iVysílání

Neznámí hrdinové - Pohnuté osudy

• 00:00:03 NEZNÁMÍ HRDINOVÉ
• 00:00:35 Měl obrovský smysl pro anomálie,
  absurdity, zvláštní souvislosti.
• 00:00:41 Nikolaj měl celý život pocit,
  že vybočuje z řady,
• 00:00:44 že je jiný než ti ostatní,
  protože měl jiný způsob myšlení,
• 00:00:47 nezvyklý, a myslím si, že byl
  mezi těmi lidmi, kteří ho znali,
• 00:00:56 nesmírně váženej a oblíbenej.
• 00:00:58 Pro takovou neúplatnost soudu.
• 00:01:03 On si vedl takový celoživotní
  monolog, nebylo vždy snadné
• 00:01:07 s ním hovořit, protože on
  potřeboval říci to, co on prožívá,
• 00:01:10 co má na mysli.
• 00:01:12 Na druhé straně, když někdo byl
  v nouzi nebo se stalo
• 00:01:15 něco nepěkného,
  tak byl velmi citlivý.
• 00:01:19 Mně šel mnohokrát v životě
  strašně na nervy.
• 00:01:22 V situacích, kdy bylo potřeba
  se zachovat vážně,
• 00:01:26 tak se zachoval nevážně.
• 00:01:28 A to přispívalo k tomu,
  že jsem ho měl o to radši,
• 00:01:32 musím říct.
• 00:01:34 Básník, filmový kritik,
  ale také editor či knihovník
• 00:01:37 Andrej Stankovič se narodil
  roku 1940 v Prešově.
• 00:01:40 V jeho žilách kolovala vedle
  slovenské také rusínská, polská,
• 00:01:43 maďarská, rakouská a pravděpodobně
  i židovská krev.
• 00:01:46 Většinu svého života
  prožil v Praze.
• 00:01:49 Všichni, kdo ho znali,
  mu říkali Nikolaj.
• 00:01:52 Přezdívka Nikolaj vznikla,
  když jsem ještě Nikolaje neznala.
• 00:01:59 On totiž strašně dlouho studoval
  a načerno bydlel na koleji
• 00:02:03 u svých kamarádů.
• 00:02:05 Jednou tam přišel Ruda Zeman,
  to je člen Syndikátu novinářů.
• 00:02:11 On se mu představil
  jako Andrej Stankovič.
• 00:02:16 A pak, když se potkali v hospodě,
  tak mu začal říkat Nikolaj.
• 00:02:21 A všichni říkali:
  "Ha, ha, ha, to je báječný."
• 00:02:24 Takže přezdívka Nikolaj
  mu zůstala.
• 00:02:28 Není o něm příliš známo,
  že on se celkem 3x hlásil
• 00:02:35 k přijímacím zkouškám na FAMU,
  ale k těm zkouškám psal prózy
• 00:02:39 v duchu Jamese Joyce
  a ty neshledala zkušební komise
• 00:02:42 dostatečně ze života,
  a proto nikdy neuspěl.
• 00:02:44 A tak v roce 1966 začal studovat
  fakultu knihovnickou.
• 00:02:49 Nikolaj sice dostudoval
  vysokou školu,
• 00:02:51 ale to pod mým výrazným terorem,
  že jsem řekla,
• 00:02:54 že jestli nedostuduje,
  tak si ho nevezmu.
• 00:02:57 A jestli si nenechá udělat zuby.
• 00:02:59 Takže to se trochu zcivilizoval.
• 00:03:01 Ale jinak on byl vlastně
  nočním hlídačem
• 00:03:04 a byl na pokraji společnosti
  celý život.
• 00:03:12 Lidé, kteří jsou nějakým způsobem
  v něčem na okraji
• 00:03:16 a jsou v nějakém slova smyslu
  outsidery, tak jsou jimi právem,
• 00:03:21 protože mají v sobě něco,
  co je odlišuje od většiny.
• 00:03:25 Čili je v nich něco zajímavého,
  něco, co není běžné.
• 00:03:31 To si zformoval sám už dávno,
  někdy od svých 15 let.
• 00:03:35 Že začal mít zálibu v lidech,
  kteří byli spontánní.
• 00:03:41 Ti tzv. okrajoví lidé jsou mnohdy
  daleko pravdivější než ti,
• 00:03:47 kteří jsou nafouknutí pýchou
  na vlastní dílo.
