iVysílání

Pro sjednocenou Evropu

• 00:00:35 Michel Tienpont, belgický farmář,
  žije v Evropském společenství
• 00:00:38 od jeho počátků, tedy přes 30 let.
• 00:00:45 Ne, nejsme proti, opravdu ne.
• 00:00:48 Evropská unie udělala spoustu
  dobrých věcí.
• 00:00:51 Třeba hned po válce.
• 00:00:53 Byl víceméně mír, ale přesto nebylo
  dostatek potravin.
• 00:00:57 V některých zemích potraviny
  chyběly, v jiných měly něco navíc.
• 00:01:01 To umožnilo spolupráci a následně
  sjednocení.
• 00:01:13 Tomáš Křišťan, český zemědělec.
• 00:01:15 Jeho rodinu komunisté označili za
  kulaky a pronásledovali ji.
• 00:01:21 Pro mě vstup do Evropské unie spíše
  znamená záruku toho,
• 00:01:25 že už by se nikdy do Česka neměl
  vrátit žádný totalitní režim.
• 00:01:30 Lidé zapomínají, proč vlastně došlo
  k myšlence sjednocení Evropy.
• 00:01:37 Zapomínají na to, že u zrodu stáli
  křesťané.
• 00:01:50 Sjednocení Evropy pro mne znamená
  především etický projekt,
• 00:01:53 který se přibližuje ke křesťanské
  vizi společnosti.
• 00:01:57 Je postavený na solidaritě,
  smíření, míru a spravedlnosti.
• 00:02:06 Máte dům, dáte si na zeď kříž. To
  je výborné.
• 00:02:11 Ale neznamená to rovnou, že je to
  dům Boží.
• 00:02:15 Ve Francii říkáme dům Boží obydlí,
  kde vládne bratrství
• 00:02:18 a pohostinnost. V Evropě je to
  podobné.
• 00:02:40 Co přinese rozšíření Evropské unie?
  Obchodníkům nové trhy?
• 00:02:44 Budou bohatí bohatnout a chudí
  chudnout?
• 00:02:47 Nebo máme konečně možnost naplno
  rozvíjet evropské dědictví,
• 00:02:51 k němuž patří mimo jiné
  i křesťanský důraz na smíření,
• 00:02:55 na solidaritu, na rozdělení moci?
• 00:03:04 Skutečnou hodnotou, kterou dnes
  všichni Evropané vyznávají
• 00:03:07 je svoboda. A ta se nedá rozdělit.
  To už dnes všichni víme.
• 00:03:17 Nemůžu být svobodný, když nebudete
  vy. Každý by chtěl být svobodný.
• 00:03:21 Ale podívejte se na souseda. Chcete
  aby i on byl svobodný?
• 00:03:24 Aby si také mohl dělat, co chce?
  Tohle už málo kdo vydrží.
• 00:03:28 Evropská tradice je hledání cest,
  jak to může dobře dopadnout.
• 00:03:31 Samozřejmě je to obrovský
  experiment.
• 00:03:33 Být Evropan znamená být srdcem
  příznivec takového experimentování.
• 00:03:41 Zásadní krok učinil Robert Schuman,
  významný francouzský politik.
• 00:03:45 Po porážce Francie v roce 1940 byl
  internován gestapem.
• 00:03:53 Ve vězení přemýšlel, jaká bude
  Evropa po válce.
• 00:04:07 Domnívám se, že Schumanovo důvěrné
  sdělení tehdy na jaře roku 1942
• 00:04:11 je dnes v roce 2004 velmi aktuální.
• 00:04:14 Uvedu úryvek, poslouchejte, je to
  moc zajímavé:
• 00:04:17 "Jednou bude národní socialismus
  poražen.
• 00:04:20 Musíme si představit novou podobu
  sjednocení Evropy.
• 00:04:24 Bez upřímného a definitivního
  smíření mezi Francouzi a Němci
• 00:04:29 není mír v Evropě myslitelný.
• 00:04:32 Hranice, které nás dnes rozdělují,
  nesmí být bariérou mezi národy,
• 00:04:37 mezi lidmi, kteří koneckonců nikdy
  nebyli prvotním zdrojem konfliktů.
• 00:04:43 Je nezbytné skončit s pojmem
  "tradiční nepřítel"
• 00:04:48 a nabídnout našim národům vytvoření
  společenství,
• 00:04:51 které bude jednoho dne základem,
  evropské vlasti."
• 00:05:07 Je to mimořádný text. Z meditací
  Roberta Schumana v německém vězení
• 00:05:13 a Jeana Moneta v Angers, a díky
  setkání těchto dvou Francouzů,
• 00:05:19 vznikla s dalšími spolupracovníky
  známá Deklarace Roberta Schumana
• 00:05:24 z 9. května. Jejím leitmotivem je
  mír.
• 00:05:33 Paul Collowald zná Roberta Schumana
  velmi dobře.
• 00:05:36 Doprovázel ho od roku 1949 jako
  novinář a autor exkluzivních
• 00:05:41 rozhovorů až do března 1958.
• 00:05:45 Tehdy byl Robert Schuman jmenován
  1. prezidentem Evropského
• 00:05:48 shromáždění a Collowald se stal
  vedoucím jeho tiskového střediska.
• 00:05:57 Schuman jednal jako křesťan,
  současně měl vůli a politickou
• 00:06:00 intuici, která nám přinesla to
  velké evropské dobrodružství.
• 00:06:09 Uměl si také získat spojence.
• 00:06:11 Jako německého kancléře Konráda
  Adenauera a italského premiéra
• 00:06:15 Archida de Gasperiho. Všichni tři
  byli křesťané.
• 00:06:24 V roce 1950 byli v Evropě lidé,
  kteří mohli vstoupit
• 00:06:27 do společenství, ale nechtěli.
  Jako severské země.
• 00:06:29 Byli však i lidé, kteří nemohli,
  protože tu byl Stalin.
• 00:06:32 A ten takové myšlenky vetoval.
• 00:06:36 Snahy sjednotit nenásilně Evropu
  známe už ve středověku.
• 00:06:40 "Především na čest víry
  katolické a slovem královským
• 00:06:43 prohlašujeme a slibujeme, že si od
  této hodiny a dne nadále budeme
• 00:06:48 vzájemně prokazovati a zachovávati
  čisté, pravé a upřímné bratrství,
• 00:06:54 že pro žádné neshody, pro žádné
  stížnosti, anebo pře, vzájemně
• 00:06:59 nesáhneme po zbraních, aniž komu
  našim jménem po nich sáhnout
• 00:07:03 dovolíme."
