Hitler díval s potěšením
  • 00:21:01 na obsazenou Prahu.
  • 00:21:05 Nelehkou úlohu
    prezidenta protektorátu
  • 00:21:07 převzal soudce Emil Hácha.
  • 00:21:10 Josef Cibulka,
    teolog a kunsthistorik,
  • 00:21:13 nový ředitel obrazárny,
  • 00:21:15 se musel s novou realitou
    vypořádat.
  • 00:21:17 Setkání prezidenta a ředitele
    na Zbraslavském zámku
  • 00:21:21 patřilo k příjemnějším činnostem
    obou dvou.
  • 00:21:27 Obrazy se znovu stěhovaly,
    tentokráte na bezpečnější místo.
  • 00:21:42 Prostory Zbraslavského zámku
  • 00:21:44 poskytl pro potřeby obrazárny
    jeho majitel,
  • 00:21:47 Cyril Bartoň z Dobenína.
  • 00:21:49 Expozice byly v tomto ústraní
    ve větší jistotě před úklady války
  • 00:21:53 a hlavně bylo kam dát
    nové přírůstky.
  • 00:22:09 Nešlo ale vždy
    o standardní dary a nákupy.
  • 00:22:18 Týdeníková propaganda vytvářela
    i ve sféře umění zdání normality.
  • 00:22:23 Nadále se organizovaly
    velkolepé vánoční výstavy,
  • 00:22:26 kde mohli umělci prodávat
    své výtvory.
  • 00:22:29 Ale sběratelé často neprodávali
    své milované objekty dobrovolně.
  • 00:22:33 Mnozí, kteří vlastnili velké sbírky
    a chtěli i s nimi emigrovat,
  • 00:22:37 museli za udělení
    vývozního povolení
  • 00:22:40 darovat část svých obrazů
    či soch protektorátu.
  • 00:22:43 A tyto dary byly uloženy
    v obrazárně,
  • 00:22:45 která se tak plnila skvosty.
  • 00:22:50 Obrazárna také dostala
    zcela novou úlohu,
  • 00:22:53 rozhodovat o osudu uměleckých děl,
  • 00:22:56 která zobrazovala
    symboly české státnosti.
  • 00:22:59 Něco se jí podařilo zachránit,
    zbytek byl zničen.
  • 00:23:04 Sbírka se rozšířila
  • 00:23:06 i o majetek osob židovského původu
    a nepřátel říše,
  • 00:23:09 kteří často měnili své sbírky
    za své životy.
  • 00:23:12 Takto byly získány
    například Kupkovy obrazy
  • 00:23:15 ze sbírky průmyslníka
    Jindřicha Waldese.
  • 00:23:20 Z obav před nálety
    byly výstavní prostory uzavřeny
  • 00:23:24 a obrazy převezeny do bezpečí.
  • 00:23:33 Všeobecné nadšení z konce války
    bylo pochopitelné.
  • 00:23:37 Málokdo však tušil,
  • 00:23:39 jak brzy jedna totalita
    vystřídá druhou.
  • 00:23:43 Přišel čas úklidu,
    ale i odplaty a pomsty.
  • 00:23:46 Jedním šmahem byli postiženi
    nejenom skuteční viníci,
  • 00:23:49 ale i občané,
  • 00:23:51 kteří ke své smůle
    byli jenom německé národnosti,
  • 00:23:54 jako slavný rod Nosticů.
  • 00:23:56 Všem byl zkonfiskován majetek.
  • 00:23:59 Na zásluhy jejich předků
    si nikdo nevzpomněl.
  • 00:24:02 Jejich umělecké sbírky
    připadly Národní galerii.
  • 00:24:09 Umožnily to dekrety
    prezidenta Beneše,
  • 00:24:12 který se se slávou
    navrátil z exilu.
  • 00:24:14 Tytéž dekrety přisoudily
    Národní galerii dva paláce.
