iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
7. 3. 2011
17:55 na ČT2

1 2 3 4 5

39 hlasů
6045
zhlédnutí

Folklorika

Lidová řemeslná výroba a technologie

25 min | další Hudba »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Folklorika

  • 00:00:02 HUDBA
  • 00:00:21 ZPĚV
  • 00:00:22 Když sem já k vám, kamarádko,
    na besedu chodila...
  • 00:00:33 Řemeslná výroba byla
    po valnou většinu svého vývoje
  • 00:00:36 záležitostí rukodělnou.
  • 00:00:38 Každý řemeslník byl tedy závislý
    na své zručnosti, na své invenci,
  • 00:00:43 kterou dokázal vtisknout
    do každého konkrétního výrobku.
  • 00:00:47 V závislosti na tom
    byli řemeslníci takoví,
  • 00:00:50 kteří vyráběli pouze to,
    co se naučili od svých mistrů,
  • 00:00:54 dále tu výrobu nijak nerozvíjeli,
  • 00:00:57 jiní naopak vyráběli nové kusy,
    a pokud zdomácněly,
  • 00:00:58 mohla se z toho stát tradice.
  • 00:01:01 Vedle toho ale postupem času
    do výroby vstupovala mechanizace.
  • 00:01:04 Již od středověku známe
    mechanické kolovraty,
  • 00:01:07 které nahradily vřetánko,
  • 00:01:10 dalo se na nich upříst
    daleko větší množství příze,
  • 00:01:13 známe mechanické stavy,
  • 00:01:15 které dokázaly utkat daleko větší
    množství plátna nebo sukna,
  • 00:01:20 známe šlapací soustruhy.
  • 00:01:22 Všechny tyto jednoduché stroje
    se od 18. století začaly převádět
  • 00:01:27 na pohyb nějakou mechanickou silou.
  • 00:01:29 Ať už to byla vodní síla,
    zprostředkovaná transmisí
  • 00:01:32 nebo síla dobytka,
    nakonec potom síla páry.
  • 00:01:35 A právě zdokonalováním
    jednoduchých strojů,
  • 00:01:38 ať už to byly stavy nebo soustruhy,
  • 00:01:41 se postupně připravovala
    půda pro tovární výrobu.
  • 00:01:45 Vedle toho ale byly
    určité typy rukodělné výroby,
  • 00:01:48 které nešly převést na produkci
    strojovou nebo udělat mechanicky,
  • 00:01:53 anebo to nemělo smysl.
  • 00:01:54 Bylo tolik výrobců, že nemělo smysl
    převádět pletení košů
  • 00:01:57 nebo pletení orobince
    na strojovýrobu.
  • 00:02:00 ZPĚV
  • 00:02:02 S pánem bohem, kamarádko,
    s pánem bohem zůstávej,
  • 00:02:11 a po všechen čas manželský
    dobře sa tady mívej.
  • 00:02:23 V každej chalupě na dědině
    byly husy.
  • 00:02:28 A kdo měl dospívající dívky,
  • 00:02:30 tak tá maminka už dycky chystala
    tej dcéři výbavu.
  • 00:02:36 A do výbavy první moselo být
    nadrané péří,
  • 00:02:40 aby měla do novej domácnosti.
  • 00:02:44 Napřed sa chystávala výbava
  • 00:02:46 a potom sa zase chystalo
    do peřinek,
  • 00:02:49 co bývá, po svaťbě.
  • 00:02:52 Mimino, a to také potřebovalo péří.
  • 00:02:55 Tož potom sa dělaly
    takové malé peřinky pro miminka.
  • 00:02:59 Nekerá šiikovná sa zohla pod stůl,
    nabrala do klína,
  • 00:03:03 a už sme šly pěkně ze dvě, ze tři
    a už sme sypaly chodníčky.
  • 00:03:08 Kdo chodil, kerá děvčica,
    s chlapcem,
  • 00:03:11 to sa vysýpaly chodníčky.
  • 00:03:13 To sa aj peřinky dávaly takové,
  • 00:03:16 dávalo sa to na lavku,
    aby nebylo zima.
  • 00:03:21 Zužitkovalo sa všecko.
