iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
30. 3. 2013
09:25 na ČT2

1 2 3 4 5

36 hlasů
62426
zhlédnutí

Tajemství železnic

Zubačkou do Krkonoš

severní Čechy

25 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Tajemství železnic - Zubačkou do Krkonoš

  • 00:00:33 Zdravím vás Đ
    už podeváté a naposledy.
  • 00:00:38 Naposledy vyrazíme po kolejích
    za tajemstvími železnic.
  • 00:00:42 V předchozích 8 dílech jsme
    navštívili téměř celou republiku,
  • 00:00:46 dnes nás čeká výlet
    do severních Čech.
  • 00:00:51 Minule jsme navštívili
    Krušnohoří,
  • 00:00:53 dnes nás čekají Jizerské hory
    a Krkonoše.
  • 00:00:58 Do těchto míst jste se dříve
    dostali jen zubačkou.
  • 00:01:15 Než ale dorazíme do cílové stanice,
    zastavíme se na zaniklé
  • 00:01:18 úzkokolejné Heřmaničce,
  • 00:01:21 projedeme se
    po Zubrnické museální železnici,
  • 00:01:24 připomeneme si nechvalně známou
    terezínskou "vlečku do pekla"
  • 00:01:29 a vydáme se po stopách tajemného
    litoměřického tunelu.
  • 00:01:33 Začneme ale v Tanvaldu,
    odkud vede naše vůbec
  • 00:01:35 nejstrmější trať Đ
    kořenovská zubačka,
  • 00:01:38 někdy také nazývaná podle stanice
    Dolní Polubný,
  • 00:01:41 kterou projíždí,
    "Polubenka".
  • 00:01:51 Největší zásluhu na vybudování
    ozubnicové trati z Tanvaldu
  • 00:01:54 do Kořenova měl tehdejší sklář
    Josef Riedel.
  • 00:01:57 V počátcích si nechal vypracovat
    několik projektů na dovoz uhlí
  • 00:02:01 pro své továrny v Desné.
  • 00:02:03 1. vypracovaný projekt
    byl projekt tratě,
  • 00:02:06 která vedla přes Tesařov, Nový Svět
    a zpět do Tanvaldu.
  • 00:02:10 Projekt byl moc nákladný
    a nezbyly mu finance,
  • 00:02:13 aby ho mohl vybudovat.
  • 00:02:15 Výškový rozdíl, který musela dráha
    překonat, byl značný
  • 00:02:18 a aby nepřekročila sklon 25 promile,
    byla navržena v širokých obloucích
  • 00:02:22 po úbočích kopců.
  • 00:02:25 Nádraží by ale tak byla položena
    vysoko nad továrnami,
  • 00:02:28 a Riedel je chtěl co nejblíže.
  • 00:02:32 Nejlépe vyšel projekt použití
    dvoupákové Abtovy ozubnice,
  • 00:02:38 takže trať byla postavena
    se sklonem až 60 promile
  • 00:02:42 v úsecích mezi Tanvaldem
    a Kořenovem.
  • 00:02:45 Ozubnicové lokomotivy byly sice
    podstatně dražší
  • 00:02:47 než klasické adhezní, ale zase se
    ušetřilo zkrácením délky tratě,
  • 00:02:52 takže nakonec byl projekt realizován
    a v roce 1902 se zubačka mohla
  • 00:02:56 poprvé zakousnout
    do krkonošských kopců.
  • 00:03:00 Na naší trati je použita
    dvoupásová Abtova ozubnice
  • 00:03:03 od architekta Romana Abta.
  • 00:03:06 Spočívá v systému 2 pásů
    ozubených hřebenů,
  • 00:03:09 které jsou proti sobě přesazeny.
  • 00:03:11 Vždy proti zubu vychází mezera.
  • 00:03:14 To zaručuje plynulý chod vlaku.
  • 00:03:16 Na začátku ozubnice je
    odpružený nájezd,
  • 00:03:19 kde musí ozubnicová lokomotiva
    zpomalit na 5km rychlost,
  • 00:03:23 strojvůdce zpomalí celou jízdu vlaku
    a pak roztočí ozubnicový stroj
  • 00:03:29 na stejnou rychlost.
