iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
2. 12. 2016
20:00 na ČT2

1 2 3 4 5

94 hlasů
100315
zhlédnutí

Český žurnál

V nejlepším zájmu dítěte

Dokument otevírá žhavé téma existence kojeneckých ústavů versus přechodné pěstounské péče v České republice. Další díl nové řady cyklu autorských dokumentů o nejzajímavějších společenských fenoménech minulého roku.

67 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Přidejte svůj příspěvek

E-mailová adresa nebude v diskusi viditelná. E-mail vyplňte v případě, pokud chcete, aby Vás mohli ostatní čtenáři kontaktovat prostřednictvím našeho webu.

Vložením komentáře vyjadřujete souhlas s pravidly diskuse. Pokud tato pravidla nedodržíte, váš příspěvek může být upraven či smazán.

Sledujte diskusi emailem

Nahlašte nevhodný příspěvek

Eiiška Klocová 8.12.2016 12:22 (!) reagovat 19 + - 2

Pokud jsou děti budoucností naší země, je opravdu potřeba se pohnout kupředu. Upřímně je mi do breku z toho, jak malé děti jsou v KÚ odstaveny od reálného života v rodině. Myslím, že dokument je hezky natočen a jsem určitě zastánce individuální čili pěstounské péče. I vzhledem k tomu, že většina dětí je poté umístěno do rodin.

xenofon 6.12.2016 20:29 (!) reagovat 1 + - 4

od 56min ... sestřička v tangách na opření, ale jinak to prostředí působí dost depresivně, uplně se mi vybavuje nemocnice, netuším do jaké míry byly tyto záběry záměrem režisérky...

Martin Kouba 5.12.2016 21:07 (!) reagovat 23 + - 0

3 děti z Mostu, jedno od pěstounů.

Děkuji za váš dokument. Máme 4 osvojené děti, 3 z KÚ v Mostě, jedno od přechodných pěstounů. Myslím, že k tématu a srovnání obou způsobů péče máme hodně co říct. Ale to je na delší povídání.
Ve stručnosti: kojeňák v Mostu se stará o děti v rámci možností ústavní péče naprosto skvěle (myslím, že máme už docela relevantní vzorek dětí a dlouhodobější zkušenost). Děti rozhodně nebyly deprivované, samozřejmě ale nejsou opečováváné jako miminko v rodině (biologické, pěstounské). V nové rodině velmi rychle přilnou a vše doženou.
Podstata problémů je jinde: 1) Nový občanský zákoník a ostudné prodlužování všech rozhodnutí o osudu dítěte, protože o všem rozhodují soudy (například 9 měsíců čekání na svěření děcka, pro které nás stát vybral, do péče). 2) Rasistická společnost (a celý systém náhradní péče, kdy už v prvotním dotazníku zaškrtáváte bílé/róm/poloróm) a kojeňáky narvané rómskými a polorómskými dětmi, které u nás nikdo nechce a chtít nebude (pámbůzaplať za mezinárodní adopci) a končí následně v děcácích a kriminále. 3) Spor mezi kojeňáky a pěstouny je pseudoproblém, je uměle vyhrocený. A je úplně zbytečný. Ani pěstounky, ani kojeňáky nemohou za to, zda a koho dostávají do péče. Obě strany se v rámci systému snaží. Za vše může stát, občanský zákoník apod.
4) Úřady musí lustrovat při předání přechodné pěstounce "potenciál" každého miminka udat ho do 1 roku dítěte, jinak jde po roce do kojeňáku tak jak tak.

Jednou o tom všem nepíšu paměti. Pro mé drahé děti. Mějte se dobře.

Jana Toušová 5.12.2016 21:18 (!) reagovat 7 + - 4

Poopravím poslední informaci. Není to tak, že dítě z pppd jde úderem 1 roku do ústavu, pokud se mu nenajde rodina...Soudy mohou rozhodnout o prodloužení. Pěstouni se velmi snaží situaci dítěte vyřešit (mají jen jeho nebo sourozence)...Do ústavů z pppd jde velmi velmi malé procento

Katja 6.12.2016 22:43 (!) reagovat 6 + - 6

Blanko diky za vas nazor

Lepe bych to nenapsala ... Jinak vsichni se tady i v dokumentu ohaneji vyzkumem, ale nikdo jeste neprozradil kdo a co se zkoumalo. Dokument je jednoznavne zaujaty a to je spatne, protoze takhle vznika manipulace hloupych lidi ...jinak ja jsem asi pro to domaci prostredi ....

