8. srpna 2021

Historie vimperského zámku se začala psát už ve středověku. Pevnost střežící starou kupeckou stezku vedoucí z Bavorska do Čech nechal pravděpodobně vybudovat ve 13. věku Přemysl Otakar II. V éře renesance pak byla přestavěna na moderní šlechtické sídlo. To patřilo v průběhu staletí mocným rodům, například Rožmberkům nebo Schwarzenbergům. Po odchodu posledních pánů s modrou krví ale komnaty a sály osiřely, sloužily jako kanceláře i byty a areál chátral. V posledních letech se naštěstí dočkal velké obnovy. Dostal nový kabát a v jeho interiérech vznikla nová trasa. A my jsme si její prohlídku nemohli nechat ujít.

Bohatstvím v podobě léčivých pramenů neoplývá jen západ naší země. Celá řada jich vyvěrá také v Kladském pomezí v Královéhradeckém kraji. Mnohé z nich postupně upadaly v zapomnění. V posledních letech se jim ale díky přeshraničnímu česko-polskému projektu pro obnovu lázeňství s názvem Aqua Mineralis Glacensis pomalu začíná blýskat na lepší časy. Jako první byly koncem loňského roku otevřeny takzvané Malé lázně v Bělovsi, místní části Náchoda. A protože hned za nimi vede hranice, vydáme se společně i na krátkou návštěvu k našim polským sousedům, konkrétně do Českého koutku.

Říkají vám něco názvy jako Yugo, Polonez nebo Oltcit? Pokud se vám ve spojení s nimi vybaví automobily vyráběné v bývalém socialistickém bloku, máte dobrou paměť. Spolu se Škodovkami, Moskviči, Trabanty nebo polskými Fiaty ještě před několika desítkami let dominovaly našim silnicím. Dnes už na řadu z nich narazíte pouze v muzeích. A jedno takové nedávno otevřeli v Železném Brodě. V bývalé průmyslové hale jsou k vidění opravdové skvosty, které nadchnou všechny milovníky vůně benzínu. Prohlédneme si nejzajímavější exponáty a připomeneme příběhy některých z nich.

Na Šumavě zaniklo po druhé světové válce na sto obcí a osad. Jejich obyvatelé museli ze svých domovů odejít a opuštěná stavení zlikvidovala armáda. Proto, aby nemohla sloužit jako skrýš agentům ze Západu nebo naopak našim lidem, kteří by se rádi do kapitalistického světa dostali. Na toulkách krajem ale dodnes můžete narazit na rozvalené základy chalup, zarostlé cesty, které nikam nevedou, nebo kamenné zídky. Třicet už neexistujících vesnic připomíná projekt Historické album Šumavy. Na místech, kde stávaly, se díky dobovým fotografiím můžete přenést do časů, kdy v nich vládl čilý ruch.

Hrnčířské řemeslo na Chodsku vzkvétalo už v 15. století. Postupně se soustředilo do Domažlic, Hostouně a Kolovče. Největšího rozmachu dosáhlo v 60. až 90. letech 19. věku, kdy jen v posledním jmenovaném městě ve 43 dílnách pracovalo 80 lidí. Jenže, pak přišlo do módy levnější smaltované nádobí, které pozvolna vytlačilo to keramické z trhu. A firmy postupně zanikaly. Jedna dílna ale funguje v Kolovči dodnes. A její majitel Martin Volf nám předvede, jak pěkně postaru ručně dělá tradiční hrnky, mísy a džbány. Zároveň nás vezme do muzea řemesel, které před lety založil a připomíná v něm spoustu profesí.

Jizerka nedaleko Kořenova se nachází bezmála v devíti stech metrech nad mořem a je tak jednou z nejvýše položených osad u nás. V minulosti proslula zejména coby naleziště vzácných minerálů. V místním potoce hledači rýžovali například rubíny, modré safíry, zirkony nebo křišťály. A také černý iserin, který byl využíván hlavně k výrobě smutečních šperků. V 19. věku se pak začala psát místní sklářská historie. Zdejší podniky byly vyhlášené široko daleko. Do časů dávno i nedávno minulých se přeneseme v místním muzeu. A nenecháme si ujít ani procházku krásnou okolní přírodou.