  • 00:03:30 Až najede na ozubnicový hřeben,
    může rychlost vlaku zvýšit.
  • 00:03:35 Pro stanici Dolní Polubný,
    kde se ozubnicové vlaky křížily,
  • 00:03:39 a navíc byly v permanentním stoupání,
  • 00:03:42 zkonstruoval inženýr Abt
  • 00:03:44 technickou specialitu Đ
    ozubnicové výhybky.
  • 00:03:47 Jen si představte,
    jak vše zařídit tak,
  • 00:03:50 aby se spolu s kolejnicí posunula
    také ozubnice.
  • 00:03:54 Unikátní ozubnicové výhybky byly
    v r. 1989,
  • 00:03:59 kdy byla trať prohlášena
    za národní kulturní památku,
  • 00:04:02 převezeny do šrotu.
  • 00:04:04 Naštěstí nesešrotovali
    celou kulturní památku,
  • 00:04:07 a tak můžeme ozubnici najít ještě
    dnes, hned na 3 úsecích 12km tratě.
  • 00:04:14 1. ozubnicový úsek leží
    mezi Tanvaldem a Desnou,
  • 00:04:18 další mezi Desnou a Dolním Polubným
    a poslední, nejdelší,
  • 00:04:23 se stoupáním až 58 promile,
    je z Dolního Polubného do Kořenova.
  • 00:04:29 Vlak tady během 1 km nastoupá
    58 výškových metrů,
  • 00:04:35 což je pěkná kalamita.
  • 00:04:37 V další části tratě mezi Kořenovem
    a Harrachovem se natáčel
  • 00:04:40 stejnojmenný film režisérky
    Věry Chytilové,
  • 00:04:43 v němž jste mohli kromě skvělého
    Bolka Polívky vidět
  • 00:04:46 i socialistickou realitu
    na železnici.
  • 00:04:49 Původní trať vedla z Tanvaldu
    do Kořenova.
  • 00:04:51 Až po majetkovém vyrovnání
    mezi ČR a Polskem v r. 1959
  • 00:04:56 došlo k prodloužení její délky
    o 5 km do současné stanice Harrachov
  • 00:05:01 Na nově získaném úseku trati
    z Kořenova do Harrachova
  • 00:05:05 jsme získali jizerský viadukt,
    který je 27 m vysoký a 114 m dlouhý.
  • 00:05:11 Viadukt spojuje Jizerské hory
    a Krkonoše.
  • 00:05:14 Kdysi ale Jizera lidi spíš
    rozdělovala, než sbližovala.
  • 00:05:18 Tvořila totiž hranici
    mezi Rakousko-Uherskem a Pruskem
  • 00:05:21 a později mezi Československem
    a Polskem.
  • 00:05:24 A mohlo by se zdát, že to s tím
    rozdělováním myslela vážně,
  • 00:05:27 protože už při stavbě mostu
    v roce 1902 se jedno
  • 00:05:31 ze 4 mostových polí viaduktu
    zřítilo do jejího údolí.
  • 00:05:37 Nebyla to jediná nehoda
    na této trati,
  • 00:05:38 v r. 1945 byl strojvedoucí
    Wilhelm Bienert přinucen
  • 00:05:43 sovětských důstojníkem sjet
    do Tanvaldu pro konvoj
  • 00:05:47 Rudé armády.
  • 00:05:48 V té době ale nebyla provozní
    žádná parní ozubnicová lokomotiva,
  • 00:05:52 a tak se na cestu vydal
    s adhezní parní lokomotivou.
  • 00:05:56 V prudkém klesání na trati
    mu selhaly brzdy
  • 00:05:59 a v úseku nad Dolním Polubným,
    ve 100km rychlosti,
  • 00:06:03 vlak vykolejil.
  • 00:06:04 Topič se zachránil výskokem
    z kabiny parní lokomotivy,
  • 00:06:08 strojvedoucí Wilhelm Bienert
    nehodu nepřežil.
