iVysílání

Vyprávěj - Karpíšek

• 00:00:02 Podzim roku 1988
  nijak nenaznačoval,
• 00:00:06 že by se režim mohl naráz zhroutit
  jako domeček z karet.
• 00:00:09 Ale na druhou stranu pravda je,
• 00:00:12 že režim už nebyl tak ostražitý
  a závan perestrojky z Moskvy
• 00:00:15 postupnému rozvolnění
  jenom nahrával.
• 00:00:19 Tohle není žádná
  normální politika.
• 00:00:22 Babi, ty jsi strašně skeptická.
• 00:00:25 Kdyby se fakt udělaly nějaké
  změny, třeba hospodářské,
• 00:00:28 tak takové kokosy
  můžeme mít po celý rok.
• 00:00:31 Přesto děda Josef musel
  potupně stát další z mnoha front.
• 00:00:35 -Nyní na vytouženého Favorita.
  -Možná už to bude zítra.
• 00:00:39 -Zítra jich má prý přijít dvacet.
  -Aha, děkuju.
• 00:00:42 -Sluší vám to spolu.
  -Každý nám to říká.
• 00:00:46 My jsme spolu už hrozně dlouho.
  Viď, Honzo?
• 00:00:51 Já jsem byl bláznivě zamilovaný
  do Lucie.
• 00:00:58 Jarda pomalu zjišťoval,
  že už není nejmladší.
• 00:01:03 Jaroušku, pojď si lehnout.
• 00:01:06 Miláčku, já to musím dodělat.
• 00:01:09 A táta s kolegy sledovali další
  Fanoušův pokus přestat kouřit.
• 00:01:15 Já si tady zapálím, jo?
• 00:01:18 Mimo jiné i s pomocí
  akupunktury v uších.
• 00:01:21 No když nemůžu kouřit v práci,
  tak to já s tím seknu.
• 00:01:24 No určitě!
  Dokouřím tuhle cigaretu,
• 00:01:27 dokouřím tu krabičku, co mám,
  a seknu s tím, chlapi.
• 00:01:30 -My ti věříme. A držíme palce.
  -Jasně. -Díky!
• 00:01:39 Náš svět promění se hned,
• 00:01:42 když zavřeš oči,
  budu vyprávět o tom,
• 00:01:45 jak nekonečné jsou hvězdy,
  co lidem plují nad hlavou.
• 00:01:51 Co teď?
  Možná jsme spolu naposled,
• 00:01:54 sladká jsou slova jako med
  o tom, že budem spolu dál.
• 00:01:58 To bych si vlastně hrozně přál.
• 00:02:09 Evo, Evo, nebudu ti lhát.
• 00:02:16 Můžeš se mi smát.
• 00:02:20 Asi tě mám rád.
• 00:02:27 Náš svět promění se hned,
• 00:02:30 když zavřeš oči,
  budu vyprávět o tom,
• 00:02:33 jak nekonečné jsou hvězdy,
  co lidem plují nad hlavou.
• 00:02:45 Za okamžik uvidíte
  několik situací,
• 00:02:48 které bohužel se stávají
  také každý den.
• 00:02:51 -Vy teď máte volno?
  -Ano, jdu na oběd, od půl druhé.
• 00:02:55 Teď jsem šel mistrovi pro něco.
• 00:02:57 -Vy nemusíte být v práci teď?
  -Musím. Jdu z oběda.
• 00:03:01 -A vy?
  -Nemusím být v práci.
• 00:03:04 -Já jsem v domácnosti.
  -Já mám dovolenou.
• 00:03:07 -Jak nemusím být v práci?
  -Že jste tady.
• 00:03:16 Půl druhé, no.
• 00:03:18 Sháním byt v Praze.
• 00:03:21 Kolikrát většina z nás tuto větu
  slyšela od svých známých a přátel.
• 00:03:25 Kolikrát ji mnohý z nás
  sám vyslovil.
• 00:03:28 Vleklý bytový problém
  v našem hlavním městě
• 00:03:30 se stává den ze dne
  aktuálnějším.
• 00:03:33 Příčin je jistě řada
  a každá příčina má své důsledky.
• 00:03:36 -Přidělení bytu 4. kategorie,
  i to byste brali? -S radostí.
• 00:03:42 Máme papír od hygieniků,
  že máme zdravotně nevhodný byt,
• 00:03:46 že je to vlhký, plesnivý,
  ale za ten papír si nic nekoupíme.
• 00:04:00 Tuto závodní škodovku
• 00:04:03 jsme vám v Aktualitách představili
  už začátkem roku.
• 00:04:06 Její osádka Bohuslav Kabátek
  a Dalibor Mrština
• 00:04:09 se tehdy přihlásila do naší
  nekuřácké soutěže s tím,
• 00:04:12 že na svém automobilu budou
  vozit znak Šance pro 3 000 000.
• 00:04:15 A jak se sami můžete přesvědčit,
  svůj slib splnili.
• 00:04:19 Svoje poslední zastavení
  chci věnovat Lubovi Karpíškovi.
• 00:04:23 -Čest, chlapi! Soudruh Dvořák?
  -No, co má bejt?
• 00:04:26 Karpíšek.
• 00:04:30 A Ivanovi Tomášovi, k němuž
  dnes chodím každý týden do fitka.
• 00:04:36 Závodní organizace mě pověřila,
  abych ti nabídl členství ve straně.
• 00:04:41 Lubo je velmi rozporuplná osoba.
