iVysílání

Toulavá kamera ochutnává Česko - Zlínský a Moravskoslezský kraj

• 00:00:18 Naše dnešní putování
  odstartujeme na Pustevnách,
• 00:00:21 kde nás čeká imaginární
  dostaveníčko s básníkem dřeva
• 00:00:25 a taky kalorická bomba
  v podobě Chabašťové polévky.
• 00:00:28 Následně se ve Vizovicích
• 00:00:30 zaposloucháme do příběhu
  valašského penicilínu,
• 00:00:33 a aby se nám z něj nezamotala
  hlava,
• 00:00:35 budeme k téhle silné medicínce
• 00:00:37 pro jistotu přikusovat
  pikantní jehněčí klobásky.
• 00:00:41 Pak vám v Beskydech prozradím,
  co to jsou redikolky,
• 00:00:44 a taky si tam pořádně
  nacpeme bachor.
• 00:00:47 Ovšem pozor, jde o tamní specialitu
• 00:00:49 a nikoli o pejorativní výraz
  pro břicho, aby nedošlo k mýlce!
• 00:00:53 Potom na Opavsku zapátráme
  po historii mlynářství
• 00:00:56 a na závěr vám ukážu
• 00:00:58 i téměř zapomenutou výrobu
  sklenovských preclíků.
• 00:01:01 Takže nechte si chutnat!
• 00:01:08 Zlínský kraj zdobí tradice
  Valašska, Slovácka, Luhačovicka,
• 00:01:12 Zlínska i Kroměřížska.
• 00:01:15 Nelze si ho taky představit
  bez typických frgálů, ovčího sýra,
• 00:01:18 kyselice, jiskřivého vína
• 00:01:20 i tamních modrých drahokamů,
  tedy švestek,
• 00:01:23 z nichž se pálí nám všem
  dobře známý všelék Đ slivovička.
• 00:01:27 Je to ale taky region drsných
  Beskyd Đ mystické hory Radhošť,
• 00:01:31 bájného Radegasta
  i mých oblíbených Pusteven.
• 00:01:35 Turisti objevili Pustevny
  v 19. století,
• 00:01:38 a právě kvůli jejich pohodlí
• 00:01:40 tu vyrostly i tyhle dvě pohádkové
  stavby.
• 00:01:43 Jejich autorem je slovenský
  architekt Dušan Jurkovič
• 00:01:46 a vlídná ženská jména napovídají,
  že sloužily k hýčkání poutníků.
• 00:01:50 V Libušíně se můžete posilnit,
  v Maměnce pak přenocovat.
• 00:01:54 A jak tohle malebné místo přišlo
  ke svému jménu?
• 00:01:57 Má to něco společného
  s poustevníky?
• 00:01:59 Možná, protože kdysi tady
  opravdu žili,
• 00:02:02 než je císař Josef II.,
  jako všude v mocnářství, vyhnal.
• 00:02:06 Ten poslední se prý jmenoval Felix.
• 00:02:09 Já jsem se někde dočetla,
• 00:02:11 že tady po těch postevnících
  zůstaly jakési ďúry,
• 00:02:14 tedy příbytky,
  ve kterých oni přebývali.
• 00:02:16 Ty ďúry, pukliny, pseudokrasové
  jevy, nezůstaly po poustevnících.
• 00:02:21 Jsou to geologické jevy,
  vzniklé vrásněním.
• 00:02:25 Stojíme u pustevenské pukliny
  Cyrilka.
• 00:02:28 Je to vlastně otvor
  do soustavy podzemních chodeb,
• 00:02:33 který snad byl průchozí
  až pod horu Radhošť.
• 00:02:36 Podle některých legend
  byly chodby tak velké,
• 00:02:39 že jimi pohodlně projel
  i vůz tažený koňmi
• 00:02:42 a vedly až na Velehrad.
• 00:02:44 Střežit je měli skřítci,
• 00:02:46 kteří v nich bděli
  nad pohádkovými poklady
• 00:02:48 a pečovali o svatyni
  boha Radegasta.
• 00:02:50 Počkej! Radegast byl údajně
  bohem Polabských Slovanů,
• 00:02:53 tak jak se dostal až sem?
  Poslouchej!
• 00:02:56 V 18. století žil v Pavlovicích
  nad Bečvou farář Středovský,
• 00:03:01 a on jako první přichází
  s informacemi o Radhošti,
• 00:03:05 o uctívání Radegasta Đ
• 00:03:08 pohanského boha plodnosti, úrody
  a čeho všeho ještě,
• 00:03:13 a po něm to přebírají
  všichni ostatní.
• 00:03:17 Takže takový místní Andersen
  nebo Hájek z Libočan?
• 00:03:21 Nejspíš. Každopádně v 19. století
• 00:03:23 se stal Radhošť
  symbolem národního obrození.
• 00:03:26 Třeba právě odtud putoval do Prahy
• 00:03:28 jeden ze základních kamenů
  pro Zlatou kapličku,
• 00:03:31 dokonce dřív, než z Řípu.
• 00:03:33 Báseň o něm napsal
  František Palacký Đ
• 00:03:35 rodák z nedalekých Hodslavic
• 00:03:38 a na vrchol vystoupali, mimo jiné,
  Svatopluk Čech nebo Petr Bezruč.
• 00:03:41 A samozřejmě i zmíněný
  Dušan Jurkovič Đ
• 00:03:43 tvůrce zdejších pohádkových
  stavbiček.
• 00:03:46 Jurkovičovi se taky někdy přezdívá
  básník dřeva a já se vůbec nedivím,
• 00:03:50 protože když se dívám kolem sebe,
  tak mám pocit,
• 00:03:52 že to není jedna báseň,
  ale že to je celá kniha veršů.