Hanka 5.12.2016 15:44 (!) reagovat 12 + - 9

vztah

Nelíbí se mi, jak vyznělo, že se zaměstnanci KÚ se nemají vázat na děti. Každý pěstoun si poslechne stejné instrukce na školení a dítě nemá oslovovat jménem. Děti se v takovém případě mají oslovovat např. beruško apod. Takže ta péče u pěstouna je sice individuální, ale jinak by měla mít stejné následky jako v KÚ. Je vlastně chyba pěstouna, pokud se na dítě příliš citově upne a naopak dítě na něj. Uvědomuji si, jak hrozně to zní, ale taková je pravda. Pečující matka je stejně to nejlepší a problém je v tom, že rozhodnutí o přemístění dítěte do adoptivní rodiny, kde na něj netrpělivě čekají a s láskou, trvá neúměrně dlouho. Je třeba si uvědomit, že čas rychle běží a děti přichází zbytečně o láskyplné prostředí svého budoucího domova.

Aneta 5.12.2016 21:06 (!) reagovat 24 + - 3

Podle mnohých výzkumů to ale takhle nefunguje. Pokud si dítě vytvoří vztah s jednou pečující osobou, tak je pak pro něj překvapivě mnohem snažší navázat vztah s "novou" pečující osobou, než když žádný takový vztah předtím nemělo.

Blanka 5.12.2016 14:30 (!) reagovat 17 + - 24

Za mě velké mínus a zklamání :-( Podle mě byl dokument jednoznačně vyhraněný pro přechodnou pěstounskou péči a absolutně zaujatý k péči ústavní. Myslím si, že by takového dokumenty měly být točeny tak, aby si člověk mohl udělat vlastní názor na danou problematiku a ne dělat z pěstounské péče dokonalost samu a naprosto odsoudit péči ústavní. Myslím si, že nic není dokonalé a všechno má své pro a proti. Nejlepší pro dítě je samozřejmě pečující rodina od samotného narození. Někdy to ale bohužel nejde. Mrzí mě to jak z dokumentu vychází Kojenecký ústav v Mostě. Mám s tímto kojeňáčkem osobní zkušenost. Chlapečka jsem si odsud odvážela v jeho roce a přístup sestřiček a celého personálu KK Most byl naprosto skvělý. K dětem se chovají krásně a je o ně dobře postaráno. Můj malý si žádné trauma neodnesl a je to zdravý a chytrý chlapeček, s normálním vývojem. Na škole jsem zde byla i na praxi u sociální pracovnice a vím, jak obrovská je zde snaha umístit děti do rodin co nejdříve. A vím, že se to daří i u dětí romského etnika (adopce do Švédska, Dánska apod.) Mrzí mě jak na základě tohoto dokumentu z toho kojenecký ústav v Mostě vyšel. Nejsem psycholog, ale myslím si, že pro dítě bude po roce péče mnohem větší trauma odloučení od přechodného pěstouna. Tím se ale tento jednostranně zaměřený dokument již nezabývá

Karolína 5.12.2016 15:01 (!) reagovat 22 + - 2

Myslím, že dokument se nesnaží o poškození kojeneckého ústavu v Mostě. A myslím, že k tomu ani nedošlo. Ale přechodná pěstounská péče opravdu je pro psychický vývoj dítěte lepší. A dokazují to mnohé výzkumy. A co je alarmující, tak jsou to výzkumy už ze 70. let. Po předání dítěte z přechodné pěstounky se děje postupně a vazba vytvořená se přenáší na nového pečovatele. Zachovává se tam taky hodně věcí (u miminek se hledí zejména na senzorické podněty). Takže opravdu nesouhlasím s tím, že kojenecký ústav je pro dítě výhra.