• 00:03:53 Pozornost Nikolaje Stankoviče
  upoutal opomíjený katolický myslitel
• 00:03:57 a nakladatel Josef Florian
  ze Staré Říše,
• 00:04:00 který na počátku 20. století vydával
  knihy, z nichž se některé
• 00:04:04 později ukázaly v kontextu
  české literatury jako zásadní.
• 00:04:08 Stankoviče Florian natolik nadchl,
  že o něm napsal diplomovou práci.
• 00:04:13 Když si vezmeš tu jeho diplomovou
  práci, později rozšířenou,
• 00:04:19 o Josefu Florianovi,
  kde je několik set titulů
• 00:04:23 shromážděných a popsaných,
  to je dílo,
• 00:04:27 které by udělal jeden výzkumný
  ústav, on to zvládl sám.
• 00:04:33 To nejlepší umění vždycky vytvářeli
  outsideři, ten tzv. střední proud,
• 00:04:41 to je na nic.
• 00:04:44 Nikolaj byl sám také outsider,
  tak svý ke svému.
• 00:04:50 Od roku 1968 patřil Stankovič
  do redakčního okruhu
• 00:04:54 časopisu Tvář, kde publikoval svou
  poezii a filmové kritiky.
• 00:04:58 Nikolaj obsadil v Tváři místo,
  které bylo volné,
• 00:05:03 tzn. filmovou kritiku.
• 00:05:07 Myslím, že o to také hodně stál,
  uplatnit se v tomto oboru.
• 00:05:15 Načetl strašnou spoustu literatury
  o filmu.
• 00:05:19 Možná v evropské úrovni o tom filmu
  psal způsobem jako málokdo.
• 00:05:26 Jeho štvaly věci, kterých si
  ostatní třeba ani nepovšimli.
• 00:05:32 On je považoval za naprosto
  nepřijatelné a odsoudil je.
• 00:05:37 Ale podstatné je, že vždycky
  rozpoznal hlavní nedostatek
• 00:05:42 toho kritizovaného filmu.
• 00:05:44 A to většinou byl skutečně obecně
  přijímaný kýč.
• 00:05:48 Speciálně v Menzelově případě.
• 00:05:52 Nikolaj Stankovič jako filmový
  kritik začínal v roce 1968 studií
• 00:05:58 o 2 veleúspěšných tehdy snímcích
  Jiřího Menzela,
• 00:06:01 Ostře sledované vlaky
  a Rozmarné léto.
• 00:06:04 A už v srpnu 1968 začal psát
  kritickou analýzu
• 00:06:08 tehdy obecně oblíbených filmů
  Miloše Formana.
• 00:06:12 Ta jeho esej o Formanových filmech
  počínaje Konkurzem
• 00:06:16 a konče Hoří, má panenko,
  se jmenuje
• 00:06:19 Nový styl nebo manipulace.
• 00:06:21 A měl určité nároky.
• 00:06:23 Pokud tam cítil plytkost
  ve tvůrčím vyjádření,
• 00:06:26 tak padni komu padni.
• 00:06:28 Nikolaj Stankovič byl také
  svébytný básník.
• 00:06:31 Jeho poezie se naprosto vymyká
  literárním konvencím.
• 00:06:34 V době normalizace ale vycházela
  už jen v samizdatu.
• 00:06:37 Z něj to prýštilo všude,
  kudy chodil.
• 00:06:40 A nejsilnější to bylo
  vždycky poránu.
• 00:06:42 On se probudil, třeba jako
  v souvislosti se snem.
• 00:06:46 Říkal: "Mně se zdálo...,"
  a pak to zveršoval.
• 00:06:49 A pokud jsem to nezapsala,
  tak on si to nepamatoval.
• 00:06:54 Za půl hodiny to říkal,
  ale už ne tak dobře.
• 00:06:58 Nikolaj velmi rád recitoval
  své básničky,
• 00:07:01 na které zrovna přišel,
  byly nové.
• 00:07:05 Často jsem byl fascinován tím,
  jak byl udiven tou básničkou,
• 00:07:10 jak ho překvapila.
• 00:07:14 Číst jeho básně předpokládá
  obrovskou vzdělanost,
• 00:07:18 protože ve 4 verších tam byl odkaz
  na několik knih, literatury
• 00:07:23 nebo literárních
  či kulturních příběhů.