• 00:03:58 Celá výzdoba,
  ať už tři krásné lustry,
• 00:04:01 všechny ty dřevěné vyřezávané
  holubice,
• 00:04:05 veškeré zdobení stěn i oken
  prozrazuje jeho básnickou invenci.
• 00:04:13 A to si představ, Pepo,
  že mu tehdy bylo pouhých 30 let!
• 00:04:16 Šlo o jeho první velkou zakázku.
• 00:04:18 A hned se zapsal do učebnic
  architektury!
• 00:04:21 Ano, a inspirací mu byla,
  jak vidíš,
• 00:04:23 i jeho domovina, tedy Slovensko.
• 00:04:26 A co jsi říkala těm neobvyklým
  pokojíčkům v Maměnce?
• 00:04:29 Trošku jak pro dětičky,
  ovšem roztomilé.
• 00:04:32 Je libo modrý, červený,
  žlutý nebo zelený?
• 00:04:36 Já jsem se někde dočetla,
• 00:04:38 že Libušín a Maměnka
  měly taky trošičku namále,
• 00:04:40 že skutečně na ty objekty
  byl vypsaný demoliční výměr.
• 00:04:43 Až tak to bylo vážné. Libušín se
  začal rekonstruovat v roce 1996
• 00:04:47 a ta rekonstrukce byla dokončena
  v lednu 1999.
• 00:04:50 A hned se začala rekonstruovat
  Maměnka.
• 00:04:53 Při rekonstrukci zůstal jenom
  skelet, kostra. Všechno je vyměněné.
• 00:04:57 A copak nám tady na Pustevnách
  nabídnou k snědku?
• 00:04:59 Doufám, že něco lepšího,
  než jenom kořínky!
• 00:05:02 Na obnovení sil všichni doporučují
  Chabašťovou polévku.
• 00:05:06 Chabaští, chabaští...
  tak se tu přece říká křoví!
• 00:05:09 Ano, což je v souvislosti s jídlem
  opravdu zvláštní.
• 00:05:16 Je to vlastně tak trošku kreativita
  místního hostinského pana Pavla,
• 00:05:20 ale podobný název se vyskytl
• 00:05:22 u jednoho z pokrmů v lidové
  valašské stravě,
• 00:05:25 a sice byla to chabaština,
• 00:05:27 což byl pokrm uvařený z tuřínu
  a ze strouhané mrkve.
• 00:05:32 Byla to spíše omáčka,
  byl to takový hustší pokrm.
• 00:05:37 Dneska by to asi lidi moc nejedli,
  tak jsme to upravili do polévky,
• 00:05:40 do této podoby, v jaké to dneska
  vaříme.
• 00:05:42 Potřebujeme cibuli, sůl,
  kysané zelí, hřiby, fazole, mouku,
• 00:05:47 uzenou slaninu a smetanu.
• 00:05:50 Jak nám to trochu zpěnilo,
• 00:05:52 přidáme cibulku,
  kterou necháme opět zpěnit,
• 00:05:55 přidáme hladkou mouku, hřiby,
  žampióny.
• 00:05:59 Vy tady všem houbám říkáte hřiby,
  že jo?
• 00:06:03 Všem. Necháme orestovat a teď už to
  jenom zalijeme smetanou.
• 00:06:07 Přidáme fazole, které jsou předem
  uvařené, zelí a opět to zamícháme,
• 00:06:13 zavaříme a dochutíme solí.
• 00:06:19 No, je dobrá, ale je to pořádná
  kalorická bomba, to vám teda řeknu!
• 00:06:24 On to je náš cíl,
• 00:06:27 protože ti pocestní jdou kolem nás
  a už nemůžou, dají si tu polévku
• 00:06:29 a můžou plni síly dál pokračovat
  v další túře.
• 00:06:32 No, já si myslím, že jsou spíš
  zralí na to,
• 00:06:34 aby se uvelebili u vás v Maměnce
  a spali jako dudci!
• 00:06:39 A jaképak další zajímavé speciality
  na Pustevnách nabízejí?
• 00:06:43 Je jich požehnaně, ovšem já jsem
  po té chabašťové náloži
• 00:06:46 zvládla s bídou dezert Đ
  jáhlovou kaši se švestkami.
• 00:06:50 Musíte to ochutnat s těma
  švestkami,
• 00:06:52 protože s těma švestkami
  to má takovou správnou chuť.
• 00:06:55 Valašská sladká tečka.
• 00:06:57 Ale jsou ty jáhly dobrý,
  překvapivě! Opravdu!
• 00:06:59 Podívej, když už jsme u toho
  modrého pokladu,
• 00:07:02 to je přece zdejší tradiční ovoce.
• 00:07:04 Pečou z něj buchty, vaří povidla
  a taky...
• 00:07:06 Vím, kam míříš, drahý kolego.
• 00:07:08 Proto dovol, abych ti teď
  představila
• 00:07:10 vítěznou Regionální potravinu
  v kategorii nápojů Đ
• 00:07:13 Zlatou slivovici ročník 2008
  od firmy Rudolf Jelínek.
• 00:07:18 Když se řekne Vizovice,
  každý dodá slivovice.
• 00:07:20 Vida, to se dokonce i rýmuje,
• 00:07:23 tak já zkusím ve verších
  pokračovat.
• 00:07:26 Pálí se tu 300 let
  a dobyla celý svět.
• 00:07:28 Trnkovica od Jelínka
  báječná je medicínka.
• 00:07:31 A mě už básně nebaví,
  jdem si připít na zdraví!