Blanka 5.12.2016 20:36 (!) reagovat 7 + - 15

Já jsem taky neřekla, že být v KÚ je výhra. jen si nemyslím, že je výhra být v přechodné pěstounské péči, což je v tomto dokumentu podsouváno... myslím si, že by se mělo pracovat na tom, aby šli děti co nejdříve do adopce... detaba KÚ versus PPP je podle mě o níčem.. nic není lepší nebo horší...

marča 5.12.2016 21:58 (!) reagovat 32 + - 5

je lepší dostat najíst, když mám hlad a nebo čekat až bude 12.30 hod, je lepší čůrat když se mi chce a nebo když je dán povel - na nočníky, je lepší mít jednu mámu 24 hodin k dispozici a nebo 3 tety na střídačku a k tomu 5 stejně starých konkurentů, je lepší jít k lékaři když mně něco bolí nebo trápí nebo když mně pravidelně okukuje pán v bílém plášti a říká mi jak jsem šikovný jen proto že nestunu??? Je lepší večer před usnutím poslouchat pohádku nebo křik ostatních dětí?

Martin 6.12.2016 10:14 (!) reagovat 12 + - 12

na povel...

Víte, právě že v pořadu byly skutečnosti vytržené z kontextu a byl naprosto tendenčně natočen tak, aby jste si udělala přesně tento názor. Nebojte se, že by dítě nedostalo nejíst když má hlad a nešlo čůrat jindy než po zaznění povelu "na nočníky". Vy doma také vaříte oběd na poledne a trpí vaše dítě snad hlady? Pořad byl manipulativní a měl navodit přesně takové pocity. Autor dokonce podvedl mostecký KÚ, protože prezentoval úplně jiné téma pořadu, když žádal o povolení jej natočit. Samozřejmě, že mateřskou lásku nikdo nenahradí, ale dokud budeme mít takovéto zákony, tak ani není jiné řešení než mít KÚ. Tolik pěstounů nemáme a pokud znáte náš kraj a pseudosociální a také rómskou problematiku, tak se bez KÚ tyto děti neobejdou. Ať tvůrci tvrdí co chtějí, tak je realita úplně jiná.

Jana T. 5.12.2016 21:59 (!) reagovat 14 + - 1

Máte pravdu, bylo by potřeba zrychlit soudy, ale přesto je pro vývoj dítěte lepší být v rodinném prostředí než ústavním....Na to jsou výzkumy, pokud nestačí selský rozum. Dítě potřebuje svojí pečující osobu a nakrmit kdy má hlad a ne kdy dovezou lahve z kuchyně (např)

Blanka 6.12.2016 14:57 (!) reagovat 6 + - 9

nakrmit, když má hlad

Pane bože, to si opravdu myslíte, že dítě v kú čeká na jídlo a dostane ho jenom v určitý čas a jinak nemá nárok ? Jsem sestřička v kojeňáku a když příjde příjem, okamžitě se volá do kuchyně pro jídlo, které příjde nejpozději do 5 minut( mimochodem stejný čas, než ho máma udělá doma).Pokud věříte tomu, co bylo v dokumentu vytrženo z kontextu, tak vás moc lituji ( není nad to, když mi někdo předkládá neověřené informace )

Jana Toušová 6.12.2016 16:16 (!) reagovat 15 + - 3

Dělala jsem na dětském oddělení skoro 12 let.....vím jak to chodí. V kolik hodin se budí, kdy je čas jídla, léků, vizit, návštěv atd. Nebudeme si nalhávat, že si zdravotníci a nejen oni uzpůsobují práci, aby to bylo jednodušší...

Josef Bělík 14.12.2016 19:19 (!) reagovat 0 + - 1

To je pravda ....

.... proto to nemůže dělat každý. Ale to snad se týká každé profese. Znám paní v důchodu, která vykonávala péči u nově příchozích miminek, také říkala, že se často loučili s takovými co si uzpůsobovali úkony k obrazu svému, to se děje všude. Dítě nemůže čekat někde jak v čekárně. Pěstoun na přechodnou dobu, to mohl vymyslet jen d****. Jak k tomu přijde adoptivní rodič při zkažené výchově, dítě se vychovává hlavně do 3 let, nelze popřít. Příspěvek byl redakčně upraven.

Marie 5.12.2016 14:19 (!) reagovat 21 + - 1

přesila 6:1

Myslím si, že pokud by měla být zachována ústavní péče, byť i v omezeném rozsahu, měl by se počet dětí na jednu tetu snížit - vždyť i matka s šesterčaty má nárok na "pomoc v domácnosti". Já pracuji v mateřské škole a máme plnou třídu dvouletých dětí, většinu času je na ně jedna učitelka (takže třeba na 18 dětí), pouze když se jde ven musíme být nad 20 dětí dvě... a je to masakr, neobsáhneme všechny děti a ať nám je horem dolem předepisována individuální péče, tak nemáme šanci - ale od nás jdou ty děti domů... "Hračky a papání" není první a poslední co děti potřebují.