  • 00:24:18 Tentokrát zadarmo získala
  • 00:24:20 již známý Šternberský palác
    na Hradčanech
  • 00:24:23 a nově palác Kinských
    na Staroměstském náměstí.
  • 00:24:27 A tak se obrazy znovu stěhovaly.
  • 00:24:33 Únor 1948.
  • 00:24:36 Komunisté u moci.
  • 00:24:38 Nová doba, nové umění,
    nová bezpráví.
  • 00:24:42 -(ZPĚV) Vpřed, soudruzi,
    k té zaslíbené zemi,
  • 00:24:46 kterou nám svět celý bude závidět.
  • 00:24:49 Vpřed, soudruzi,
    k té zaslíbené zemi,
  • 00:24:53 kterou nám svět celý bude závidět.
  • 00:24:56 Dost dlouho
    už jsme ve tmě živořili
  • 00:25:00 a našim chlebem
    byl jen sen a hlad.
  • 00:25:04 Hej, proč bychom se spolu netěšili,
  • 00:25:08 pojďte s námi všichni zpívat,
    tancovat.
  • 00:25:12 -Mnohým do zpěvu a tance
    ale nebylo.
  • 00:25:15 Přišli o byty, a tím i o místa,
    kde visely jejich obrazy.
  • 00:25:22 -Naši vymysleli,
  • 00:25:24 a byli na to dost pyšní,
    jak to vyřešili,
  • 00:25:28 že se obrazy uloží
    jako půjčka do Národní galerie,
  • 00:25:33 že tam budou dobře ošetřovány
    a v dobrých rukou jakoby.
  • 00:25:38 To bylo chápáno jako velmi dočasné,
    to uložení v galerii.
  • 00:25:47 Až se stalo v roce 1959,
    že vyšel jakýsi vládní výnos,
  • 00:25:52 že veškerý majetek soukromý,
  • 00:25:54 který je v užívání
    socialistického sektoru,
  • 00:25:58 propadá státu.
  • 00:26:00 Bez náhrady.
  • 00:26:02 Šup, a už byl státní!
  • 00:26:09 Věděli jsme, že to je definitivní,
  • 00:26:11 protože už jsme nevěřili,
    že to praskne.
  • 00:26:24 -V nově získaném paláci Kinských
  • 00:26:26 se v roce 1954
    otevřela expozice čínského umění.
  • 00:26:31 Od roku 1949 už celá instituce
    nesla oficiálně hrdý název:
  • 00:26:36 Národní galerie.
  • 00:26:51 Mnoho exponátů bylo darem
    komunistické Číny.
  • 00:26:54 Dobový propagační týdeník
    upozorňuje pyšně
  • 00:26:57 na otevření této expozice.
  • 00:27:01 -I my se můžeme mnoho učit
    od dokonalé formy,
  • 00:27:04 kterou čínští umělci dovedli
    vyjadřovat svoje myšlenky.
  • 00:27:10 Proto uspořádala
    Národní galerie v Praze
  • 00:27:13 soubornou výstavu
    starého čínského umění.
  • 00:27:18 Poznáváme zde základy
    a tradice staré čínské kultury,
  • 00:27:21 na kterých dnes stojí
  • 00:27:23 a rozvíjí se umění národů
    Čínské lidové republiky.
  • 00:27:34 -Sovětské tanky v Praze
    v srpnu 1968 znamenaly konec nadějí
  • 00:27:39 na ukončení éry
    komunistického režimu.
  • 00:27:52 Prezident se symbolickým jménem
    Svoboda dosluhoval,
  • 00:27:55 ale doba kunsthistorika
    Jiřího Kotalíka,
  • 00:27:58 coby ředitele Národní galerie,
  • 00:28:00 byla teprve v počátcích,
    a bude trvat víc než 20 let.
  • 00:28:05 A obrazy se znovu daly do pohybu.