• 00:07:06 Tak začíná návrh Smlouvy
  o nastolení míru v celém
• 00:07:08 křesťanstvu krále Jiřího z Poděbrad
  z roku 1464.
• 00:07:23 Na první pohled tento evropský plán
  Jiřího z Poděbrad
• 00:07:25 připomíná spíše NATO.
• 00:07:27 Protože základem je smlouva
  o neútočení mezi evropskými národy
• 00:07:30 a obranný pakt vůči jiným
  civilizačním okruhům.
• 00:07:32 Heslem celého plánu je pokoj
  a spravedlnost.
• 00:07:35 Jiří zároveň znal už i mezinárodní
  soud a i jakousi evropskou komisi,
• 00:07:41 kde by měly být integrovány všechny
  rozhodující mocnosti té doby.
• 00:07:47 Včetně papeže a císaře. Ale všechny
  by už měly podléhat hlasovacímu
• 00:07:52 mechanismu a kontrole.
• 00:07:57 O 200 let později po trpkých
  zkušenostech z Třicetileté války
• 00:08:00 uvažoval o evropském sblížení Jan
  Ámos Komenský.
• 00:08:07 Předjal vývoj v mnoha návrzích.
• 00:08:09 Od obnovení Olympijských her, až po
  zavedení antimonopolních úřadů.
• 00:08:14 Takže se už v mnohém rozběhl spíše
  do rozměrů OSN.
• 00:08:18 Ale evropská myšlenka je u něho
  také silná, protože zůstává
• 00:08:22 předpokladem, že jádrem integrace
  budou křesťanské národy.
• 00:08:35 Christianizace kontinentu vytváří
  novou identitu.
• 00:08:38 Ta se realizuje v klášterech a ve
  státních strukturách.
• 00:08:47 Králové, případně královny, se
  považovali za křesťany.
• 00:09:01 Myšlenka, že každý člověk má určitá
  práva není vůbec samozřejmá.
• 00:09:07 Lidé jako jiní živočichové žili
  dlouho ve skupinách.
• 00:09:10 Tyto skupiny neměly žádná práva,
  měly jen to, co si samy vybojovaly.
• 00:09:14 Až když se pak začala utvářet
  civilizace, byla nastolena otázka,
• 00:09:17 jak je to s člověkem.
• 00:09:19 Základ je židovsko-křesťanský, ale
  až v křesťanské kultuře se více
• 00:09:24 vypracoval.
• 00:09:27 A to ve chvílích, kdy šlo o práva
  druhých.
• 00:09:32 V tu chvíli byla nastolena otázka,
  kdo má poslední slovo ohledně toho,
• 00:09:40 co se děje ve společnosti?
• 00:09:47 A právě tím se Evropa odlišuje od
  jiných kontinentů.
• 00:09:58 Má v sobě tvořivý potenciál
  křesťanství.
• 00:10:00 Znamená mimo jiné, že uvnitř
  křesťanství je prostor pro debatu
• 00:10:03 o státní moci vtělené do krále.
• 00:10:05 A moci duchovní vtělené do biskupa
  a papeže v Římě.
• 00:10:12 Tato diskuse pak vytvořila svobodu
  v pozitivním slova smyslu.
• 00:10:23 Co je vlastně Evropa, když pomineme
  její zeměpisné vymezení?
• 00:10:26 Historici soudí, že jde o území, po
  němž se rychle šířily vynálezy
• 00:10:31 jako knihtisk i společenské trendy.
  Třeba jako zakládání univerzit
• 00:10:36 nebo pouť do Compostely.
• 00:10:48 Sem, ke hrobu svatého Jakuba,
  jediného apoštola pohřbeného
• 00:10:52 na území Evropy, putovali od 11.
  století obyčejní lidé z celé
• 00:10:57 Evropy, i ze vzdáleného Gdaňsku,
  Krakova i Bělehradu.
• 00:11:15 Na cestu se vydávali sami,
  z vlastního rozhodnutí.
• 00:11:19 Nešlo o poutě nařízené vrchností.
• 00:11:32 Cisterciácká reforma
  benediktinského řádu se zrodila
• 00:11:34 v Citeaux ve Francii.
• 00:11:36 Usilovala o obnovu původních ideálů
  řehole a přes svoji náročnost
• 00:11:41 se rychle šířila Evropou.
• 00:11:44 Prakticky od Irska až k Maďarsku,
  od Portugalska až k Pobaltí.
• 00:11:58 Během 12. století se k ní
  přihlásilo na 500 klášterů.
• 00:12:18 Struktura cisterciáckého řádu byla
  originální.
• 00:12:21 Vždycky uchovávala vazbu mezi
  dceřinným a mateřským klášterem,
• 00:12:25 který mohl být například v západní
  Evropě, ve Francii nebo v Německu.
• 00:12:29 Ten pak založil v Česku nebo
  v Maďarsku nové opatství.
• 00:12:34 Jejich kontakty napříč Evropou pak
  vytvářely určité hmatatelné
• 00:12:39 povědomí jednoty.
• 00:12:43 V Čechách se k reformě přihlásili
  například mniši ve Vyšším Brodě,
• 00:12:47 na Moravě na Velehradě
  a v Předklášteří u Tišnova.
• 00:12:59 Těch prvních 15 let bylo určitě
  velmi náročných.
• 00:13:01 Tehdy byl klíčovou osobností
  zakladatel řádu svatý Bernard.
• 00:13:06 Byl velmi charismatický, ovlivnil
  řadu lidí.
• 00:13:09 Cisterciácká spiritualita vychází
  z řehole svatého Benedikta.
• 00:13:14 Dotýká se všech základních lidských
  potřeb:
• 00:13:18 má rozměr materiální, ekonomický;
  duchovní, mystický a také rozměr
• 00:13:24 intelektuální a kulturní.
• 00:13:27 Ty všechny jsou naznačené
  v Benediktově řeholi:
• 00:13:33 Učit se, modlit a pracovat.
• 00:13:36 Odpovídá to tomu, co je ve své
  podstatě člověk.
• 00:13:52 Dnes má každý stát svůj sociální
  systém. To ve středověku nebylo.
• 00:13:56 Ovšem byla nejrůznější hnutí, která
  brala život tak, jak plyne.
• 00:13:59 Od narození do smrti.