  • 00:06:12 Neštěstí u trati připomíná
    stylový pomníček z dřevěného pražce
  • 00:06:15 se železnou kolejnicí
    mezi zastávkami Desná-Pustinská
  • 00:06:19 a Kořenov-zastávka.
  • 00:06:21 A o kousek dál stávala významná
    hraniční stanice Kořenov,
  • 00:06:25 a tak tu byli celníci,
    překladové prostory, obchody,
  • 00:06:28 restaurace i kino.
  • 00:06:30 A dnes je tu
    Muzeum ozubnicové dráhy.
  • 00:06:33 Pokud se ocitnete na nádraží v
    Kořenově, navštivte muzeum zubačky.
  • 00:06:38 Co jiného byste chtěli
    v Kořenově navštívit, že?
  • 00:06:42 Tak mě napadá...
  • 00:06:44 Jaké se u nás vyskytují
    prapodivné názvy tratí Đ
  • 00:06:48 Zubačka, tady je to logické,
    v minulosti tu jezdily
  • 00:06:53 a dnes občas jezdí
    ozubené lokomotivy
  • 00:06:56 po ozubených kolejích.
  • 00:06:57 Ale proč se zaniklé
    úzkokolejné trati mezi Frýdlantem
  • 00:07:02 a Heřmanicemi říkalo "Kudlanka",
    to mi zůstane tajemstvím.
  • 00:07:18 10,5 km dlouhá dráha z Frýdlantu
    do Heřmanic se nazývala Heřmanička
  • 00:07:24 nebo Kudlanka.
  • 00:07:26 Heřmanička, že vedla do Heřmanic,
    Kudlanka, protože každé ráno,
  • 00:07:31 když přišli průvodčí k vlaku,
    museli vlakvedoucímu ukázat
  • 00:07:35 ostře nabroušený nůž,
    protože fungoval také
  • 00:07:38 jako záchranná brzda.
  • 00:07:41 S nožem se přeřízl provaz,
    kterým byl vlak vybaven k brzdění.
  • 00:07:46 Osud Heřmaničky
  • 00:07:47 jako by korespondoval s nelehkými
    životy obyvatel
  • 00:07:49 Frýdlantského výběžku.
  • 00:07:51 Ani ona neměla návěstidlo vždy
    na volno.
  • 00:07:54 Nejprve ji totiž vyprojektovali
    jako "normálně rozchodnou",
  • 00:07:58 pak jako úzkorozchodnou,
    potom ještě snížili rozchod
  • 00:08:01 jejích kolejí na 750 mm,
    i když v celém c. a k. mocnářství
  • 00:08:06 byla norma 760.
  • 00:08:08 Důvod byl jednoduchý: Heřmanička se
    měla napojit na systém
  • 00:08:11 žitavských úzkokolejek s pro nás
    netradičním rozchodem.
  • 00:08:17 Koncese byla Frýdlantským okresním
    drahám vydána v únoru 1899.
  • 00:08:23 Stavba začala v dubnu 1899
    a ukončena byla v srpnu 1900.
  • 00:08:29 25. srpna byla trať slavnostně
    uvedena do provozu.
  • 00:08:34 Vyjíždělo se ze samostatného
    nástupiště úzkorozchodné dráhy,
  • 00:08:37 které mělo i vlastní výpravní budovu
    a které, máte-li trochu fantazie,
  • 00:08:41 dodnes najdete
    před frýdlantským nádražím.
  • 00:08:45 Nejvyšším bodem na trati byl
    Dětřichov -
  • 00:08:47 úvraťová stanice, tedy místo,
    kde lokomotiva musela objet vlak
  • 00:08:51 na druhý konec,
    aby mohla pokračovat dál.
  • 00:08:55 Potom už se 33% klesáním sjíždělo
    do Heřmanic.
  • 00:08:59 Heřmanice byly pohraniční
    přechodovou stanicí,
  • 00:09:03 jedinou úzkorozchodnou
    v Rakousku-Uhersku,
  • 00:09:06 nádraží bylo rozděleno
    na 2 poloviny:
  • 00:09:08 jedna polovina byla Frýdlantských
    okresních drah,
  • 00:09:11 2. polovina Saska.