  • 00:03:24 Tak z takovýchto větších per
    sa nechávaly ty konce,
  • 00:03:28 pěkně sa to naskládalo a uplétlo,
  • 00:03:31 a to byly mastičky.
  • 00:03:34 Tým sa omasťovaly veškeré plechy,
    bélešky, dyž sa pékly, buchty...
  • 00:03:43 To bylo pořád,
    to hospodyňka každá mosela mět.
  • 00:03:49 Toto sa pěkně zařezalo
    nebo zastřihlo,
  • 00:03:53 a tak je to propletené.
  • 00:03:56 ZPĚV
  • 00:04:08 Protože televiza nebyla,
  • 00:04:10 věděly sme to
    jenom z ústního podání,
  • 00:04:13 co sme si povykládaly, že.
  • 00:04:16 Tak sa to pomlúvalo, jeden druhého.
  • 00:04:19 Kerá tam nebyla,
    tož tá sa pomlúvala dycky.
  • 00:04:25 A tam sa přemlelo opravdu, co bylo,
    kdo umřél, kdo je nemocný,
  • 00:04:29 kdo za kým chodí, kdy bude svaťba,
    kdy bude bábečko malé
  • 00:04:34 a co je nového ve světě.
  • 00:04:40 Nevěděli sme, jak včil televiza,
    rádio,
  • 00:04:43 to sme za našeho mládí neměli.
  • 00:04:47 Takže sme si jenom ústně předávaly
    ty zprávy.
  • 00:04:51 ZPĚV
  • 00:04:57 Já pořád eště spávám v duchnách,
    jak za stara,
  • 00:05:01 a tak v tem ají chcu umřít.
  • 00:05:03 Nechcu to měnit.
  • 00:05:05 Péří je péří.
  • 00:05:07 HUDBA
  • 00:05:13 Sklářství u nás má obrovskou
    tradici a je na ní zajímavé to,
  • 00:05:17 že vedle sklářství slohového
    fungovaly
  • 00:05:20 ve velkém i drobné domácí dílny,
  • 00:05:23 kdy se lidé zabývali
    např. navlékáním korálků,
  • 00:05:26 zabývali se
    výrobou skleněných perel...
  • 00:05:29 Byla to taková doprovodná výroba,
  • 00:05:31 které se věnovali ti,
    kteří neměli na to,
  • 00:05:33 aby dělali veliké sklo.
  • 00:05:35 A v oblastech,
    kde sklářství bylo rozvinuté,
  • 00:05:38 např. v Podkrkonoší,
  • 00:05:39 se tímto způsobem živilo
    obrovské množství lidí.
  • 00:05:42 A právě tady z té podomácké výroby
    vyrůstá i výroba figurek,
  • 00:05:46 potažmo výroba skleněných baněk.
  • 00:05:49 Baňky jsou záležitostí,
  • 00:05:51 která se u nás rozvinula
    v meziválečném období
  • 00:05:54 a samozřejmě souvisí
    s rozsáhlou sklářskou výrobou,
  • 00:05:58 kterou byly Čechy proslulé
    už od 17. století.
  • 00:06:01 Zpočátku se ani nejednalo
    o skleněné koule,
  • 00:06:04 jak je známe dnes,
  • 00:06:06 ale předcházely mu různé tvary,
    kašírované z papíru,
  • 00:06:10 polepované skleněnou drtí
  • 00:06:12 a na ni potom navazovala
    výroba figurek navlékaných,
  • 00:06:16 kdy se jednotlivé duté korálky
    nebo tyčinky spojily drátkem
  • 00:06:21 a vznikají z toho postavičky,
    vznikají z toho různé ozdoby.
  • 00:06:25 No a na ně navázala
    výroba skleněných baněk,
  • 00:06:28 která i v té době začínala
    jako drobná dílenská výroba
  • 00:06:32 a zůstala tak dodnes, zejména díky
    velkému podílu ruční práce.
  • 00:06:38 HUDBA
  • 00:06:54 Historie sklářství v Podkrkonoší
    se traduje již od r. 1900.