  • 00:28:08 Tentokrát do nově získaného
    Jiřského kláštera,
  • 00:28:11 opět jen dočasného útočiště.
  • 00:28:14 Otevírání expozice
    už provedl prezident Husák.
  • 00:28:18 Kotalík cílevědomě
    Národní galerii rozvíjel,
  • 00:28:21 ale musel ovládat umění,
  • 00:28:23 aranžovat se
    s komunistickou ikonografií.
  • 00:28:32 V tomto dobovém dokumentu
    vítá miliontého návštěvníka,
  • 00:28:36 pro tuto roli pravděpodobně
    pečlivě vybraného soudruha.
  • 00:28:40 -Já jsem rád,
  • 00:28:42 že právě vaší osobě
    mohu všem našim návštěvníkům
  • 00:28:46 za jejich upřímný zájem poděkovat.
  • 00:28:48 -Já vám děkuji.
  • 00:28:50 Já mám to štěstí,
  • 00:28:52 že pracuji v národním podniku
    Rudý Letov v Praze 9-Letňanech,
  • 00:28:56 který má prostřednictvím
    obvodního výboru strany v Praze 9
  • 00:29:00 navázánu trvalou spolupráci
    s vámi.
  • 00:29:03 Ta spočívá především v tom,
  • 00:29:05 že vaši pracovníci organizují
    u nás na pracovištích výstavy,
  • 00:29:10 kde představují soubory děl
    nebo díla jednotlivých mistrů.
  • 00:29:18 -A další stěhování
    na sebe nenechalo dlouho čekat.
  • 00:29:22 Tentokrát do Anežského kláštera,
  • 00:29:24 který se pro Národní galerii
    Kotalíkovi podařilo získat.
  • 00:29:39 A expanze Národní galerie
    pokračovala.
  • 00:29:42 Získala obrovský, vyhořelý
    Veletržní palác v Praze.
  • 00:29:46 Kotalík začal s jeho nákladnou
    rekonstrukcí.
  • 00:29:49 Slavnostního otevření v roce 1995
  • 00:29:52 se ale jako ředitel Národní galerie
    ve své funkci už nedočkal.
  • 00:29:59 -Ať žije Havel! Ať žije Havel!
  • 00:30:02 -Přátelé!
  • 00:30:04 Pravda a svoboda musí zvítězit!
  • 00:30:09 -Ať žije Havel! Ať žije Havel!
  • 00:30:15 -Přelomový rok 1989 znamenal
    konec komunistického režimu
  • 00:30:19 a pro mnohé jeho exponenty,
  • 00:30:22 včetně ředitele Kotalíka,
    prudký pád.
  • 00:30:31 Jiným zase svitla naděje,
  • 00:30:33 získat zpátky již dávno oplakané
    rodinné poklady.
  • 00:30:38 -Obrazy byly restituovány,
    ale hlavně ten Kupecký,
  • 00:30:42 který byl nejcennější z toho,
  • 00:30:45 nebylo jasné, kdo z nás, bratrů,
    by si ho měl vzít.
  • 00:30:48 Můj bratr se spíš klonil k tomu,
    aby se to darovalo tomu státu.
  • 00:30:52 Jakmile byl prezidentem,
  • 00:30:54 tak jako majetkové věci
    šly stranou.
  • 00:30:56 Já jsem byl trošku...
  • 00:31:01 Na vahách.
  • 00:31:04 Ne proto, že by mně šlo o ten obraz
    jako o hodnotu finanční,
  • 00:31:08 ale o to, že když jsme řadu let
    usilovali, dostat to zpátky,
  • 00:31:13 a najednou bychom to měli darovat
    Národní galerii, tak se řeklo:
  • 00:31:18 No, tak zatím ho necháme
    v té galerii.
  • 00:31:21 Zůstalo to tam jako zápůjčka.
  • 00:31:24 To se projevuje na té cedulce,
    která tam u toho obrazu je.