  • 00:09:13 Byly zde byty úředníků, celnice,
    výpravní kancelář, výtopna Đ
  • 00:09:19 v Heřmanicích bylo vše,
    co měla mít železniční stanice.
  • 00:09:25 Chátrající nádražní budova
    v Heřmanicích si do dnešních dob
  • 00:09:28 nese své smutné tajemství.
  • 00:09:30 Při obsazování tratě
    po 2. světové válce byly
  • 00:09:33 u německého přednosty stanice
    nalezeny zbraně,
  • 00:09:36 a tak byl zastřelen.
  • 00:09:38 Dráha sloužila více než 3/4 století
    pro osobní dopravu,
  • 00:09:42 ta fungovala až do r. 1976,
    kdy byla doprava na železnici
  • 00:09:47 uzavřena pro její zchátralý stav,
    protože se do ní delší dobu
  • 00:09:53 neinvestovalo, vlaky vykolejovaly
    a obsazenost vlaků byla tak nízká,
  • 00:09:58 že se to i hodilo,
    a železnice se k 13.1.1976 zavřela.
  • 00:10:04 K úřednímu zrušení dráhy došlo
    až v roce 1984
  • 00:10:08 a k definitivní likvidaci
    v letech 1996-97,
  • 00:10:13 kdy byly koleje odvezeny do šrotu.
  • 00:10:16 Tajemný osud čekal také
    2 ocelové mosty,
  • 00:10:18 které zmizely ze dne na den,
    a dodnes nikdo neví kam...
  • 00:10:24 Jak se dívám na stav na stav
    nádražní budovy v Heřmanicích,
  • 00:10:27 dávám jí tak rok,
    maximálně dva.
  • 00:10:30 Se znovu zprovozněním Heřmaničky
    to taky nevidím růžově.
  • 00:10:34 Budoucnost má nejistou.
  • 00:10:38 Boj o svou trať svádějí také
    železniční nadšenci v Zubrnicích.
  • 00:10:43 Těm se ale daří lépe.
  • 00:10:55 Téměř 90letá historie místní dráhy
    z Velkého Března do Verneřic
  • 00:10:59 s odbočkou do Úštěku je
    v mnohém obrazem historie
  • 00:11:02 většiny našich lokálek.
  • 00:11:05 Provoz na ní začal v roce 1890
    a u její kolébky stáli
  • 00:11:09 verneřičtí podnikatelé.
  • 00:11:12 Zdejší oblast byla vyhlášená
    hlavně pěstováním chmele
  • 00:11:16 a ovocnářstvím, ale našla se zde
    i místa, kde se uchytil průmysl,
  • 00:11:20 např. u Verneřic a Lovečkovic.
  • 00:11:22 Tyto destinace nebyly bohužel
    zasaženy železniční sítí,
  • 00:11:26 výstavbu železniční tratě umožnil
    až později lokálkový zákon.
  • 00:11:31 Přesněji zákon o místních drahách,
    který snižoval požadavky
  • 00:11:35 na konstrukci železnice.
  • 00:11:37 A tady takové úlevy bylo potřeba.
  • 00:11:41 Na 15km vzdálenosti totiž trať
    překonává neuvěřitelný
  • 00:11:44 výškový rozdíl 427 m
    a její sklon dosahuje 43 promile,
  • 00:11:51 což je až na samé hranici,
    na níž končí adhezní provoz
  • 00:11:55 a nastupují ozubnicové dráhy.
  • 00:11:58 Dráha byla vystavěna za necelý rok
    a zakončena byla v r. 1890,
  • 00:12:03 kdy byla postavena páteřní větev
    z Velkého Března do Verneřic,
  • 00:12:08 odbočka do Úštěka byla zprovozněna
    o měsíc později.
  • 00:12:12 Provoz na trati byl zahájen
    v den oslav narozenin
  • 00:12:15 císaře Františka Josefa I.
  • 00:12:18 Místní Němci svou lokálku přezdívali
    "Tschokl",
  • 00:12:21 prý podle zvuku bafající lokomotivy
    šplhající do kopců.
