iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
11. 2. 2018
09:00 na ČT1

1 2 3 4 5

4 hlasy
23253
zhlédnutí

Toulavá kamera

750 let města Karviná — Ski muzeum Harrachov — Po stopách Sigismunda Boušky — Tiffany technika — Jelení obůrka u Srní — Domovní znamení

30 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Toulavá kamera

  • 00:00:01 TOULAVÁ KAMERA
  • 00:00:18 -Pěkné dopoledne, přátelé.
  • 00:00:20 Dnes je takzvaná taneční neděle,
    vrcholí totiž masopust
  • 00:00:24 a naši předkové v tento den
    vždy hodovali a veselili se.
  • 00:00:28 Po vydatném obědě začínala
    zábava, plná hudby a tance,
  • 00:00:32 která se většinou
    protáhla až do rána.
  • 00:00:34 Tak se můžete nechat inspirovat.
  • 00:00:36 Ale ještě než vyrazíte
    na nějaký ten maškarní rej,
  • 00:00:39 pozvu vás na další toulky
    po zemích českých, co říkáte?
  • 00:00:43 Nejprve se vypravíme do Karviné.
  • 00:00:46 Města,
    jemuž se přezdívá česká Pisa.
  • 00:00:48 Prozradím vám, proč.
  • 00:00:50 Pak se přesuneme do Harrachova.
  • 00:00:52 Nedávno tam otevřeli
    nové Ski muzeum.
  • 00:00:54 Prohlédneme si ho.
  • 00:00:56 Víte, co to jsou zubořezy
    nebo sedialy?
  • 00:00:59 Pro odpověď
    si zajedeme na Broumovsko.
  • 00:01:02 Pak si dáme stylovou snídani
    u Tiffanyho.
  • 00:01:04 Nebo přesněji,
    u Jaroslava Linharta,
  • 00:01:07 muže, který touto technikou
    vyrábí půvabné vitráže.
  • 00:01:11 Naše další kroky
    povedou na Šumavu.
  • 00:01:13 Konkrétně do přezimovací obůrky
    Beranky u Srní.
  • 00:01:17 Azyl v ní našly
    na dvě stovky zvířat.
  • 00:01:19 A na konec se v Olomouci dozvíte,
    co způsobil nápoj lásky,
  • 00:01:23 omylem vylitý do vědra
    s vodou pro koně.
  • 00:01:28 Karviná je pro většinu lidí
    symbolem dobývání uhlí
  • 00:01:31 na severovýchodě republiky.
  • 00:01:33 Je ale taky městem
    s dlouhou historií.
  • 00:01:36 Tento rok
    si dokonce připomíná 750 let
  • 00:01:39 od první písemné zmínky
    o své existenci.
  • 00:01:43 K rozmachu těžby,
    a tím i k rozkvětu regionu
  • 00:01:46 výrazně přispěl hraběcí rod
    Larisch-Mönnichů.
  • 00:01:49 S ním je taky spjata
    řada místních památek.
  • 00:01:52 K asi nejvýznamnějším
    patří zámek Fryštát
  • 00:01:55 ve stejnojmenné městské části.
  • 00:01:57 A právě po ní
    se teď společně projdeme.
  • 00:02:02 -Centrem dnešní Karviné
    je Fryštát,
  • 00:02:04 původně samostatné město,
  • 00:02:07 založené už na konci
    13. století, jediné,
  • 00:02:10 v němž na území Českého Slezska
  • 00:02:12 sídlil polský knížecí rod
    Piastovců.
  • 00:02:15 Jeho kamenný erb zdobil
    budovu renesanční radnice.
  • 00:02:18 Dlouhé dějiny tu zanechaly
    i řadu dalších stop,
  • 00:02:21 díky kterým se historické jádro
    stalo městskou památkovou zónou.
  • 00:02:26 Její dominantou je empírový zámek.
  • 00:02:29 -Mezi nejcennější šlechtické
    knihovny na území České republiky
  • 00:02:33 patří i Larisch-Mönnichova,
    takzvaná solecká knihovna.
  • 00:02:37 Je tam bohatě zastoupena
    alchymistická literatura,
  • 00:02:40 právnická literatura,
    doba osvícenství a podobně.
  • 00:02:44 Ale já bych rád upozornil
    na jeden zajímavý svazek,
  • 00:02:47 a to je tato kniha,
  • 00:02:49 která se jmenuje
    15 dní na Dunaji.
  • 00:02:51 Autorem této knihy je následník
    habsburského trůnu,
  • 00:02:54 arcivévoda Rudolf,
  • 00:02:56 který byl spřízněn s rodinou
    Jindřicha Larisch-Mönnicha,
  • 00:03:00 protože ten byl manželem
    jeho sestřenice.
  • 00:03:05 -Posledními majiteli zámku
  • 00:03:07 byli zmiňovaní
    Larisch-Mönnichové.
  • 00:03:09 A právě jejich sbírky i nábytek
    v komnatách převládají.
  • 00:03:12 Najdete tu i soubor
    historických gobelínů,
  • 00:03:14 jejichž vznik je spjat
  • 00:03:16 s nejvýznamnějšími tkalcovskými
    dílnami v Nizozemsku.
  • 00:03:20 -Tento patří k nejcennějším.
  • 00:03:23 Nese název Decius Mus
    a pojednává o římské historii.
  • 00:03:28 Gobelín vznikl v Antverpách
    v 17. století,
  • 00:03:31 podle námětu slavného malíře
    Rubense.
  • 00:03:35 Původně se tento gobelín nacházel
    ve valdštejnských sbírkách.
  • 00:03:39 -Majitelé zámku byli
    díky úspěšnému podnikání
  • 00:03:42 velmi bohatým šlechtickým rodem.