  • 00:31:32 -A jak je to vlastně
    s odměnou za zapůjčení obrazů?
  • 00:31:35 Jaké mají majitelé sbírek
    požadavky?
  • 00:31:42 -Samozřejmě, že nechcete peníze,
    neboť je to čest,
  • 00:31:45 smět a moci
    tyto obrazy vystavovat.
  • 00:31:50 Národní galerie nám navíc nabídla
    k dispozici svoje restaurátory.
  • 00:31:54 Je nám tak nápomocna
    při restaurování některých obrazů.
  • 00:32:01 -Toto je forma,
    která se často volí,
  • 00:32:04 když má Národní galerie
    zájem o zápůjčku.
  • 00:32:06 I pro tento účel
  • 00:32:08 udržuje restaurátorská oddělení
    různých typů.
  • 00:32:45 Na konci milénia se stal ředitelem
    Národní galerie svérázný umělec,
  • 00:32:49 Milan Knížák.
  • 00:32:54 -Když jsem přebíral v roce 99
    Národní galerii,
  • 00:33:00 tak byla ve zcela dezolátním stavu,
  • 00:33:03 poněvadž se tam od roku 89
    střídali ředitelé.
  • 00:33:06 Rok, dva roky, déle ne.
  • 00:33:08 Tam se vystřídalo, myslím,
    pět ředitelů za tu dobu.
  • 00:33:12 Byly tam nulové finance,
    a to hlavně proto,
  • 00:33:15 že každá sbírka
    měla separátní účetnictví.
  • 00:33:19 Takže první, co jsem udělal,
    bylo to, že jsem zavedl dvě konta,
  • 00:33:24 jedno v korunách
    a jedno ve valutách.
  • 00:33:27 Toto právo jsem měl pouze já
    a můj ekonomický náměstek.
  • 00:33:32 -Peníze byly třeba nejenom
    na zpětné zakoupení obrazů,
  • 00:33:35 které byly v rámci restitucí
    vydány původním majitelům,
  • 00:33:38 například potomkům
    Jindřicha Waldese.
  • 00:33:47 Další pohromou byly povodně,
  • 00:33:49 které postihly Prahu
    i Národní galerii v roce 2002.
  • 00:33:58 -Já jsem jediný ředitel na světě
    z muzea umění,
  • 00:34:02 který jezdil po tom muzeu na kánoi,
    což je hořký humor.
  • 00:34:08 -Knížák, ač výrazný zastánce
    českého umění,
  • 00:34:11 neváhal za mnohamilionovou částku
    získat i objekt
  • 00:34:15 od jedné z ikon
    světového moderního umění.
  • 00:34:18 Ale uměl nakupovat
    i podstatně levněji.
  • 00:34:22 -Národní galerie
    měla pořád málo prostoru.
  • 00:34:25 Mně se podařilo získat za korunu,
    nebo za nic, dva paláce.
  • 00:34:29 Jeden od ministerstva obrany,
    to byl Schwarzenberský palác,
  • 00:34:34 kde kdysi bylo vojenské muzeum,
  • 00:34:36 velmi neúspěšné,
    nenavštěvované, zmatené.
  • 00:34:39 A potom k tomu byl Salmovský palác.
  • 00:34:43 Ten je hned vedle.
  • 00:34:45 V době, kdy jsem to já získal,
  • 00:34:47 tak to patřilo jenom
    Kanceláři prezidenta republiky.
  • 00:34:51 Oni nám to samozřejmě nechali,
    protože nevěděli, co s tím.
  • 00:34:55 Já jsem na to získal peníze.
  • 00:34:58 -A tak přišla galerie
    zase ke dvěma dalším palácům.
  • 00:35:02 Nechala je za drahé peníze
    zrekonstruovat
  • 00:35:04 a nastěhovala do nich
    část svých sbírek.
  • 00:35:38 Jít doleva, nebo doprava?