• 00:14:02 Šlo především o duchovní
  doprovázení od křtu až po pohřeb.
• 00:14:10 A také v různých životních
  situacích jako je svatba, nemoc.
• 00:14:14 Být nemocný už nebylo vnímáno jako
  trest, ale jako úkol
• 00:14:18 pro společenství, které by se mělo
  postarat.
• 00:14:24 Být žebrákem, být chudým, nemělo
  negativní přízvuk.
• 00:14:32 Lidé žili s myšlenkou, že chudé
  Bůh miluje více.
• 00:14:43 Mniši a řádové sestry po staletí
  inspirovali ostatní životním
• 00:14:47 stylem, který vyvažoval fyzickou
  práci námahou duševní,
• 00:14:51 práci odpočinkem, aktivitu
  modlitbou.
• 00:14:55 Inspirovali i zakládáním špitálů,
  útulků pro chudé či staré lidi.
• 00:15:04 Dnes je důležité ukázat, že práce
  a hospodaření mohou mít duchovní
• 00:15:11 rozměr, především úctu k přírodě,
  k životnímu prostředí.
• 00:15:23 Cisterciáci významně ovlivnili
  zemědělství, zpracování kovů.
• 00:15:28 Ale práce má sloužit člověku, a ne
  člověk ekonomice.
• 00:15:35 Českomoravskou vysočinou procházely
  odedávna obchodní stezky.
• 00:15:39 Po nich přišel do Milotiček
  prapředek selského rodu Křišťanů.
• 00:15:52 Byl to vozka, který jel
  z Prachatic, kde je rozšířen
• 00:15:55 rod Křišťanů.
• 00:15:59 Náš rodokmen sahá dohledatelně
  do roku 1625.
• 00:16:02 Tehdy se zde narodil můj první
  předek.
• 00:16:05 Před tím byla Bitva na Bílé
  hoře, v roce 1620.
• 00:16:08 Pak nastala doba, kdy se vypalovala
  většina matrik v kostelích.
• 00:16:12 Takže už se nedá nic dokázat.
• 00:16:14 Ale otec tvrdí, že náš rod sahá
  ještě před rok 1600.
• 00:16:20 Podle tradice statek dědil vždy
  prvorozený syn.
• 00:16:23 To platilo i pro 20. století.
• 00:16:30 Jsem absolventem Vyšší hospodářské
  školy v Táboře.
• 00:16:33 Maturoval jsme v roce 1941. Měli
  jsme tehdy heslo:
• 00:16:38 Země mluví:"Opustíš-li mne
  nezahynu, opustíš-li mne zahyneš."
• 00:16:45 Další heslo bylo:"Věrni půdě, věrni
  Bohu, věrni vlasti do poslední
• 00:16:51 kapky krve."
• 00:16:55 Nastoupil k otci na statek, ale
  záhy byl povolán jako učitel
• 00:16:58 na zemědělskou školu v Pelhřimově.
• 00:17:00 Zároveň byl spojkou vznikající
  ilegální odbojové skupiny.
• 00:17:09 Především to byl odboj
  hospodářský.
• 00:17:13 Zajišťovali jsme potraviny pro
  rodiny, kde byli jejich živitelé
• 00:17:17 většinou uvězněni.
• 00:17:19 Také jsme poskytovali úkryt
  a potraviny lidem, kteří se dostali
• 00:17:25 ze žalářů.
• 00:17:30 Na Vysočině operoval výsadek
  doktora Tyrše.
• 00:17:34 SS jednotky po něm zběsile pátraly.
• 00:17:42 Parašutisté se přesunuli jedné noci
  do našeho obydlí,
• 00:17:48 kde jsme jim poskytli potraviny.
• 00:17:52 Naštěstí až den po té, co Křišťanův
  statek prohledalo gestapo.
• 00:17:55 Kdyby se setkali s partyzány,
  vesnici mohl stihnout stejný osud
• 00:17:59 jako Lidice.
• 00:18:08 Po osvobození v roce 1945 jsme měli
  zcela jiné představy
• 00:18:16 o vývoji především v oblasti
  evropské.
• 00:18:23 Evropa byla rozdělena,
  což bylo pro nás velké neštěstí.
• 00:18:28 Začalo se se zakládáním
  zemědělských družstev
• 00:18:32 a likvidací kulaků.
• 00:18:34 Kulak byl vyřazen z lidské
  společnosti a prožíval podobné věci
• 00:18:41 jako kdysi prožíval černoch, nebo
  v éře fašismu Židé.
• 00:18:49 Pracovali jsme 14 až 16 hodin denně
  mimo zimní období.
• 00:18:55 Museli se plnit nesmírně vysoké
  dodávky zemědělských produktů.
• 00:19:02 Naším cílem bylo zachránit otce
  před uvězněním, zachránit domov,
• 00:19:07 rodinný statek.
• 00:19:12 Majetek převzal stát. Rodina mohla
  zůstat v domku,
• 00:19:15 který kulak Křišťan, člověk
  s hlubokým sociálním cítěním,
• 00:19:19 původně postavil pro své dělníky.
• 00:19:31 Můj otec nebyl zemědělec. Studoval
  ve třicátých letech latinu,
• 00:19:38 ale pak musel ze zdravotních důvodů
  studia zanechat a našel si manuální
• 00:19:42 práci.
• 00:19:49 Otevřel si malé pekařství. V roce
  1937 musel na vojnu.
• 00:19:57 To bylo v době sílícího nacismu
  a na vojně zůstal až do vyhlášení
• 00:20:01 války v květnu 1940.
• 00:20:06 Byl zraněn při tragické autonehodě.
• 00:20:11 V té době už měl známost s dívkou
  z nedalekého statku.
• 00:20:21 Po vyléčení se ukryl právě tam.
• 00:20:29 Byl částečně invalidní a nemohl
  pokračovat ve své práci v pekárně.
• 00:20:36 V roce 1942 se oženil s mojí matkou
  a žili tady. Stále se skrýval.
• 00:20:46 Byl vojákem a hrozily mu nucené
  práce v Německu.
• 00:20:52 Když se jim v roce 1947 narodil
  jediný syn,
• 00:20:56 hospodařili na 5 hektarech a měli
  6 krav a jednoho koně.
• 00:21:07 Začátkem 50. let jsme díky
  Marshallovu plánu získali velké
• 00:21:12 traktory.
• 00:21:14 V 60. letech se pak
  zemědělství modernizovalo
• 00:21:17 a produkovali jsme víc a víc.
