16. května 2019

Jmenovaly se Čechie nebo taky Böhmerlandy a šlo o nejdelší motorky na světě. Narodily se v Krásné Lípě na severu naší země a jejich duchovním otcem je mechanik Albin Hugo Liebisch. Uvezly tři pasažéry i bez postranního vozíku a s ním pak ještě jednoho navíc. První vyjela na silnice v roce 1924 a poslední nový kus továrnu opustil o patnáct let později. Takže tato legenda slaví hned dvě výročí najednou a tím nejlepším dárkem pro ni je, že se začíná znovu vyrábět. Víc vám prozradí Petr Švihovec.

Vzpomínáte si na v noci svítící Strom duší na planetě Pandora ve slavném filmu Jamese Camerona Avatar? Tak podobně pohádkově vypadají díla Evy Nečasové z Prahy. Při své tvorbě totiž spojuje přírodu se světem fantazie. Vystudovala sice textilní průmyslovku, ale pak ji zlákala grafika a focení, a nakonec všechny tyto záliby spojila. Za své originální výtvory dokonce před třemi lety získala cenu pro nejlepší český začínající projekt. Její neobvyklá svítidla nemají obdobu nejen u nás, ale ani v zahraničí. Jak na ně přišla, zjišťovala Silvie Dymáková.

Stejně tak jako řeč a gesta o nás mnohé prozradí i naše písmo. Tak třeba hodně rozkolísané naznačuje, že jeho pisatel je nerozvážný a uspěchaný. Velmi pravidelný a jednotvárný rukopis zase mívají pedanti a puntičkáři. Nebo lidé, kteří si rádi udržují odstup. Leccos se dá vyčíst i z mezer mezi slovy nebo spojování jednotlivých písmen. Analýze ručně psaných textů, takzvané grafologii se už déle, než třicet let věnuje Helena Baková z Prahy, jedna z největších odbornic v oboru u nás. Z pouhé stránky údajně vyčte o autorovi skoro vše. A je jí jedno, zda žije nebo zemřel před stovkami let. Do tajů své milované disciplíny vás teď nechá nahlédnout.

Se svými choreografiemi sbírá vavříny na soutěžích doma i v cizině. Pyšní se dokonce dvěma zlatými medailemi ze šampionátů starého kontinentu. Zkrátka Tony Vu patří k evropským hvězdám takzvaného pouličního tance neboli street dance. Tento fenomén se zrodil v 70. letech minulého století ve Spojených státech. Nikoliv však ve studiích nebo divadlech, ale, jak už jeho název napovídá, přímo na ulici. Jak se profesí „ajťák“ k tomuto stylu a teď už i svému povolání dostal, zjišťoval Tomáš Polák.

Jednoduchost, čistotu, světlo…odpovídá hrdinka filmu Skleněný pokoj na dotaz stavitele, co čeká od svého nového domova. Byla jím vila, kterou začal před devadesáti lety v Brně stavět slavný architekt Ludwig Mies van der Rohe. A oním skleněným pokojem je její rozlehlý hlavní obytný prostor. Unikátní dům se svým pojetím zapsala do dějin architektury. Vysloužila si dokonce jako jedna z prvních moderních staveb zápis na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Vilou Tugendhat vás v naší poslední reportáži provede Josef Kubeš.