  • 00:35:40 Rozhodnout se,
    jaký palác navštívit,
  • 00:35:43 není vždy jednoduché.
  • 00:35:50 Nevidomí toto dilema nemají.
  • 00:35:52 Jejich kroky směřují
    do podzemních prostor,
  • 00:35:55 na rozhraní obou paláců.
  • 00:36:06 Tam mají nerušenou možnost
    se vystavených objektů dotýkat.
  • 00:36:11 Bez zásahu ochranky.
  • 00:36:33 Nahoře u jedinečných obrazů
  • 00:36:36 jsou už ostatní návštěvníci
    pod bedlivou kontrolou.
  • 00:36:39 Ti na přímý fyzický kontakt s díly
    nemůžou ani pomyslet.
  • 00:36:44 Ale je na co se dívat!
  • 00:36:58 Procházet se
    po starobylých palácích
  • 00:37:00 a obdivovat skvostné umění
    je nevšední zážitek.
  • 00:37:04 Málokdo si při tom uvědomí,
  • 00:37:06 jak nákladná je každodenní údržba
    a ochrana těchto prostor.
  • 00:37:10 Noční můra pro každého ředitele
    Národní galerie.
  • 00:37:24 Demonstrace odpůrců a příznivců
    před Veletržním palácem.
  • 00:37:28 Milan Knížák polarizoval
    českou uměleckou společnost
  • 00:37:31 čím dál tím víc.
  • 00:37:33 Sebeironicky předvídal
    svůj brzký odchod
  • 00:37:36 z vedení Národní galerie.
  • 00:37:50 Davy návštěvníků
    míří do Veletržního paláce
  • 00:37:53 na vernisáž čínského umělce,
    disidenta Ai Weiweie.
  • 00:37:57 V roce 2014 nastoupil
    do čela Národní galerie
  • 00:38:01 nový tým pod vedením Jiřího Fajta.
  • 00:38:03 Jejich cílem je Národní galerii
    otevřít širokému publiku a světu.
  • 00:38:10 Jiří Fajt je kunsthistorik
    se zahraničními zkušenostmi.
  • 00:38:17 -Národní galerie
  • 00:38:20 se bude muset koncentrovat
    na úplně jinou koncepci.
  • 00:38:24 Konečně se završí ta etapa,
  • 00:38:26 kdy se tady rozdělovalo
    české umění a evropské umění.
  • 00:38:30 To bylo ideologicky dané,
    což je mi naprosto cizí.
  • 00:38:34 S tím se rozhodně nedá udělat
    díra do světa.
  • 00:38:40 -Ahoj! Dobrý večer!
  • 00:38:42 To je Ai Weiwei, ten pravý.
  • 00:38:45 Bavte se dobře.
  • 00:38:55 -Propojit světové umění s českým
    je cílem nového vedení.
  • 00:38:59 Známý český konceptuální umělec
    Jiří Kovanda zapojil do své tvorby
  • 00:39:03 studenty Policejní akademie,
    aby snímali otisky prstů.
  • 00:39:15 O patro výš se otevírá výstava
    Americká grafika tří století,
  • 00:39:19 s možností seberealizace na známém
    portrétu Andyho Warhola, Marilyn.
  • 00:39:36 V přízemí
    kontroluje představitelka
  • 00:39:39 nastupující generace umělců
    své vystavené dílo.
  • 00:39:55 Dalším plánem galerie je využít
  • 00:39:57 turisty frekventovaného
    Staroměstského náměstí
  • 00:40:00 a přitáhnout je do Kinského paláce
    a prestižní výstavy.
  • 00:40:04 Nápady, jak zpopularizovat umění,
    jsou přitom vítané.
  • 00:40:13 Rousseaův vlastní portrét
    jako karnevalová maska
  • 00:40:16 vyvede návštěvníky
    ze zaběhnutého stereotypu.
