iVysílání

Lucemburkové

• 00:00:18 Po smrti Václava IV.
  v srpnu roku 1419
• 00:00:23 zůstal 51letý Zikmund
  jediným mužem lucemburské dynastie.
• 00:00:29 I tady ve Znojmě
  se o jeho mimomanželských aférách,
• 00:00:33 množství milenek
  a desítkách nelegitimních potomků
• 00:00:37 mluvilo beze studu,
  stejně jako v celé Evropě.
• 00:00:42 Zato těch legitimních potomků
  se nedostávalo.
• 00:00:45 A to byl problém, ohrožující dílo
  lucemburské dynastie,
• 00:00:49 který musel Zikmund
  naléhavě řešit.
• 00:00:53 Ještě dříve však Zikmunda
  čekal úkol nad jiné těžký.
• 00:00:57 Tím byl
  zápas o české dědictví.
• 00:01:04 Násilné svržení
  a zavraždění konšelů
• 00:01:06 na Novém Městě pražském
  vzápětí rozpoutalo
• 00:01:10 vlnu násilností
  a přerostlo v revoluci.
• 00:01:14 Přívrženci Husova učení,
  zvaní husité,
• 00:01:18 se rozhodli v zemi nastolit
  vládu božího zákona.
• 00:01:28 Ten si ale vykládali
  dost různě a každý po svém,
• 00:01:33 jak už u revolučních hnutí
  bývá zvykem.
• 00:01:37 Spory uvnitř jednotlivých skupin
  tak celkový chaos jenom zvyšovaly.
• 00:01:42 Jen v jednom byli husité
  zajedno:
• 00:01:44 nedůvěřovali Zikmundovi
  a činili jej,
• 00:01:47 zcela nesmyslně a nespravedlivě,
  odpovědným za Husovu smrt.
• 00:01:53 Považovali Zikmunda za tyrana
  a jeho nástup na český trůn
• 00:01:57 podmiňovali požadavky,
  které byly
• 00:02:00 pro úspěšného evropského státníka
  zcela nepřijatelné.
• 00:02:05 Zikmund umně lavíroval.
• 00:02:07 Díky taktice cukru a biče se zdálo,
  že má věci pod kontrolou.
• 00:02:13 Zástupci české a moravské šlechty
  i představitelé husitské Prahy
• 00:02:18 ho nakonec po Vánocích roku 1419
  přijali v Brně za českého krále.
• 00:02:27 Zde ve slezské Vratislavi,
  kam svolal
• 00:02:31 na jaro 1420 říšský sněm,
  ale Zikmund přitvrdil.
• 00:02:35 Rozhodl se husitské Čechy
  a především Prahu
• 00:02:38 jako centrum husitismu
  zastrašit.
• 00:02:43 Poprava více než
  dvaceti vratislavských měšťanů,
• 00:02:47 kteří v červenci 1418 provedli
  ve městě převrat,
• 00:02:51 byla jasným vzkazem,
  že si král dokáže s rebely poradit
• 00:02:56 a téměř vzápětí
  vyhlásil papežský nuncius Fernando
• 00:03:00 v Zikmundově přítomnosti
  proti husitským kacířům
• 00:03:03 křižáckou výpravu.
• 00:03:08 Hlavním cílem
  bylo zajistit Zikmundovi korunovaci
• 00:03:12 českým králem.
• 00:03:14 On sám rozhodně nebyl
  žádným náboženským fanatikem
• 00:03:17 a některé husitské požadavky,
  např. omezení
• 00:03:21 politické a ekonomické moci
  katolické církve,
• 00:03:25 mu zněly víc než sympaticky.
• 00:03:28 Co ale nemínil tolerovat,
  byly mocenské aspirace
• 00:03:30 některých husitských měst,
  v čele s Prahou.
• 00:03:34 Bez kontroly měst totiž nemohl
  ani dost dobře vládnout,
• 00:03:37 protože právě města byla hlavním
  zdrojem panovníkova bohatství.
• 00:03:43 Pokud se Zikmund domníval,
  že Praha
• 00:03:46 před hrozbou křižáckého tažení
  kapituluje, krutě se přepočítal.