  • 00:12:24 A když "Tschokl" uvízl
    ve sněhových závějích,
  • 00:12:27 což se mezi Vánocemi a masopustem
    stávalo celkem pravidelně,
  • 00:12:30 vydávali se chlapi z Mukařova
    s lopatami odhazovat sníh z kolejí.
  • 00:12:35 Proto býval v obci vedle obligátního
    plesu hasičského a veteránského také
  • 00:12:39 ples "sněžných lopat".
  • 00:12:45 Zpočátku měla dráha největší příjem
    z nákladní dopravy,
  • 00:12:48 kdy se převáželo hnědé uhlí, dřevo
    i produkty ze zdejší oblasti.
  • 00:12:54 Ze Zubrnic byl odváženo místní ovoce
    do Hamburku
  • 00:12:59 a v opačném směru ryby.
  • 00:13:02 K prvnímu ohrožení existence
    místní dráhy došlo v důsledku
  • 00:13:06 velké hospodářské krize začátkem
    30. let minulého století,
  • 00:13:10 kdy se dokonce uvažovalo
    o zastavení dopravy.
  • 00:13:13 Po několika letech opětovného
    rozmachu přišla 2. světová válka a...
  • 00:13:19 Vše bylo završeno odsunem
    původního obyvatelstva
  • 00:13:22 a k nedosídlení zdejšího prostoru.
  • 00:13:25 Po 2. svět. válce objemy přeprav
    na trati velmi klesají,
  • 00:13:31 ale narůstá objem
    rekreační dopravy.
  • 00:13:34 Lokálka nebyla dostatečně pružná,
    takže objem dopravy i cestujících
  • 00:13:39 stále klesal.
  • 00:13:40 A tak 27. května 1978 vyjela
    poslední lokálka s cestujícími.
  • 00:13:47 2 měsíce předtím totiž ÚV KSČ
    trať zrušil.
  • 00:13:52 Nikdo už nedoufal,
    že se vlaky na trať vrátí,
  • 00:13:57 protože rok po zrušení dráhy byl
    zrušen kolejový svršek
  • 00:14:01 mezi Lovečkovicemi a Verneřicemi.
  • 00:14:03 Dále postupovala likvidace
    celé železniční tratě.
  • 00:14:08 Naštěstí se po roce 1989 sešli lidé,
    kterým osud místní lokálky
  • 00:14:13 nebyl lhostejný,
    navíc měli rádi všechno,
  • 00:14:16 co voní železnicí.
  • 00:14:18 V roce 1993 založili
    občanské sdružení
  • 00:14:22 Zubrnická museální železnice
    a vzali si do hlavy,
  • 00:14:24 že i přes vytrhané koleje vlak jednou
    do Zubrnic pojede.
  • 00:14:29 V r. 2010 se na tuto trať vrátil
    železniční provoz.
  • 00:14:33 Cestující, kteří dnes sem přijedou
    vlakem do Zubrnic,
  • 00:14:37 mají možnost zhlédnout
    železniční muzeum.
  • 00:14:40 Je zde dopravní kancelář,
    historická čekárna pro cestující,
  • 00:14:44 originální staniční záchodky
    z r. 1890,
  • 00:14:48 garáž na drezíny,
    kde je vidět technický vývoj
  • 00:14:52 od motokola po drezínu Tatra,
    expozice zabezpečovacího zařízení
  • 00:14:57 a osvětlení na železnici.
  • 00:14:59 Dalším lákadlem na zubrnické
  • 00:15:01 železniční trati je parní vodárna
    ve Střekově.
  • 00:15:05 Jde o technickou památku Đ
    jedinou na území ČR,
  • 00:15:08 postavenou v roce 1874 podle projektu
    architekta Karla Schlimpa.
  • 00:15:14 Z Labe čerpala do nádrží vodu
    pro parní lokomotivy.
  • 00:15:18 A věřte nebo ne:
    dodnes je funkční.
  • 00:15:22 Zubrnická železnice se opět
    probouzí k životu.
  • 00:15:25 Parní vodárna zase čerpá vodu,
    po kolejích jezdí vlaky
  • 00:15:28 a tak to má být.