• 00:21:22 V 70. letech jsme pak
  začali vyvážet a vytvářet zásoby.
• 00:21:30 V 80. letech začalo jiné
  zemědělství.
• 00:21:33 Bylo regulované společnou evropskou
  zemědělskou politikou.
• 00:21:48 Před 30 lety, kdy pan Tiepont začal
  hospodařit,
• 00:21:51 bylo v okolí několik podobných
  farem.
• 00:21:56 Směrem k lesu byly dvě farmy.
• 00:21:59 Obdělávali tam pole, která končila
  50 metrů odsud.
• 00:22:03 Tam tím směrem v údolí za námi byla
  další farma,
• 00:22:06 která skončila před 3 lety.
• 00:22:10 Bylo nás tu 5, nakonec jsem zůstal
  poslední.
• 00:22:15 Myslím, že se po lidech žádá
  příliš.
• 00:22:18 Evropské normy a společná
  zemědělská politika jsou řízeny
• 00:22:21 velkými světovými financemi.
• 00:22:31 Domnívám se, že většina lidí tohle
  nežádá, chce jen solidní základ:
• 00:22:36 mír, demokracii a nepřemrštěné
  ceny.
• 00:22:54 V roce 1924, kdy mému otci byly 2
  roky, lehl statek popelem.
• 00:23:04 Babičce a dědovi nezbylo nic
  a příbuzní se na ně skládali
• 00:23:07 a dávali statek dohromady.
  Statek byl zadlužený.
• 00:23:10 Půjčky spláceli 23 let až do roku
  1947 a doufali,
• 00:23:15 že se vše obrátí k lepšímu.
• 00:23:22 Přišel rok 1956. Měl jsem 1 rok.
  Museli jsme opustit statek,
• 00:23:32 protože nás považovali za největší
  kulaky v naší vesnici.
• 00:23:37 V roce 1986 se naskytla příležitost
  odkoupit zpustošenou obytnou část
• 00:23:41 statku.
• 00:23:47 Syn byl toho názoru, že se pozve
  buldozer.
• 00:23:51 Ovšem já jsem nechtěl. Máme
  zde už stoletou tradici.
• 00:23:57 Mnoho generací před námi bojovalo
  o záchranu tohoto statku.
• 00:24:06 Vykoupili jsme tedy obytnou část
  statku.
• 00:24:11 Můj děda seděl u rádia a ladil
  Svobodnou Evropu.
• 00:24:15 Pořád vykřikoval, že není možné,
  aby takový režim dál fungoval.
• 00:24:18 Že si na sebe nemůže vydělat, že se
  vše projí.
• 00:24:23 Moc jsem dědovi nevěřil. Jsem rád,
  že k tomu došlo.
• 00:24:29 V roce 1991 se vrátili na
  restituovaný statek.
• 00:24:38 Měl jsem výhodu, že jsem vyrostl na
  vesnici a celý život
• 00:24:41 pracoval v zemědělství.
• 00:24:44 Takže jsem věděl, do čeho jdu
  a s jakými riziky.
• 00:24:51 Když jsme před 30 lety začínali,
  bylo to mnohem těžší než dnes,
• 00:24:56 ale zároveň to bylo mnohem
  přitažlivější.
• 00:24:59 Naše práce byla lépe ohodnocena.
  V tomto směru je to dnes horší.
• 00:25:05 Tlačí nás zákony, společná evropská
  zemědělská politika,
• 00:25:09 která požaduje víc a víc
  papírování.
• 00:25:14 Vytratil se smysl pro práci se
  zemí, pro život venku na slunci.
• 00:25:31 Šli jsme do toho naivně, s určitými
  ideály.
• 00:25:35 Dnes už o ekonomice statku
  přemýšlíme jinak.
• 00:25:40 Hospodaříme podle směrnic
  ekologického zemědělství.
• 00:25:46 Měl jsem v letošním roce i první
  vstupní kontrolu od nařízení
• 00:25:52 Rady Evropy pro ekologické farmáře.
• 00:26:03 Historie prochází těmito místy
  a připomíná nám i povinnost našich
• 00:26:06 předků udržet si českou půdu
  v českých rukou.
• 00:26:09 Udržet výrobu pokud možno
  nejzdravější.
• 00:26:14 Proto ten systém BIO. Abychom
  zachovali zdravou půdu, zdravou
• 00:26:19 rostlinu, zdravé zvíře a nakonec
  i zdravého člověka.
• 00:26:27 Mimo ekologické hospodaření se moje
  žena specializuje na agroturistiku.
• 00:26:34 Má tady přes léto, a teď dokonce
  i přes zimu, stálé návštěvníky.
• 00:26:45 Zůstal jsme pořád na 25 hektarech.
  Nechci se dál rozšiřovat. Nevím.
• 00:26:49 Plošný rozvoj je omezován. Nebylo
  by to ani ekonomicky únosné.
• 00:26:55 Musel jsem investovat do ustájení
  krav a kvůli kvalitě mléka.
• 00:27:02 Vyžadují to normy.
• 00:27:22 Dnes je mi 47 let, synovi je 18.
  Nechci mu to jen tak dát.
• 00:27:28 Chtěl bych, aby nastoupil na moje
  místo.
• 00:27:33 Snažím se mu platit studia a zatím
  se to daří.
• 00:27:37 Chci mu umožnit vzdělání, aby mohl
  získat i práci mimo farmu.
• 00:27:42 Doufám, že za nějakých 15 let bude
  schopný spravovat rodinné dědictví.
• 00:27:55 Není to výhledově rentabilní, farma
  je příliš malá.
• 00:27:57 Příliš mnoho práce a nic to
  nevynese.
• 00:28:00 Rád bych dělal v lese hajného, nebo
  v ochraně přírody.
• 00:28:04 Zemědělství bych asi opustil.
• 00:28:13 Většina mladých lidí v zahraničí se
  také nehrne do práce v zemědělství.
• 00:28:19 Snažím se své kluky vést k práci na
  farmě a k tomu, abych u nich
• 00:28:22 vybudoval určitý vztah k této
  rodinné tradici.
• 00:28:28 Doufám, že jeden z nich po mně
  farmu převezme.
• 00:28:37 Brácha chce dělat muziku. Nevím,
  jak by muzika šla skloubit s prací
• 00:28:41 na farmě.
• 00:28:43 Já dělám ekonomku, baví mě
  informatika.
• 00:28:46 Teoreticky bych vedení takového
  podniku měl zvládnout.