• 00:03:52 Pražští husité se obrátili
  se žádostí o vojenskou pomoc
• 00:03:55 na nově založenou obec
  Tábor.
• 00:04:00 Vůdce Táboritů,
  Jan Žižka z Trocnova,
• 00:04:04 okamžitě pochopil vážnost situace
  a vydal se
• 00:04:07 v čele ozbrojených zástupů
  do hlavního města.
• 00:04:10 V té době svíralo Prahu
  na pravém břehu Vltavy,
• 00:04:13 tedy tuto část,
  již několik desítek tisíc křižáků.
• 00:04:18 Jedinou komunikací, zajišťující
  husitům,
• 00:04:23 obklíčeným
  na pravém břehu Vltavy,
• 00:04:25 styk s okolním světem,
  byla silnice vedoucí tímto směrem.
• 00:04:28 Jan Žižka na její ochranu
• 00:04:32 vybudoval na Vítkově hoře
  provizorní pevnost.
• 00:04:35 Následný Zikmundův pokus
  pevnost dobýt
• 00:04:38 a dokončit tak obklíčení husitů,
  zcela ztroskotal.
• 00:04:47 A tak už bez dalšího boje
  28. července roku 1420
• 00:04:53 se nechal Zikmund
  na levém břehu Vltavy,
• 00:04:56 který byl v jeho moci,
  ve Svatovítské katedrále
• 00:04:59 korunovat českým králem.
• 00:05:02 Jeho korunovaci uznala
  celá Evropa,
• 00:05:05 stejně jako
  vedlejší země Koruny české
• 00:05:08 a většina českého a moravského
  panstva.
• 00:05:11 Pouze Praha
  a další husitská města,
• 00:05:14 stejně jako část nižší husitské
  šlechty,
• 00:05:17 Lucemburka jako krále
  nepřijali.
• 00:05:21 Na tomto místě na bývalé pláni
  před kostelíkem sv. Pankráce,
• 00:05:26 utrpěla Zikmundova vojska
  další drtivou porážku.
• 00:05:30 Jeho druhý pokus podrobit si
  Prahu
• 00:05:34 a osvobodit husity obléhaný
  Vyšehrad
• 00:05:37 tak dopadl stejně
  jako pokus první - špatně.
• 00:05:41 Pro husity bylo toto vítězství
  jenom dalším důkazem,
• 00:05:45 že na jejich straně
  stojí Ježíš Kristus.
• 00:05:48 Úspěch je dostal na koně
  a brzy ovládli
• 00:05:51 většinu Českého království.
• 00:05:54 Silné pozice měli i na Moravě.
  A tak na jaře roku 1421
• 00:05:59 uspořádali v Čáslavi, ve zdejším
  kostele sv. Petra a Pavla sněm,
• 00:06:05 na kterém prohlásili
  Zikmundovu korunovaci českým králem
• 00:06:08 za neplatnou.
  A hotovo.
• 00:06:12 Tak do třetice,
  řekl si Zikmund před dalším pokusem
• 00:06:16 zlomit husity vojensky.
• 00:06:19 Na sklonku roku 1421
  vpadl s uherskými vojsky do Čech
• 00:06:22 a ovládl Kutnou Horu.
• 00:06:26 Pomoci mu měl věhlasný vojevůdce
  a profesionál Filippo Scolari,
• 00:06:31 zvaný Pipo Spano.
• 00:06:37 Jenže už po Třech králích
  Scolari i Zikmund závodili,
• 00:06:41 kdo z nich dvou umí utíkat
  před Žižkovými oddíly rychleji.
• 00:06:45 Podobný,
  či ještě horší průběh,
• 00:06:48 měly i další bitvy
  tohoto křižáckého tažení na husity.
• 00:06:52 V podstatě šlo vždy o to,
  zda křižácká vojska
• 00:06:55 utečou až po krátkém
  boji
• 00:06:59 nebo jako v Žatci ještě dříve,
  než bitva začala.