• 00:07:35 Promiň, milá kolegyňko,
  ty už jsi něco koštovala?
• 00:07:38 Budeš se divit, ale zatím ne.
• 00:07:41 Nejspíš za to může zdejší klima,
  i když vybírat je věru z čeho.
• 00:07:44 Rudolf Jelínek totiž patří
• 00:07:46 mezi největší výrobce ovocných
  destilátů na světě.
• 00:07:49 Když je dobrá sezóna,
• 00:07:51 zpracují tady neuvěřitelných
  4,5 milionu kilogramů švestek
• 00:07:54 a naplní 7,5 milionu láhví.
• 00:07:57 My pálíme nejvíce, samozřejmě,
  slivovici ze švestek,
• 00:08:00 ale kromě toho pálíme taky
• 00:08:02 meruňkovici, třešňovici, jablkovici,
  ale i netradiční destiláty.
• 00:08:06 Máme sérii 13 druhů destilátů
• 00:08:08 typu černý rybíz, malinovice,
  jahodovice, a tak dále.
• 00:08:12 Prý tady mají prohlídkovou trasu,
• 00:08:14 kde se dozvíš, jak se ovoce
  mění v tekuté vitamíny.
• 00:08:17 Je to tak! Můžeš se podívat
  na tanky, kde surovina kvasí,
• 00:08:21 nebo do palírny.
• 00:08:22 A dokonce tu pro zvědavce,
  jako jsi ty,
• 00:08:24 zřídili Destillery Land,
  tedy jakési muzeum.
• 00:08:28 Tady už nám probublává třešňovice,
  nebo budoucí třešňovice.
• 00:08:31 Tady v těchto tancích leží
  vlastně první třešně,
• 00:08:34 které jsme letos vykoupili,
  vidíte, že tyhle jsou ze 6.7.2011.
• 00:08:39 Pěkné, ale kde máš ty švestky?
• 00:08:41 Když jsme natáčeli,
  byly ještě na stromě.
• 00:08:43 Mimochodem, ve firemních sadech
  jich tu roste na 20 tisíc.
• 00:08:47 Hlavní sklizeň, trnkobraní,
  probíhá koncem srpna.
• 00:08:50 Napřed se pálí první letní ovoce,
  tedy už zmiňované třešně a meruňky.
• 00:08:56 A proč se na Valašsku vlastně říká
  trnka, trnkobraní, trnkovica?
• 00:09:00 Protože švestky byly skutečně
  vyšlechtěné z divoké trnky
• 00:09:03 a původní jméno jim v tomhle kraji
  zůstalo.
• 00:09:08 Tohle vypadá jako nějaká obrovská
  alchymistická laboratoř,
• 00:09:12 co všechno se tady odehrává?
• 00:09:14 Do tohoto kotle nám touto trubkou
  přitéká kvas.
• 00:09:17 Z druhé strany se dostává pára,
  která nám ohřívá ten kvas.
• 00:09:20 Jakmile ten kvas dosáhne bodu,
  kdy dochází k odpařování,
• 00:09:25 tak jako první se nám odpařuje
  alkohol
• 00:09:27 a tady touhle trubkou nám jde
  do chladiče,
• 00:09:29 takže vlastně dochází ke zchlazení
  té alkoholové páry,
• 00:09:33 ta se následně sráží a tady dolů
  už nám odtéká destilát.
• 00:09:38 Říká se Vizovice,
  hlavní město slivovice.
• 00:09:41 Jak to tady všechno vzniklo?
• 00:09:43 První písemný doklad o existenci
  palírny pochází už z roku 1585.
• 00:09:48 To se ale ještě zpracovávaly
  zbytky z výroby piva.
• 00:09:51 Později se pak přešlo
  na pálení obilí.
• 00:09:55 Rozmach ta slivovice zaznamenala
  v 2. polovině 19. století,
• 00:09:58 kdy byla dotována produkce švestek,
  stát dotoval i výrobu destilátu.
• 00:10:04 Kdy vstupuje do příběhu slivovice
  rodina Jelínkova?
• 00:10:07 Na konci 18. století.
• 00:10:09 Nejvíce ale do toho příběhu
  promluvil pan Zikmund Jelínek,
• 00:10:12 což byl tatínek Rudolfa Jelínka,
  který nejdříve pracoval
• 00:10:15 jako zaměstnanec v jedné vizovické
  pálenici,
• 00:10:18 a potom roku 1891 založil
  vlastní pálenici.
• 00:10:21 A Rudolf Jelínek se na scéně
  objevil kdy?
• 00:10:24 V roce 1921, když spolu s bratrem
  Vladimírem převzali podnik od otce.
• 00:10:28 Společnosti dali název
  Zikmunda Jelínka synové,
• 00:10:31 pak se ale jejich cesty rozešly.
• 00:10:33 Rudolf si založil vlastní firmu
  se svým jménem v názvu
• 00:10:36 a v roce 1934 se mu podařil
  výborný obchodní tah,
• 00:10:40 který jeho značku proslavil
  po celém světě.
• 00:10:43 Začal se věnovat výrobě
  Zlaté košer slivovice,
• 00:10:47 a protože měl spoustu známých
• 00:10:49 a spoustu kontaktů v židovské
  komunitě ve Spojených státech,
• 00:10:52 tak se mu podařilo prosadit
• 00:10:54 a začít vyvážet na tento zajímavý
  trh velké množství destilátu.
• 00:10:57 Pak ale přišla válka.
• 00:10:59 Bohužel! A Jelínkovi byli židovská
  rodina.
• 00:11:02 Jediní dva, kteří koncentrační
  tábory přežili,
• 00:11:04 tak byli synové Rudolfa Đ
  Jiří a Zdeněk.