  • 00:40:19 Takovou na vernisážích
    pokaždé nedostanou.
  • 00:40:44 Tato výstava by nebyla možná
  • 00:40:46 bez mnohých významných muzeí
    a sběratelů,
  • 00:40:48 kteří pro ni zapůjčili své obrazy.
  • 00:41:00 Jak se tedy staví Národní galerie
    k zápůjčkám?
  • 00:41:05 -Nevidím vůbec důvodů,
    proč bychom měli bránit zápůjčkám.
  • 00:41:09 Není možné strkat hlavu do písku
    a tvářit se, že jaksi jsme tady,
  • 00:41:14 že ty věci nesmí cestovat,
  • 00:41:17 že když je někdo chce vidět,
    tak že si sem musí do Prahy přijet.
  • 00:41:22 Na straně druhé
    ale očekáváme takovouto podporu
  • 00:41:25 i našich projektů.
  • 00:41:28 Samozřejmě, zvažujeme především to,
  • 00:41:30 zda ten či onen objekt,
    ta či ona malba může cestovat,
  • 00:41:34 zda tím není jaksi fyzicky
    ohrožena její podstata.
  • 00:41:39 -A tak i obraz Wenzela Hablika
    z roku 1914 pojede do Kanady.
  • 00:41:43 Před odjezdem je pečlivě zkoumán
    a protokolován.
  • 00:41:48 -Tady jsou tři drobné výpadky
    barevné vrstvy.
  • 00:41:52 V této části je obraz
    mechanicky poškozený.
  • 00:41:56 Pokud je to něco,
    co by konkrétně té věci vadilo,
  • 00:42:02 tak se to opraví.
  • 00:42:04 Pokud je to jenom
    estetická záležitost,
  • 00:42:07 která pohledově se neuplatňuje
    tolik,
  • 00:42:09 tak teď tohle vyrovnávat nebudu.
  • 00:42:15 Protože je lepší ten počet zásahů
    minimalizovat.
  • 00:42:21 Já teď připravím
    conditional report
  • 00:42:24 a obraz poputuje do Toronta,
  • 00:42:26 kde opět bude kontrolovaný
    naším kolegou ze zámoří.
  • 00:42:34 -Kurátorka galerie
    bedlivě sleduje balení obrazu.
  • 00:42:58 Transport Hablikova díla
    proběhne ve dvojité bedně,
  • 00:43:01 která udržuje stejnou teplotu
    a vlhkost,
  • 00:43:03 jaká byla na výstavní ploše.
  • 00:43:07 Tak není obraz vystaven
    nepříznivým změnám.
  • 00:43:47 Obraz není ani chvilku
    na své dlouhé cestě bez dozoru.
  • 00:43:51 Kurátorka obraz po celou dobu
    nespustí z očí.
  • 00:43:55 Nejdříve se s ním autem vydá
    do Frankfurtu nad Mohanem,
  • 00:43:58 kde bude následně naložen
    do nákladního letadla.
  • 00:44:02 Tady ještě netuší,
    že bude muset nejenom dohlížet,
  • 00:44:05 aby bedna v letadle
    moc neposkakovala,
  • 00:44:07 ale že bude hlídat bednu
    i před projevy sympatií
  • 00:44:10 přátelského závodního koně.
  • 00:44:20 Ředitel a jeho šéfkurátor
    Adam Budak.
  • 00:44:24 A sotva jedna výstava začíná,
    už se chystá koncept pro další.
  • 00:44:42 Spolupráce s umělci funguje.
  • 00:44:44 Ale jak je to s nákupem
    jejich děl?
  • 00:44:46 Má Národní galerie
    dostatek prostředků,
  • 00:44:49 aby nezaspala nové trendy v umění?
  • 00:44:53 -Co nám tady nejvíce chybí,
    je získávat díla do sbírek.