  • 00:15:30 Jsou ale železnice, které už,
    doufejme, nikdy zprovozněny nebudou
  • 00:15:35 a jejich pozůstatky zůstanou
    věčným mementem pro příští generace.
  • 00:15:39 Na jednu takovou se podíváme Đ
    je to nechvalně proslulá
  • 00:15:43 terezínská vlečka do pekla.
  • 00:15:55 Terezín byl postaven jako pozdně
    barokní pevnost na sklonku
  • 00:15:58 18. století, avšak za 2. sv. války
    Němci využili jeho prostor
  • 00:16:04 pro soustředění 3/4 židovského
    obyvatelstva našich zemí.
  • 00:16:09 O zdejším ghettu a koncentračním
    táboře se dodnes mluví
  • 00:16:12 jako o čekárně na Osvětim.
  • 00:16:15 Původně transporty Židů končily
    na nádraží v Bohušovicích nad Ohří.
  • 00:16:19 Odtud absolvovali 3km pochod
    do Terezína.
  • 00:16:23 To nám dokládá pamětní deska
    na budově bohušovického nádraží.
  • 00:16:32 To, že ghetto Terezín bylo tak
    vzdálené od hlavních tratí,
  • 00:16:36 s sebou neslo i nedostatky
    z pohledu nacistické správy.
  • 00:16:42 Ti se rozhodli vybudovat vlečku,
    protože chtěli zamezit stykům
  • 00:16:48 mezi deportovanými osobami
    a civilním obyvatelstvem.
  • 00:16:53 A také měli problém se starými
    a nemocnými vězni,
  • 00:16:56 pro které často ty 3 km do Terezína
    byly jejich posledními.
  • 00:17:01 S 50kg osobním zavazadlem často
    nemohli ani pohnout,
  • 00:17:05 natož do ghetta dojít.
  • 00:17:07 Výstavba trati začala s příjezdem
    prvních židovských transportů
  • 00:17:11 do Terezína v listopadu 1941.
  • 00:17:15 Po 5 dnech byla vybrána skupina
    2 inženýrů a 12 statistů,
  • 00:17:20 kteří se měli podílet
    na trasování trati,
  • 00:17:23 která byla dokončena v červnu 1943.
  • 00:17:28 Terezínskou vlečku stavěli
    samotní vězni.
  • 00:17:30 A podle dochovaných zpráv
    židovské samosprávy šlo o práci
  • 00:17:33 nesmírně namáhavou,
    hraničící s přežitím.
  • 00:17:39 Na 2. stranu stavební firma,
    která vyhrála zakázku
  • 00:17:42 na stavbu vlečky, si stěžuje
    táborové komandatuře,
  • 00:17:46 že pracovní nasazení
    židovských vězňů je malé,
  • 00:17:50 v porovnání s árijskými dělníky
    jen desetinové,
  • 00:17:55 proto žádala,
    aby se termín dostavby dodržel,
  • 00:17:58 o přidělení dělníků z okolí.
  • 00:18:02 Existuje také zaznamenaný vtip
    židovského chirurga:
  • 00:18:05 I když na vlečce nikdo nepracuje,
    je s podivem, že neustále roste.
  • 00:18:11 A ze stejného zdroje lze čerpat
  • 00:18:12 i záznamy o smrtelných úrazech
    dělníků.
  • 00:18:15 12 dní před oficiálním otevřením
    se stal smrtelný úraz,
  • 00:18:19 kdy 1 členu stavebního komanda,
    který posunoval 1 vagon,
  • 00:18:26 vagon přejel nohu
    a on na následky zranění zemřel.
  • 00:18:29 Vlečka měla původně vést jinudy Đ
    centrem města.
  • 00:18:32 Ale z řady důvodů byla nakonec
    vyprojektována
  • 00:18:34 podél Hamburských kasáren.
  • 00:18:37 Dnes už asi nikdo nezjistí,
    zda to bylo schválně, či ne.
  • 00:18:40 Pravdou je, že noví vězni byli
    přiváženi kolem míst,
  • 00:18:43 která jako by jim naznačovala,
    co je čeká.
