iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
28. 6. 2015
12:10 na ČT2

1 2 3 4 5

5 hlasů
3824
zhlédnutí

Nedej se

Za brouky na stromy

Bitva o přírodu pokračuje

25 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Nedej se - Za brouky na stromy

  • 00:00:03 HOVOŘÍ MEZI SEBOU
  • 00:00:16 Takže 3. patro, ano?
    Nejprve asi změříme výšku.
  • 00:00:23 Někdo musí do protokolu zapsat
    šířku stromu
  • 00:00:27 a my vám řekneme výšku
    a začátek 1. patra.
  • 00:00:33 Ať to máme přesně.
  • 00:01:07 Kytky se tam tlačí ke světlu,
    protože to je jejich zdroj energie.
  • 00:01:12 A na to, co vyprodukují,
    čekají housenky a další herbivoři.
  • 00:01:18 Na to čekají predátoři,
    kteří je tam likvidují,
  • 00:01:21 takže nahoře to je válka o zdroje.
  • 00:01:26 Tady se snaží konkurenční stromy
    dostat výš.
  • 00:01:30 Ty vysoké už jim stíní.
  • 00:01:34 To všechno spolu souvisí
    a navazuje to na sebe.
  • 00:01:39 To, co se tam odehrává teď,
    je jenom jedna tvář toho.
  • 00:01:45 Protože my se snažíme říct i to,
    proč se to tam odehrává
  • 00:01:49 a jak se to pravděpodobně
    vyvíjelo v minulosti.
  • 00:01:52 Tzn., co všechno přispělo k tomu,
    že ty vztahy jsou tam takové.
  • 00:02:11 Základem výzkumu je
    zjednodušeně řečeno
  • 00:02:15 posbírat celý strom od všeho,
    co na něm je z hmyzu,
  • 00:02:19 takže my postupujeme tak,
    že tady máme vytýčenou
  • 00:02:23 nějakou plochu,
    která má 10 arů.
  • 00:02:26 Na ní musíme sesbírat všechny stromy
    a zároveň odebereme vzorky listů
  • 00:02:33 na chemickou analýzu stromu,
    rozdělíme strom do několika úseků
  • 00:02:38 a v každém z nich odebereme vzorky.
  • 00:02:42 Následně budeme vyhodnocovat data.
  • 00:03:15 Říkáme si Canopy Dream Team.
  • 00:03:18 Canopy je korunové patro
    a Dream Team ne proto,
  • 00:03:22 že jsme takoví snoví
    a je to na nás vidět.
  • 00:03:26 Ale každopádně naším snem vždycky
    bylo dostat se do korun stromů,
  • 00:03:33 takže proto Dream Team.
  • 00:03:40 Jiří určuje,
    jakou housenku mám.
  • 00:03:44 My to potom popíšeme
    a dáme je do lahviček,
  • 00:03:48 aby pak holky věděly,
    co budou krmit v laboratoři.
  • 00:03:51 -A Ondra je krmí.
    -Zelené zvlášť, hnědé zvlášť.
  • 00:03:54 Mí kolegové z týmu jsou studenti
    doktorského studia biologie.
  • 00:04:02 Část jsou studenti,
    kteří pracují na diplomové práci
  • 00:04:05 v rámci tohoto projektu,
    a část jsou dokonce
  • 00:04:08 studenti bakalářského studia,
    tzn., úplně začínající studenti,
  • 00:04:12 kteří tady získají
    perfektní zkušenosti,
  • 00:04:15 protože čím dřív se člověk podívá
    na takovýto typ výzkumu,
  • 00:04:19 tím víc a tím dřív ho to chytne.
  • 00:04:23 A potom má velkou motivaci stát se
    také nějakým odborníkem-biologem.
  • 00:04:33 Do lihu dáváme všechno,
    co není housenka.
  • 00:04:36 Takže ploštice, mšice,
    pavouky, mravence.
  • 00:04:43 Jsou to 3000 kusů.
    Zatím nejvíce ze všech našich sběrů.
  • 00:04:51 Jsou to expedice.
  • 00:04:53 Připravujeme se na to pokaždé
    jako na expedici,
  • 00:04:56 takže vždycky balíme už 2 dny předem,
    chystáme všechny věci,
  • 00:04:59 tisknou se štítky atd.
    už týden předem.