• 00:28:53 Byla by škoda, kdybychom se alespoň
  nesnažili udržet farmu v takovém
• 00:28:56 stavu, v jakém je nyní.
• 00:29:01 Určitě to neprodáme. Na tom jsme se
  shodli.
• 00:29:05 Ale nevíme, co bude dál, kdo z nás
  v tom bude pokračovat.
• 00:29:11 Dolehnou však každodenní starosti
  zemědělců až do Bruselu,
• 00:29:15 kde se dokončuje výstavba
  evropských úřadů?
• 00:29:35 Jsme uprostřed evropských
  institucí.
• 00:29:37 Tady je Rada Evropy, Mezinárodní
  tiskové středisko,
• 00:29:40 bývalý ženský klášter, kde je dnes
  knihovna Evropské komise.
• 00:29:44 A pak velká budova Evropského
  hospodářského a sociálního výboru,
• 00:29:50 za kterým bychom našli Evropský
  parlament.
• 00:29:58 Ta malá šedivá kaple je jediným
  znamením přítomnosti křesťanství
• 00:30:02 v této čtvrti.
• 00:30:05 Všechny budovy okolo se zabývají
  legislativou, zákony,
• 00:30:09 řeší ekonomické záležitosti, normy.
• 00:30:13 Ale tady jde o úplně jinou
  přítomnost.
• 00:30:18 Jde o přítomnost modlitby, která
  inspiruje lidi,
• 00:30:21 kteří pracují v okolních budovách.
• 00:30:24 Inspiruje je k prosazování hodnot
  v křesťanském duchu.
• 00:30:36 Euro je také etickým projektem,
  protože závisí na důvěře,
• 00:30:41 kterou vkládáme jeden do druhého.
• 00:30:43 Měli jsme velkou diskusi o státním
  zabezpečení:
• 00:30:47 zda se evropská společnost stará
  o chudé.
• 00:30:51 Hovořili jsme o rozšíření: jestli
  bohaté země, tedy členové EU,
• 00:30:56 přijmou země méně bohaté.
• 00:30:59 Bylo vidět, že Evropská unie není
  klub bohatých,
• 00:31:03 ale také solidárním projektem.
• 00:31:07 Vidíme, že etika hraje úlohu
  i v hospodářství.
• 00:31:12 Uskutečňujeme projekt, který v sobě
  nese hodnoty.
• 00:31:16 V Bruselu je 120 tisíc lidí, kteří
  jsou zde kvůli Evropské unii.
• 00:31:21 Je mezi nimi mnoho lobistů.
• 00:31:23 Když se v Bruselu řekne lobbying je
  to prestižní a ceněná práce.
• 00:31:28 Jsou to lidé, kteří usilují dodat
  nezbytné informace těm,
• 00:31:32 kdo rozhodují: poslancům
  parlamentu a komisařům.
• 00:31:37 Bez lobbyingu by tady nešlo dost
  dobře vůbec rozhodovat.
• 00:31:40 My jako církev i jako jezuité také
  děláme určitý druh lobbyingu,
• 00:31:45 ale nemáme v něm žádné finanční
  zájmy.
• 00:31:48 Zajímají nás hodnoty,
  které chceme prosadit.
• 00:31:52 Je to lobbying v širším slova
  smyslu.
• 00:31:55 Pokoušíme se působit na poslance
  a úředníky, aby nezapomínali
• 00:31:59 na hodnoty jako solidarita,
  smíření, boj proti chudobě.
• 00:32:08 ATD quarte monde založil pater
  Josef Wresinski na pomoc
• 00:32:12 takzvanému 4. světu.
• 00:32:15 Zaměřuje se na pomoc konkrétním
  lidem a na odbornou analýzu
• 00:32:18 a semináře pro politiky.
  Takové je motto jejich sdružení:
• 00:32:23 "Kdekoli jsou muž a žena odsouzeni
  žít v bídě, tam jsou pošlapávána
• 00:32:27 lidská práva a naší svatou
  povinností je společně zajistit,
• 00:32:31 aby tato práva byla respektována."
• 00:32:37 Evropa pamatuje dlouhou historii
  konfliktů mezi náboženstvími,
• 00:32:41 ale také dlouhou historii
  mezináboženského dialogu.
• 00:32:45 Myslím, že dnes je důležitý dialog
  mezi náboženstvími a integrace do
• 00:32:49 společnosti.
• 00:32:52 Velmi dobře to pochopil italský
  profesor historie Andrea Ricardi,
• 00:32:56 zakladatel křesťanské komunity
  Saint Egidio.
• 00:32:59 Uvědomil si, jak často v minulosti
  neporozumění, strach a jiné bariéry
• 00:33:04 mezi lidmi, vedly ke krvavým
  konfliktům.
• 00:33:08 Andrea Ricardi zdůrazňuje kontakt
  s chudými lidmi,
• 00:33:11 potřebu modlitby za smíření
  a znalost vlastních kořenů.
• 00:33:15 Právě z věrnosti našim kořenům se
  rodí otevřenost k druhým lidem
• 00:33:19 i zemím.
• 00:33:27 Komunita Saint 'Egidio chce být
  s lidmi,
• 00:33:30 kteří jsou na okraji společnosti.
• 00:33:32 Jsou to lidé žijící za zdmi domovů
  důchodců, na ulici,
• 00:33:37 což je také okraj společnosti.
• 00:33:39 Jsou to lidé nemocní, žijící
  v léčebnách dlouhodobě nemocných.
• 00:33:45 Lidé, kteří žijí sami.
• 00:33:49 Z evangelia se učíme, jak prolomit
  bariéru mezi světem bohatých
• 00:33:56 a chudých a vytvořit poutu, které
  bude druhým svědčit,
• 00:34:02 že je to možné.
• 00:34:10 Každé setkání s člověkem, zejména
  s chudým člověkem,
• 00:34:12 nás velice obohacuje.
• 00:34:17 Nic neztrácím, ale naopak se stávám
  lepším.
• 00:34:21 Komunita Saint 'Egidio si získala
  mezinárodní pozornost úsilím
• 00:34:24 o odstranění trestu smrti, o zákaz
  mučení a hlavně zprostředkováním
• 00:34:27 mírových jednání v Alžírsku
  a Mozambiku.
• 00:34:31 Tam se skutečně podařilo dlouhodobě
  zastavit občanskou válku.
• 00:34:36 Další aktivitou jsou mezináboženská
  setkání na různých úrovních.