• 00:07:28 Mám básničku, kterou miluji,
  která se jmenuje
• 00:07:31 Labutí píseň kapitána Scota.
• 00:07:33 "Sláva vlasti výletu,
  nezmokli jsme, už jsme tu,
• 00:07:36 už jsme tady,
  zmrzlí hlady."
• 00:07:40 Sám jsem opisoval jeho sbírku,
  nebo dvě, abych se to naučil.
• 00:07:44 A skutečně to byl zážitek.
• 00:07:47 To jsou krátké veršíky, to není
  problém pro písařku na stroji.
• 00:07:51 Ale ta elegance, teď ta motta,
  název je někdy delší než motto
• 00:07:56 a motto je delší než vlastní text,
  to se mi líbilo, ten nápad
• 00:08:02 propojovat tyhle věci.
• 00:08:04 Zajímavé je, že písařky,
  které opisovaly jeho poezii
• 00:08:10 a přihodilo se, že udělaly překlep,
  ale překlep, který měl smysl,
• 00:08:16 prostě četly slovo a napsaly jiné
  slovo, které si domyslely apod.,
• 00:08:22 tak jemu se to líbilo
  a nechal to tam jako záměr.
• 00:08:27 Ta poezie byla založena,
  jak to u poezie bývá,
• 00:08:32 ale u Nikolaje to bylo mimořádně
  silné, na jazyce.
• 00:08:37 Na asociacích nějaké hláskové
  podobnosti nebo naopak odlišnosti.
• 00:08:46 To byla velká Nikolajova inspirace,
  jazyk.
• 00:08:55 Nikolaj zdaleka nebyl jen autor
  těch Kecybelů.
• 00:09:01 Když se řekne Stankovič,
  tak se rozesměješ.
• 00:09:05 On měl ty texty daleko hlubší
  i temnější.
• 00:09:09 Třeba ten, kde by chtěl s mrtvou
  andulkou tančit foxtrot.
• 00:09:15 Noční zvuk pěl trubky,
  to jsem se potkal s Nikolajem,
• 00:09:21 bylo to v hospodě U Lojzy
  u tržnice na Vinohradech.
• 00:09:26 Nikolaj mi padl do oka hned,
  protože měl takový
• 00:09:30 ten jeho krásný projev:
• 00:09:32 "He, he, jsem napsal,"
  protože jsem zjistil,
• 00:09:37 že píše básně - určitě máš nějakou
  sbírku hotovou
• 00:09:41 - a on, "he, he, jmenuje se
  Noční zvuk pionýrské,
• 00:09:45 he, he, trubky."
• 00:09:47 Od té doby jsem věděl,
  že je to náš člověk.
• 00:09:52 Podpisem pod Chartu 77 si Nikolaj
  Stankovič pojistil místo
• 00:09:56 na okraji tehdejší společnosti.
• 00:09:58 StB byl navíc protivný i kvůli své
  práci ve Výboru na obranu
• 00:10:02 nespravedlivě stíhaných.
• 00:10:05 On se ocitl až ve 2. vlně,
  protože oni k nám přišli pro podpis
• 00:10:10 pod chartu v pátek odpoledne,
  a to my jsme nekompromisně
• 00:10:14 vyjížděli na chalupu.
• 00:10:16 Takže ta 1. vlna podpisů odešla.
• 00:10:19 A teď vypuklo to šílený třeštění,
  takže kdo šel do té 2. vlny
• 00:10:24 s podpisem, tak už věděl,
  o co jde, že mu hrozí
• 00:10:27 vyhození z práce, postih, zavření.
• 00:10:32 Nicméně vůbec nezaváhal
  a podepsal to okamžitě.
• 00:10:38 Do VONS se dostal následujícím
  způsobem - přišel jednoho dne poté,
• 00:10:45 co byl prvně VONS kompletně zavřený
  a oznámil mi:
• 00:10:51 "Olinko, právě jsem podal
  přihlášku do kriminálu."
• 00:10:58 Připravoval každoroční
  souhrnné sdělení.
• 00:11:02 Dělal to perfektně, ale samozřejmě
  to nějakou dobu trvalo.
• 00:11:06 Ale když měl jet někam k soudu
  nebo něco napsat,
• 00:11:11 tak to udělal velmi pečlivě.
• 00:11:13 Nevím, jak to stihl udělat včas,
  ale asi kvůli tomu nespal.