  • 00:03:44 A na výzdobě svého sídla
    očividně nešetřili.
  • 00:03:47 Jednotlivé místnosti
    byly pojmenovány
  • 00:03:50 nejčastěji podle toho,
    k čemu hlavně sloužily.
  • 00:03:53 Najdete tu například
    Hudební salon,
  • 00:03:55 ale taky Růžový
    či Orientální salonek.
  • 00:03:58 -Zajímavostí dámského salonu
  • 00:04:00 je portrét v životní velikosti
    komtesy Eleonory,
  • 00:04:03 která byla sestrou
    posledního zámeckého pána.
  • 00:04:06 Pro nás je půvabné,
  • 00:04:09 že ve vedlejším dámském budoáru
    můžeme zhlédnout skutečnou podobu
  • 00:04:13 této krásné dámy,
    komtesy Eleonory,
  • 00:04:16 v tom stejném šatě,
    se stejným náhrdelníkem
  • 00:04:19 a se stejným účesem,
    jak ji vyhotovil fotograf.
  • 00:04:22 -Součástí areálu
    je Kostel Povýšení svatého Kříže,
  • 00:04:26 nejstarší svědek historie města,
  • 00:04:28 postavený údajně
    už na konci 13. století.
  • 00:04:31 Dnes ho se zámkem spojuje chodba,
  • 00:04:34 kterou kdysi panstvo chodilo
    na nedělní mši.
  • 00:04:37 Chránila soukromí
    i sváteční róby
  • 00:04:39 před nepřízní počasí.
  • 00:04:41 Po prohlídce šlechtického sídla
  • 00:04:43 určitě zavítejte
    i do přilehlého parku.
  • 00:04:46 Založen byl v roce 1804
    v anglickém slohu.
  • 00:04:50 Z této doby se v něm dochovalo
    několik vzácných stromů.
  • 00:04:53 Na rozloze 36 hektarů
  • 00:04:56 najdete taky malou oboru
    s daňky a jeleny.
  • 00:04:58 Ta je oblíbeným zastavením
  • 00:05:00 především pro rodiny
    s malými dětmi.
  • 00:05:04 Příjemným místem k odpočinku
    je rovněž Larischův altán.
  • 00:05:07 Dříve na tomto místě
    stávala honosná rodová hrobka,
  • 00:05:10 která ale musela ustoupit
    těžbě uhlí.
  • 00:05:13 Ta ostatně ovlivnila
    i jiné stavby ve městě,
  • 00:05:15 včetně této,
    přezdívané česká Pisa.
  • 00:05:19 -Kostel je z 18. století
    a stál kdysi na kopci.
  • 00:05:22 Díky důlní činnosti
    se kostel propadl o 40 metrů
  • 00:05:27 a je nakloněn jižně o 6,8 stupně.
  • 00:05:30 A nyní se můžeme sami přesvědčit,
    o kolik stupňů je nakloněn.
  • 00:05:34 -V porovnání s italskou Pisou
  • 00:05:36 je to přitom
    o téměř 3 stupně více,
  • 00:05:38 a tak se dost možná
    karvinský svatostánek,
  • 00:05:41 zasvěcený svatému Petru
    z Alkantary,
  • 00:05:43 dočká zápisu
    v Guinessově knize rekordů.
  • 00:05:48 -Svět žije zimní olympiádou,
    a tak se jí lehce dotkneme i my.
  • 00:05:52 Mezi disciplíny,
  • 00:05:53 ve kterých
    českoslovenští reprezentanti
  • 00:05:56 posbírali desítky medailí
    a vytvořili i několik rekordů,
  • 00:05:59 patří skoky na lyžích.
  • 00:06:02 V roce 1968
  • 00:06:04 si Jiří Raška z Grenoblu
    přivezl naše první zlato.
  • 00:06:07 Synonymem tohoto sportu u nás
    se stal bezpochyby Harrachov.
  • 00:06:11 Svědčí o tom areál
    s pěti skokanskými můstky,
  • 00:06:14 který byl dokonce zařazen
    mezi technické památky.
  • 00:06:17 A taky nově otevřené Ski muzeum,
    další cíl našich toulek.
  • 00:06:24 -Bratři Stanislav
    a Josef Slavíkovi se zamlada,
  • 00:06:27 stejně jako skoro všichni kluci
    narození v Harrachově,
  • 00:06:30 spouštěli ze zdejších můstků
    a láska ke skokům jim vydržela.
  • 00:06:35 -Naším snem bylo vybudovat si
    jednou muzeum vlastní.
  • 00:06:38 Na základě toho jsme jezdili
    různě po světě, po klubech
  • 00:06:42 a sháněli jsme,
    vybrali jsme jim sklady.
  • 00:06:45 Někde se našly zajímavé věci,
    hodně věcí už se tedy vyházelo,
  • 00:06:50 ale podařilo se nám zachránit
    těch 400 párů skokanských lyží,
  • 00:06:54 které tady jsou vystavené.
  • 00:06:56 Tady přede mnou
    je několik párů lyží z Norska,
  • 00:07:00 když jsme tady měli hosty,
  • 00:07:02 oni sami se divili,
    kde jsme tolik lyží sehnali.
  • 00:07:05 -Sen se splnil
    teprve před pár měsíci.
  • 00:07:07 V budově
    na místním autobusovém nádraží
  • 00:07:10 teď bratři Slavíkovi vystavují
    zhruba osm tisíc exponátů.
  • 00:07:14 Na historických fotografiích
    tu uvidíte
  • 00:07:16 třeba první nadšence
    z doby před sto lety.
  • 00:07:19 Tehdy v Harrachově vznikly
    dokonce dva kluby skokanů,
  • 00:07:22 jeden český a druhý německý.