  • 00:18:47 Při příjezdu do Terezína míjely
    vlaky objekty,
  • 00:18:50 které byly vyhrazeny
    pro mrtvé vězně.
  • 00:18:53 Byla to hlavně ústřední márnice,
    umístěná hluboko v kasematech,
  • 00:18:58 a dále to byly obřadní místnosti,
    kde se živí loučili s mrtvými.
  • 00:19:02 Nakonec bylo kolumbárium,
    kde byly urny zemřelých,
  • 00:19:07 spálených v nedalekém krematoriu.
  • 00:19:11 A ještě malá ukázka českého
    antisemitizmu
  • 00:19:14 nebo chcete-li
    "nevinné kolaborace".
  • 00:19:19 O protižidovských náladách
    ve společnosti svědčí i to,
  • 00:19:21 že 15.4.1942 zažádal městský úřad
    v Bohušovicích nad Ohří,
  • 00:19:27 aby byl název stanice
    Terezín-Bohušovice nad Ohří změněn,
  • 00:19:31 jméno "Terezín" z názvu vyškrtnuto,
    protože nemohli připustit,
  • 00:19:37 aby jméno města,
    které mělo sloužit Židům,
  • 00:19:40 nesla i železniční stanice.
  • 00:19:49 Z těchto míst
    a po těchto kolejích odjížděly
  • 00:19:52 tisíce vězňů z terezínského ghetta
    na svou poslední cestu.
  • 00:19:56 Pravděpodobně mezi nimi byl
    i můj děda,
  • 00:19:59 který se odsud na svou poslední cestu
    vydal do Drážďan.
  • 00:20:03 Povídali jsme si o něm v 1. díle.
  • 00:20:05 Řeknu vám,
    že i po těch desítkách let
  • 00:20:08 tu je genius loci tohoto místa
    velmi silný.
  • 00:20:11 Můžete se o tom přijet
    přesvědčit sami.
  • 00:20:14 My se odsud vydáme také
    na svou poslední cestu Đ
  • 00:20:17 naštěstí ne s tak hroznými následky.
  • 00:20:20 Asi 5 km tímto směrem jsou
    Litoměřice,
  • 00:20:24 které skrývají také
    2 velká železniční tajemství.
  • 00:20:34 Město ležící na soutoku Labe s Ohří
    se železničního spojení dočkalo
  • 00:20:38 v rámci budování
    Rakouské severozápadní dráhy
  • 00:20:41 v 70. letech 19. století.
  • 00:20:45 Doprava v úseku Lysá nad Labem Đ Ústí
    nad Labem - Střekov byla
  • 00:20:49 zahájena 1. ledna 1874
    a jako na každé správné trati,
  • 00:20:55 ani na této, nemohl chybět
    železniční tunel.
  • 00:20:59 Je dlouhý 290 m a klikatí se
    pod historickým centrem města.
  • 00:21:06 Naskýtá se otázka,
    proč hlavní projektant
  • 00:21:09 Rakouské severozápadní dráhy
    ing. Wilhelm Helback vedl
  • 00:21:14 trať tímto tunelem,
    a proč nevedl trať kolem Labe,
  • 00:21:19 jak vede dnešní dvoukolejná trať.
  • 00:21:22 Podle místní tradice tehdejší měšťané
    Litoměřic se bránili
  • 00:21:28 takovému řešení, protože tvrdili,
    že by přišli o krásnou promenádu
  • 00:21:33 podél Labe.
  • 00:21:34 Toto tvrzení se nezakládá na pravdě.
  • 00:21:37 Ale pravdou už je, že trať byla
    vyprojektovaná jako ta dnešní Đ
  • 00:21:41 tedy podél Labe.
  • 00:21:43 A taky je pravdou,
    že Litoměřičtí ji tam nechtěli.
  • 00:21:46 Prý, když se rozvodní Labe,
    byla by pod vodou,
  • 00:21:49 taky by musela křížit silnici
    z Litoměřic
  • 00:21:51 a navíc by hyzdila krásný pohled
    na město od řeky.