• 00:11:07 Bohužel Zdeněk zemřel
  hned v roce 1946 na tuberkulózu,
• 00:11:10 takže zůstal jenom jediný
  syn Jiří
• 00:11:12 a ten se nakonec v roce 1948
  vystěhoval do Izraele.
• 00:11:16 A v podstatě výměnou za to,
  že mu bylo umožněné se vystěhovat,
• 00:11:19 tak podepsal souhlas s užíváním
  jména Rudolf Jelínek.
• 00:11:22 A to přečkalo všechny společenské
  i politické změny.
• 00:11:25 Ano, i když současní majitelé už
  nemají s rodinou nic společného.
• 00:11:29 Ovocné destiláty ale pod touto
  značkou vyvážejí do 20 zemí světa.
• 00:11:33 Vyrábějí také košer pálenky
  a dárkové specialitky.
• 00:11:37 Když jim pošleš fotku,
  můžeš mít třeba maršálovici.
• 00:11:41 To beru, ale už jsem zvědav
  na tu zdejší šampionku!
• 00:11:46 Je to ta zlatá, která zraje,
  nebo se spaří v dubových sudech.
• 00:11:48 Takže na zdraví!
  Tak taky na vaše!
• 00:11:52 Ale počkejte! Ta slivovice vůbec
  není vychlazená. Copak? Copak?
• 00:11:55 Ne, není vychlazená,
• 00:11:57 protože správné podávání destilátů
  ovocných je při pokojové teplotě.
• 00:12:00 Nejvíc vyniká vlastně vůně a chuť
  toho ovoce v destilátu.
• 00:12:04 A jejda, takže to piju
  celou dobu špatně!
• 00:12:06 Už to tak asi bude. Život nám
  prostě přináší stále nová poučení.
• 00:12:11 No pane jo, ta má sílu!
  To teda rozhodně na ex nevypiju.
• 00:12:14 Kolik to má procent?
  Padesát. Je to už silný výrobek.
• 00:12:18 Takže to si myslím, že bych si dala
  do jedné nohy, do druhé nohy,
• 00:12:21 a potom bych šla rovnou spát.
  Možná i tak by se to podařilo.
• 00:12:28 Pokud chcete koštování silného
  valašského penicilínu
• 00:12:31 bez úhony přežít, musíte ho zajídat
  něčím pořádným.
• 00:12:35 A tady na Zlínsku k němu obvykle
  přikusují škvarky, špek a klobásy.
• 00:12:40 Mistrem v jejich výrobě
• 00:12:42 je i Zdeněk Ritter
  z Valašských Klobouků.
• 00:12:44 Tak se pojďme podívat,
• 00:12:46 v čem spočívá tajemství
  jeho úspěchu.
• 00:12:49 Tenhle výběr ti rozhodně chválím,
  ale proč jsi zamířila zrovna sem?
• 00:12:52 Protože u Ritterů se řeznické
  a uzenářské řemeslo
• 00:12:55 dědí z generace na generaci.
• 00:12:58 Vy tu máte spoustu fotek.
  Kdo je kdo?
• 00:13:00 To je strýc, u kterého se můj
  tatínek učil. Toto je strýc Ruda.
• 00:13:05 A tatínka máme kde?
  Tady.
• 00:13:10 No teda,tatínek měl pořádný svaly!
  Musel mít. Řezníci měli svaly.
• 00:13:13 Toto je tatínkův Tovaryšský list.
• 00:13:16 A Živnostenský?
  Živnostenský list, ten je strýce.
• 00:13:20 Jo, strýce zakladatele.
  Narozen 1907.
• 00:13:23 A ten Živnostenský list
  získal v roce 1931.
• 00:13:25 Pane jo, to je doba!
• 00:13:27 Tak to pan Ritter určitě podědil
  i řadu zajímavých receptů.
• 00:13:30 Co nejvíc zaujalo tebe?
  Báječné jehněčí klobásky.
• 00:13:34 Vy už tady máte připravené maso,
  to je maso vepřové a jehněčí?
• 00:13:38 Ano, vepřové a jehněčí
• 00:13:39 v poměru 70 procent vepřového
  a 30 procent jehněčího masa.
• 00:13:43 A já cítím česnek, je to možný?
• 00:13:45 Je to možný, protože maso už je
  nasolené
• 00:13:48 a načesnekované musí být 2-3 dny,
  aby se proleželo.
• 00:13:51 Maso se nadrobno naseká
  a přidá se do něj pojivo,
• 00:13:54 takzvaný prát, což je najemno
  namleté vepřové a jehněčí ořez.
• 00:13:58 Napjatě poslouchám. A co koření?
• 00:14:01 Zdeňkovou speciální fintou na vůně
  je nastrouhaný muškátový oříšek.
• 00:14:05 Do hmoty pak ještě patří čerstvě
  namletý kmín, pepř a majoránka.
• 00:14:09 Všeho tak přiměřeně.
• 00:14:12 Musí se dobře promíchat,
  že maso musí lepit.
• 00:14:15 Když se míchá, tak musí držet,
• 00:14:19 vidíme, že je dobře promíchaná
  klobáska,
• 00:14:22 když se vám maso chytne na dlaň
  a drží vám tak.
• 00:14:25 Takže hotovo a jdeme nabíjet,
  jak tomu říkáte řeznicky?
• 00:14:28 Jdeme narážet.
• 00:14:30 Správné klobásky se plní
  do pravých vepřových střívek.
• 00:14:33 Dřív se všechno dělalo ručně,
• 00:14:35 teď už řezníkům práci ulehčují
  šikovné mašinky.