• 00:07:03 Je groteskní, že obávanému
  vojevůdci a geniálnímu stratégovi,
• 00:07:08 nikdy neporaženému Janu Žižkovi,
  nebylo dopřáno zemřít v boji.
• 00:07:13 V roce 1424 se vydal
  na trestnou výpravu proti městům,
• 00:07:18 která se vzepřela
  husitským pořádkům.
• 00:07:22 Tažením přes celé Čechy
  chtěl dosáhnout až Moravy.
• 00:07:27 Tam však již nedojel.
• 00:07:30 Při obléhání Přibyslavi zemřel
  před městem v poli, či na cestě,
• 00:07:34 na smrtelné onemocnění hlízou -
  tak byly tehdy označovány
• 00:07:38 všechny druhy vředů a nádorů.
• 00:07:47 Tělo Jana Žižky bylo uloženo
  zde
• 00:07:50 v chrámu sv. Ducha
  v Hradci Králové.
• 00:07:54 Umírající Žižka
  předal poslední vůli a příkazy
• 00:07:57 pánům Janu Bzdinkovi, Kunšovi
  z Bělovic a Viktorínovi z Poděbrad.
• 00:08:03 Osud sehrál
  vskutku velké představení,
• 00:08:07 když všichni tři pánové
  ze zcela nevysvětlitelných důvodů
• 00:08:11 do tří let zemřeli také.
• 00:08:15 Z porážek vyvodil Zikmund
  jedno poučení:
• 00:08:18 pochopil,
  že mu chybí vojenský talent
• 00:08:21 a jeho schopnosti spočívají
  v diplomatické obratnosti,
• 00:08:24 pragmatismu
  a jasné politické vizi.
• 00:08:28 Za prvořadý úkol považoval vyřešit
  otázku svého nástupnictví i proto,
• 00:08:33 že naději na mužského potomka
  už si nedělal.
• 00:08:39 Zajištění dědictví
  viděl ve sňatku dcery Alžběty
• 00:08:43 a rakouského vévody
  Albrechta V. Habsburského.
• 00:08:48 Toho dokonce označoval
  za svého adoptivního syna.
• 00:08:52 Proto už roku 1411 zasnoubil
  v Prešpurku
• 00:08:56 tehdy dvouletou Alžbětu
  se čtrnáctiletým Albrechtem.
• 00:09:01 O jedenáct let později,
  roku 1422,
• 00:09:05 se pak ve Vídni uskutečnila
  slavná svatba.
• 00:09:10 O rok později, v říjnu 1423,
  věnoval Zikmund novomanželům
• 00:09:16 Moravské markrabství.
  Domníval se totiž,
• 00:09:19 že energický Albrecht
  udrží husity na uzdě.
• 00:09:24 Ale spletl se.
• 00:09:26 Husitská převaha na Moravě
  rostla i nadále.
• 00:09:32 Přesto Zikmund
  počítal se svým Habsburským zetěm
• 00:09:35 jako s budoucím českým, uherským
  i římským králem.
• 00:09:40 Spojení tří trůnů by dalo takové
  mocenské i ekonomické zázemí,
• 00:09:45 že by vzbudilo respekt
  jak v německých oblastech
• 00:09:48 Svaté říše římské,
  tak i v boji proti Turkům.
• 00:09:55 Kromě husitů znervózňovali Zikmunda
  i říšští kurfiřti,
• 00:09:59 kteří mu vyhrožovali sesazením,
  stejně jako kdysi Václavu IV.
• 00:10:05 Na rozdíl od Václava si s nimi ale
  Zikmund uměl poradit.
• 00:10:09 Oprávněnost držení titulu
  prokázal mimo jiné
• 00:10:13 i zvýšenou péčí
  o říšské korunovační klenoty,
• 00:10:17 které z obav
  před jejich zničením husity
• 00:10:20 nechal pečlivě zabalené
  a v tajnosti převézt
• 00:10:23 z Karlštejna do Uher
  a později do Norimberku.
• 00:10:33 Svatováclavskou korunu,
  symbol české státnosti,
• 00:10:37 uschoval po přestavbě hradu
  a opevnění v Prešpurku.