• 00:11:18 On byl zavřený kvůli VONS
  a svým aktivitám mnohokrát.
• 00:11:22 Vytvářeli dosti silný nátlak
  na Nikolaje, aby se vystěhoval.
• 00:11:26 Říkali mu: "Nohy si uběháme,
  abyste mohl co nejdřív vycestovat."
• 00:11:30 Ale on říkal: "Rodina už se
  posunula na západ tolik,
• 00:11:33 že jí to stačí."
• 00:11:37 On měl takovou zvláštní schopnost
  poradit si s lidmi, kteří ho trápí.
• 00:11:42 I v těch vztazích s těmi policajty
  používal určitou zkušenost,
• 00:11:48 kterou měl z domova.
• 00:11:50 Jeho tatínek byl voják
  z povolání,
• 00:11:54 a on to s nimi uměl.
• 00:11:58 On je dokázal přivést
  k naprosté nepříčetnosti.
• 00:12:05 Když se ho na něco zeptali,
  tak on odpověděl na něco
• 00:12:10 úplně jiného a začal si hovořit
  po svém, že oni se nemohli
• 00:12:15 do toho monologu ani vejít.
• 00:12:17 Já si dovedu představit, že ti
  estébáci museli být nešťastní,
• 00:12:21 že trpěli a asi se těšili,
  až skončí ten výslech.
• 00:12:26 Přijel Brežněv do Prahy,
  bylo velké sbírání chartistů.
• 00:12:31 A Stankovič byl v té době
  ale ve stavu nemocných.
• 00:12:35 Takže když si pro něj přišli,
  tak řekl, že je stejně
• 00:12:39 ve stavu nemocných,
  že nemůže vycházet z bytu.
• 00:12:41 A najednou strašná rána
  a vyrazili nám dveře.
• 00:12:44 Takže v oranžovo-žluto-proužkovaným
  pyžamu, bosýho,
• 00:12:48 ho odváděli ven.
• 00:12:49 Já jsem za ním ještě házela trepky,
  aby měl něco aspoň na nohy.
• 00:12:54 Pak ho pustili. A protože ho
  v pyžamu nemohli pustit
• 00:12:57 a neměli odvoz, aby ho odvezli
  až domů, tak mu dali
• 00:13:01 vězeňské oblečení do rakve.
• 00:13:03 To je z takové té skřípající
  tenké černé látky.
• 00:13:08 Černý kabátek a černé kalhoty,
  a boty z papíru,
• 00:13:13 ty papírové podrážky.
• 00:13:17 A v tom došel do vinárny U Šupů,
  kde měl obrovské antré.
• 00:13:24 Na příkaz StB byl Stankovič
  často vyhazován ze zaměstnání,
• 00:13:29 i když pracoval jako hlídač, vrátný
  nebo kotelník.
• 00:13:33 Většinou ho vyhodili po měsíci
  před tím, než mu skončila
• 00:13:38 zkušební doba. Výjimkou byla
  kotelna v jednom pražském hotelu.
• 00:13:42 To byla vůbec bezvadná parta
  v hotelu Meteor v Hybernské ulici,
• 00:13:47 kde jsme se sešli já,
  tehdy katolický kněz,
• 00:13:51 potom Karol Sidon,
  který později emigroval
• 00:13:55 a dnes je zemským rabínem,
  a Nikolaj Stankovič.
• 00:13:59 A pro ty zaměstnance to byla
  taková exotická skupina,
• 00:14:03 protože Nikolaje považovali
  za popa, on měl vousy
• 00:14:08 a vypadal jako pravoslavný pop.
• 00:14:11 Takže spolupráce s ním byla
  velkou legrací, protože Nikolaj,
• 00:14:16 jak on žil takový ten svůj život,
  tak ono se to odráželo
• 00:14:21 i v tom topení.
• 00:14:22 Takže ne vždy dokonale splnil
  během šichty své úkoly.
• 00:14:26 A já podle roztřesenosti písma
  a vzkazu jsem poznal,
• 00:14:31 jak na tom Nikolaj byl,
  když odcházel ze šichty.
• 00:14:37 Vašek Malý tu práci dělal
  asi nejlépe z nás.
• 00:14:40 Nikolaj byl od podstaty nešikovný
  a já jsem, upřímně řečeno,
• 00:14:45 tomu moc nedal, protože jsem se tam
  zabýval jinými věcmi
• 00:14:50 a také jsem s tou šikovností
  tak daleko nedospěl.