  • 00:07:24 -Začalo se zde již na počátku
    20. století skákat.
  • 00:07:28 Naproti na můstku, na Ptačinci,
    byly české můstky
  • 00:07:31 a tady na Čerťáku vznikly
    právě taky mezi válkami
  • 00:07:33 můstky německých klubů,
    které se postupně zvětšovaly.
  • 00:07:37 V současné době tady máme,
    jak vidíte, můstky tři,
  • 00:07:41 můstek pro žáky K40, K70 a K90,
    ten už je pro dospělé,
  • 00:07:45 a nahoře vidíte nájezd
    mamutího můstku,
  • 00:07:48 který je jeden ze šesti na světě
    a byl vybudován v roce 1980.
  • 00:07:53 -Mamutí můstek
    proslavil Harrachov
  • 00:07:55 doslova po celém světě.
  • 00:07:57 Jeho nájezdová věž je už zdaleka
    viditelnou dominantou města.
  • 00:08:02 Podívat se do okolí
    z perspektivy odvážlivců,
  • 00:08:04 kteří na stometrovém nájezdu
  • 00:08:07 nabírali
    až 120kilometrovou rychlost,
  • 00:08:09 rozhodně stojí za to.
  • 00:08:11 I když věž samotná
    je už delší dobu nepřístupná.
  • 00:08:16 -Dá se tam dostat buď pěšky
    po značené turistické trase,
  • 00:08:19 zde od malých skokanských můstků,
    přes dojezd mamutího můstku,
  • 00:08:22 klikatou cestou
    až na vršek Čerťáku
  • 00:08:25 a potom se dá pokračovat
    na hřebeny Krkonoš,
  • 00:08:27 nebo samozřejmě
    tam jezdí i sedačková lanovka,
  • 00:08:30 od které je ten mamutí můstek
    taky vidět.
  • 00:08:32 Je to pěkný zážitek
    a pro turisty určitě doporučujeme.
  • 00:08:35 -Můstek pamatuje velké úspěchy
    českých sportovců.
  • 00:08:38 V muzeu si například
    můžete prohlédnout lyže,
  • 00:08:41 na kterých tu Pavel Ploc skočil
    v roce 1983 světový rekord.
  • 00:08:46 Jeho hodnota
    tehdy byla 181 metrů.
  • 00:08:51 Tyhle zase patřily finskému
    šampionovi v letech na lyžích,
  • 00:08:54 Jari Puikkonenovi.
  • 00:08:56 Při porovnání dřevěných prken
    skokanských průkopníků
  • 00:08:59 s vybavením dnešních mistrů
    je jasně vidět,
  • 00:09:02 jak ohromný vývoj
    tahle disciplína prodělala.
  • 00:09:05 -Tady konkrétně jsou lyže
    od českých výrobců,
  • 00:09:08 většinou regionálních výrobců.
  • 00:09:10 Máme tady výrobce z Jilemnice,
    od Mečíře, z Krušných hor,
  • 00:09:15 máme tady výrobce
    z Orlických hor,
  • 00:09:17 tady konkrétně z Kunvaldu,
    je tady z Vysokého Koldovský.
  • 00:09:21 Tady vlastně vidíte
    úplně ty původní skokanské lyže.
  • 00:09:24 Ty se liší tím,
  • 00:09:27 že jsou přizpůsobeny
    pro skok na lyžích.
  • 00:09:29 Tady můžete vidět,
    že mají více žlábků.
  • 00:09:31 Ty slouží tomu, aby ty lyže
    lépe vedly v nájezdové stopě,
  • 00:09:34 protože na nich
    není potřeba točit.
  • 00:09:37 Na těchto lyžích je právě
    potřeba skočit co nejdál.
  • 00:09:39 To znamená,
    co nejlépe dojet na odrazový stůl,
  • 00:09:42 a tam se odrazit.
  • 00:09:44 -Češi vždy patřili mezi ty,
    kteří dokázali skočit nejdál.
  • 00:09:47 A i když v současné době
    naši reprezentanti
  • 00:09:50 svými výkony fanouškům mnoho
    příležitostí k radosti nedávají,
  • 00:09:53 byla by škoda
    na slavnou éru zapomenout.
  • 00:09:55 V harrachovském Ski muzeu
    se do zlaté historie
  • 00:09:58 odvážlivců na skočkách
    můžete ponořit po celý rok.
  • 00:10:02 Otevřeno tu mají zatím
    od středy do soboty.
  • 00:10:07 -V následujících minutách
    se vydáme po stopách muže,
  • 00:10:11 který na konci 19. století
    a v první polovině toho 20.
  • 00:10:15 výrazně přispěl k rozvoji
    kulturního života na Broumovsku.
  • 00:10:19 Jmenoval se
    Sigismund Ludvík Bouška.
  • 00:10:22 Byl katolickým knězem
    řádu benediktinů,
  • 00:10:25 ale taky básníkem, spisovatelem,
    malířem, grafikem,
  • 00:10:29 literárním a výtvarným kritikem,
  • 00:10:31 a dokonce i významným
    překladatelem
  • 00:10:34 z katalánské
    a provensálské literatury.
  • 00:10:37 Po svém vysvěcení přišel
    právě do kláštera v Broumově.
  • 00:10:40 Tak se pojďme podívat,
  • 00:10:42 co všechno po sobě
    tento činorodý člověk
  • 00:10:44 v regionu zanechal.
  • 00:10:48 -Sigismund Bouška přišel
    do Machova v roce 1892.
  • 00:10:52 Působil tam jako kaplan,
  • 00:10:54 pod místním velmi oblíbeným
    farářem Metodem Laudinem.