• 00:34:53 Dnes jsou lidé schopni většího
  porozumění,
• 00:34:55 protože sami nezažili válečná
  běsnění.
• 00:34:58 Jako příklad uveďme setkání
  v Taizé, kde se shromažďují mladí
• 00:35:00 z celé Evropy a snaží se o smíření
  se sebou i s druhými,
• 00:35:03 o vzájemné porozumění.
• 00:35:05 Ale chce to skutečné úsilí.
• 00:35:07 Pro mne smíření znamená, přijít
  k druhému a snažit se alespoň
• 00:35:10 trochu porozumět jeho jazyku.
• 00:35:16 Toto všechno jsou křesťanské
  aktivity.
• 00:35:18 Je potřeba rozšířit dialog také na
  jiná náboženství.
• 00:35:26 To, co je opravdu evropské,
  je důraz na jednotlivého člověka.
• 00:35:32 To už bylo dříve v Řecku,
  v antických městech.
• 00:35:35 Ale křesťanský důraz je neslýchaný.
• 00:35:38 Nezáleží jen na jednotlivém
  člověku, ale na každém člověku.
• 00:35:44 Protože každý člověk má nesmrtelnou
  duši, kterou dostal
• 00:35:50 Božím stvořením. To ho činí
  něčím nenahraditelným.
• 00:35:55 To je typicky křesťanské.
• 00:36:00 Historie Evropy je poznamenána
  křesťanstvím, ale také judaismem,
• 00:36:06 islámem a humanismem.
• 00:36:08 Podle mě mají tyto názorové proudy
  povinnost stát se diskusním fórem,
• 00:36:13 nabídnout dialog a podpořit
  integraci.
• 00:36:18 Stát se modelem evropského
  sjednocení.
• 00:36:24 Starobylé město Štrasburk by snadno
  mohlo být symbolem toho,
• 00:36:28 jak neproveditelné je sjednocení
  Evropy.
• 00:36:33 Jeho obyvatelé v 1. polovině
  20. století čtyřikrát převlékli
• 00:36:37 uniformu a pod vlajkou nepřítele
  byli přinuceni obrátit zbraň
• 00:36:41 proti sousedům.
• 00:36:43 Přesto zde brzy po válce bylo
  založeno Evropské shromáždění.
• 00:36:47 Dnes zde sídlí Evropský parlament,
  Evropská rada a Evropský soud
• 00:36:51 pro lidská práva.
• 00:36:56 Robert Schuman a Jean Monet začali
  ekonomickou stránkou věci.
• 00:37:00 Prosadili francouzsko-německou
  spolupráci při těžbě uhlí
• 00:37:04 a výrobě oceli.
• 00:37:06 Dosáhli tím vzájemné kontroly
  zbrojení obou států.
• 00:37:10 Nyní už je tolik vazeb a společných
  zájmů, že není možné myslet
• 00:37:15 na válku.
• 00:37:19 Stojíme u mostu Pierra Pfimlina,
  který vede přes Rýn.
• 00:37:24 Rýn měl v minulosti dvojí roli.
  Odděloval i usmiřoval.
• 00:37:30 Jestliže dostal jméno po Pierru
  Pfimlinovi, je to proto,
• 00:37:34 že tento muž byl starostou
  Štrasburku, 1. prezidentem
• 00:37:38 Evropského parlamentu.
• 00:37:40 Byl také ministerským předsedou
  Francie.
• 00:37:44 A je to člověk, který zažil
  opravdový zázrak.
• 00:37:49 Po hrůzách světové války považoval
  usmíření za nemyslitelné.
• 00:37:53 Vždyť lidé byli postaveni proti
  sobě.
• 00:37:57 On však věřil, že mohou být
  Evropany, křesťany, bratry.
• 00:38:01 Tato víra ho přivedla mezi tvůrce
  zázračného smíření.
• 00:38:06 A tak most za mnou dnes symbolizuje
  vazby mezi oběma břehy Rýna.
• 00:38:16 Právě zde vznikl 1. skutečný
  Euroregion s 800 000 obyvateli.
• 00:38:20 Spojuje francouzský Štrasburk
  a okolní Alsasko,
• 00:38:25 německý Kehl a přilehlé Porýní.
• 00:38:31 Impuls k jeho vzniku dali prezident
  Jacques Chirak
• 00:38:34 a kancléř Gerhard Schröder.
• 00:38:51 Cílem Euroregionu je společný
  prostor.
• 00:38:52 Například jsme právě otevřeli
  společný botanický park po obou
• 00:38:55 březích Rýna.
• 00:38:57 Ale hlavně byla vytvořena společná
  městská rada Kehlu a Štrasburku.
• 00:38:59 Řeší společné problémy a také
  usnadňuje život obyvatelům
• 00:39:02 obou stran Rýna.
• 00:39:05 Například Francouzi mohou chodit do
  německé školy a naopak Němci
• 00:39:08 do školy francouzské.
• 00:39:11 Také obyvatelé Euroregionu mají
  možnost léčit se ve francouzské
• 00:39:14 či německé nemocnici.
• 00:39:18 Rovněž zajišťuje stejné tarify
  mobilních operátorů.
• 00:39:22 Aby nebylo dražší telefonování
  z jednoho břehu Rýna na druhý.
• 00:39:34 Nezapomínejme, že francouzský
  Štrasburk byl za 2. světové
• 00:39:37 války anektován nacistickým
  Německem.
• 00:39:39 Alsasané byli přinuceni stát se
  občany Říše a podobně jako v jiných
• 00:39:44 oblastech, například v Lucembursku
  či v Sudetech, museli sloužit
• 00:39:48 za války v nacistické armádě.
• 00:39:53 Obsazení nacistickým Německem
  znamenalo vybudování koncentráků.
• 00:39:58 Na univerzitě byli nacističtí
  lékaři,
• 00:40:01 kteří dělali pokusy na živých
  lidech.
• 00:40:04 To jsou velmi silné zážitky.
• 00:40:07 A Alsasané museli narukovat na
  ruskou frontu,
• 00:40:10 aby nemohli zběhnout ke svým.
• 00:40:13 Pochopitelně pak řada z nich padla
  v německé uniformě,
• 00:40:15 která jim nebyla ani trochu
  vlastní.
• 00:40:19 Ale neměli na výběr.
• 00:40:21 Kdyby odmítli nosit uniformu
  a sloužit v armádě, jejich rodina
• 00:40:24 by byla deportována a oni by
  skončili v koncentračních
• 00:40:27 táborech. Je těžké na to
  zapomenout.
