iVysílání

již není muž ani žena...

Již není Žid ani Řek, již není otrok ani svobodný, již není muž ani žena, neboť vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši. (Z LIstu Sv. Pavla Galatskym)
KOMENTAŘ
 
Zdá se, že je trochu pozdě zapojit se do téhle diskuse, nicméně přidám další perspektivu. 
Především je třeba, abychom se vrátili zpět k základnímu textu křesťanství--evangeliím. V podstatě jsme křesťany proto, že akceptujeme Ježíše Krista, jeho vizi a jeho způsob života. Pro člověka který chce následovat Krista jsou evangelia  základem všech informací. Církev je pozdější vývoj, ovlivňovaný kulturou doby. 

Co jsme jako katolíci přijímali v minulosti byly určité interpretace evangelií. V dnešním světě máme možnost seznámit se s historickou kulturou společnosti ve které Ježíš žil a věda nám osvětlila mnoho o lidské biologii, je čas upřesnit naše interpretace. Ženy mají vzdělání, jsou zapojené ve všech oblastech společnosti a mnohé čtou bibli jinýma očima--z perspektivy jejich zkušeností. Interpretace které jsme akceptovali v minulosti byly  založeny na zkušenosti mužů. Protože dnes víme, že nikdo nemůže být úplně objektivní, církev budoucnosti -- pokud chce mít vliv na svět-- musí vyvážit hlasy mužů a hlasy žen.  V současném civilizovaném  světě není možné, aby muži kteří mluví za oficiální církev rozhodovali jaká je role žen v církvi a ve společnosti.
 
Pokud se týče změněných interpretací, uvedu jenom jeden příklad z první kapitoly Lukáše. V episodě zvěstování Maria se ptá anděla Gabriela, jak je možné, aby otěhotněla když ještě  "nepoznala" muže. Není tato otázka znamením člověka který myslí a používá rozum?  Není její odpověď "ano" svobodné rozhodnutí spolupracovat s Božím plánem?
Následující Magnificat "Duše má velebí Pána..." není řeč jenom pokorné služebnice. Maria tam popisuje úplně novou představu změněného světa kterou její syn uskuteční. To je statečné prohlášení které se neshoduje s tradiční představou pokorné a tiché Marie.
Snad je nejlepší skončit tady a začít číst základní křesťanské knihy s otevřenou myslí a novýma očima.
 

Matky i otcové

Nemyslím, že otázka kněžství žen prochází celým pořadem. Ano, je přítomná. Diskuse o svěcení žen na kněze se v katolické církvi skutečně nevede. A myslím, že ani nepovede. Potřebujeme vést dialog o kněžství, muži i ženy.
Připadá mi analogické: jako žena nemůže být knězem, tak Syn (Ježíš) nemohl být Otcem (Bůh Otec). Ježíš zcela přijal své synovství vůči Otci i Marii. Být otcem, matkou, synem, dcerou je hodnota. V tom s Janem souhlasím. Prosím ženy, aby hledaly krásu mateřství (ať mají, či nemají děti). Prosím muže, aby hledali krásu otcovství (ať mají, či nemají děti).
Z jedné myšlenky pana Jana mi ale běhá mráz po zádech. Z krátkého a sestříhaného rozhovoru našel odvahu někoho obvinit z pýchy. Já tam viděl spíše upřímnou touhu ptát se. V ostatním mohu jen říci, že se s některými respondentkami názorově neshodnu. Neznamená to ale, že jsou pyšné. Neznamená to, že mám nutně pravdu.
Lukáš, teolog a laik

Jsem služebnice Boží

Celým pořadem prochází otázka "Měla by být žena knězem?" Nepřímo se navozuje odpověď ve smyslu "Bez možnosti vysvěcení na kněze nemůže žena dosáhnout plnosti v duchovní službě Bohu. Když jsem si vyslechl stanoviska žen v tomto pořadu, je mi smutno, co všechno bychom my , samotní věřící, toužili změnit. Zdá se nám, že bez možnosti kněžského svěcení žen ženy nemohou plně duchovně vyniknout. Jako kdybychom samotnému Kristu chtěli vytknout, že na tak důležitou věc emancipace žen v duchovní oblasti pozapomněl. Proč takoví jsme? Protože nám chybí pokora. Ve Starém Zákoně je řada velikých lidských postav, Bohu velmi milých,jedna z nich však ostatní vysoko převyšuje. Je to Abrahám, jeho pokora vůči Bohu byla úžasná. Je ochoten bez výčitek vyplnit Boží vůli, je ochoten obětovat svého jediného syna, Izáka. Na "krátkou" chvíli několika dní je podroben obrovské zkoušce. A protože je pokorný tichý srdcem, Bůh jeho potomstvu žehná. Kdo z nás, křesťanů dnešních dnů by takovou zkoušku přijal? V Novém Zákoně přichází postava, která na věčné časy je největší postavou mezi lidmi, obyčejnými smrtelníky, tou postavou je Maria, žena ! Její souhlas s Boží vůlí při zvěstování je slibem na celý její život,aniž by přitom tušila, kolik křivd a bolesti bude musit snést. Snáší je bez výčitek, ani jednou se Boha neptá "Proč.." Bůh nám, lidem,mužům a ženám v Marii předkládá vzor pokory a tichosti srdce. Vzor nepřekonatelný, vzor plnosti duchovní služby. Kdyby na místě Marie byla třeba z dnešního pořadu tajně vysvěcená žena, umím si představit, že například Horské kázání by chtěla vést ona, aby "dosáhla" plnosti duchovní služby... Možná ona dotyčná žena z dnešního pořadu, ani netuší, jak moc se podobá Evě z ráje právě svojí pýchou. Žena v Božím záměru má výlučné Bohem posvěcené postavení být matkou, matkou svého dítěte,... matkou hladových, opuštěných, zoufalých, nemocných i umírajících. Každá žena si může formu svého mateřství zvolit a ve své roli dosáhnout plnosti duchovní služby. Pak se znovu objeví tolik potřebné matky jako byla svatá Monika, tolik potřebné matky jako byla svatá Anežka nebo Matka Tereza. Nedopusťme, abychom "napravovali", co Bůh "opomněl". Přeji všem radostné Vánoce, dar pokory a pokoje v duši po celý další rok. Chvála Kristu. Jan