Lucie 5.12.2016 13:17 (!) reagovat 25 + - 2

Zlatá střední česta

Vůbec se nemyslím, že koj. ústavy jsou špatné a myslím, že by se rušit neměli, ale zároveň si myslím,že by měla být první volba pro přechodnou pěstounskou péči a druhá volba kojeňák. Když lze dítěti nabídnout individuální péči,proč mu to neumožnit. Co mi ale připadá nedomyšlené je, že po ukončení přechodné peč. péče se třeba vrátí do ústavu. To je asi docela velký šok pro to dítě.

Irena Hejdová 5.12.2016 11:30 (!) reagovat 19 + - 4

Petice za omezení ústavní péče pro nejmenší děti

Po obrovské vlně ohlasu diváků na náš film jsme se rozhodli zkusit ještě více rozhýbat současný, pro malé děti nepříliš příznivý stav věcí. Založili jsme petici za omezení ústavní péče pro nejmenší děti a budeme moc rádi, když ji podepíšete a budete spolu s námi dál šířit k podpisu.Zatím ji spolu s námi podepsalo jen symbolických pár známých osobností, ale další budou doufejme rychle přibývat. Až nasbíráme dost podpisů, chceme petici formou otevřeného dopisu zaslat politikům, novinářům a jiným zodpovědným osobám, které mohou v dané věci něco udělat. Za chvíli jsou Vánoce - pojďme pomoci dětem, které si nejvíc zaslouží, aby byly šťastné a veselé... Děkujeme! Petice zde:
http://e-petice.cz/petitions/petice-za-omezeni-ustavni-pece-pro-nejmensi-deti.html?country=cz

Eva Pánková 5.12.2016 10:16 (!) reagovat 16 + - 9

frustrace část první pokračování

Často tento příspěvek pěstouni vyberou na úkor osvojitelů nebo biologických rodičů, kteří když si potom dítě převezmou do stálé péče, nemají již nárok na žádnou finanční částku. Často se také stává, že se preferuje PPPD takovým způsobem, že se například roztrhá čtyřčlenná sourozenecká skupina. Jedno dítě se jeden den vyspí v kojeneckém ústavu, druhé dvě děti se dají do ZDVOP a další dítě putuje do dětského domova. Ptám se, kde jsou ti nadšení pěstouni pro čtyři děti??? Co si tak myslí osmiměsíční holčička, když se jí ze dne na den ztratí z očí jak matka, tak další tři sourozenci. Co si myslí ti starší sourozenci, když do PPPD chtějí jen jejich malou sestru a oni putují do ústavu a ještě ne všichni pohromadě. O tom dokument bohužel nemluví.

Miluše Mólová 5.12.2016 17:11 (!) reagovat 7 + - 3

sourozenecká skupina v ústavu

Dobrý den paní Pánková. Z vašich příspěvků mám dojem, že si to berete velmi osobně, což mě mrzí, protože pak se vytrácí objektivita. K sourozeneckým skupinám v ústavní péči musím říct, že to není tak růžové, jak zde líčíte. Osobně vím o případu, kdy 5 sourozenců bylo rozděleno do 3 různých zařízení, a také, že to není případ ojedinělý (umístění závisí na věku, zdravotním stavu a příp. i problémovém chování dětí). Což vlastně i vy sama v příspěvku popisujete (1 v KÚ, 2 ve ZDVOPu a 1 v DD), proto nechápu, proč máte problém s tím, že ten kojenec místo v ústavu bude u pěstounů, kteří rozhodně nemají problém chodit na návštěvy v rámci udržování sourozeneckých vazeb. A když jsem před pár lety navštěvovala coby dobrovolnice Adry kojenecký ústav, byly na jednom patře 2 sestřičky - každá v jiné skupince (zase dle věku) a vůbec o sobě nevěděly, že patří k sobě. A podporovat tuhle sourozeneckou vazbu na vzdálenost pár kroků by snad nemusel být takový problém.