  • 00:06:58 V naší rodině byl zakladatelem,
    nositelem této tradice,
  • 00:07:03 Václav Berger,
  • 00:07:04 který začínal jako faktor tím,
  • 00:07:07 že skupoval a přeprodával
    skleněné perly,
  • 00:07:10 později si otevřel už svoji firmu
    a měl vlastní foukače perliček.
  • 00:07:17 Svoji firmu udržel i přes období
    1. světové války,
  • 00:07:22 kdy musel narukovat.
  • 00:07:25 Firma zůstala pod jeho vedením,
  • 00:07:27 ale formou korespondenčních lístků
    řídil svoji manželku
  • 00:07:30 a dával jí instrukce.
  • 00:07:33 Po válce potom
    nastala hospodářská krize,
  • 00:07:36 a v těchto letech, 1931,
  • 00:07:39 se Český sklářský ústav
    v Hradci Králové
  • 00:07:42 rozhodl tuto situaci řešit
  • 00:07:44 a uspořádal pro 14 foukačů perel,
    kteří přišli o práci,
  • 00:07:49 kurs v Železném Brodě
  • 00:07:51 a naučil je foukat vánoční ozdoby
    po vzoru ďurinské lauši.
  • 00:07:58 Tyto výrobky se zase dělaly
    hodně po doma,
  • 00:08:02 lidé v chalupách je foukali,
    dekorovali
  • 00:08:05 a byly už i malé fabričky,
  • 00:08:08 protože bylo lepší soustředit to
    pod jednu střechu.
  • 00:08:14 I na dekorování
    se totiž podíleli malíři,
  • 00:08:17 jako byl Aleš Brychta,
    a navrhovali dekory.
  • 00:08:21 Po 30. letech
    ta výroba opravdu vzkvétala
  • 00:08:24 a vzniklo hodně firem.
  • 00:08:29 Neslo se to na vlně
    poválečné konjunktury,
  • 00:08:32 takže Václav Berger
    zapojil do firmy
  • 00:08:35 své 4 syny,
    kde každý měl svoji úlohu,
  • 00:08:39 2 ze synů byli ekonomové,
  • 00:08:42 jeden dostal vzdělání
    na technickém učení v Brně
  • 00:08:46 a poslední se vyučil foukačem.
  • 00:08:51 HUDBA
  • 00:09:17 Po 2. světové válce
    se ve výrobě pokračovalo,
  • 00:09:21 znovu se začalo exportovat
    a výroba neupadala.
  • 00:09:24 Zlom přišel až v r. 1948,
    znárodnění,
  • 00:09:27 kdy firma spadla
    pod jabloneckou bižuterii.
  • 00:09:33 Václav Berger jako 80-letý
    byl nucen zůstat ve firmě,
  • 00:09:37 jako vrátný v Bílé Třemešné,
  • 00:09:40 a syn Jaroslav Berger
    zůstal foukačem až do své smrti,
  • 00:09:46 až do odchodu do důchodu.
  • 00:09:51 V r. 1989 manželé Juklovi navázali
    na rodinnou tradici Václava Bergera
  • 00:09:59 a znovu začali podnikat
    ve foukaných ozdobách.
  • 00:10:04 Začínali nejdříve
    v malých prostorách
  • 00:10:07 a díky zakázkám
    dokázali znovu vybudovat firmu
  • 00:10:11 a uchovat ji pro své potomky
    až do dnešní doby.
  • 00:10:17 HUDBA
  • 00:10:29 Zpracování rákosu a orobince
    bylo vždycky vázané
  • 00:10:32 na krajiny s množstvím rybníků,
    kde byly rozsáhlé vodní plochy.
  • 00:10:35 Tam právě tyto 2 vodní rostliny
    rostou.
  • 00:10:38 Z toho důvodu
    se s tím můžeme setkat
  • 00:10:40 např. v jižních Čechách,
  • 00:10:42 ale také na Moravě,
    v Blatnici pod svatým Antonínkem,
  • 00:10:45 anebo na druhé straně Čech,
    v Bakově nad Jizerou.
  • 00:10:49 Zajímavý je původ této technologie.