  • 00:10:57 Ostatně, mladý benediktin
    si zakrátko našel v obci
  • 00:11:00 spřízněné duše.
  • 00:11:02 -Bouška byl vášnivý muzikant.
  • 00:11:05 Tady byl v té době
    řídící učitel Berger.
  • 00:11:09 S Bouškou tady hrávali.
  • 00:11:11 Machovský kostel
    byl v té době vyhlášen tím,
  • 00:11:15 že se tady hrála
    vlastně nejlepší hudba,
  • 00:11:17 že nejkrásnější zpěv lidu
    se vlastně odehrával tady,
  • 00:11:20 v machovském kostele
    svatého Václava.
  • 00:11:22 -Machovský kostel
    z druhé poloviny 17. století
  • 00:11:26 je výjimečný
    architektonickým pojetím
  • 00:11:28 italského stavitele Martina Allia.
  • 00:11:31 Sigismund si zamiloval
    i okolní přírodu
  • 00:11:34 a hlavně chaloupky
    rozeseté po stráních.
  • 00:11:36 Navštěvoval jejich obyvatele
  • 00:11:38 a poznával těžký život
    rodin místních tkalců.
  • 00:11:41 Jejich příběhy ho inspirovaly
    k napsání povídkové knihy Děti.
  • 00:11:45 V Machově se kromě roubenek
  • 00:11:47 dochovala i stavení
    se světničkami
  • 00:11:49 na kamenných sloupech
  • 00:11:51 a osm klasicistních statků
    broumovského typu
  • 00:11:54 se všemi zdobnými prvky.
  • 00:11:56 -Jako je zubořez,
    ornamenty rostlinných motivů,
  • 00:11:59 kamenná psí boudička,
    kamenné zápraží,
  • 00:12:02 sedátka, takzvané sedialy,
  • 00:12:04 ale hlavně ty klasicistní štíty,
    s takovými hlavicemi,
  • 00:12:08 které někde byly štukové,
    někde byly pískovcové.
  • 00:12:12 -Bouška byl vášnivým houbařem
  • 00:12:14 a taky rád podnikal
    dlouhé výlety po okolí.
  • 00:12:19 -Chodil tady na Bor, na Hejšovinu,
    na Hvězdu, na stěny,
  • 00:12:22 kam vodil také svoje návštěvy,
  • 00:12:24 Františka Bílka,
    Jaroslava Vrchlického,
  • 00:12:27 Růženu Svobodovou,
    bratry Mrštíkovi a podobně.
  • 00:12:29 -V roce 1898 byl povolán
  • 00:12:32 do 7 kilometrů vzdálené
    Police nad Metují.
  • 00:12:35 Místní kostel
    Nanebevzetí Panny Marie
  • 00:12:38 patří k těm nejstarším
    na Broumovsku.
  • 00:12:41 Vyrostl v letech 1254 až 94.
  • 00:12:43 Jeho původní podobu
    připomíná gotický portál.
  • 00:12:47 Pozdější barokní kabát
  • 00:12:49 mu dopřál pravděpodobně
    Kilián Ignác Dientzenhofer.
  • 00:12:53 Cennou památkou je
    i pískovcová křtitelnice s erby
  • 00:12:56 z doby Vladislava Jagellonského.
  • 00:13:00 -Proto vidíme českého lva,
    vidíme písmeno "W" s korunou,
  • 00:13:04 to je vlastně znak Jagellonců.
  • 00:13:06 Z druhé strany máme břevno
    našich břevnovských benediktinů
  • 00:13:10 a zezadu křtitelnice je
    ještě znak našeho města Police.
  • 00:13:16 -V Polici to Sigismund Bouška
    neměl jednoduché.
  • 00:13:19 U lidí byl velice oblíben,
  • 00:13:21 ale farář a druhý kaplan
    mu nakloněni nebyli.
  • 00:13:24 -Psali na něj udání,
  • 00:13:26 protože Bouška v té době jednak
    už byl známá osobnost, literát,
  • 00:13:30 zároveň prosazoval češtinu
    do liturgie,
  • 00:13:32 kterou skutečně praktikoval
    při mších.
  • 00:13:35 Nejvíce si stěžoval
    na místní kuchařku,
  • 00:13:38 o které se zmínil,
  • 00:13:40 že byla vtěleným ďáblem,
    a která mu snad škodila nejvíce.
  • 00:13:45 -Přesto v Polici vytvořil jednu
    ze svých nejúspěšnějších sbírek
  • 00:13:48 Duše v přírodě.
  • 00:13:50 Posledním místem jeho působení
    na Broumovsku
  • 00:13:53 byl Bezděkov nad Metují.
  • 00:13:55 Strávil tady dvanáct let života
  • 00:13:58 a v roce 1914
    se tu dočkal své první fary.
  • 00:14:03 -Bouška jako hudebník
    a příležitostný skladatel
  • 00:14:06 skládal kostelní písně.
  • 00:14:08 Pro Bezděkov přímo složil
    skladbu Bezděkovský kostelíčku.
  • 00:14:15 -Sigismund Bouška
    zemřel v létě roku 1942
  • 00:14:19 ve věku 75 let
    v náchodské nemocnici.
  • 00:14:23 V letošním roce
    si můžete prohlédnout jeho díla
  • 00:14:26 na putovní výstavě v Bezděkově,
    Broumově a Machově.
  • 00:14:29 Vzpomínkou na něj bude i kniha
    Bezděkovský kostelíčku,
  • 00:14:32 která vyjde na jaře.
  • 00:14:37 -Jaroslav Linhart z Pardubic
    se vyučil brusičem skla.
  • 00:14:41 Pak mu ale učarovaly vitráže.
  • 00:14:43 Neabsolvoval žádné kurzy,
    všechno se učil sám,
  • 00:14:46 metodou pokus omyl,
    jak s oblibou říká.