• 00:14:38 A pak už klobásky putují do udírny
• 00:14:41 a všichni napjatě čekají, jak se
  dílo povede, není liž pravda?
• 00:14:45 Tak já teda ochutnám, jak se vám
  ty klobásky povedly.
• 00:14:49 K dobré klobásce by mohlo být
  aj po štamprlce!
• 00:14:53 Vejdi a neuškoď a udělej místo
  pro druhú! Na zdraví!
• 00:14:55 To je hezký přípitek!
• 00:14:56 Tak na zdraví.
  Na vaše, ať se vám daří.
• 00:15:00 Docela ti to ochutnávání
  Zlínského kraje závidím.
• 00:15:03 A to jsem ti ještě neprozradila
  všechny dobroty,
• 00:15:04 na které jsem narazila.
• 00:15:06 Titul Regionální potravina získala
  třeba švestková povidla,
• 00:15:09 která vaří pan Jiří Netopil
  v Pravčicích u Hulína.
• 00:15:13 Stoprocentní přírodní produkt!
• 00:15:15 Nebo bramborové šišky
  plněné uzeným masem a zelím.
• 00:15:18 Toto tradiční jídlo připravuje
  firma JOSPO z Holešova.
• 00:15:21 A pro mlsné jazýčky
• 00:15:23 přidám ještě vítěze v kategorii
  cukrářských výrobků Đ
• 00:15:26 medovník od společnosti Medox
  ze Všeminy.
• 00:15:34 A teď se přesuneme ještě trochu
  víc na sever.
• 00:15:36 Já jsem totiž zkoumal
  chutě Moravskoslezského kraje.
• 00:15:39 Stádečka ovcí na kopcích,
  svérázná lidová kultura
• 00:15:42 a hluboké lesy, do kterých tu a tam
  zabloudí medvěd či vlk.
• 00:15:46 I takový je severovýchod naší země.
• 00:15:49 Bývá spojován s průmyslovým
  Ostravskem,
• 00:15:51 ale na jeho území se rozkládají
  hned tři chráněné krajinné oblasti.
• 00:15:55 My nejprve zamíříme do Beskyd,
• 00:15:58 na Gorolský den
  v Mostech u Jablůnkova.
• 00:16:05 Osídlení je spojené s valašskou
  kolonizací,
• 00:16:07 kdy začali Valaši putovat
  z Rumunska po Karpatském oblouku
• 00:16:10 a došli vlastně až do naší oblasti.
• 00:16:12 Toto probíhalo zhruba
  v 15.-16. století
• 00:16:15 a tato oblast byla v počátku
  známá tím,
• 00:16:18 že panstvo bylo rádo,
  že je tady oblast osídlena
• 00:16:22 a nemuseli odvádět daně tak,
  jako v jiných částech,
• 00:16:26 takže přicházeli lidé,
  kteří měli rádi svobodu.
• 00:16:28 I s tím takhle ten gorol vznikal,
• 00:16:31 což by se dalo potom
  charakterizovat jako nejenom horal,
• 00:16:33 ale i takový člověk tvrdý
  a možná i tvrdohlavý.
• 00:16:36 A svébytná je
  i gorolská architektura,
• 00:16:39 soudě podle té krásné
  dřevěné chalupy.
• 00:16:42 Jen se mi zdá nějaká nová.
• 00:16:44 Ano, je to replika původního
  stavení,
• 00:16:46 ale můžeme si na ní ukázat
  všechny typické prvky.
• 00:16:50 Roubená chalupa stávala
  v centru obce Mosty u Jablůnkova
• 00:16:52 už od konce 18. století
  a byla nejhezčí ve vsi.
• 00:16:55 Jak by taky ne! Vždyť patřila
  místnímu fojtovi,
• 00:16:57 tedy řekněme starostovi,
• 00:16:59 a jeho potomci tu žili
  až do roku 1960.
• 00:17:02 Ty trámy nejsou nějak do sebe
  zařezávány,
• 00:17:05 ale mezi tím jsou mezery,
  které se postupně vyplňujou.
• 00:17:08 Má to tu výhodu, že dřevo není
  nějak pevně spojené
• 00:17:11 a jak pořád pracuje,
  tak tady toto vlastně umožňuje,
• 00:17:15 že to pruží a to dřevo se nekroutí
  ani nepraská.
• 00:17:19 Dalším tradičním prvkem
  je samozřejmě přetažená střecha
• 00:17:22 a taková ta obezdívka
  kolem celého domu,
• 00:17:25 což velice dobře funguje
  jako přírodní klimatizace.
• 00:17:30 My ale naši zemi ochutnáváme,
  proto předpokládám,
• 00:17:34 že jsi do Mostů nepřijel jen
  obdivovat architektonické skvosty!
• 00:17:37 To si piš, že ne! A hned jsem taky
  musel přiložit ruku k dílu.
• 00:17:41 Povím ti, že stloukání másla
  dá pěkně zabrat.
• 00:17:46 Ve zdejších oblastech se vlastně
  používalo
• 00:17:49 mléko kravské spolu s ovčím
  i kozím tak, jak na salaších byly,
• 00:17:52 protože tady je taková zvláštnost
  tohoto regionu,
• 00:17:54 že se pásly jak krávy, tak i ovce
  na salaších
• 00:17:58 a mléko se slívalo dohromady.
• 00:18:00 Nechávalo se do druhého dne odstát,
  posbírala se smetana,
• 00:18:03 ze které se pak později
  stloukalo máslo,
• 00:18:06 no a ze zbylého mléka se dělal sýr.