• 00:14:55 A s tím souvisí pak ten problém,
  který si odnesl Vašek Malý,
• 00:15:00 kdy se pravděpodobně mně podařilo
  prorazit ten kotel při čištění.
• 00:15:06 Já jsem si toho nevšiml,
  Nikolaj také ne.
• 00:15:10 A Vašek to musel hlásit,
  protože to vydatně teklo.
• 00:15:17 A pak Vaška pronásledovali
  za sabotáž atd.
• 00:15:25 My jsme se rozhodli, že se budeme
  bavit, nenecháme se zlomit
• 00:15:31 hnusným vnějším světem
  a nátlakem.
• 00:15:35 A že to musíme zvládnout.
• 00:15:37 My jsme si říkali
  Svépomocná lidová knihovna Hrobka.
• 00:15:43 Vznikla tak, že jsme s Olgou
  Havlovou a Nikolajem řekli,
• 00:15:48 že máme rádi brakovou literaturu
  a že braková literatura
• 00:15:52 skoro odchází, že za bolševika
  skoro už odešla.
• 00:15:56 My jsme v roce 1981 začali vydávat
  tiskovinu, která se jmenovala
• 00:16:00 Nový brak, a byly to drby
  ze společnosti okolo charty.
• 00:16:04 Vidíte, že to bylo takové
  ubohoučké, ale výtvarně
• 00:16:08 jsem si s tím dala práci trošku.
• 00:16:12 S touto Hrobkou nebo Nový brakem
  jsme podnikli spoustu akcí,
• 00:16:16 večírků, oslav, narozenin,
  u Olgy na Hrádečku,
• 00:16:19 Silvestry, které byly vždy
  kostýmované a měly nějaký ráz.
• 00:16:26 Nutno říci, že řada z té vynikající
  nálady mezi lidmi
• 00:16:30 v těch úzkých kruzích
  byla způsobena tím,
• 00:16:33 že někde o kousek dál čekal
  ten nepřítel.
• 00:16:36 A byl to často šibeniční humor.
• 00:16:39 Nikolaj Stankovič byl člověkem
  mnoha zájmů,
• 00:16:42 měl rád knihy, filmy, písničky
  či debaty s kamarády u piva.
• 00:16:45 Zvláštní kapitolou v jeho životě
  ale bylo houbaření.
• 00:16:49 Nikolaj v době, kdy jsme nesměli
  oficiálně nic, tak řekl:
• 00:16:53 "V něčem," nemluvil o poezii,
  "v něčem musím být dokonalý."
• 00:16:59 A to byla mykologie.
  On to dělal skutečně vědecky.
• 00:17:06 Já jsem od něj jednou k narozeninám
  dostal takovou krabici
• 00:17:11 sušených hub, tam bylo mnoho
  přihrádek a v každé přihrádce
• 00:17:16 byl jiný druh houby.
• 00:17:19 A také se dobře vyznal
  v lysohlávce,
• 00:17:22 kterou mě naučil znát.
• 00:17:27 To bylo takové velice intenzivní
  období, kdy jsme chodili
• 00:17:32 na lysohlávky a zabývali jsme se
  různými pokusy v tomto směru.
• 00:17:38 A Nikolaj, ten to vždycky provázel
  hudbou na flétnu.
• 00:17:44 To byla samozřejmě strašlivá hudba,
  neuměl hrát,
• 00:17:49 ale on se rozzářil jak slunéčko
  a byl nádhernej v podstatě
• 00:17:55 v tom svém rozjaření.
• 00:18:03 Buď láhev alkoholu
  nebo pytlíček lysohlávek,
• 00:18:07 to byl takový standardní dárek,
  když měl někdo narozeniny.
• 00:18:12 Já nevím, jestli on nebyl
  jeden z prvních objevitelů
• 00:18:17 lysohlávek u nás.
• 00:18:20 Zajímavé je, že v době,
  kdy nemohl publikovat,
• 00:18:24 tak přeci jen publikoval v tom
  mykologickém časopise.
• 00:18:29 Nevím, kolik článků, ale nějaké své
  objevy tam publikoval.
• 00:18:34 Básně i odborné texty
  ale zveřejňoval jen v samizdatu.
• 00:18:37 Psal zprávy pro zpravodaj
  Charty 77 Infoch,
• 00:18:40 překládal Czeslawa Miloše
  nebo Tolkiena.