• 00:10:41 Vzhledem k nové turecké hrozbě
  totiž Zikmund
• 00:10:46 nepovažoval budínský hrad
  za dostatečně bezpečný.
• 00:10:49 Proto se také rozhodl učinit
  z Prešpurku, tedy z Bratislavy,
• 00:10:53 nové hlavní město
  Uherského království.
• 00:10:58 Panečku,
  vědí to vůbec Slováci?
• 00:11:03 A pak přišlo na řadu to,
  co uměl Zikmund nejlépe.
• 00:11:07 Podle pravidla:
  "koho nemůžeš porazit,
• 00:11:09 s tím se spoj", zahájil v Prešpurku
  jednání s husity.
• 00:11:14 Jeho cílem bylo dosáhnout toho,
  aby byl z jejich strany
• 00:11:18 uznán za českého krále.
  Výměnou nabízel
• 00:11:22 uznání některých částí husitského
  programu.
• 00:11:25 Nemohl se však k ničemu zavazovat,
  protože navrhované dohody
• 00:11:29 podléhaly schválení koncilu,
  který byl svolán
• 00:11:32 do Basileje na rok 1431.
• 00:11:36 V té souvislosti považoval Zikmund
  za velmi důležitou
• 00:11:39 i svou cestu do Itálie,
  protože případná
• 00:11:42 císařská korunovace by znamenala
  zvýšení jeho prestiže
• 00:11:45 nejen před koncilem,
  ale také před kurfiřty a husity.
• 00:11:52 Začátek
  se vyvíjel docela dobře.
• 00:11:55 Poměrně snadno dosáhl Zikmund
  na podzim roku 1431
• 00:11:58 v Miláně
  korunovace italským králem,
• 00:12:02 což byla tradičně podmínka
  císařské korunovace.
• 00:12:06 Poté se ale postup i věci
  zastavily
• 00:12:09 a Zikmund strávil v severoitalských
  městech dlouhé měsíce.
• 00:12:20 Nejdelší dobu přebýval Zikmund zde,
  ve zvláště malebné Sieně.
• 00:12:26 A tak slavný italský umělec
  Pisanello měl dostatek času,
• 00:12:30 aby zachytil
  panovníkův výrazný profil
• 00:12:33 s již ustupujícími vlasy,
  které si v mladším věku
• 00:12:37 rád kadeřil
  a pyšně vystavoval na odiv.
• 00:12:44 31. května roku 1433 se Zikmund
  dočkal konečně svého snu.
• 00:12:51 Papež Evžen IV. mu vsadil
  v římské bazilice sv. Petra
• 00:12:54 na hlavu diadém
  a udělil předepsaná pomazání.
• 00:13:00 Po 78 letech se Řím
  stal opět
• 00:13:05 jevištěm císařské korunovace
  a znovu byl sólistou
• 00:13:08 člen lucemburské dynastie.
• 00:13:12 Na Zikmundově radosti nic nezměnily
  ani prudké bolesti nohou,
• 00:13:16 kvůli kterým musel být
  v průběhu celého obřadu podpírán.
• 00:13:21 Přesto tato chvíle přinesla
  krásný důkaz
• 00:13:25 o Zikmundově smyslu pro humor
  a sebeironii.
• 00:13:29 Během obřadu se totiž obrátil
  na papeže slovy,
• 00:13:34 ocituji přesně, dovolte:
• 00:13:36 "Tři jsou věci, Svatý otče,
  v nichž se rozcházíme.
• 00:13:41 Aa tři,
  ve kterých se shodujeme.
• 00:13:44 Ty ráno spíš,
  já vstávám před úsvitem.
• 00:13:47 Ty piješ vodu, já víno.
  Ty se žen štítíš, já je vyhledávám.
• 00:13:54 Ale shodneme se,
  že ty rozdáváš církevní poklady
• 00:13:59 a já si nic nenechávám,
  ty máš špatné ruce, já nohy,
• 00:14:06 ty ničíš církev
  a já Svatou říši římskou."
• 00:14:12 Z korunovace v Římě
  se Zikmund okamžitě vrací
• 00:14:15 zpátky sem do Basileje.