• 00:18:09 Výrobu sýra jsem už viděla,
• 00:18:11 takže tipuju, že mléko teď
  zahřejete
• 00:18:13 zhruba na teplotu lidského těla
  a přidáte do něj nějaké syřidlo.
• 00:18:17 Přesně tak! Dneska se už dá koupit,
• 00:18:19 ale dřív se enzymy,
  podporující srážení,
• 00:18:21 získávaly třeba z telecích žaludků.
• 00:18:25 Všechny kousky hezky vychytat
  a stlačit do hroudy.
• 00:18:31 Mám to nějak mačkat?
  Ne, jenom ty konce svázat.
• 00:18:36 A vyždímat trochu.
• 00:18:39 A teď se to nechá okapat,
• 00:18:41 a když se to okapá, tak se to potom
  může jíst, anebo dál zpracovávat.
• 00:18:46 Co to je zač?
  To je dále zpracovaný bílý sýr.
• 00:18:49 Je to lisováno ve formě.
  Jsou třeba formy zvířátek, srdíček.
• 00:18:53 Kdysi se toto vlastně používalo
  jako takový drobný dárek.
• 00:18:56 Když se ovčáci vraceli ke své
  rodině, nebo na nějaký svátek,
• 00:18:59 tak přinesl buďto ženě,
  nebo svojí milé anebo dětem
• 00:19:02 zrovna takovouto takzvanou
  redikolku.
• 00:19:06 Oni vlastně zjara, jak se ty ovce
  vyhnaly na kopce,
• 00:19:09 tak ten bača a ti valaši
• 00:19:12 vlastně od jara až skoro do zimy
  byli stále na té salaši.
• 00:19:16 A tam se to dělilo tak,
• 00:19:18 že ti valaši přes den se střídali
  v tom pasení
• 00:19:21 a ten bača dělal v té kolibě
  ty výrobky.
• 00:19:24 To byl takový mistr
  a oni byli jakoby tovaryši.
• 00:19:27 Manželé Dachovi začínali
  s chovem dobytka
• 00:19:29 ještě před revolucí v družstvu,
  pak se ale udělali pro sebe
• 00:19:33 a dnes se starají o pětisethlavé
  stádo ovcí
• 00:19:35 a k němu mají ještě i krávy a kozy.
• 00:19:39 Jak je to tady se šelmama?
• 00:19:41 Nedávno se říkalo,
  že na Hrčavě byl medvěd,
• 00:19:43 že tam viděli stopy.
• 00:19:44 Jinak vlci jsou v těch lesích
  trošku dál,
• 00:19:47 5-6 kilometrů odsud, tam už jsou.
• 00:19:50 A nějaké stádo napadené,
  nebo něco takovýho, měli jste?
• 00:19:52 To bylo v té Dolní Lomné.
  Tam vlci strhli asi 5-6 kusů.
• 00:19:58 To bych se teda bála, jít na houby.
  Mimochodem, kam máš namířeno?
• 00:20:02 Právě do Dolní Lomné,
  ale strach mít nemusíš.
• 00:20:04 Vlci se tu objevují zřídka
  a lidem se z dálky vyhnou.
• 00:20:08 Naopak tady začíná
  řada turistických tras.
• 00:20:11 Opravdovou raritou je ovšem
  prales Mionší
• 00:20:14 mezi Horní a Dolní Lomnou.
• 00:20:15 Se svými téměř 170 hektary
  je jedním z největších u nás.
• 00:20:19 My ale jedeme úzkou silničkou
  dál nahoru, na Kamenité.
• 00:20:23 Už podle názvu je to nehostinné
  místo. Co sem tedy přivádí tebe?
• 00:20:27 Mám schůzku s místním rodákem.
• 00:20:29 Zajímá mě totiž, jak se tu žilo
  za první republiky.
• 00:20:32 V tomto obutí se výhradně
  chodilo dříve.
• 00:20:35 V létě bosky, no a když byla zima
  nebo sníh, tak hrubé kopica,
• 00:20:41 čili z vlny upletené ponožky,
  na to se nazouvaly krpce.
• 00:20:48 Ten život tu byl opravdu teda
  velmi tvrdý a krutý.
• 00:20:50 Samozřejmě všichni lidé chodili
  bez zubů,
• 00:20:53 protože pojištěný nikdo nebyl,
  pojistit se, to bylo velmi drahé.
• 00:20:57 Nezbývalo nic jiného,
  než jít k jednomu sousedovi
• 00:21:01 a nechat si ten bolavý zub
  vytrhnout kleštěma.
• 00:21:07 To je hrůza! Až mě z toho rozbolel
  celý člověk.
• 00:21:10 Dneska na Kamenitém prakticky
  trvale nikdo nebydlí.
• 00:21:13 Většina stavení se změnila
  na rekreační chalupy
• 00:21:16 a v bývalé polské škole funguje
  příjemná horská chata.
• 00:21:19 A tam si teď naplním bachor.
• 00:21:21 Ale kolego! Sice chápu, že ti po
  takovém výstupu už kručí v břiše,
• 00:21:26 ale podobné výrazy do našeho pořadu
  nepatří. Promiň!
• 00:21:29 Naopak! Bachor je místní
  specialita.
• 00:21:34 Takže, budeme k tomu potřebovat
  vepřová střívka,
• 00:21:37 bůček, trošku plece, sůl, pepř,
  česnek, majoránku,
• 00:21:41 vejce a hladkou mouku.
• 00:21:44 Tak, k tomu ještě přidáme
  anglickou slaninu,
• 00:21:46 na kostičky, aby se nám to potom
  dobře plnilo.
• 00:21:50 Za jak dlouho to budeme plnit
  do toho střeva?
• 00:21:52 Tak za 15 minut. Tak, a můžeme mít
  nastrouhaný brambor.