  • 00:05:12 Výzkum, který dělá Pavel Drozd,
    je podle mě docela zásadní,
  • 00:05:16 protože většina ekologických výzkumů
    se dělá doslova přízemně
  • 00:05:21 v této části lesa,
    kde stojíme,
  • 00:05:23 ale o tom,
    co se děje vysoko v korunách,
  • 00:05:26 pořádně nevíme nic.
  • 00:05:28 Ani my ornitologové,
    kteří zkoumáme ptáky,
  • 00:05:30 ani entomologové,
    kteří zkoumají hmyz.
  • 00:05:33 Z tohoto důvodu je výzkum
    Pavla Drozda a jeho skupiny
  • 00:05:37 opravdu důležitý,
    protože rozšiřuje záběr
  • 00:05:40 ekologického výzkumu tam, kam se
    normálně ekologové nedostávají.
  • 00:05:47 Jakýkoliv solidní vědecký výzkum
    je dřina.
  • 00:05:51 V případě výzkumu Pavla Drozda
    a jeho skupiny
  • 00:05:54 je to ještě větší dřina,
    protože to,
  • 00:05:57 co Pavel a spol. dělají,
    je v podstatě sesbírání
  • 00:06:00 veškerého hmyzu
    z celé koruny jednoho stromu,
  • 00:06:03 což jsou obrovská kvanta.
  • 00:06:05 Jsou to tisíce a tisíce kusů hmyzu,
    takže ten výzkum je výjimečný
  • 00:06:08 nejenom tím,
    že se pohybují v korunách stromu,
  • 00:06:12 kam se ekolog běžně nedostane,
    ale i ve velikosti vzorku,
  • 00:06:15 který sbírají.
  • 00:06:26 Materiál se odváží do Ostravy,
    kde máme laboratoř.
  • 00:06:30 V laboratoři se housenky
    odchovávají do dospělosti,
  • 00:06:33 abychom je mohli potom určit.
  • 00:06:35 Pokud je nedochováme do dospělosti,
  • 00:06:38 berou se vzorky jejich DNA
    na barcoding,
  • 00:06:41 což je speciální molekulární metoda,
    kdy se pomocí DNA určí,
  • 00:06:45 o jaký se jedná druh.
  • 00:06:49 Ta je docela klidná.
    Chlupaťoučká.
  • 00:06:53 Čeká už jen na to,
    až jí dáme čerstvé listí.
  • 00:06:58 Vyčistíme, vytáhneme staré listí,
    přidáme nové a vrátíme housenku.
  • 00:07:08 Vůbec nemáme představu o tom,
    jestli se soustřeďují
  • 00:07:11 určité skupiny hmyzu v korunách
    nebo jestli jsou níž,
  • 00:07:15 protože na toto téma bylo uděláno
    několik dílčích prací,
  • 00:07:18 ale nikdy to nebylo uděláno
    takto komplexně na 1 místě
  • 00:07:22 se vším všudy s tím,
    že nestudujeme jen hmyz,
  • 00:07:25 který se živí těmi rostlinami,
    ale také hmyz,
  • 00:07:28 který napadá herbivory,
    kteří se živí těmi rostlinami.
  • 00:07:38 Po dešti máme nádherný výhled,
    protože tam jsou, tuším, Hustopeče.
  • 00:07:47 -Ten je velký!
    -On se drží, že?
  • 00:07:53 Ještě nikdy jsem ho neviděla naživo.
  • 00:08:04 Teď jsou tady 3. rokem.
  • 00:08:07 Máme zajímavé informace o tom,
    jaké škůdce máme na stromech,
  • 00:08:13 takže jestli nám hrozí holožír,
    nebo ne.
  • 00:08:16 Jsou to zajímavé informace
    zároveň o predátorech,
  • 00:08:20 kteří škodlivý hmyz likvidují.
  • 00:08:24 Krajníci a další hmyz,
    který je dravý.
  • 00:08:32 Když jsme žádali o povolení k výzkumu
    a řekli jsme,
  • 00:08:37 že jsme ekologové,
    okamžitě začali všichni být opatrní,
  • 00:08:42 protože si mysleli, že sem přijedou
    nějací ochránci přírody,
  • 00:08:45 kteří tady budou zakazovat
    těžbu v lesích nebo něco takového.