  • 00:44:58 Podívejte se na někoho takového
    jako Magdalena Jetelová,
  • 00:45:02 se kterou nyní
    připravuji výstavu.
  • 00:45:05 -Tato nádherná, celá ta dvorana...
  • 00:45:08 -To znamená, tady začínáme od...
  • 00:45:11 -Až tamhle, až tamhle,
    začínáme od knihovny.
  • 00:45:13 -Od knihovny.
  • 00:45:16 -A jde to, celý tento prostor,
    vlastně dozadu.
  • 00:45:18 -Celý prostor, až úplně dozadu.
  • 00:45:21 Ta byla představena v Muzeu
    moderního umění v New Yorku.
  • 00:45:25 Ano, my tady máme dvě práce.
  • 00:45:27 Ale já vím, že nám chce prodat
    velice lacino další dílo
  • 00:45:31 a další díla nám vlastně věnovat.
  • 00:45:34 Ale musíme mít
    také nějaké rozpočty,
  • 00:45:37 abychom si některá díla
    mohli zakoupit.
  • 00:45:40 Nemůžeme očekávat
    od žijících umělců,
  • 00:45:42 že nám budou všechno dávat
    jenom darem.
  • 00:45:45 Nakonec ti lidé, zrovna tak
    jako já, nebo kdokoli jiný,
  • 00:45:48 potřebujeme žít.
  • 00:46:00 -Pouze slabý noční provoz
    v ulicích umožňuje
  • 00:46:03 do čerstvě zrekonstruovaných zahrad
    Anežského kláštera
  • 00:46:07 přenést přes zeď jeřábem těžkou,
    moderní sochu.
  • 00:46:19 -Já to nemám, za co chytit tady.
  • 00:46:21 -Jen mi to malinko otoč doleva,
    ale ty jo, pět centimetrů,
  • 00:46:25 tak se snaž.
  • 00:46:28 -Osadit starobylé klášterní
    zahrady moderními sochami
  • 00:46:32 je součástí koncepce
    Národní galerie,
  • 00:46:35 kterou koordinuje šéfkurátor,
    Polák Adam Budak.
  • 00:46:39 Snahou je propojit mezi sebou
    nejenom jednotlivé budovy,
  • 00:46:43 ale i jednotlivé epochy umění.
  • 00:46:49 -Národní galerie
    patří k nejstarším muzeím v Evropě.
  • 00:46:53 Vystavuje neuvěřitelné sbírky
    plné spících krás
  • 00:46:56 a nevídaných pokladů.
  • 00:46:59 Snažíme se změnit
    dramaturgii hodnot.
  • 00:47:02 Chceme poskytnout místnímu
    a mezinárodnímu publiku
  • 00:47:05 přitažlivý a rozmanitý program.
  • 00:47:09 Dále také chceme vytvořit
  • 00:47:11 společnou identitu
    Národní galerie, tím,
  • 00:47:14 že ji nabídneme jako místo
    pro diskusi, výzkum,
  • 00:47:17 veřejné a výukové programy,
  • 00:47:19 které půjdou skrz různé epochy
    ve vývoji umění,
  • 00:47:22 a vytvoří tak spojení
    mezi rozdílnými sbírkami
  • 00:47:26 a výstavními programy.
  • 00:47:47 -Barokní klenot Zelená hora
    ve Žďáru nad Sázavou.
  • 00:47:50 Nádherné poklady skrývá
    Národní galerie i na venkově.
  • 00:47:54 Ale pouze na výslovné přání
    zájemce.
  • 00:47:57 Barokní sídlo šlechtické rodiny
    Kinských předurčilo výběr obrazů.
  • 00:48:01 Není ale těch výstavních míst
    a ploch už trochu moc?
  • 00:48:07 -Já si myslím,
  • 00:48:09 že Národní galerie nepotřebuje
    ve všech objektech vystavovat
  • 00:48:14 vítané umění
    a že někdy méně znamená více.
