iVysílání

přehrát vše

• 

  01:11 do playlistu

  Frýdlant
  Pokud nevíte, kam se vrtnout o víkendu nebo v průběhu prázdnin, pak vám pomůžeme. Jeďte se podívat do Frýdlantu na severu země. Zdejší dominantu představuje ojedinělé spojení středověkého hradu s renesančním zámkem. Jde přitom o jeden z našich nejvýznamnějších památkových celků. Najdete tam mimo jiné zřejmě jediný autentický portrét Albrechta z Valdštejna.

• 

  05:51 do playlistu

  Železniční muzeum
  V dalších minutách se vrátíme do doby, kdy na železnici kralovala pára. Zajedeme si totiž do železničního muzea českých drah, největšího svého druhu u nás. Najdete je v Lužné u Rakovníka. Letos si tu připomínají velkou událost. Před 150 lety byla založena Buštěhradská dráha, které kdysi trať z Lužné patřila.

• 

  10:15 do playlistu

  Květinová výstava
  Olomouc znají naši zahrádkáři jako místo konání největší tuzemské květinové výstavy Flora. Rozkvetlé jaro sice už je za námi, ale v olomouckých parcích je toho k obdivování stále dost. Ústřední alej zdobily desetitisíce tulipánů a v botanické zahradě na vás čeká na 400 druhů růží. Když se k tomu přidají čtyři skleníky s tropickými a subtropickými rostlinami, máme program na celý den.

• 

  14:32 do playlistu

  Kamenné řady u Kounova
  Zajímají vás záhady a tajemství? Pokud ano, tak se s námi vydejte za tajemnými pozůstatky našich prapředků. V zalesněné pahorkatině nedaleko Loun se dochovaly památky na pravěké osídlení už ze starší doby kamenné. Řadu otázek stále vyvolávají kamenné řady u Kounova. Jejich původ i účel se stále nedaří spolehlivě objasnit.

• 

  19:04 do playlistu

  Zpracování železa
  V poslední reportáži se dozvíme, jak se v časech dávno minulých vyrábělo a zpracovávalo železo. V oblasti Moravského krasu budovali železářské pícky už staří Keltové a Germáni dávno před Kristem. A navázali na ně Slované. Společně se podíváme do Staré huti v Josefově, která jako národní technická památka nese svědectví o umu a pracovitosti našich předků.

• 

  23:18 do playlistu

  Soutěž
  Synonymem Klatov by klidně mohl být karafiát. Mají ho také ve znaku. Karafiáty se do našeho města dostaly téměř před 200 lety z Francie. Trvalo několik roků, než se místním podařilo z drobnokvětého karafiátu vyšlechtit plnější. Dodnes nese jméno města, na něž se ptáme. Hned pod městskými hradbami vyrostla v 80. letech minulého století unikátní zahrada, kde si každoročně představují ty své karafiáty. Jsou na ně pyšní a právem, protože je uznávají na celém světě.

Přehrát vše