  • 00:14:49 Své výtvory zpočátku rozdával
    známým a kamarádům.
  • 00:14:53 Později s nimi začal
    objíždět řemeslné trhy,
  • 00:14:55 obchody a galerie.
  • 00:14:58 Na nejrůznějších jarmarcích
    ho můžete potkat dodnes.
  • 00:15:01 Jeho lampy, šperky i různé
    dekorace poznáte podle toho,
  • 00:15:05 že se pyšní prestižní
    regionální značkou
  • 00:15:07 Kraj Pernštejnů.
  • 00:15:11 -V dílně maličké jako dlaň
  • 00:15:13 vznikají pod Jaroslavovýma
    rukama pestrobarevné kousky.
  • 00:15:16 Jemné, krásné, poetické.
  • 00:15:18 Všechny dělá výhradně ručně.
  • 00:15:21 -Klasická vitráž, to,
    co známe z chrámů, z kostelů,
  • 00:15:25 je vlastně založená na tom,
  • 00:15:27 že jsou tam jednotlivé díly skel,
    vkládané do olověných H-profilů,
  • 00:15:32 které jsou potom stažené,
    ty spoje scínované.
  • 00:15:36 Na rozdíl od toho,
    technika Tiffany,
  • 00:15:39 tam jsou jednotlivé dílky skla,
    obroušené tak,
  • 00:15:43 aby k sobě ve finále
    těsně přiléhaly.
  • 00:15:45 Jsou obalené měděnou páskou
    a spoj je dělaný cínovou pájkou.
  • 00:15:51 Je tenčí, pevnější.
  • 00:15:53 Je možné dělat i drobnější věci,
    až po šperky.
  • 00:15:57 S tím přišel
    Louis Comfort Tiffany
  • 00:16:00 na konci 19. století.
  • 00:16:03 -Jaroslav dává přednost
    tvorbě jednoduchých tvarů.
  • 00:16:06 Ani s barvami to nepřehání.
  • 00:16:09 Nakombinuje maximálně dvě
    nebo tři,
  • 00:16:11 aby vynikla struktura skla.
  • 00:16:14 Vybírá je podle nálady
    i možností.
  • 00:16:17 Rubínová, růžová a oranžová
    jsou nejdražší.
  • 00:16:20 Jeho kouzlení začíná
    skleněnou tabulí.
  • 00:16:23 -Sklo se nařeže
    do potřebných tvarů.
  • 00:16:25 Co potřebujeme,
    se dobrousí na brusce,
  • 00:16:28 protože třeba tento oblouk,
    to se uřízne rovně,
  • 00:16:30 takže ten oblouk
    se musí probrousit.
  • 00:16:32 Páskou se to musí obalit
    ze všech stran,
  • 00:16:35 aby přilehla k tomu sklu,
    když nebude držet,
  • 00:16:37 tak ten výrobek
    nebude takový pevný.
  • 00:16:41 -Spojováním sklíček
    odlišných velikostí
  • 00:16:44 tvůrce sestaví obraz
    nebo stínidlo.
  • 00:16:47 Pak dostane prostor scínování.
    A nakonec dojde i na patinu.
  • 00:16:53 -Uděláme krásný povrch,
  • 00:16:55 řekněme, tmavý,
    nebo na způsob hnědi, dočervena.
  • 00:16:58 Takhle už to bude vypadat trvale.
  • 00:17:00 Už to nebude šednout.
    Nebude se to měnit.
  • 00:17:03 Ony i ty tmavé spoje
    potom zvýrazní i ten motiv,
  • 00:17:07 který je na tom skle udělaný.
  • 00:17:09 Udělá to
    takovou tu tlustou linku,
  • 00:17:11 že to ohraničí jednotlivá skla,
    jednotlivé barvy.
  • 00:17:15 Já dělám vzory,
    které jsou víceméně moje,
  • 00:17:18 nesnažím se kopírovat Tiffanyho,
    prostě ty vzory klasické.
  • 00:17:23 Mě spíš baví
    vymýšlet svoje věci,
  • 00:17:25 než jít
    nějakou už vyšlapanou cestou
  • 00:17:27 a hledat třeba možnosti
    k uplatnění i jiných materiálů.
  • 00:17:32 Já nevím, dráty, plech a podobně.
  • 00:17:36 -Hra skel má i svá úskalí.
  • 00:17:39 -Hůř se určitě řežou
    ta opálová skla.
  • 00:17:42 Složitější jsou pochopitelně věci,
    které jsou prostorové.
  • 00:17:47 Různé lampy a misky,
    na rozdíl,
  • 00:17:49 protože jestliže máte obrázek,
    tak vlastně ho děláte na ploše,
  • 00:17:53 což je o to jednodušší,
    to skládat.
  • 00:17:56 Když dělám to stínidlo,
  • 00:17:58 tak si musím jeden ten díl
    po druhém zafixovat, srovnat,
  • 00:18:02 a pak teprve to celé sletuji,
  • 00:18:05 až když se mi líbí,
    pasuje to všude a tak dále.
  • 00:18:08 Složitost, záleží,
    jak se kdo cítí,
  • 00:18:10 nebo na nějakých zkušenostech.
  • 00:18:13 Tiffany vlastně na rozdíl
    od té klasické vitráže
  • 00:18:17 má tu výhodu,
    že v podstatě s tím může začít,
  • 00:18:20 pakliže má chuť, i amatér,
  • 00:18:22 nebo člověk v uměleckém oboru
    nevzdělaný.
  • 00:18:26 Je to nenáročné prostorově
    i na to, řekněme,
  • 00:18:30 technické zázemí nebo vybavení.