• 00:21:55 Směs z orestovaného masa a syrových
  strouhaných brambor dochutíme,
• 00:21:59 a pak přidáme česnek, vajíčko
  a trochu hladké mouky.
• 00:22:03 Uděláme ještě jednu.
  Jo.
• 00:22:06 Takže zhruba asi na 1,5 hodiny
  dáme do trouby.
• 00:22:10 Při jaký teplotě?
  Zhruba těch 125 stupňů, 130.
• 00:22:16 Ježíš, to je porce!
  Prosím...
• 00:22:19 Tak obvykle při natáčení sedávám
  u stolu sám a ochutnávám,
• 00:22:22 ale myslím, že z tohohle množství
  se určitě nají celý štáb.
• 00:22:25 Pojďte si sednout!
• 00:22:32 Děkujeme.
  Přeju dobrou chuť!
• 00:22:39 Hm, je to vynikající...
• 00:22:42 Když vás tak vidím pěkně pohromadě,
• 00:22:44 skoro lituju, že jsem na severní
  Moravu nevyrazila místo tebe.
• 00:22:47 A to nás ještě čeká exkurze
  po moravských mlýnech.
• 00:22:50 Začneme těmi vodními.
• 00:22:53 V Palhanci u Opavy se obilná zrnka
  drtila mezi mlýnskými kameny
• 00:22:56 už ve 14. století.
• 00:22:58 Od té doby náhonem odteklo
  hodně vody,
• 00:23:00 která celé složité soukolí poháněla
• 00:23:02 a z malého klapáče se stal
  největší mlýn ve Slezsku.
• 00:23:06 Pokud vím, tak původní dřevěný
• 00:23:08 nechal postavit opavský vévoda
  Mikuláš II.
• 00:23:11 Vystřídala se na něm pěkná řádka
  mlynářů
• 00:23:13 a podle jednoho z nich se prý
  jmenuje i samotná osada.
• 00:23:17 Mimochodem, čekala jsem,
  že nás sem zavedeš.
• 00:23:19 Zdejší hladká mouka si totiž
  letos vybojovala ocenění
• 00:23:23 Regionální potravina kraje.
• 00:23:25 Přesně tak! Jinak poslední soukromí
  majitelé Herberovi
• 00:23:28 mlýn koupili před 135 lety.
• 00:23:31 Za války jim ale poroučel
  německý správce
• 00:23:33 a pak tu 40 let hospodařili
  komunisti.
• 00:23:35 Dnes jsou zase doma a přivítali nás
  perníkovou Toulavou kamerou.
• 00:23:42 Dědeček vyměnil vodní kola
  za turbíny v roce 1938
• 00:23:46 a jako jeden z prvních zakoupil
  Kaplanovu turbínu.
• 00:23:48 Tato turbína zde pracuje dodnes
  a je ve velice dobré kondici.
• 00:23:56 Výroba mouky se sestává ze tří
  základních technologických prvků.
• 00:23:58 Jsou to mlecí stolice,
  rovinné vysévače a reformy,
• 00:24:01 nebo česky řečeno čističky krupic.
• 00:24:03 Stolice nám slouží k tomu,
  aby nám zrno postupně rozmělňovaly
• 00:24:07 a vysévače a reformy, čili čističky
  krupic, nám slouží k tomu,
• 00:24:10 aby nám podle granualce
  odseparovaly hotové výrobky,
• 00:24:14 jako je krupice, hrubá mouka,
  polohrubá mouka a mouky hladké.
• 00:24:18 Mlýn zpracuje denně 135 tun obilí
• 00:24:20 a každé zrnko projde stolicemi
  hned čtrnáctkrát.
• 00:24:23 Vidím, že i tady dnes všechno
  řídí počítač.
• 00:24:26 Ta tam je romantika
  dřevěných klapáčů!
• 00:24:29 Mimochodem, ten první prý u nás
  postavili na konci 10. století
• 00:24:33 mniši pražského Břevnovského
  kláštera.
• 00:24:36 Větší rozvoj mlynářství pak nastal
  ve věku 11. a 12.
• 00:24:40 Pro mlýny v naší oblasti
  je typické,
• 00:24:45 že při nich byla další výroba.
• 00:24:48 Byly to především vodní pily,
  vodní valchy.
• 00:24:52 Mezi kuriozity patří varna povidel
  na vodní pohon
• 00:24:56 a je ve skanzenu na Veselém Kopci.
• 00:24:59 Za ní bychom ale museli
  až na Pardubicko.
• 00:25:01 Našel jsi taky na Moravě
  nějaký původní?
• 00:25:04 No jéje, hned několik.
• 00:25:06 Tak třeba v Bartošovicích
  u Nového Jičína
• 00:25:08 stojí jeden takový
  už od 17. století
• 00:25:10 a můžeš se sem přijet i podívat.
• 00:25:12 Rekonstrukce celého toho mlýna
  byla v roce 1933,
• 00:25:18 kdy zde došlo k výměně
  vodního kola za vodní turbínu
• 00:25:20 a byla tady samozřejmě instalovaná
  i nová mlynárenská technologie.
• 00:25:24 Co to je za hluk, který slyšíme?
• 00:25:26 To je právě hluk od Francisovy
  turbíny,
• 00:25:29 která pohání palečné kolo,
  kde jsou ještě dřevěné zuby.
• 00:25:31 Z této turbíny šel pohon
  na transmisi dole
• 00:25:35 a od toho se poháněl celý mlýn.
• 00:25:38 A během těch 24 hodin se semlelo
  asi 40 metráků obilí.