  • 00:08:49 Ale ve skutečnosti jsme je museli
    přesvědčovat,
  • 00:08:52 že chceme studovat
    vztahy v ekosystému
  • 00:08:55 a že důsledky toho nemusí být
    nutně to,
  • 00:08:57 že tady mají chráněný druh
    a nesmí se tady kácet atd.
  • 00:09:01 Chceme jen pochopit tyto vztahy.
  • 00:09:07 Je tady široká škála
    entomologických druhů.
  • 00:09:11 Jsou to takové druhy,
    které na zemi neuvidíme.
  • 00:09:15 Pohybují se v korunách
    a tento svět je pro nás
  • 00:09:19 velice zajímavý.
  • 00:09:21 Když přišel Pavel Drozd
    a vzal mě poprvé na plošinu,
  • 00:09:25 byl jsem překvapen,
    kolik druhů živočichů
  • 00:09:29 žije v korunách stromů.
  • 00:09:37 Tady vidíme cestu mravenců
    do koruny stromů.
  • 00:09:42 Sbírají sladkou látku,
    kterou vylučují mšice.
  • 00:09:47 A my právě tento život v koruně
    nevidíme.
  • 00:09:51 To vidí skvěle Pavel
    v jeho pracích.
  • 00:09:55 Vidí tam všechny druhy hmyzu,
    které vylučují tyto látky,
  • 00:10:00 a právě ty jsou
    pro mravence lákadlem.
  • 00:10:07 Mají svoje cestičky
    a vůbec žádnou plošinu nepotřebují.
  • 00:10:12 Dostanou se až do té nejzazší koruny,
    dalo by se říci až k oblakům.
  • 00:10:17 A na těch listech, kde se mšice
    živí rostlinnými šťávami,
  • 00:10:23 mšice vylučuje sladkou látku,
    která láká mravence.
  • 00:10:31 A mravenci si umí tyto mšice
    roznést do korun a mají tam,
  • 00:10:37 dalo by se říci,
    spižírnu.
  • 00:10:57 Herbivorní hmyz tím,
    že konzumuje rostliny,
  • 00:11:03 s námi o ně soupeří.
  • 00:11:06 Takže to jeho studium
    je velice důležité,
  • 00:11:10 protože my musíme nejprve
    pochopit všechny vazby,
  • 00:11:13 jak jsou na něj
    navázaní predátoři apod.,
  • 00:11:16 abychom potom mohli nějakým způsobem
    efektivně a šetrně
  • 00:11:21 bojovat proti tzv. hmyzím škůdcům.
  • 00:11:26 Je velice jednoduché
    vysypat na les nějakou chemikálii
  • 00:11:31 a hmyz kompletně zlikvidovat,
    ale mnohem důležitější je podle mě
  • 00:11:39 pochopit ty vztahy tak,
    abychom se mohli vyhnout
  • 00:11:42 takovýmto zásahům,
    které mohou být drastické v přírodě,
  • 00:11:47 a naopak použít něco,
    co bude méně invazivní.
  • 00:11:56 My budeme mít informace také o tom,
  • 00:11:59 kde se např.
    mohou soustřeďovat škůdci.
  • 00:12:02 Můžeme mít informace o tom,
    jestli druhové bohatství v korunách
  • 00:12:06 je větší než v podrostu,
    a tím pádem práce,
  • 00:12:09 které byly dosud dělané např.
    na dřevinách v mírném pásmu
  • 00:12:14 pouze v podrostu,
    mohou mít chybná data,
  • 00:12:18 protože je na stromě
    mnohem více druhů,
  • 00:12:23 než kolik si představovali vědci,
    dokud se do koruny nedostali.
  • 00:12:29 Tam nahoře je píďalka.
  • 00:12:38 Podstatným aspektem výzkumu,
    který Pavel a jeho skupina dělali,
  • 00:12:43 je to,
    že se pohybují v prostředí,
  • 00:12:45 které normálně nebývá zkoumáno,
    čili korunové patro.
  • 00:12:49 Výzkum probíhá v takovém měřítku,
    kdy se sbírají
  • 00:12:53 nejen např. vzorky, jednotlivé větve,
    ale zkoumá se celý strom,
  • 00:12:58 což je úžasné,
    protože takovým ideálem ve vědě
  • 00:13:01 by mělo být poznat všechno
    až do důsledku,
  • 00:13:04 což se normálně nedělá.
  • 00:13:06 Běžně jenom sem tam
    "uzobneme" z reality a domníváme se,
  • 00:13:10 co bylo mezi tím.