  • 00:18:33 -Pokud se vám do rukou dostane
  • 00:18:35 některý z kousků
    Jaroslava Linharta,
  • 00:18:37 můžete si být jisti,
    že stejný nikdo jiný nemá.
  • 00:18:40 Dělat něco dvakrát
    ho prý nebaví.
  • 00:18:43 Setkat se s jeho výtvory
    můžete například v galeriích
  • 00:18:46 v Havlíčkově Brodě i Praze,
    především ale v Pardubicích.
  • 00:18:49 Mezi obrazy, grafikou,
    keramikou či šperky
  • 00:18:52 je určitě nepřehlédnete.
  • 00:18:56 -Jak víte,
  • 00:18:58 Toulavá kamera slaví letos
    krásné patnácté narozeniny.
  • 00:19:01 A tak jsme se rozhodli,
  • 00:19:03 že se čas od času vrátíme
    do míst, kde už jsme byli,
  • 00:19:06 abychom zjistili,
    co je tam nového.
  • 00:19:13 Jedním z nich je
    i přezimovací obůrka Beranky
  • 00:19:16 u Srní na Šumavě.
  • 00:19:18 Vznikla v roce 2001
    pro jelení zvěř
  • 00:19:21 a brzy se stala
    vyhledávanou atrakcí
  • 00:19:23 návštěvníků národního parku.
  • 00:19:26 My jsme v ní natáčeli
    v roce 2009.
  • 00:19:28 Od té doby se tam hodně změnilo.
  • 00:19:31 Třeba se zdvojnásobil
    počet zvířat,
  • 00:19:33 která v obůrce nacházejí azyl.
  • 00:19:35 Na diváky si už zvykla,
    což předvedla i nám.
  • 00:19:40 -Název vísky Srní připomíná,
    že vyrostla v místech,
  • 00:19:43 kde se to kdysi jenom hemžilo
    srnčí zvěří.
  • 00:19:46 Až do doby,
  • 00:19:48 než si na lukách dřevorubci
    postavili chalupy a kostel.
  • 00:19:51 Na tom je na první pohled
    patrné,
  • 00:19:53 že prošel
    důkladnou omlazovací kúrou.
  • 00:19:56 Chalupy v Srní
    dřív vypadaly asi takhle.
  • 00:20:00 -Zdejší stavení nese název
    Klostermannova chata,
  • 00:20:02 ale původní obydlí,
  • 00:20:05 kam chodil spisovatel
    Karel Klostermann na návštěvu,
  • 00:20:08 ke svým příbuzným,
  • 00:20:10 bylo tady nahoře,
    pod Spáleným vrchem.
  • 00:20:12 -Dávno ovšem zmizelo
    z povrchu zemského
  • 00:20:14 a spisovatelovo jméno
    převzala půvabná roubenka.
  • 00:20:17 Možná si vzpomenete,
  • 00:20:19 že si ve filmové trilogii
    Pod jezevčí skálou,
  • 00:20:22 Na pytlácké stezce
    a Za trnkovým keřem
  • 00:20:25 zahrála hájenku dědy Straky,
  • 00:20:27 ke kterému jezdil vnuk Véna
    v podání Tomáše Holého.
  • 00:20:31 V době natáčení
    ale ještě nikdo netušil,
  • 00:20:33 že jednou budou kousek
    za chalupou zimovat jeleni.
  • 00:20:36 Cesta do jejich obůrky
  • 00:20:38 vede kolem
    důmyslného technického díla,
  • 00:20:40 takzvaného vodního zámku,
  • 00:20:42 odkud životodárná kapalina
    potrubím odtéká
  • 00:20:45 na turbíny elektrárny Vydra
    dole v údolí.
  • 00:20:48 Na rozdíl od traktoru,
    který jelenům nevadí,
  • 00:20:50 my se musíme pohybovat tiše.
  • 00:20:53 -Národní park má systém
    přezimovacích obůrek,
  • 00:20:55 a je to proto,
  • 00:20:57 aby se minimalizovaly škody
    na mladých lesních porostech
  • 00:21:00 a na kulturách.
  • 00:21:02 Ve třech přezimovacích obůrkách
    je možnost jelení zvěř sledovat.
  • 00:21:06 Asi nejvíc zvěře je tady,
    na přezimovací obůrce Beranky.
  • 00:21:09 V letošním roce bych řekl,
    že se to blíží k číslu 200 kusů.
  • 00:21:13 -Začátkem zimy sem jeleni
    přijdou za potravou.
  • 00:21:15 Dovnitř se dostanou
    přes takzvaný záskok,
  • 00:21:18 ven už nemůžou,
    i když, našla se výjimka.
  • 00:21:21 -My jsme tady dokonce měli
    jednoho jelena,
  • 00:21:24 který toto dovedl přeskočit
    zase zpátky.
  • 00:21:26 A když slyšel traktor s potravou,
    že to veze na jinou obůrku,
  • 00:21:30 tak se tam došel podívat
    a nažrat samozřejmě,
  • 00:21:33 migroval takhle nám
    mezi dvěma obůrkami,
  • 00:21:35 říkali jsme mu skokan,
    protože toto dovedl.
  • 00:21:38 -Každý druhý den
    jen tady na Berankách
  • 00:21:41 hladovcům naservírují
    pět balíků senáže.
  • 00:21:43 A to není všechno.
  • 00:21:45 -Když je úterý, čtvrtek,
    a v sobotu je pozorování,
  • 00:21:48 tak dostávají řepu,
    a mezitím,
  • 00:21:50 jak tady dole vidíte to krmítko,
    tak ta krmítka mám tady tři,
  • 00:21:54 do každého toho krmítka
    dávám pět pytlů slupek
  • 00:21:58 a mačkaného ovsa.