• 00:25:43 České a moravské mlynářství
  se opíralo i o větrné mlýny.
• 00:25:47 Ten první je datován už z roku 1277
  a vystavěli ho v Praze.
• 00:25:53 Na Moravě byl první mlýn na Opavsku
  v roce 1440.
• 00:26:00 Větrné mlýny využívaly především
  příhodných větrů v Moravské bráně.
• 00:26:05 Na Moravě kdysi stávaly
  desítky větrných mlýnů
• 00:26:08 a některé se dochovaly dodnes,
  jako třeba ten v Dolním Sklenově.
• 00:26:11 Mouka odtud byla základní surovinou
  pro výrobu místní speciality Đ
• 00:26:15 sklenovských preclíků.
• 00:26:17 Podle původní receptury
  už je dneska peče málokdo.
• 00:26:19 My jsme ale jednu hospodyňku našli.
• 00:26:22 Hm, solený nebo makový preclíček,
  to je lahůdka!
• 00:26:26 Obdivuju, jak je pekaři
  dokážou pěkně svázat.
• 00:26:29 Tyhle sklenovské ale vypadají
  úplně jinak.
• 00:26:32 Jsou to tvrdá, lesklá kolečka
  s průměrem 4 centimetry.
• 00:26:35 Asi po 30 kusech se navlékala
  na vrbový proutek
• 00:26:38 a tak se prodávala třeba na trzích.
• 00:26:43 Je tam hladká mouka, hrubá mouka,
  cukr, sůl, droždí, voda.
• 00:26:47 Počkej! Žádné mléko ani vajíčko?
• 00:26:49 Nic takového, jen rostlinný tuk,
• 00:26:51 a to je asi tajemství
  jejich trvanlivosti.
• 00:26:54 Preclíky se navíc nejprve povaří
  a až pak míří do trouby.
• 00:26:58 Mezi tou tisícovkou, co jich
  uděláte, ten můj jistě poznáte.
• 00:27:01 Já nevím totiž jak. Vy jste to
  nějak tahle otočila,
• 00:27:05 a pak jste si to takhle nějak...
  Takhle, tak...
• 00:27:08 Tenhle prst mám nějakej tlustej,
  tak tam dám malíček.
• 00:27:12 Ne, tohle by nešlo!
• 00:27:14 Kdysi se to peklo, víte v čem?
  Ne.
• 00:27:17 V peci, jak se peče chleba.
  U nás se tomu říkalo pikarča.
• 00:27:23 A paní měla takové lístečky
  dřevěné, dlouhé,
• 00:27:27 a jak se ty preclíky uvařily,
• 00:27:29 tak ona si je naskládala
  na ty lístečky,
• 00:27:31 hodila je do té pece,
• 00:27:33 no a až ony trošičku ztvrdly,
  tak je z toho sešoupla
• 00:27:36 a potom na takové dřevěné,
  u nás se tomu říkalo hrabélko,
• 00:27:40 ona jich prohrabala v té peci,
• 00:27:43 krásně zčervenaly, zrůžověly
  a byly upečené.
• 00:27:48 Preclíky si prý lidé brali sebou
  na dlouhé cesty.
• 00:27:50 Nenadýmají, nekazí se
  a neplesnivějí.
• 00:27:53 Dělávaly se pepřové nebo máslové,
  nejčastěji ale takzvané jalové,
• 00:27:57 a ty se mohly dávat i dětem.
• 00:27:59 Třeba ten preclík se namočil
  večer do vody,
• 00:28:02 ráno se to vytužilo,
  v mléku se to uvařilo,
• 00:28:05 trošku přisladilo, dal se ždibeček
  másla, taková kašička se udělala.
• 00:28:10 Takže jako krupicová kaše?
  No, jako kaše. Lepší, než krupice.
• 00:28:16 Namočený preclík se taky balil
  do plátna
• 00:28:18 a sloužil jako dudlík,
  kterému se tady říkávalo vorek.
• 00:28:21 Třeba by se preclíček hodil
• 00:28:24 i k medovému vínu od společnosti
  JANKAR PROFI.
• 00:28:26 Specializuje se taky na bylinkové
  sirupy s medem,
• 00:28:29 ale právě tohle víno si vydobylo
  titul Regionální potravina.
• 00:28:33 Mezi oceněné výrobky patří
• 00:28:35 i tradiční štramberské uši
  od Ladislava Hezkého,
• 00:28:38 anebo nošovické kysané zelí.
• 00:28:39 Už se těším, až sem s Toulavkou
  vyrazíme příště!
• 00:28:42 A teď už je na řadě
  naše pravidelná hádanka.
• 00:28:45 Zdalipak jste si zapamatovali,
• 00:28:47 kdo je autorem slavných staveb
  Libušín a Maměnka na Pustevnách?
• 00:29:01 Vítěze čeká odměna v podobě
  voucheru
• 00:29:04 na ochutnávku tradiční
  české gastronomie,
• 00:29:06 který věnuje CzechTourism Đ
  partner pořadu.
• 00:29:09 Restauraci si můžete vybrat
  na www.ochutnejtecr.cz
• 00:29:12 anebo www.toulavakamera.cz
• 00:29:15 Naše mlsací toulky jsou u konce.
  Doufám, že jsme vás pobavili
• 00:29:20 a třeba i trošku inspirovali
  k nějakým vlastním výletům.
• 00:29:23 Takže, mějte se dobře
• 00:29:25 a nezapomeňte, že svět vnímáme
  pěti smysly!
• 00:29:28 Proto nenechte své chuťové buňky
  zahálet. A zase někdy na viděnou!
• 00:29:38 Skryté titulky: Barbora Valentová
  Česká televize 2011