  • 00:48:17 Já si myslím, že se musí redukovat
    výstavní plochy,
  • 00:48:20 že se musí nově redefinovat
    obsah těch jednotlivých objektů
  • 00:48:24 a na delší dobu usadit
    jednotlivé sbírky,
  • 00:48:28 nebo sbírkové komplexy,
    v těch objektech,
  • 00:48:31 tak, aby návštěvník mohl
    přes delší časový úsek
  • 00:48:35 vlastně jednoznačně si zapsat
    do paměti,
  • 00:48:39 že Šternberský palác je spojen
    se sbírkou "XY",
  • 00:48:42 Schwarzenberský s jinou sbírkou,
    klášter svaté Anežky s další.
  • 00:48:46 To je strašně důležité,
    protože to neustálé stěhování
  • 00:48:50 těch sbírek mezi těmi objekty
    mate veřejnost.
  • 00:48:54 Není pak divu,
  • 00:48:56 že ten obraz Národní galerie
    na veřejnosti je velice atomizovaný
  • 00:49:00 a v podstatě naprosto
    nesrozumitelný.
  • 00:49:16 -Plány na vybudování novostavby
    Národní galerie
  • 00:49:19 muselo její vedení pustit k vodě.
  • 00:49:21 Nápadná či nápaditá budova
    v turistickém centru Prahy
  • 00:49:25 by přes památkáře a staromilce
    prostě neprošla.
  • 00:49:29 Turisté romantické skanzeny milují,
    tak proč na tom něco měnit?
  • 00:49:36 Mimo centrum města
  • 00:49:38 je Veletržní palác
    v majetku Národní galerie
  • 00:49:41 s plochou větší
    než Centre Pompidou v Paříži.
  • 00:49:44 Zde se plánuje
    celková rekonstrukce,
  • 00:49:47 aby v budoucnu mohl pojmout
  • 00:49:49 celou administrativu
    Národní galerie
  • 00:49:51 a vystavovat díla
    19., 20. a 21. století.
  • 00:49:57 V přízemí Kinského paláce
    na Staroměstském náměstí
  • 00:50:00 vzniknou po přestavbě
  • 00:50:02 veřejně přístupné
    multifunkční prostory.
  • 00:50:05 Mají návštěvníka zbavit obav
    ze vstupu do sféry umění
  • 00:50:08 a zároveň přispět
    do věčně prázdné kasy galerie.
  • 00:50:20 Taková fronta by byla snem
    každého ředitele Národní galerie.
  • 00:50:25 Jenže, ona bohužel paláce
    Národní galerie pouze míjí
  • 00:50:28 a končí u vstupu
    do Pražského hradu.
  • 00:50:34 Nasměrovat ten lidský tok
    také do monumentálních prostor
  • 00:50:38 šlechtických paláců,
  • 00:50:40 nyní sloužících coby příbytky
    pro umění,
  • 00:50:43 bude dost velká dřina.
  • 00:50:49 Vedení Národní galerie
    se přitom hodně zapotí
  • 00:50:53 a nejednomu generálnímu řediteli
    zbudou pouze oči pro pláč.
  • 00:51:03 Snad by mu tři sudičky i poradily.
  • 00:51:06 Ale jak se s nimi domluvit?
  • 00:51:08 Řešit cizí problémy
    chuť zjevně nemají.
  • 00:51:11 A proč taky?
  • 00:51:12 Vždyť kde je v dnešním světě možné
  • 00:51:15 na vlastní pěst ještě něco
    skutečně objevovat?
  • 00:51:18 V palácích a klášteře
    Národní galerie zajisté ano.
  • 00:51:22 A tak ten, kdo se vydá
    na pouť Prahou za poklady umění,
  • 00:51:25 litovat nebude.
  • 00:51:27 Snad jen prošoupaných bot!
  • 00:51:32 Skryté titulky: Petra Kinclová
    Česká televize, 2016

Související