  • 00:10:51 V Bakově nad Jizerou se traduje,
  • 00:10:54 že technologii
    přinesli do místní krajiny
  • 00:10:57 italští mniši,
    kteří zde založili klášter,
  • 00:11:00 a právě v tom klášteře
    se místní obyvatelé
  • 00:11:04 při různých výpomocných pracech
  • 00:11:06 naučili jednak technice přípravy
    orobince, ale také pletení z něho.
  • 00:11:13 Původně bylo vázání
    těchto rohoží ruční.
  • 00:11:18 Měly určitou osnovu
    a mezitím si to ručně provazovali.
  • 00:11:23 Teprve aby se zvýšila výroba,
    přešlo se na strojní mechanizaci,
  • 00:11:28 jejíž výkon je daleko větší,
    pochopitelně.
  • 00:11:34 Většinou je to pro dekor
    nebo se to používá na stínovky,
  • 00:11:39 kdo chce ještě přírodní materiál
    na stínovky, skleníky nebo pařníky.
  • 00:11:45 Dříve používali stavebníci
    tzv. "rákos pod omítkuŞ,
  • 00:11:50 a ten se používal
    hlavně na prkenné stropy,
  • 00:11:54 potáhnul se, přibil se tam,
    našponoval,
  • 00:11:58 a na to se teprve nahazovalo.
  • 00:12:02 Na to přišla omítka.
  • 00:12:04 A to je tato hmota,
    rákos pod omítku.
  • 00:12:10 Stroje, které tady vidíte,
    jsou určitě poslední v republice,
  • 00:12:15 protože už to nikdo jiný nedělá.
  • 00:12:17 A asi je tomu tak i v Evropě,
    protože tím stylem,
  • 00:12:21 aby se vázalo do sisálů,
    tak to už nedělá nikdo.
  • 00:12:26 HUDBA
  • 00:12:31 Slámové vršky
    se nahrazovaly rákosem,
  • 00:12:34 kterého všude roste hodně.
  • 00:12:41 Ten má stejné vlastnosti
    jako sláma,
  • 00:12:46 je to de facto krytina,
    která se používala od nepaměti.
  • 00:12:52 Někde se dělala ze slámy,
    někde se dělala z rákosu.
  • 00:12:56 A my jsme tuto starou techniku,
    která zanikla,
  • 00:13:01 obnovili výrobou malých došků
    na osazení altánků
  • 00:13:06 nebo různých přístřešků.
  • 00:13:12 Efekt je i takový,
    že to má velkou izolační schopnost,
  • 00:13:17 kterou má rákos.
  • 00:13:19 Pokládání těchto došků
    každému doporučujeme,
  • 00:13:22 minimální sklon je 45 stupňů,
  • 00:13:24 protože voda po rákosu snáze steče,
    nezůstává v něm a rákos nehnije.
  • 00:13:33 Proto má obrovskou životnost.
  • 00:13:36 Zde je názorná ukázka
    vazby doškové střechy na altány,
  • 00:13:41 která je v průměru 10 cm,
  • 00:13:44 kdy se jednotlivé svazky nastavují
    vedle sebe a vážou se do latí.
  • 00:13:51 Další řadou se tato vazba překrývá,
    vzniká z toho rákosový monolit.
  • 00:14:00 Podobně jako se pokládají tašky,
  • 00:14:03 tak v takovém rozmezí jsou došky
    svázány na těch latích.
  • 00:14:16 To, co teď stojí před vámi,
    je tzv. "rákos bednářskýŞ,
  • 00:14:19 který má takové široké černé
    doutníky.
  • 00:14:26 A to se používalo na výrobu sudů,
  • 00:14:29 žádný sud
    se bez toho nemohl utěsnit
  • 00:14:33 pokud mezi to nedal
    bednář toto stéblo.
  • 00:14:38 To se namočí, zpracuje
    a musí se to mezi to nasadit.
  • 00:14:42 A on má tu vlastnost,
    že se natáhne,
  • 00:14:44 stáhne a už nepropustí nic ven.
  • 00:14:48 A jen tento bednářský rákos
    je speciálně takový měkoučký.
  • 00:14:54 Můžete si s ním dělat, co chcete.