• 00:14:17 Husité si totiž hodlali
  na probíhajícím koncilu
• 00:14:20 vynutit ještě více ústupků.
• 00:14:23 Domnívali se,
  že se jim to podaří obléháním
• 00:14:25 a případným dobytím Plzně,
  ale od Zikmunda přišel
• 00:14:28 na jaře 1434
  z Basileje jasný vzkaz: Dost!
• 00:14:34 Koncil považuje text kompaktát,
  neboli dohod, za definitivní.
• 00:14:40 Mírové dohody
  se pochopitelně nemohly líbit
• 00:14:44 velitelům ani členům husitských
  polních vojsk.
• 00:14:47 Válka pro ně byla prostředkem
  obživy
• 00:14:51 a momentálně na trhu práce
  pod kolonkou válečník
• 00:14:54 moc velká nabídka nebyla.
  Nebylo zkrátka do čeho píchnout.
• 00:15:02 Ale až na tyto
  profesionální revolucionáře
• 00:15:04 měli všichni ostatní
  už války plné zuby.
• 00:15:09 Potřeba zlomit odpor
  tehdejších Che Guevarů
• 00:15:11 proto spojila do účelové aliance
  většinu českých katolíků i husitů.
• 00:15:17 Schylovalo se
  k rozhodující bitvě.
• 00:15:20 Po řadě manévrů
  stála proti sobě tváří v tvář
• 00:15:23 vojska husitských radikálů
  a koalice
• 00:15:26 zde na úpatí Lipské Hory -
  no, hory,
• 00:15:31 u vesničky Lipany.
• 00:15:33 Radikálové měli výhodnější pozici,
  ale přesto
• 00:15:36 se ani jedné z vyrovnaných armád
  do boje příliš nechtělo.
• 00:15:43 Tři dny vyjednávání ukončil
  až výkřik neznámého bojovníka
• 00:15:47 z řad husitských radikálů:
• 00:15:50 "Nechť se tedy boj rozhodne
  pěstmi!"
• 00:15:54 Na tato slova se rozpoutala
  osudová bitva.
• 00:15:58 Na počáteční nápor husitů
  reagovala vojska koalice
• 00:16:02 předstíraným ústupem.
• 00:16:05 Radikálové návnadu spolkli
  a vyrazili za ustupujícími vojsky,
• 00:16:09 čímž ovšem otevřeli vozovou
  hradbu
• 00:16:12 a touto průrvou vnikli dovnitř
  záložní oddíly koalice.
• 00:16:17 Rozpoutala se krátká,
  ale krvavá jatka.
• 00:16:33 Více jak 1 300 mrtvých
  na straně husitů
• 00:16:37 proti 200 mrtvým na straně koalice
  hovořilo jasně o výsledku bitvy.
• 00:16:46 30. května roku 1434
  byla husitská polní vojska
• 00:16:51 poražena definitivně
  v bitvě u vesnice Lipany.
• 00:16:57 Císař Zikmund
  přijal tuto zprávu s pochopitelným
• 00:17:00 a okázalým jásotem.
• 00:17:03 Déle než dva roky
  se ladily texty dohod
• 00:17:07 mezi Basilejským koncilem,
  husity a císařem.
• 00:17:10 Teprve 5. července roku 1436
  byla kompaktáta
• 00:17:15 slavnostně vyhlášena v Jihlavě.
• 00:17:18 Koncil povolil dospělým obyvatelům
  Čech a Moravy
• 00:17:21 přijímat
  Svátost páně pod obojí způsobou
• 00:17:26 a potvrdil i další články
  husitského programu.
• 00:17:30 Pro Zikmunda se tak otevřela cesta
  k získání
• 00:17:34 českého královského titulu
  ihned poté,
• 00:17:37 co uznal
  výsledky husitské revoluce.
• 00:17:40 A když potom kancléř Kašpar Šlik
  přivezl z Prešpurku
• 00:17:43 korunovační klenoty,
  mohl být 14. srpna roku 1436
• 00:17:49 uznán Zikmund podruhé,
  tentokrát ve shodě všech,
• 00:17:53 za českého krále.