  • 00:22:00 Dáváme mačkaný oves,
    aby to strávili.
  • 00:22:03 Pak dělají ovesné vločky
    ve mlýně.
  • 00:22:05 A ten odpad, to jsou ty slupky.
  • 00:22:08 -Ve volné přírodě většinou tráví
    zimu samci a samice zvlášť.
  • 00:22:12 Společné soužití v obůrce
    vyžaduje toleranci.
  • 00:22:15 Někdy si ale třeba vedoucí laně
    jednotlivých tlup
  • 00:22:18 kopýtky vysvětlují,
    která z nich bude mít navrch.
  • 00:22:21 -Vidíte mladé jeleny,
  • 00:22:23 jak si tady zkouší
    ty svoje bojové triky,
  • 00:22:26 dovedou se trénovat na to,
    až jednou opravdu půjde o to,
  • 00:22:30 mít svoji říjnou tlupu
  • 00:22:32 a ubránit ji
    před případnými soky.
  • 00:22:34 Důležité je,
  • 00:22:36 aby jeleni měli členité paroží
    a mohli se do sebe zaklesnout,
  • 00:22:40 protože když toto není
    a mají jenom holé špice,
  • 00:22:43 tak pak říkáme,
    že to je jelen škůdník,
  • 00:22:45 může dokonce i toho soka zabít.
  • 00:22:47 Málokdo ví, že jelení paroží
    dovede narůst za 5 měsíců.
  • 00:22:51 Každý rok ho jelen shazuje.
  • 00:22:53 Hlavní složkou
    je fosforečnan vápenatý.
  • 00:22:56 A taková zvláštnost tady Šumavy,
    protože na Šumavě je zlato,
  • 00:23:00 tak jako stopový prvek
    je v paroží obsaženo i zlato.
  • 00:23:03 -Jakmile sejde sníh,
    brány se otevřou
  • 00:23:06 a jeleni odejdou do volné přírody,
  • 00:23:08 aby se příští zimu k plným
    krmelcům do té své obůrky
  • 00:23:11 opět vrátili.
  • 00:23:13 Do pozorovacího srubu
    na Berankách
  • 00:23:15 se na ně můžete přijít podívat
    až do konce března.
  • 00:23:18 Podmínkou je včasná přihláška
    předem na uvedených kontaktech.
  • 00:23:24 -Domovní znamení
    se v našich městech
  • 00:23:26 začala objevovat
    někdy ve 14. století.
  • 00:23:30 Jejich hlavním cílem
    bylo usnadňovat orientaci
  • 00:23:32 a upozorňovat na řemeslníky,
    obchodníky či hostince.
  • 00:23:37 Některá ale taky připomínala
    významné události
  • 00:23:39 nebo sloužila
    jako ochrana obydlí.
  • 00:23:42 Nejznámější jsou ta,
  • 00:23:44 která najdete
    v historickém centru Prahy,
  • 00:23:46 ale hodně se jich dochovalo
    třeba i v Olomouci.
  • 00:23:49 A k mnohým z nich se váží
    tajuplné legendy a pověsti.
  • 00:23:59 Tak pojďme zjistit,
  • 00:24:01 proč domy v hanácké metropoli
    zdobí třeba černý pes,
  • 00:24:04 červený volek nebo zlatý jelen.
  • 00:24:09 -Olomoucké historické centrum
    a přilehlé uličky
  • 00:24:12 jsou místem jako stvořeným
    pro objevování domovních znamení.
  • 00:24:16 Jedno z nejznámějších
    patří domu U Černého koníčka.
  • 00:24:20 Žila v něm prý služka,
  • 00:24:21 která si nechala uvařit
    nápoj lásky,
  • 00:24:24 aby získala srdce dragouna.
  • 00:24:26 Část lektvaru ale omylem
    skončila ve džberu pro jeho koně.
  • 00:24:29 -Kůň se tohoto nápoje napil,
  • 00:24:32 okamžitě se zamiloval
    do Markétky, běžel za ní,
  • 00:24:36 ta ve strachu utíkala
    do prvního patra,
  • 00:24:38 do druhého patra
  • 00:24:41 a potom z obavy o svůj život
    vyskočila z okna, zabila se.
  • 00:24:45 Kůň zůstal uvězněný
    v úzkém okénku,
  • 00:24:49 takže jeho přední polovina
    byla venku na náměstí
  • 00:24:53 a polovina vevnitř.
  • 00:24:57 -Legenda má i šťastný konec.
  • 00:24:59 Dívka prý láskou
    zmámenému oři unikla.
  • 00:25:01 Její voják byl pak zraněn v boji,
    ona ho ošetřovala
  • 00:25:04 a příběh skončil svatbou.
  • 00:25:06 -Můžeme vidět další znamení
    na Horním a Dolním náměstí,
  • 00:25:10 kde jich bylo nejvíc,
    například zlatý jelen,
  • 00:25:12 což je znamení mluvící,
  • 00:25:15 protože majitelem byl Hirsch,
    německy jelen.
  • 00:25:19 A například červený volek,
    obnovené znamení,
  • 00:25:22 bylo znamením řezníků.
  • 00:25:24 -Znamení měla v řadě případů
    plnit i ochrannou funkci.
  • 00:25:27 Dodnes jsou na některých budovách
    patrné obrázky a sošky světců.
  • 00:25:31 Příběh dalšího domu
    se váže k rybníkům,
  • 00:25:34 které ve městě vznikly
    v 16. století.
  • 00:25:36 Jeho majitel,
    který k vodě rád chodil,
  • 00:25:39 obvinil služku,
    že mu ukradla zlatý prsten.
  • 00:25:42 -Na podzim,
    když byl výlov rybníků,
  • 00:25:45 tak synek této služky
    našel v žaludku štiky
  • 00:25:49 tento zlatý prsten.