  • 00:14:58 Bednář s tím pracuje,
    jak to potřebuje.
  • 00:15:02 HUDBA
  • 00:15:05 Rákos i orobinec rostou ve vodě,
  • 00:15:07 a už tím není jejich sklízení
    žádnou jednoduchou záležitostí.
  • 00:15:10 Jak vzpomínali pamětníci,
  • 00:15:12 orobinec se sklízel
    buďto koncem září,
  • 00:15:14 dokud byla voda ještě teplá,
  • 00:15:17 ale rostlina už měla ukončený
    svůj rostlinný cyklus.
  • 00:15:21 A tak muži chodili po ramena
    a po pás ve vodě
  • 00:15:24 a vyžínali kosou orobinec,
  • 00:15:27 který vyplaval automaticky nahoře
    a potom se sbíral.
  • 00:15:31 Nebyla to činnost až tak bezpečná,
  • 00:15:33 uvědomíme-li si,
    že lidé v minulosti neuměli plavat.
  • 00:15:36 Jedné z posledních výrobkyň
    se takto utopil dědeček,
  • 00:15:39 protože šel, kosil a zapomněl,
    že uprostřed rybníka teče struha,
  • 00:15:43 do té zapadl a utopil se.
  • 00:15:46 To je orobinec úzkolistý,
  • 00:15:48 který se zpracovává na různé
    dekorační nebo užitkové předměty.
  • 00:15:55 Historie orobince úzkolistého
    na Bakovsku se už počítá na staletí
  • 00:16:01 a celý bakovský region z toho žil.
  • 00:16:06 Za první republiky i potom po válce
    byla ta výroba veliká, rozsáhlá.
  • 00:16:17 Každý výrobek,
    který se z toho dělá,
  • 00:16:20 musí mít svoji formu.
  • 00:16:21 Poněvadž orobinec sám o sobě
    není proutí, nic by neudržel.
  • 00:16:25 Proto se používají
    tyto dřevěné formy,
  • 00:16:28 a to na tašky,
    na klobouky, na misky,
  • 00:16:31 na květináče, na cokoliv,
    dělá se z toho jakýkoliv výrobek.
  • 00:16:36 Ale musí mít určitou formu,
    tu si zpracovatel přibije na dno,
  • 00:16:42 na ten základ
    a z toho potom vychází.
  • 00:16:46 Vychází na jednotlivou výrobu.
  • 00:16:50 To jsou formy na pantofle,
    formy na misky, na tašky apod.
  • 00:16:56 HUDBA
  • 00:17:07 Tkalcovství patří
    k našim nejstarším řemeslům,
  • 00:17:10 zajímavé na něm je to,
  • 00:17:12 že na vesnicích zůstalo zachováno
    od středověku do 20. století,
  • 00:17:17 na rozdíl třeba od soukenictví,
    které zpracovávalo vlnu
  • 00:17:21 a které bylo
    vždycky vázáno na město
  • 00:17:24 jaké určité cechovní řemeslo.
  • 00:17:26 Tkalcovství bylo na vesnici
    rozšířené proto,
  • 00:17:29 protože ženy velice dlouho
    udržovaly zvyk
  • 00:17:32 připravovat si doma přízi,
  • 00:17:34 a z této příze si nechat
    zpracovávat plátno.
  • 00:17:38 Taková velká střediska
    jak tkalcovství, tak soukenictví,
  • 00:17:42 byla především
    na Českomoravské vysočině.
  • 00:17:45 Tam byly desítky až stovky
    soukenických dílen,
  • 00:17:47 ať už v jednotlivých vesnicích,
    anebo ve velkých městech,
  • 00:17:50 jako byla třeba Jihlava.
  • 00:17:51 To bylo skutečně
    obrovské soukenické centrum,
  • 00:17:54 které proslulo
    především výrobou vojenských suken.
  • 00:17:57 V 18. století,
    když Rakousko-Uhersko
  • 00:18:00 začalo budovat stálou armádu,
  • 00:18:03 potřebovalo obrovské množství
    materiálu,
  • 00:18:05 aby obléklo několik set tisíc
    vojáků.
  • 00:18:08 A samozřejmě mělo to jejich obečení
    jenom omezenou výdrž.