  • 00:13:17 V terénní biologii typicky jdeme
    do 1 lesa,
  • 00:13:21 tam zkoumáme např. kosa
  • 00:13:26 a víme,
    že kos má snůšku průměrně 4,2 vejce.
  • 00:13:30 Z toho potom něco vyvozujeme obecně.
  • 00:13:33 Ale šli jsme jen do 1 lesa a nevíme,
    co se děje v lese např. o 100 km dál.
  • 00:13:38 Pokud do jiných lesů přijdeme,
    typicky se ukáže,
  • 00:13:41 že parametry, které jsme zkoumali,
  • 00:13:44 např. velikost snůšky
    nebo péče o mláďata apod.,
  • 00:13:47 tam fungují jinak.
  • 00:13:49 V ekologii je zásadní zkoumat právě
    takovéhle tzv. prostorové repliky,
  • 00:13:55 kdy zkoumáme různé lesy,
    různá jezera a další místa,
  • 00:13:58 a to, co je výjimečné
    na Pavlově výzkumu, je to,
  • 00:14:01 že takovéto opakování v prostoru
    se tady taky bude dít,
  • 00:14:06 a to dokonce
    i na jiných kontinentech.
  • 00:14:09 To je to nejlepší, co můžeme
    v ekologii v rámci výzkumu dělat.
  • 00:14:16 Do korun stromů se můžeme dostat
    různými způsoby.
  • 00:14:21 Plošina není jediná možnost.
  • 00:14:24 V tropech se nejčastěji
    používají jeřáby.
  • 00:14:30 Dostaneme se do výšky 40 m.
  • 00:14:34 Pro nás je zásadní a kritické počasí.
  • 00:14:37 Pokud fouká,
    tak na plošinu nemůžete.
  • 00:14:41 Momentálně nám ze stromů
    prší housenky,
  • 00:14:44 ale nejsou jediný hmyz,
    který v těch korunách žije.
  • 00:14:51 Padají nám z toho také ploštice,
    brouci,
  • 00:14:55 a ze zástupců, kteří nejsou hmyz,
    zejména pavouci.
  • 00:14:59 Bereme také kobylky,
    které tam jsou z toho důvodu,
  • 00:15:05 že jsou dravé a loví.
  • 00:15:07 Bereme mravence, křísy, mery,
    molice apod. skupiny hmyzu.
  • 00:15:17 Pomocí principu vysavače
    nasajeme hmyz dovnitř.
  • 00:15:25 Je to mnohem rychlejší
    než to sbírat ručně
  • 00:15:29 a jsme schopni sesbírat
    i titěrný hmyz,
  • 00:15:35 který by se nám špatně sbíral
    pomocí pinzet.
  • 00:15:43 Teď přejíždíme přes řeku Kyjovku.
  • 00:15:47 Je to nádherné místo
    přes schiffahrtový most,
  • 00:15:51 protože Rakušáci říkají Kyjovce
    Schiffahrt.
  • 00:15:54 A taky tato řeka Kyjovka měla být
    1 z variant hranice
  • 00:16:00 mezi Československem a Rakouskem.
  • 00:16:03 Ale vyhrála varianta,
    že hranici tvoří řeka Dyje.
  • 00:16:09 Tato lokalita má název Mirafeldy
    a ve starých mapách jsem pátral,
  • 00:16:16 proč Mirafeldy.
  • 00:16:19 Zjistil jsem,
    že to znamená Moravské pole.
  • 00:16:27 To je strom běžných rozměrů,
    tady je to dub letní.
  • 00:16:34 Je to nejrozšířenější
    dominantní dřevina.
  • 00:16:38 Máme tady ještě další formu dubu,
    dub slavonský,
  • 00:16:42 ale ten raší
    ještě asi o 14 dní později.
  • 00:16:46 A proto není napadán
    obalečem dubovým.
  • 00:16:51 V největší výši tady vidíme
    jasan a dub.
  • 00:16:56 Babyka a habr
    je spíše spodní etáž.
  • 00:17:13 Začínal jsem tady v oblasti Lanžhota,
    protože jsem tady dělal doktorát
  • 00:17:17 a výzkum o tom, jak záplavy ovlivňují
    společenství brouků.
  • 00:17:24 Na základě toho jsem reagoval
    na výzvu v časopise Vesmír,
  • 00:17:29 kdy kolegové z Českých Budějovic
    hledali člověka,
  • 00:17:32 který by s nimi šel studovat hmyz
    na Papui Nové Guinei.