Eva 6.12.2016 14:18 (!) reagovat 6 + - 4

sourozenecká skupina v ústavu

Dobrý den paní Mólová,
možná , že si vše beru osobně, protože v této oblasti pracuji. Zdá se mně a nejen mně, že právě tento dokument byl jednostranně zaměřený a zcela neobjektivní.Za sebe a své spolupracovníky mohu řici, že jsem šťastná za každé dítě, které nalezne "tu" svoji rodinu, ale na stálo, nikoliv jako náhradní řešení. S holčičkou v pěstounské péči problém nemám, spíše s tím, proč nejsou pěstouni také pro její sourozence, aby mohli jít k pěstounům všichni pohromadě? Proč jsou vždy jen pro jedno dítě a ještě to nejmenší. Pokud jsou od sebe děti vzdáleny více jak 50 km, potom už problém kontaktu samozřejmě je. My to zkrátka nevyřešíme.Legislativa je bohužel taková, že to dětem často komplikuje. Je dobře, že se veřejnost o tuto problematiku zajímá, jenže bohužel nezná celé pozadí problematiky a nechá se silně ovlivňovat tím, co média předkládají. Věřte, že se zaměstnanci kojeneckých ústavů snaží dětem poskytovat maximální péči. Rodinu však samozřejmě nahradit nemůžeme. Nezáleží to však na nás - rozhodování je na obecních úřadech, krajských úřadech a MPSV. Všem dětem přejeme vždy rodinu, která je bude milovat a zajistí jim péči a lásku na stálo. Mnoho sourozeneckých skupin u nás i jinde čeká na tu svoji rodinu. Bohužel, o tyto skupiny zájem není a pěstouni na dlouhodobou péči nejsou. Kde je tedy chyba? Další velký problém je absence práce s biologickou rodinou a prevence!!

Eva Pánková 5.12.2016 10:14 (!) reagovat 16 + - 17

frustrace část první

Pozorně jsem shlédla dokument věnovaný problematice dětí v kojeneckých ústavech. Je mi z toho velmi smutno. 35 let věnuji práci s dětmi v kojeneckém ústavu. Svoji práci mám opravdu velmi ráda a snažím se ji dělat poctivě a ku prospěchu každého dítěte. Rozhodně neobhajují řešení, aby děti pobývaly v ústavech dlouhý čas. Bohužel jiné řešení v minulosti nebylo a troufám si říci, že není pro některé děti ani dnes. Je mi do pláče, když vidím, jak tendenčně byl dokument na objednávku zaměřen. Bohužel nám nepomohly ani pracovnice kojeneckého ústavu v Mostě. Věřím však, že dokument byl sestříhán tak, aby vyhovoval požadavkům, který měl splnit. V našem zařízení pracuje mnoho sestřiček ,a to rozhodně ne pro žádný lukrativní plat. Pečují o děti s láskou a mnohé z dětí nám všem přirostou k srdci tak, že jejich odchod z ústavu se neobejde bez slz na jedné, ale i na druhé straně! V žádném případě nepečuje sestra o šestnáct dětí na noční službě. A věřte, že naše sestřičky také dětem zpívají.Paní pěstounka v dokumentu zamlčela informaci, že pobírá mj.rodičovský příspěvek až ve výši 10 tisíc měsíčně.

henrietta 5.12.2016 11:35 (!) reagovat 19 + - 2

Moje frustrace z KÚ

Dobrý den,
souhlasím s Vámi,že sestřičky se snaží,ale..
Sama jsem prošla KÚ ,následně státním zařízením a moje frustrace z tohoto pobytu byla tak velká,že jsem do 6 let vytěsnila veškeré vzpomínky.Namítnete,že dnes je to jiné..ano ,děti to tam mají hezké,ale není to soustavná péče jedné osoby a není čas se dětem věnovat,jak je potřeba.Citová deprivace v KÚ číhá za každým rohem.Toto téma před mnoha lety zpracoval prof.Matějček - https://gloria.tv/video/D4aiYEgL9dQA61PKWuqNyVsK3.. a dopady na dítě jsou stejné i dnes.
Ještě si dovolím reagovat na Vaše osočení,že pěstounka vybere rodičovský příspěvek...nedělá to většina z nás a rozhodně nevyberou vše.Mimochodem spočítala jste jaká je hodinová mzda pěstounky ? Je to při 30 dnech 22,23 ,- kč.