  • 00:18:12 Takže co 5 roků
    byl nový výstrojní předpis,
  • 00:18:15 vojáci se znovu oblékali a produkce
    těchto suken byla obrovská.
  • 00:18:18 Z toho se samozřejmě
    živila i další města v okolí,
  • 00:18:21 ať už to byl Humpolec
    nebo Jindřichův Hradec,
  • 00:18:24 a třeba Strmilov je zajímavý tím,
    že zde soukenická dílna existuje
  • 00:18:29 dodnes a tká v ní již 6. generace
    rodiny Kubáků.
  • 00:18:35 Tady na Strmilovsku
    v jižních Čechách
  • 00:18:38 bylo tkalcovské řemeslo
    velmi rozšířené,
  • 00:18:42 protože tu byl chudý, bramborářský,
    zemědělský kraj.
  • 00:18:48 A tkalcovství vzniklo proto,
    aby se tu ti lidé uživili.
  • 00:18:54 Museli si přes zimu něco vymyslet,
    protože na pole nemohli.
  • 00:18:59 A tak si vymysleli tkalcovství.
  • 00:19:01 To pak bylo tak hluboce zakořeněno,
    že tu vznikaly i tkalcovské cechy
  • 00:19:06 a faktory,
    kdy se zadávala práce domů.
  • 00:19:10 Čili dá se říci,
    že v každém 2. domě
  • 00:19:12 byl tkalcovský stav a tkalo se.
  • 00:19:14 Naše firma byla založena
    prapradědečkem
  • 00:19:17 Františkem Kubákem v r. 1870.
  • 00:19:22 To byla malá tkalcovna,
    kde byly jen 4 tkalcovské stavy,
  • 00:19:27 posléze se pak rozšiřovala,
    přistavovaly se další budovy
  • 00:19:32 a další provozy.
  • 00:19:35 Já už jsem 5. generace,
    která pokračuje v rodinné tradici
  • 00:19:40 a syn je už, dá se říci,
    6. generace.
  • 00:19:46 1. generace začínala
    ještě na dřevěných ručních stavech,
  • 00:19:50 podobných, jako vidíme tady.
  • 00:19:53 Toto je žakárský stav,
    podle toho zřízení nahoře,
  • 00:19:56 který vymyslel Francouz,
    pan Jacquar.
  • 00:19:59 Tady se nám po našich předcích
    dochoval ještě i vzorník,
  • 00:20:03 který je z r. 1895,
  • 00:20:06 jedná se o vzorník
    velejemných bavlněných tkanin,
  • 00:20:11 které ještě do dnešní doby jsou
    docela hezké.
  • 00:20:27 Zvláště používali
    docela hezké barvy.
  • 00:20:31 Jak vidíte, tak to vzorování
    bylo třeba za jeden nebo dva roky,
  • 00:20:36 to oni udělali tolik vzorků.
  • 00:20:39 Tady už se dostáváme
    ke vzorkům tkanin,
  • 00:20:43 kterým se říká "brožovaná tkaninaŞ,
  • 00:20:46 je to tkanina,
    kdy se při základním tkaní
  • 00:20:50 vytkává vzor
    pomocí brožované desky,
  • 00:20:54 která se vpouští do osnovy pohybem
    doleva doprava a ještě otáčením.
  • 00:21:01 Pak vznikají jednotlivé motivy,
  • 00:21:03 třeba v tomto případě se jedná
    o jednotlivé lupínky, kytičky...
  • 00:21:11 A když takto
    z druhé strany vezmu vzoreček,
  • 00:21:14 tak tady jsou vidět takovéto
    malinké růžičky.
  • 00:21:18 Vidíte tu jemnost...
  • 00:21:19 Já to schválně takto vezmu...
  • 00:21:22 A to už je po úpravě,
    protože před úpravou
  • 00:21:25 vypadala tkanina asi následovně:
  • 00:21:30 toto je rub a toto je líc.
  • 00:21:33 Čili pokud se podíváme z lícu,
    záměrem byly jedny malé puntíky,
  • 00:21:37 aby tam byly vytkané.