  • 00:17:36 A takhle to všechno začalo.
  • 00:17:39 Původně v Lanžhotě,
    a potom jsem se přenesl
  • 00:17:41 na Papuu Novou Guineu.
  • 00:17:43 Teď jsem zase zpátky tady.
  • 00:17:49 Nastoupil jsem na Papuu
    k šéfovi projektu, Vojtovi Novotnému,
  • 00:17:55 který pracuje na
    Entomologickém ústavu Akademie věd.
  • 00:17:59 On se na Papuu Novou Guineu dostal
    asi o 4 roky dřív,
  • 00:18:05 než jsem tam dorazil já,
  • 00:18:08 a s jedním velmi významným
    světovým ekologem
  • 00:18:12 tam zahájili výzkum
    vazby rostlin a herbivorů.
  • 00:18:21 Tam celý ten výzkum probíhal
    dost podobně jako tady,
  • 00:18:24 ale to, co dělám se studenty,
    tam Vojta dělal
  • 00:18:28 s domorodými obyvateli.
  • 00:18:34 Oni znají stromy,
    pouze pro ně mají lokální názvy.
  • 00:18:38 On se jim pokusil vysvětlit,
    o které stromy se mu jedná,
  • 00:18:42 vytipoval 15 druhů stromů
    pro daný rok,
  • 00:18:46 a platil je za to,
    aby posbírali ze stromu
  • 00:18:50 co nejvíc hmyzu.
  • 00:18:53 Kdysi se celá druhová diverzita,
    tzn. veškeré bohatství druhů na Zemi,
  • 00:19:01 odhadovala různými způsoby.
  • 00:19:04 Jeden z nejzajímavějších výzkumů,
    který byl kdy udělaný,
  • 00:19:08 provedl Terry Erwin asi v roce 1980,
    kdy Erwin vybral
  • 00:19:14 jeden druh tropického stromu
    a posbíral z něj úplně všechno,
  • 00:19:19 co na něm bylo.
  • 00:19:22 Posbíral to ale tak,
    že strom fumigoval,
  • 00:19:25 tzn., že pustil do koruny stromu
    takový insekticid,
  • 00:19:29 který pozabíjel všechno,
    co tam bylo z hmyzu.
  • 00:19:32 Hmyz popadal,
    on to roztřídil na druhy,
  • 00:19:35 které se živí listy,
    a na druhy, které jsou dravci,
  • 00:19:38 a na základě toho řekl, kolik druhů
    hmyzu je v celých tropech.
  • 00:19:44 A protože se ví,
    že největší druhová diverzita
  • 00:19:47 je v tropech,
    dá se to zase přepočítat na to,
  • 00:19:50 kolik druhů je na naší planetě.
  • 00:19:52 Erwin tenkrát prohlásil,
    že je to něco kolem 30 mil. druhů.
  • 00:19:57 1 z cílů projektu Vojty Novotného
    bylo,
  • 00:20:01 jestli jsou ta čísla správná.
  • 00:20:08 Naše metoda byla mnohem přesnější.
  • 00:20:11 Byla přesnější v tom,
    že jsme každého herbivora,
  • 00:20:14 kterého jsme chytili,
    zavřeli do lahvičky a sledovali jsme,
  • 00:20:18 jestli tu rostlinu opravdu žere,
  • 00:20:21 takže tam měl list,
    a pokud rostlinu nežral,
  • 00:20:23 byl vyloučen z celého experimentu.
  • 00:20:26 A byla také přesnější v tom,
    že jsme nevybírali
  • 00:20:29 pouze 1 druh stromu,
    ale vybírali jsme 15 druhů stromů.
  • 00:20:37 Takže jsme přišli na to,
    že herbivorů v tropickém deštném lese
  • 00:20:41 bude pravděpodobně mnohem méně,
    než Terry Erwin odhadoval,
  • 00:20:45 a tedy i celkový počet
    druhů organismů na naší planetě
  • 00:20:49 bude jiný.
  • 00:20:51 Bude to asi 6x menší číslo,
    než odhadoval Terry Erwin,
  • 00:20:55 což je poměrně dost zásadní.
  • 00:21:12 Přírodu nelze chránit bez toho,
    že bychom ji poznali.