• 00:17:57 Mlčky uznána byla
  i korunovace z roku 1420.
• 00:18:01 Díky tomu
  mohl Zikmund 23. srpna roku 1436
• 00:18:07 vjet do jásající Prahy
  jako český král,
• 00:18:11 vítán nadšenými a dojatými davy.
  Po tolika letech utrpení.
• 00:18:19 Svůj pražský triumf chápal Zikmund
  jako dovršení velkého úkolu.
• 00:18:24 Na znamení smíru
  vstoupil právě sem,
• 00:18:27 do hlavní husitské svatyně,
  chrámu Panny Marie před Týnem.
• 00:18:32 Jan Rokycana
  pak před císařem pronesl kázání
• 00:18:35 na slova žalmu
  Hospodine zachovávejž nás
• 00:18:39 i král ať slyší nás,
  když k němu volati budeme.
• 00:18:44 Jinak mohl Zikmund
  už jen bilancovat ztráty.
• 00:18:48 Vévoda Filip III.,
  sídlící v Bruselu,
• 00:18:50 zabral říšská území
  v nynějším Nizozemí i Belgii
• 00:18:54 a měl zálusk
  i na Lucemburské vévodství,
• 00:18:58 na které přitom měla právní nárok
  Zikmundova neteř Eliška.
• 00:19:03 Ale budoucnost
  byla ještě horší než se zdálo.
• 00:19:06 Marnotratná vévodkyně
  klidně rodové území Filipovi III.
• 00:19:09 nakonec prodala,
  utratila, co mohla
• 00:19:13 a zemřela si v Trevíru
  roku 1451.
• 00:19:18 Toho se ale Zikmund naštěstí
  již nedožil.
• 00:19:31 Připomeňme však raději
  Zikmundovo umění využít paradoxu.
• 00:19:37 Opakované výpady Turků v té době
  ohrožují Uhry a celou Evropu.
• 00:19:42 Pragmatický Zikmund se tedy
  rozhodl
• 00:19:45 pozvat ke spolupráci a obraně
  bojovníky nad jiné povolané,
• 00:19:50 příslušníky
  polních husitských vojsk.
• 00:19:54 Ti se nového pracovního úkolu
  ujali s radostí
• 00:19:57 a výsledky se brzy dostavily.
• 00:20:00 A tak již v roce 1437
  se mohly rozeznít zvony
• 00:20:04 všech uherských kostelů
  na oslavu vítězství
• 00:20:08 donedávna nenáviděných husitských
  bojovníků nad pohanskými muslimy.
• 00:20:14 Co však bylo znepokojující,
  byl stav Zikmundova zdraví.
• 00:20:20 Jeho postupující rakovinu pozorně
  sledovali v polském Krakově.
• 00:20:25 Synové zesnulého
  krále Vladislava II. Jagelonského
• 00:20:29 si připadali jako vhodní kandidáti
  na sňatek
• 00:20:34 s císařovými vnučkami
  Annou a čerstvě narozenou Alžbětou.
• 00:20:41 Ale v Zikmundově zuboženém těle
  stále dlel bystrý duch a myšlenky,
• 00:20:47 že Jagellonští kralevici
  získají nárok
• 00:20:49 na českou a uherskou korunu
  rezolutně odmítl.
• 00:20:54 To, že přes těžké onemocnění
  a pokročilý věk
• 00:20:57 nijak neslábne ani Zikmundův
  pověstný cholerický temperament,
• 00:21:01 se ukázalo i v případě
  jeho dalšího rozhodnutí.
• 00:21:07 Císaři jednoho dne došla trpělivost
  s družinou Jana Roháče z Dubé,
• 00:21:13 která z hradu Sion neustále útočila
  na dohodnuté pořádky.
• 00:21:19 Vojsko udeřilo na hrad
  a všechny členy družiny pochytalo.
• 00:21:24 Vztek zacloumal císařským
  majestátem
• 00:21:28 a Zikmund nechal všechny členy
  družiny,
• 00:21:31 včetně jejich vůdce,
  popravit.