  • 00:21:55 A tak vznikl tunel, se kterým byly
    od samotného počátku problémy.
  • 00:22:00 Tunel je mělce založený,
    prochází těsně pod základy
  • 00:22:03 historických staveb nad ním.
  • 00:22:05 Bylo potřeba řadu budov zesilovat,
    některé byly ohroženy tak,
  • 00:22:11 že městská rada zakázala
    po dobu stavby průjezd povozů,
  • 00:22:16 aby otřesy nedošlo k neštěstí.
  • 00:22:19 Některé stavby nad tunelem musela
    nakonec dráha vykoupit
  • 00:22:24 a některé i zbořit.
  • 00:22:29 Stavba železničního tunelu
    v Litoměřicích se prodražovala
  • 00:22:32 a pro Severozápadní dráhu se stávala
    nepříjemnou komplikací.
  • 00:22:37 ZVONÍ TELEFON
  • 00:22:38 Promiňte, pardon.
  • 00:22:40 Ahoj, Pavlíku.
  • 00:22:42 Cože?
  • 00:22:44 Že ti v Praze prorazili Blanku?
  • 00:22:46 Konečně.
  • 00:22:49 Tady v Litoměřicích u jednoho
    zbytečného tunelu točíme.
  • 00:22:52 Pak ti zavolám, ahoj.
  • 00:22:54 Kde jsme to skončili?
    Á, předražené tunely.
  • 00:22:57 Česká klasika.
  • 00:23:02 Litoměřičtí sice souboj
    s dráhou vyhráli,
  • 00:23:06 tunel si prosadili,
    ale spokojení nebyli.
  • 00:23:10 Vadilo jim,
    že litoměřické nádraží je daleko
  • 00:23:14 od města, protože dráha ho
    situovala dál na jih,
  • 00:23:18 aby v sousedství Labe mohl
    vzniknout i přístav a překladiště.
  • 00:23:23 A tak si Litoměřičtí zase stěžovali,
    až dráha v r. 1884 zřídila
  • 00:23:29 u severního ústí litoměřického tunelu
    zastávku.
  • 00:23:33 Většina cestujících se během chvíle
    naučila jezdit
  • 00:23:35 ze zmiňované zastávky.
  • 00:23:37 Proč taky chodit na nádraží
    až k řece!
  • 00:23:40 A tak provizorní budova praskala
    ve švech.
  • 00:23:46 Dráha byla donucena
    asi po 10 letech, v r. 1895,
  • 00:23:51 zřídit velkou výpravní budovu.
  • 00:23:54 Šlo o největší budovu zastávky
    na jednokolejné dráze.
  • 00:24:00 Měla kryté nástupiště
    i přístavbu pro poštu.
  • 00:24:06 Byla tam i nádražní restaurace.
  • 00:24:08 Pro pohodlnější přístup cestujících
    od města byla nad kolejemi
  • 00:24:13 zřízena železná lávka.
  • 00:24:16 A co z dnešního pohledu tak trochu
    zbytečný tunel?
  • 00:24:19 Ten sloužil bez problémů
    až do roku 1960,
  • 00:24:22 kdy byla trať přeložena
    blíže k Labi.
  • 00:24:25 Tak, jak to mělo být
    od samého počátku.
  • 00:24:28 A dnes se znovu diskutuje
    o jeho využití.
  • 00:24:36 To je pro dnešek vše.
  • 00:24:39 A nejen pro dnešek.
  • 00:24:41 Na tomto místě náš cyklus končí.
  • 00:24:45 Ale myslím si,
    že se za tajemstvími železnic
  • 00:24:47 můžete vydat sami.
  • 00:24:48 Tipů na výlety po kolejích
    jsme vám dali dost.
  • 00:24:51 Mně zbývá jen popřát vám
    šťastnou cestu.
  • 00:24:56 A nezapomeňte Đ cílem někdy může
    být i cesta.
  • 00:25:03 PÍSKÁ SI MELODII Z FILMU
    "PÁNI KLUCI"
  • 00:25:10 Skryté titulky: Milena Nečadová
    Česká televize, 2013

Související