  • 00:21:40 Pak se musela vzít tkanina z rubu...
  • 00:21:44 Těmto nitkám se říká převázky,
    které tkanivo z rubu spojují...
  • 00:21:47 A ty převázky se musely vysříhat.
  • 00:21:49 Aby tam zůstaly jen jednotlivě
    samotné bodky, samotné tečky.
  • 00:21:54 HUDBA
  • 00:22:01 Pak tady máme ještě sešit,
    když chodíval dědeček do školy.
  • 00:22:06 Je to "Nauka o vazbáchŞ z r. 1916,
  • 00:22:09 vazby jako takové se zakreslovaly
    do vazebních tabulek,
  • 00:22:12 s krátkým popisem, krásně psané.
  • 00:22:16 Toto je už
    ve špatném technickém stavu...
  • 00:22:25 Ale rozhodně ty vzory
    nebyly nic jednoduchého,
  • 00:22:28 ani v dnešní době
    to není nic jednoduchého,
  • 00:22:31 takovouto tkaninu utkat.
  • 00:22:35 Za 1. světové války se tu tkaly
    i obvazy,
  • 00:22:38 protože to válka potřebovala.
  • 00:22:43 Když už byla
    elektrifikace Strmilova,
  • 00:22:46 tak byly nakoupeny
    tkalcovské stavy,
  • 00:22:49 přibližně někdy v r. 1940,
  • 00:22:52 a tkalo se
    na mechanických člunkových stavech.
  • 00:22:57 HUDBA ZPĚV
  • 00:22:59 Tkadlec je pán vod stavu,
    říkává se po právu.
  • 00:23:09 Tyto tkalcovské stavy
    byly vyrobeny v r. 1936,
  • 00:23:12 pro naši tkalcovnu byly pořízeny
    přibližně roku 1960.
  • 00:23:19 Jedná se o člunkové stavy německé
    výroby,
  • 00:23:22 vlnařské stavy, protože
    těchto stavů se vyrábělo více typů,
  • 00:23:27 ale tyto jsou určeny
    pro tkaní s vlnou.
  • 00:23:32 Jedná se, jak už jsem říkal,
    o člunkové stavy,
  • 00:23:35 čili mechanické, poháněné motorem,
  • 00:23:38 předtím to byly stavy dřevěné,
  • 00:23:41 které samozřejmě motor neměly
    a celé byly poháněné ruční silou.
  • 00:23:47 Ojedinělé je to také tím,
    že jsem přesvědčen o tom,
  • 00:23:51 že jsou to jediné člunkové stavy
    v republice.
  • 00:23:55 HUDBA ZPĚV
  • 00:23:57 Máte chycený nitě,
    copak to nevidíte.
  • 00:24:01 HUDBA
  • 00:24:05 Toto je nejstarší stroj,
    co tady máme,
  • 00:24:07 je to saské pásové snovadlo,
  • 00:24:10 jediný stroj,
    který byl vrácen v restituci.
  • 00:24:13 Po jednotlivých pásech,
    které jdou z cívečnice,
  • 00:24:16 se to navíjí na toto snovadlo,
    z kterého když už je pásů hodně,
  • 00:24:22 požadovaná šířka,
    kterou potřebujeme,
  • 00:24:24 tak se to převíjí na osnovní vál
    a z osnovního válu se to tká.
  • 00:24:29 HUDBA ZPĚV
  • 00:24:34 Když sélka tkala na cuker, na kafe,
    aby vás tisíc hromů,
  • 00:24:42 seš - li ty, faktore, pán,
    dělej si za stavem sám.
  • 00:24:58 Určitě, když cítím za sebou,
    jakou to tady má historii,
  • 00:25:02 tak cítím
    i jakousi vnitřní povinnost,
  • 00:25:05 že v tom musím pokračovat.
  • 00:25:08 Bez ohledu na to,
    že mě to samozřejmě baví.
  • 00:25:12 A hlavně mě těší,
    že v tom pokračuje i můj syn.
  • 00:25:17 Že už to bude 6. generace.
  • 00:25:21 Skryté titulky:
    Hana Svanovská, ČT Brno
  • 00:25:33 .

Související