  • 00:21:15 Těžko můžeme vytvořit nějaký plán,
    management ochrany nějakého území,
  • 00:21:20 aniž bychom věděli,
    co a jakým způsobem tam žije.
  • 00:21:23 Ochrana přírody musí sedět
    jako zadek na hrnci
  • 00:21:29 vůči tomu, co chceme chránit,
    takže poznání je primární
  • 00:21:32 a teprve na tom lze stavět ochranu.
  • 00:21:40 My vidíme, co se v korunách odehrává,
    jaký je tam vývoj hmyzu a také druhy,
  • 00:21:48 které třeba ještě nebyly objeveny.
  • 00:21:54 Pro nás je zajímavé,
    že se nám tady teď vyskytuje
  • 00:21:58 tesařík alpský,
    který tady v minulosti vůbec nebyl.
  • 00:22:02 Vždycky se tvrdilo,
    že jeho vývoj probíhá pouze na buku,
  • 00:22:06 a dnes se zjistilo,
    že tento tesařík alpský
  • 00:22:10 je schopen se vyvíjet
    na javoru babyka a na jilmu.
  • 00:22:20 Málokdo si uvědomuje to,
    co se děje v tom ekosystému celkově.
  • 00:22:25 To je docela problém,
    protože pokud chceš
  • 00:22:30 všechny tyto vztahy pochopit,
    o spoustě z nich se ještě neví.
  • 00:22:39 Takže to sice vytváří
    nějaký komplexní celek
  • 00:22:42 a my to nějakým způsobem popisujeme,
    ale části z toho chybí.
  • 00:22:49 Důležitým úkolem vědců je nejen
    vyrobit něco užitečného pro člověka,
  • 00:22:53 ale pochopit ten vztah i komplexně,
    protože jedině takhle se dá vyvozovat
  • 00:22:58 i něco ohledně ochrany přírody
    a ohledně ochrany celého ekosystému.
  • 00:23:03 Pokud tomu nerozumíme,
    může se nám tady les líbit
  • 00:23:06 a můžeme si myslet,
    že nejdůležitější způsob ochrany
  • 00:23:10 bude to a to, ale ve skutečnosti
    to může být úplně jinak.
  • 00:23:13 To se v poslední době ukazuje
    čím dál víc
  • 00:23:16 a to nejsmutnější na tom je,
    že v médiích se velice často
  • 00:23:20 objevuje slovo "ekolog"
    v souvislosti s tím,
  • 00:23:22 že se někdo přiváže ke stromu.
  • 00:23:25 Člověk, který se snaží o to, aby se
    co nejméně přírodě "ubližovalo",
  • 00:23:30 ale ve skutečnosti to není ten vědec,
    protože ekolog je "ekos" a "logos",
  • 00:23:35 to znamená vědět o domech,
  • 00:23:38 ale domy jsou v přeneseném smyslu
    způsob života.
  • 00:23:42 Takže my zkoumáme vztahy
    mezi organismy a prostředím,
  • 00:23:47 do čehož zapadá také vztah
    člověka a prostředí.
  • 00:24:02 Tady.
  • 00:24:05 Jádro pudla je v tom,
    že ekologie jakožto věda je o tom,
  • 00:24:09 jak věci jsou.
    Jde o popis světa.
  • 00:24:12 Pokud začneme tvrdit,
    že věci mají být např. jinak,
  • 00:24:16 tohle území chceme chránit
    a tohle ne,
  • 00:24:19 v tom okamžiku vystupujeme
    z hájemství vědy,
  • 00:24:23 která mluví čistě o tom,
    jak věci jsou,
  • 00:24:26 a dostáváme se do hájemství etiky
    nebo právních předpisů,
  • 00:24:30 ale to už je něco úplně jiného.
  • 00:24:36 Tím, že člověk zasahuje do krajiny
    a ubývá původních ekosystémů,
  • 00:24:45 dochází ke značenému úbytku druhů.
  • 00:24:49 Problém je v tom,
    že my nedokážeme vůbec říct,
  • 00:24:52 jak drastický to je zásah do přírody,
  • 00:24:55 protože ačkoliv jsou každým rokem
    popisovány nové druhy,
  • 00:24:59 my nevíme, kolik nám jich zmizí,
    aniž bychom věděli,
  • 00:25:02 že na naší planetě existovaly.
  • 00:25:13 Skryté titulky: Věra Šimarová
    Česká televize, 2015

Související