• 00:40:32 Neříkám, že jsme na to zapomněli,
  ale už je to minulost.
• 00:40:35 Teď říkáme, že je v našem zájmu
  pracovat společně.
• 00:40:44 Diskutoval jsem jednou s vojenským
  kaplanem.
• 00:40:48 Řekl mi, že velitel evropské
  německo-francouské jednotky
• 00:40:52 je dnes německým generálem.
• 00:40:54 Bylo pro něj nepochopitelné, že
  tento generál může velet
• 00:40:59 na vojenském velitelství ve
  Štrasburku.
• 00:41:02 A přece jsou takové věci ještě dnes
  možné.
• 00:41:04 Ale vidíte, že paměť lidí je stále
  hluboce raněná a není možné
• 00:41:08 dosáhnout jednoduchého smíření
  navzdory jejich zranění.
• 00:41:20 Na nic nezapomínejme. A odpusťme
  jeden druhému.
• 00:41:27 Tento přístup je významně ovlivněn
  církvemi.
• 00:41:33 Podstatnou úlohu křesťanství vidím
  v úhlu pohledu na druhého.
• 00:41:36 Je důležité se na něj dívat ne jako
  na nepřítele.
• 00:41:40 Nejdříve musíme objevit jeho
  hodnotu.
• 00:41:44 Porozumět druhému skrze jeho
  utrpení.
• 00:41:46 Smíření je možné, jen když přijmeme
  a uznáme zranění,
• 00:41:51 která jsme způsobili druhým.
• 00:41:54 A ne, že budeme myslet jen na své
  bolesti.
• 00:41:57 Teprve pak může dojít ke smíření.
• 00:42:13 Právě to, že Evropa klade velký
  důraz na regiony,
• 00:42:16 které jsou schopny mít určité
  společné cíle působící k prosperitě
• 00:42:19 daného regionu.
• 00:42:21 To je možná tím budoucím článkem,
  který bude spojovat Evropu.
• 00:42:28 Platí tady určité pravidlo
  solidarity bohatších regionů
• 00:42:31 s těmi chudšími.
• 00:42:32 Je to takové křesťanské pravidlo,
  které drží pevně jako svou
• 00:42:40 vlajkovou loď právě evropští
  křesťanští demokraté.
• 00:42:48 Zatímco na západní hranici Německa
  lidé usilovali o smíření
• 00:42:52 od konce druhé světové války, na
  jeho východní hranici tento proces
• 00:42:56 zmrazila studená válka.
• 00:43:03 Byli jsme odděleni zdí, tou slavnou
  železnou oponou.
• 00:43:06 Oni o nás nevěděli skoro nic a my
  jsme o nich zdánlivě věděli hodně,
• 00:43:10 ale nebylo to přesné.
• 00:43:12 Když jsem se dostal ven, tak jsem
  najednou začal zjišťovat,
• 00:43:15 že západ je také členitý.
• 00:43:17 Že není jen rozdíl mezi Polskem
  a Československem,
• 00:43:20 ale také mezi Německem a Itálií
  a Británii a Francií.
• 00:43:23 A to na všech úrovních.
• 00:43:31 Jedním z těch, kdo nezapomněli na
  bližní za oponou,
• 00:43:34 byla Francoise Le Cocq, která
  iniciovala vznik organizace
• 00:43:38 Entraide d'Eglises .
• 00:43:47 Bylo to v 60. letech, tedy dlouho
  před pádem Berlínské zdi.
• 00:43:50 Naše zakladatelka Francoise Le Cocq
  de Plenticx se účastnila
• 00:43:53 2. vatikánského koncilu, kde
  potkala kardinála Tomáška,
• 00:43:57 pražského arcibiskupa.
• 00:43:59 Zeptala se ho, co může udělat pro
  křesťany a církev v Československu.
• 00:44:03 Tomášek se jí svěřil s touhou
  vybudovat pokoncilní teologickou
• 00:44:07 knihovnu v Praze na arcibiskupství.
• 00:44:11 Začali jsme na této myšlence
  společně pracovat.
• 00:44:14 Naše organizace dodávala knihy,
  časopisy a materiály,
• 00:44:18 které obsahovaly pokoncilní
  myšlenky.
• 00:44:21 Do Česka tehdy putovalo tisíce
  a tisíce knih - tajně pochopitelně.
• 00:44:26 Poštou to nešlo, protože bychom
  poškodili lidi, které jsme znali.
• 00:44:44 Když jsem byl činný v Chartě 77
  a ve Výboru na obranu nespravedlivě
• 00:44:46 stíhaných, tak jsem měl to štěstí,
  že přes vnější útlak a šikany
• 00:44:49 Státní policie jsem se setkával
  s mnoha lidmi ze západu.
• 00:44:57 Byli to především Holanďané, Němci,
  Francouzi, Britové, Italové.
• 00:45:01 A hodně lidí také z USA.
• 00:45:02 Nebyli to lidé, kteří by měli
  nějaký větší společenský vliv,
• 00:45:06 ale byli to často normální občané,
  křesťané, kteří působili ve svých
• 00:45:11 farnostech a kteří se zajímali
  o to, co se tady děje.
• 00:45:20 Podařilo se nám získat pár
  Francouzů a Němců,
• 00:45:22 kteří, na rozdíl od nás, mohli do
  tehdejšího Československa jezdit.
• 00:45:26 Takže do toho byli potom velmi
  dobře zasvěceni.
• 00:45:29 Svým spoluobčanům a spolukřesťanům
  dokázali daleko lépe než my
• 00:45:32 vysvětlit, co se tady děje.
• 00:45:40 Osa, po které běžela pomoc, byla
  Londýn, Paříž, Mnichov, Vídeň.
• 00:45:42 Odtud se dalo dělat spousta věcí
  a také se dělaly.
• 00:45:45 Nejen finanční pomoc, ale také
  pomoc knižní.
• 00:45:47 Dělali jsme knihy a také pomáhali
  při tisku na Jižní Moravě,
• 00:45:51 kde bylo samizdatové středisko.
• 00:45:55 Já jsem nejvíce cenil solidaritu.
• 00:45:57 Ten smysl pomoci těm, kdo trpí,
  vnímání, že nežijeme sami,
• 00:46:00 ale že mezi námi a vedle nás také
  žijí další lidé, kteří potřebují
• 00:46:04 naši pomoc.