• 00:21:34 Neméně Zikmunda rozladily
  také rodinné problémy,
• 00:21:37 zvláště odhalení tajných styků
  manželky Barbory Celské
• 00:21:40 s polským dvorem zde v Krakově.
• 00:21:43 Tím překročila jeho příkaz
  i plán
• 00:21:45 zajistit uherskou korunu
  zeti Albrechtovi,
• 00:21:48 vypravil se na kost vyhublý Zikmund
  z Prahy do Uher.
• 00:21:53 Ještě před tím nechal ale
  kolaborující manželku zatknout.
• 00:21:58 K dalším krokům už se ale
  nedostal.
• 00:22:04 Cesta jej vedla přes Znojmo
  a právě na zdejším hradě
• 00:22:09 Zikmunda 9. prosince roku 1437
  zastihla smrt.
• 00:22:15 Přivítal ji prý
  více než důstojně.
• 00:22:19 Dal se ještě obléci
  do královského roucha
• 00:22:22 a poté v poklidu zemřel.
• 00:22:28 Jeho tělo bylo převezeno
  do Varadína,
• 00:22:32 dnešní Oradey v Rumunsku,
• 00:22:35 a uloženo poblíž hrobu uherského
  světce sv. Ladislava.
• 00:22:39 Hrob ovšem včetně chrámu později
  zničili a rozmetali Turci.
• 00:22:45 V roce 1755
  podle některých informací byly
• 00:22:50 Zikmundovy ostatky nalezeny,
  včetně pohřební koruny
• 00:22:53 a pohřebního roucha,
  důstojně znovu uloženy
• 00:22:58 a převezeny sem do Shékesfeherváru,
  do místa jeho korunovace.
• 00:23:03 Zde se ovšem ukázala tato informace
  jako naprosto mylná.
• 00:23:08 Znamená to tedy, že ostatky muže,
  který patřil
• 00:23:12 k nejvýznamnějším vládcům pozdního
  středověku, jsou neznámo kde.
• 00:23:18 Co však ale zůstalo,
  jsou jeho myšlenky a vize.
• 00:23:23 V císaři Zikmundovi zemřel
  panovník,
• 00:23:26 který nebyl hrdinným rytířem,
  jako jeho děd Jan
• 00:23:31 ani charismatickým vládcem,
  jako otec Karel IV.
• 00:23:35 Byl ale perfektní pragmatik
  i vizionář.
• 00:23:39 Byl také poslední velký středověký
  vládce.
• 00:23:43 Zemřel, aniž stačil uskutečnit
  svůj největší politický koncept:
• 00:23:49 spojení rakouských, uherských
  a českých zemí pod jedním vládcem.
• 00:23:56 To se podařilo až po 89 letech,
  v roce 1526 Habsburkům,
• 00:24:03 ale to už je zcela jiný
  příběh.
• 00:24:06 V Zikmundovi tak odešel
  poslední z rodu Lucemburků,
• 00:24:10 který vládl české koruně
  a Svaté říši římské
• 00:24:13 z Pražského hradu
  plných 127 let.
• 00:24:19 Ne všechny kroky Lucemburků,
  které učinili,
• 00:24:22 patří mezi pravidla golfového
  klubu, ale taková byla doba.
• 00:24:27 Ta hlubší stopa,
  která po nich zůstává,
• 00:24:30 je ve stavbách
  a v uměleckých dílech,
• 00:24:32 kterým se dodnes obdivujeme.
  A v politických dokumentech,
• 00:24:37 ze kterých se i dnes
  můžeme inspirovat.
• 00:24:40 Dodnes vzbuzuje obdiv fakt,
  jak silnou Evropu
• 00:24:44 dokázali Lucemburkové učinit.
• 00:24:48 Historie
  jednoho z nejvýznamnějších
• 00:24:50 evropských panovnických rodů
  se uzavřela.
• 00:24:54 Dějiny však pokračovaly dál,
  tak jako dnes a zítra,
• 00:25:01 protože nic na světě se nemění.
  Jen kostýmy a kulisy.
• 00:25:21 Skryté titulky: Alena Fenclová
  Česká televize 2010