30. prosince 2018

První zmínky o městysu Loučeň, který najdeme zhruba dvanáct kilometrů od Nymburka, pocházejí z roku 1223. Majiteli zdejšího panství bývaly různé šlechtické rody, které se ovšem často střídaly. Po bitvě na Bílé hoře ho získali Valdštejnové, jejichž zásluhou se středověká tvrz proměnila na barokní zámek. Staré časy si a bývalé pány si na něm můžeme připomenout dodnes. Návštěvníky do areálu láká ale i jedna novodobá atrakce. V zahradě se nachází řada bludišť a labyrintů, které byste u nás jinde neobjevili. I do nich se samozřejmě vydáme a budeme hledat cestu ven.

Kozákov je dominantou Českého ráje, která na okolní krajinu shlíží z výšky 744 metrů nad mořem. Odnepaměti je doslova rájem hledačů drahokamů. Dokonce se říkávalo, že když tam pasáček hodil po kravách kamenem, ten měl často vyšší cenu než celé stádo. Prozradíme vám, jaké vzácné kameny se tu dají najít a čemu hora vděčí za tohle bohatství. Kromě toho je ovšem taky významnou křižovatkou turistických cest a od roku 2015 i výchozím bodem naučné stezky. Ta na svých 9 zastaveních seznamuje se sopečnou minulostí oblasti a jejími dalšími zajímavostmi.

Ruský zlatník a klenotník Carl Peter Fabergé stál na konci 19. století u zrodu takzvaných Fabergého vajec, která patří mezi nejvzácnější klenoty na světě. Vznikala hlavně na zakázku carské rodiny. Jsou obrovská, zhotovená ze zlata a drahých kamenů a uvnitř ukrývají překvapení. Legendární firma na slavnou tradici i dnes čas od času naváže. A my můžeme být pyšní na to, že na dvou novodobých skvostech spolupracoval i rytec skla Arno Čančík z Nového Boru. Právě za ním se vypravíme. Momentálně některá svá díla představuje na unikátní výstavě. Při prohlídce se dozvíme, čemu všemu se mistr věnuje a nahlédneme taky do tajů výroby zmíněných Fabergého vajec.

Obec Heřmanovice na Bruntálsku se do historických pramenů zapsala už v roce 1339. Zasloužil se o to opavský kníže Mikuláš II., který ji tehdy postoupil českému králi Janu Lucemburskému. Příčinou zájmu panovnického rodu o tuhle v podstatě neosídlenou část Hrubého Jeseníku bylo zlato, které se tu nacházelo. Časy, kdy se v oblasti těžilo, patří už minulosti, ale jak se přesvědčíte, vesnička i tak za návštěvu stojí. Obdivovat budeme kupříkladu stavení, která jsou ukázkou místní lidové architektury. Zavítáme taky do šoltýství, zjistíme, komu budova sloužívala a zavzpomínáme i na jednu významnou osobnost, která v ní kdysi přenocovala.

V poslední den roku všichni upneme svůj zrak k časoměřičům všeho druhu, abychom nepropásli půlnoc a změnu letopočtu. V Muzeu hodin v Klášterci nad Ohří ohlásí zlomovou chvíli stovky strojů a některé z nich opravdu velmi neobvyklým způsobem. Hodináři a sběratelé otec a syn Šimonovští se totiž ve své expozici zaměřují na kuriozity. A my si jejich poklady pocházející z různých zemí i historických období prohlédneme. Na co se můžete těšit? Třeba na zjištění, že hodinky s vodotryskem už dávno nejsou přáním z říše snů. Nebo na stroj, který odměřoval čas francouzským králům na jejich sídle ve Versailles.

K Boubínu v minulosti turisty lákal především prales, o jehož vznik se v roce 1858 zasloužili lesmistr Josef John a tehdejší majitel oblasti Jan Adolf Schwarzenberg. Od roku 2005 na vrchol jedné z nejvyšších hor české části Šumavy míří zájemci i k rozhledně. A právě u ní se pravidelně v poslední den roku scházejí milovníci výšlapů ze široka daleka. Všichni ti, kteří nechtějí Silvestra prolenošit, se můžou přiblížit vlakem. Zásluhou Stifterova Pošumavského spolku budou letos mezi Vimperkem a Kubovou Hutí pendlovat už podevatenácté mimořádné soupravy plné zábavy, hudby a recese. Připomeneme si, jak všechno probíhalo před rokem.