• 00:46:05 Takový obraz jsem si učinil
  o západní demokracii,
• 00:46:08 aniž jsem o ní měl nějaké naivní
  představy,
• 00:46:11 že tam všechno funguje tak, jak
  mělo.
• 00:46:15 Měli jsme pocit, že západní Evropa
  dělá ohromnou věc.
• 00:46:18 Zvláště jsme pozorovali menší státy
  jako Benelux.
• 00:46:21 Bylo nám jasné, že se Francouzi
  s Němci nějak domluví.
• 00:46:25 To už jsme měli zažité
  a nepřemýšleli nad tím.
• 00:46:28 Ale že respektovali také malé
  Lucembursko, to nám připadalo
• 00:46:32 strašně nadějné.
• 00:46:33 Také jsme po tom toužili. Přiznám
  se, že jsem byl přesvědčený,
• 00:46:37 že se nám nemůže přihodit, abychom
  se dostali do Evropské unie.
• 00:46:41 Byl jsem zarytý pesimista jako
  třeba Škvorecký.
• 00:46:45 Nevěřil jsem, že bolševik zmizí
  dřív než já.
• 00:46:51 Evropa, jako každý stát či
  soustátí, potřebuje ústavu,
• 00:46:55 která zaručí práva občanů a vymezí
  pravomoc institucí.
• 00:47:00 Neměl by však být v Ústavě také
  odkaz na Boha?
• 00:47:06 Podle mého osobního názoru myslím,
  že ne.
• 00:47:08 O jakém bohu by se tam mluvilo?
• 00:47:13 Těžko o Bohu křesťanů, spíš
  o nějakém vágním filosofickém bohu.
• 00:47:21 Je zřejmé, že všechny křesťanské
  hodnoty jsou hodnotami lidskými.
• 00:47:25 Tyto hodnoty jsou jednak lidské,
  ale zároveň jsou prožívány
• 00:47:28 a uskutečňovány na základě určitého
  náboženského přesvědčení.
• 00:47:35 Křesťanská tradice je zdrojem
  inspirace života.
• 00:47:47 Já jako křesťan bych byl velmi rád,
  kdyby v evropské ústavě připomínka
• 00:47:50 křesťanství, náboženství, případně
  i Pána Boha byla.
• 00:47:53 Ale ve chvíli, kdy to tam mnoha
  lidem vadí, by to byla spíše chyba,
• 00:47:57 protože by se z toho stala
  formalita, která by vůči Bohu byla
• 00:48:02 rouhavá. Napsat tam slovo a nic si
  pod tím nemyslet.
• 00:48:12 Argumentem pro je, že zmínka o Boží
  autoritě odhalí případné totalitní
• 00:48:15 tendence.
• 00:48:17 Ale já si myslím pravý opak: ve
  jménu Božím se už tolikrát jednalo
• 00:48:21 totalitně, a to například v zemích
  jako je Španělsko nebo Portugalsko.
• 00:48:26 Uvedení Boha v ústavě by také mohlo
  svádět k marginalizování
• 00:48:29 nevěřících. A tomu je absolutně
  nutné zabránit.
• 00:48:35 Pro mnoho křesťanů, tedy pro mnoho
  občanů,
• 00:48:37 neznamená explicitní uvedení
  křesťanských kořenů a souvislostí
• 00:48:41 v ústavě privilegium pro církev.
• 00:48:46 Je to podle nich konkrétním
  vyjádřením myšlenky.
• 00:48:50 Myšlenky, že náboženské
  přesvědčení,
• 00:48:53 především to křesťanské, mohlo
  otevřít a zajistit vývoj Evropy.
• 00:48:59 Takové Evropy, která je schopna
  sloužit dobru jejích občanů
• 00:49:04 a společnému dobru po celém světě.
• 00:49:19 Být křesťanem pro mě neznamená jen
  dodržovat tradice a zvyky.
• 00:49:24 Je to především věc víry,
  přemýšlení.
• 00:49:27 Je to směr k následování.
• 00:49:30 Náboženství znamená respektovat
  druhého, přinášet lásku.
• 00:49:35 Je to cesta.
• 00:49:41 Jsme rozdílní, a tak je pro nás
  stále velmi obtížné žít společně.
• 00:49:47 V Evropě jsme konfrontováni
  s odlišností druhých,
• 00:49:51 s odlišností kultur i náboženství.
• 00:49:54 Ale musíme prokázat, že jsme
  schopni druhé přijímat.
• 00:49:57 Že jsme schopni hlubokého
  porozumění a dialogu.
• 00:50:01 Nemějme strach o naši identitu.
• 00:50:03 Je to Duch svatý, který nám při
  sestoupení o Letnicích říká,
• 00:50:07 že můžeme mluvit jazykem druhého.
• 00:50:14 Řekl bych, že hodnota, ke které by
  to všechno mělo směřovat,
• 00:50:16 je zralá občanská společnost.
• 00:50:18 Protože křesťané jsou zároveň také
  občané.
• 00:50:21 A křesťané by měli být takovým
  kritickým kvasem.
• 00:50:24 Sledovat také to, co činí ti, kdo
  stojí v čele společnosti.
• 00:50:32 A jak je v evangeliu řečeno, kde je
  taková rada,
• 00:50:36 aby žoldáci nezneužívali své moci,
  aby celníci nevybírali více než
• 00:50:42 mají. Tedy občanská kontrola.
• 00:50:45 Aby docházelo také ke spravedlivému
  užívání a rozdělování moci.
• 00:50:52 Přeji vám, aby se vaše životní
  úroveň díky rozšíření unie
• 00:50:54 zvyšovala.
• 00:50:56 Budete víc konzumovat, a to možná
  i zboží od nás.
• 00:51:01 Přál bych si, abyste byli
  prostředníkem a pomohli vývozu
• 00:51:04 produkce, která může jít do Ruska,
  nebo do jiných zemí,
• 00:51:09 s kterými sousedíte na východě.
  Vašim bývalým partnerům.
• 00:51:22 Co přinést do Evropy? Vždy používám
  pojmu ekologické myšlení.
• 00:51:31 Což je vlastně vztah jednoho
  k druhému se zpětnou vazbou.
• 00:51:38 Tak jak to říká Pán Bůh:
• 00:51:41 Čiň každému dobro a dobrem se ti
  odvděčí.
• 00:51:46 A myslím si, že za těch 16 let, co
  tady znovu budujeme ten grunt,
• 00:51:52 se nám mnohé v dobrém vrátilo.
• 00:51:57 .