• 00:18:43 Byl redaktorem revue Střední Evropa,
  jeho texty zveřejňovaly
• 00:18:47 samizdatové Lidové noviny a Sport.
• 00:18:49 Uspořádal také sborník
  mladých básníků.
• 00:18:52 Tato knížka je 1 ze 3 samizdatů,
  které jsem si nechal doma,
• 00:18:56 což je sborník Už na to seru,
  protože to mám za pár.
• 00:19:00 Na to mám hrozně osobní vzpomínky.
• 00:19:03 Já jsem tedy ve stejný době
  se pokoušel udělat taky sborník
• 00:19:07 tý generace, do který patří
  právě zde přítomní Krchovský,
• 00:19:12 Kremlička, Pacák, Hana Vagnerová
  a další, a ten Nikolaj
• 00:19:18 mi to jakoby vzal, což myslím,
  je hrozně dobře,
• 00:19:23 protože já jsem potom byl
  takový jeho famulus
• 00:19:27 a všechny texty mu dával,
  on to z toho pak vytvořil.
• 00:19:32 A pro nás pak byla obrovská čest,
  že to vyšlo v edici Expedice.
• 00:19:37 Je to tak? Jo, Expedice.
  Svazek 203.
• 00:19:39 Uspořádal, doslov a ediční poznámku
  napsal Andrej Stankovič.
• 00:19:43 Po listopadu 1989 odcházeli
  někteří disidenti
• 00:19:46 z dělnických povolání
  do různých funkcí.
• 00:19:49 Nikolaj Stankovič naopak začal
  pracovat jako čerpač vody
• 00:19:53 a většinu času trávil
  na odlehlých místech v maringotce.
• 00:19:58 Brzy na to ale byl osloven
  Václavem Havlem,
• 00:20:00 aby uspořádal hradní knihovnu.
• 00:20:03 Nikolaj udělal první velkou čistku,
  vyházel asi 3/4 knihovny,
• 00:20:07 protože v tu dobu začaly chodit
  veliké dary zvenčí
• 00:20:12 od vydavatelů ze zahraničí atd.
• 00:20:15 Takže se ta knihovna
  rychle zaplnila.
• 00:20:19 Potom přišel na Hrad ten bývalý
  ředitel televize, pan Mathé.
• 00:20:23 A ten se snažil Nikolaje vyhodit.
• 00:20:26 A tehdy, jak jsem toho Nikolaje
  slyšel, tak to bylo tak,
• 00:20:32 že to Havel nepřipustil,
  nicméně připustil,
• 00:20:36 aby Nikolaj odešel z knihovny.
• 00:20:38 A přesadili ho do nějakého archivu,
  prostě na práci,
• 00:20:44 která neměla dohromady žádný smysl.
• 00:20:50 Tam Nikolaj v podstatě seděl sám
  v malinké pracovně,
• 00:20:55 na stroji tam klapal nějaké
  kartičky, Dar prezidentu Benešovi
• 00:21:00 z roku 1947 od dětí z Hodonína.
• 00:21:03 Pak ho oslovily Lidovky
  a pan šéfredaktor z Lidovek
• 00:21:08 byl ze začátku jeho obrovský
  nadšenec.
• 00:21:11 Ale pak, když mu tam začal dělat
  paseku, což znamená,
• 00:21:16 že si tu svou kulturní rubriku
  dělal podle svého,
• 00:21:20 což znamená svrchovaně kriticky,
  tak narazil.
• 00:21:24 V 90. letech byl Nikolaj Stankovič
  členem Státního fondu
• 00:21:28 pro podporu a rozvoj
  české kinematografie.
• 00:21:32 Publikoval v Revolver Revue
  a jeho kritické příloze Respektu,
• 00:21:36 byl vedoucím přílohy
  Lidových novin Umění a kritika.
• 00:21:40 Svými texty občas některé lidi
  pobouřil, zejm. ale samotné filmaře,
• 00:21:45 když jejich snímky kritizoval.
• 00:21:47 Oni mu pak vyčítali, že dělá chyby,
  že je zaujatý a zlý.
• 00:21:51 Samozřejmě jeho kritiky strašnou
  spoustu lidí naštvaly,
• 00:21:55 protože on byl naprostý odpůrce
  jakékoli plytkosti, povrchnosti,
• 00:22:00 kýče, ale těmi jsou české filmy
  zaplavené.