  • 00:25:52 A služka,
    která byla mezitím uvězněna,
  • 00:25:54 byla zachráněna,
    nakonec byla i odměněna
  • 00:25:58 a dům se od té doby
    jmenuje U Zlaté štiky.
  • 00:26:01 -Zajímavá historka
  • 00:26:03 je spojena i s černým hafanem
    na průčelí o kousek dál.
  • 00:26:06 V tomhle domě
    žil prý slavný lékař,
  • 00:26:08 který měl najít lék proti moru.
  • 00:26:10 -A protože byl považován
    skoro za svatého,
  • 00:26:13 tak si nechal znázornit psa,
  • 00:26:15 což je symbol svatého Rocha,
    ochránce proti moru.
  • 00:26:19 -Fasády a štíty olomouckých domů
    zdobí taky dělové koule.
  • 00:26:23 Připomínají ostřelování města
    v 18. století,
  • 00:26:26 při kterém byl zasažen dokonce
    i Sloup Nejsvětější Trojice,
  • 00:26:30 dnešní památka UNESCO.
  • 00:26:32 U Dolního náměstí chtěli
    útočníci prorazit hradby.
  • 00:26:36 -Tato část města
    byla hodně zničena.
  • 00:26:39 Marie Terezie slíbila,
  • 00:26:41 za to,
    že byly tyto domy poškozeny,
  • 00:26:43 že vyplatí náhradu,
    a proto si měšťané dávali koule,
  • 00:26:48 aby bylo vidět,
    jak moc byly poškozené.
  • 00:26:51 Bohužel tedy dostali
    asi jenom třetinu té škody.
  • 00:26:56 -Historickou kuriozitou
    je soudní spor města Olomouce
  • 00:26:59 a kláštera Na Hradisku
    o právo čepovat pivo.
  • 00:27:02 Táhl se 200 let.
  • 00:27:04 Nakonec ho v roce 1745
    vyhráli mniši.
  • 00:27:07 Na hospodu
    v dnešních Pavlovičkách
  • 00:27:09 pak umístili znamení beránka,
  • 00:27:11 schválně otočeného
    zadní částí těla k městu,
  • 00:27:14 s posměšným nápisem.
  • 00:27:19 -Kde se říká něco, obecně,
  • 00:27:22 že měšťané mohou políbit
    tomuto beránku rouno
  • 00:27:25 a že už nikdy nedojde
    k tomuto soudu.
  • 00:27:28 -Nejstarší dochované znamení
    v centru Olomouce
  • 00:27:31 najdete v Kozí uličce,
    pochází ze 16. století
  • 00:27:35 a jsou na něm vidět
    dvě takzvané limpy.
  • 00:27:39 -Je to vlastně znamení
    sladovnického domu.
  • 00:27:42 Limpa byla taková lopatka
    na shrabování sladu.
  • 00:27:45 -Pokud chcete vědět víc,
  • 00:27:48 o místních domovních znameních
    vyšlo několik knih.
  • 00:27:51 Během turistické sezony
  • 00:27:53 se za nimi můžete vydat
    i s průvodcem.
  • 00:27:59 -Jak se jmenuje hora,
    které se původně říkalo Lysá?
  • 00:28:02 Právě na to jsme se minule ptali
    v naší soutěži.
  • 00:28:05 Správně bylo za C,
    je to Hora Matky Boží.
  • 00:28:08 Vítězi gratuluji.
  • 00:28:09 A jdeme na další test
    vašich tuláckých vědomostí.
  • 00:28:12 Město, které mě tentokrát zajímá,
  • 00:28:15 vzniklo ve 13. století
    pod strážním hrádkem Šilperk.
  • 00:28:18 Jeho současnou dominantou
    je kostel Nanebevzetí Panny Marie.
  • 00:28:22 Jeden z nejstarších dochovaných
    domů býval kdysi pivovarem,
  • 00:28:26 poté sloužil
    jako zájezdní hostinec a lázně.
  • 00:28:28 Ještě vám napovím,
  • 00:28:31 že městečku se svého času říkalo
    moravský Kocourkov.
  • 00:28:34 Už víte, zda mluvím o:
  • 00:28:40 Vaše esemesky čekáme opět
    do čtvrteční 14. hodiny.
  • 00:28:44 Jednomu z vás, který odpoví
    správně a bude vylosován,
  • 00:28:47 pak pošleme dárek.
  • 00:28:49 Naši jubilejní 25. knížku,
    Toulavý deník
  • 00:28:52 a taky batoh s logem pořadu.
  • 00:28:57 Archeologická lokalita
    Chotěbuz-Podobora
  • 00:28:59 patří mezi naše významné
    pravěké a středověké památky.
  • 00:29:03 Lidé tam žili už před víc
    než dvěma a půl tisíci lety.
  • 00:29:07 A právě do jejich časů
    se můžete přesunout
  • 00:29:09 v tamním unikátním archeoparku,
    příště ho s Pepou navštívíte.
  • 00:29:13 Tak si tenhle výlet
  • 00:29:15 do hluboké minulosti
    naší země nenechte ujít.
  • 00:29:18 A pokud hledáte inspiraci
  • 00:29:20 na další toulky
    po vlastech českých,
  • 00:29:22 podívejte se na náš web
    či facebook.
  • 00:29:24 Určitě tam něco objevíte.
  • 00:29:26 Já vám přeji krásnou neděli
  • 00:29:28 a ať vás na cestách i v životě
    provázejí jen samé dobré zprávy.
  • 00:29:33 Na viděnou, přátelé.
  • 00:29:38 Skryté titulky: Petra Kinclová
    Česká televize, 2018