Eva 6.12.2016 11:04 (!) reagovat 3 + - 7

Moje frustrace z KÚ

Vážená Henrietto, je mi líto, že máte tak zlé vzpomínky na KÚ. je s podivem, že jste strávila v zařízení tak dlouho dobu, což se dnes již nestává, alespoň se o to všechny maximálně snažíme.Samozřejmě ústavní péče je krajní řešení. K vašemu sdělení ohledně hodinové mzdy mohu jen říci tolik, že hodinová mzda pěstounky se vztahuje k jednomu dítěti, kdežto hodinová mzdy setry ke čtyřem a více dětem. Opakuji, pokud bude více pěstounů, kteří budou o děti pečovat stále, nikoliv přechodně, budu velice ráda. Dle mého názoru se preferuje finančně PPPD na úkor dlouhodobé PP....

Michaela 7.12.2016 8:51 (!) reagovat 4 + - 9

hodinová mzda

Tak se mi zdá, že o peníze jde především AŽ!! na prvním místě!! Plat pěstouna, příspěvek na dítě v PPPD a cca až 10 tisíc rodičovský příspěvek? Vždyť 34 000 hrubého nemá v našem státě ani schopný mužský!!

Dana 7.12.2016 8:55 (!) reagovat 6 + - 5

hodinová mzda

No a matka na rodičovské dovolené, která pečuje s láskou o své dítě a vychovává ho pro tuto společnost má 7 600 Kč !!

Dáša 7.12.2016 18:39 (!) reagovat 2 + - 0

mzda?

Musím říci, že já měla před lety rodičák jen 1 500
a pokud jsem chtěla dávat papírové pleny, tak jsem je za ně utratila. Body tehdy stálo i více nežli dnes. Musíte si uvědomit, že pěstouni se přeci nestarají o své biologické dítě. V kojeňáku, ale pečující tety nemusí řešit za kolik koupí to, či ono. Tudíž nemusí mít další příspěvky na dítě. Znám jeden případ dítěte,které mělo alergii na mléko, museli kupovat speciální. To je vyšlo 6000 Kč měsíčně.
Z čeho by to měli platit? Platí teta v kojeňáku tyto potřeby? Nebo přispívá na ně ze svého?
A toto není ojedinělý případ, který znám.

Jiřina 13.12.2016 6:56 (!) reagovat 1 + - 2

hypoalergenní mléko

Milá paní, opět velká mýlka. Speciální hypoalergenní mléko veškeré ZP proplácejí na lékařský předpis. Takže pěstouni ještě ušetří a někdy se to stává i záměrem a předepisuje se zbytečně hypoal. mléko a přitom by dítě mohlo pít zcela normální. Právě toto mléko je zdarma!!!

Dáša 13.12.2016 11:26 (!) reagovat 7 + - 0

Ano, některé mléko je na předpis,když jsem si přinesla nedonošené miminko, také jsem měla mléko cca 1 měsíc na předpis a doplácela jsem nepatrnou částku, to je pravda. Upřímně nevím, co toto konkrétní miminko mělo za vadu, ale pěstouni skutečně takovouto částku zaplatili, ale i kdyby ne, tak hradíme přeci vše. Kočárek, postýlku, mléko, pleny a spoustu jiných věcí, také pereme, žehlíme atd. Myslíte, že sestřička z kojeňáku na to přispívá ze svého platu? Pobíráme odměnu pěstouna a víte proč se to nazývá odměnou? Protože se na nás nemůže vztahovat zákoník práce. Máme totiž děťátko neustále až do doby předání.Po půl roce, kdy jsem miminko předala do adoptivní rodiny jsem měla cca 14 dní volno než jsem přebírala dalšího drobečka, které jsem měla cca 13 měsíců
Stojím si za tím, že tato práce je krásná, ale zároveň velmi náročná. Miminka míváme i od drogově závislých matek a věřte mi, že je nenecháváme vyplakat,ale hodiny je nosíme a každý kdo měl uplakané miminko ví jaká je to fuška, noci neprospat a mít dítě v náručí. A pokud se stane, že máme takto náročné dvě, tři děti za sebou a slyšíte, jak vám někdo předhodí kolik za to máme, tak to opravdu zamrzí. Naštěstí se stačí podívat do očí našeho malého a vidím, že tato práce je přes všechno úžasná a
hlavně smysluplná. Proč by mělo samo někde ležet a plakat, když je můžeme mít v náručí?

Související