• 00:22:03 Ale to je právě to,
  že dobrý kritik může být milován
• 00:22:07 jen těmi, kdo hledají tu pravdu,
  a ne těmi, komu se líbí
• 00:22:11 barevné obrázky.
• 00:22:15 Ta úžasná kritická schopnost byla
  kromě mimořádné inteligence
• 00:22:20 založena také v tom,
  že byl naprosto nezávislý.
• 00:22:25 Nikolaj nebyl na žádnou skupinu
  nebo instituci vázán.
• 00:22:32 Díky tomu mohl být
  naprosto svobodný.
• 00:22:38 On nebyl úmyslně tvrdý kritik,
  naopak, v každém filmu
• 00:22:44 hledal dobré, ale když to tam
  nenašel, tak se nedalo nic dělat.
• 00:22:51 Někomu se to třeba mohlo líbit,
  ale jemu se to nelíbilo.
• 00:22:59 Další věc, kterou se Nikolaj lišil
  od tradičních českých
• 00:23:04 filmových intelektuálů, byl humor,
  ironie i sebeironie,
• 00:23:09 konkrétně v létě roku 2000 napsal
  takovou kratičkou básničku,
• 00:23:14 kterou nazval sám pro sebe
  Sebelítostivá.
• 00:23:18 Ta básnička zní takhle:
• 00:23:20 "Muchomůrka červená
  je pravých hřibů přítelkyně.
• 00:23:25 A já blbec sedím v kině
  a jsem na filmaře svině."
• 00:23:31 Šel absolutně proti tomu stěžejnímu
  proudu, psal,
• 00:23:35 módní filmaři z toho
  naprosto šíleli.
• 00:23:41 Napsal ostrou kritiku na film
  Musíme si pomáhat.
• 00:23:46 Kritiku, myslím, naprosto
  spravedlivou.
• 00:23:50 A ten Hřebejk se ohradil,
  ale ohradil se způsobem
• 00:23:56 v normálních poměrech neobvyklých,
  tzn. stěžoval si
• 00:24:02 u ministra kultury,
  jestli se nemýlím.
• 00:24:07 To byla spíš jakási denunciace
  než polemika s tím kritickým
• 00:24:15 náhledem Stankovičovým.
• 00:24:17 Stankovič nebyl spokojen s tím,
  jak jsou u nás filmy hodnoceny
• 00:24:22 a oceňovány. Proto začal udělovat
  vlastní ceny.
• 00:24:25 Stačil ji ale udělit jen 3x, neboť
  v roce 2001 zemřel na rakovinu.
• 00:24:30 Měl za to, že ty lepší filmy
  procházejí bez povšimnutí
• 00:24:34 a ty špatnější a horší filmy
  mají úspěch a dostává se jim
• 00:24:40 všelijakých ocenění.
• 00:24:43 Tak se rozhodl, že ty dobré filmy
  ocení, v tom jsme se rozhodli
• 00:24:50 před časem pokračovat jakožto
  samozvanci a pokoušíme se
• 00:24:56 tu jeho ideu dál naplňovat.
• 00:24:59 Nikolaj Stankovič nežil v souladu
  s konvencemi, zároveň si byl vědom,
• 00:25:05 že ti, kteří se liší,
  to nemají jednoduché.
• 00:25:09 Jak jednou řekl, kdo se liší,
  ten je sviňák.
• 00:25:13 Měl strašně rád divoký počasí.
• 00:25:17 Říkal: "Ta zatracená česká kotlina,
  tady není žádný počasí!
• 00:25:22 Tady je prostě pořád
  tak polomdlo a ani žádná bouřka
• 00:25:26 sem nepřijde."
• 00:25:27 A když umřel, tak přišla
  superbouřka, lilo jako z konve.
• 00:25:32 A když bylo rozloučení v kostele,
  tak chvilkama nebylo ani slyšet.
• 00:25:37 Synovec říkal:
  "Takhle umírají správní chlapi."
• 00:25:42 Doufám, že jste si trochu schrupli
  a teď pozorně vyslechnete
• 00:25:45 zprávu o počasí.
• 00:25:47 Přeju vám hezký zbytek léta
  a příjemný zážitek
• 00:25:49 z dalších večerních pořadů.
• 00:25:53 Skryté titulky: Tomáš Seidl
  Česká televize, 2009