• 00:04:45 Jak sám o sobě řekl, je zrcadlem
  všech změn ve společnosti,
• 00:04:49 od naprostého poblouznění
  komunismem v mládí
• 00:04:53 až k naprosté deziluzi
  a zklamání z režimu.
• 00:04:57 Říká se, že na základě minulosti
  si projektujeme budoucnost.
• 00:05:03 Ale co když nemáte
  minulost vyřešenou?
• 00:05:07 Pak vás kostlivci ve skříni
  mohou kdykoli dohnat.
• 00:05:12 Ahoj!
• 00:05:16 Jako se to stalo Lubovi Karpíškovi
  v roce 1988,
• 00:05:20 když se rozhodli s Věrou
  emigrovat.
• 00:05:24 -Kde je?
  -Ahoj, Věrko. -No sláva!
• 00:05:27 Promiň, náš mladej začal
  dodržovat pracovní dobu.
• 00:05:30 Ten kdyby mohl,
  tak by stál i u píchaček.
• 00:05:33 Snad nám v obchodě nezavřou.
  Jdeme? Holky ahoj!
• 00:05:40 -Dobré ráno.
  -Dobrej.
• 00:05:43 Já jsem přijel pro vaši ženu.
• 00:05:46 Bezva, tak už si ji, prosím vás,
  odvezte.
• 00:05:49 Ivana jsem poznal jako velmi
  slušného šéfa mé maminky,
• 00:05:53 který nikdy neměl
  téměř žádné ambice.
• 00:05:56 Roky zadával svým podřízeným
  projektování záchodků s umyvadlem.
• 00:06:01 Ivane?
• 00:06:06 Tedy až do chvíle, kdy ho táta
  seznámil s Fanoušem a Leošem.
• 00:06:10 -Čest, chlapi!
  -Nazdar! -Vy se znáte?
• 00:06:14 -Tohle je Ivan. Leoš.
  -Dobrý den. -Leoš, těší mě.
• 00:06:17 -Leoši, dáš si kafe?
  -Rád.-Jirko, prosím tě, dvě kafe.
• 00:06:22 -Můžu sem?
  -Prosím.
• 00:06:25 Fanouš měl dar seznámit
  kohokoli s kýmkoli.
• 00:06:30 A jeho kamarád Leoš
  měl i za dob socialismu
• 00:06:33 překvapivě podnikavého ducha.
• 00:06:38 -Leoš je strašně šikovný chlap.
  -To ty taky.
• 00:06:42 No, sháníme další šikovné chlapy.
• 00:06:47 -Mohli bychom si tykat?
  -Samozřejmě, Ivan, ahoj.
• 00:06:53 Takže věc se má takhle.
• 00:06:56 V jednom rohovém secesním domě
  na Smetanově nábřeží je půda.
• 00:07:02 A ta půda, abych tak řekl,
  leží ladem.
• 00:07:07 Tak jsem si říkal,
• 00:07:10 Leoši, co kdybys založil stavební
  družstvo a předělal to na byty.
• 00:07:13 Jenže pak jsem si uvědomil,
  že já tomu vůbec nerozumím,
• 00:07:17 a že by to chtělo nějakého
  schopného projektanta.
• 00:07:21 Jako mě?
• 00:07:24 Teda!
• 00:07:27 A odměna, to se podrž,
  je jeden z těch bytů.
• 00:07:33 -Proč do toho nechceš jít, Karle?
  -Já? Vždyť já byt mám. A velký.
• 00:07:38 Ale Eva říkala, že vás se v tom
  dvojpokojáku mačká pět.
• 00:07:42 No, to je vlastně pravda.
• 00:07:45 Tak co, půjdeš do toho s námi?
• 00:07:49 To zní skoro jako pohádka.
• 00:07:52 Zní to jako pohádka,
  ale je to realita, Ivane.
• 00:07:55 Jestli chceš, tak se tam
  můžeme jít rovnou podívat.
• 00:07:59 To bych moc rád,
  jestli to je možné.
• 00:08:06 Ten mladý je u nás sotva měsíc,
  a už všechny buzeruje.
• 00:08:10 -Tašku!
  -Všechno ví, všechno zná.
• 00:08:14 A má pocit,
  že může změnit celý svět!
• 00:08:17 Přitom je naivní.
  Ale hlavně že má vysokou.
• 00:08:20 Tys byl v jeho věku jiný?
• 00:08:23 Máš pravdu, nebyl.
• 00:08:26 Děsí mě to, že jsem byl stejný.
• 00:08:29 Hloupý, ambiciózní blbec!
• 00:08:32 Ale já se všem omluvil.
• 00:08:39 -Lubo?
  -No, co?
• 00:08:42 Československá státní banka
  přiděluje
• 00:08:46 Věře Nedbalové devizový příslib!
• 00:08:52 Dobře, mělo to být překvapení.
• 00:09:00 Československá státní banka
  uděluje devizový příslib.
• 00:09:12 Nezměnila jsi názor?
• 00:09:15 Chci s tebou odejít.
• 00:09:20 -Tak jo.
  -Tak jo.
• 00:09:34 Víš, než odsud odejdeme,
• 00:09:37 chtěla bych dát některé věci
  do pořádku.
• 00:09:42 Já bych chtěla, aby sis mě vzal.
• 00:09:49 Tak co?
• 00:09:52 Vezmeš si mě?
• 00:09:59 Ano.
• 00:10:03 -A neměl jsem tohle říct já?
  -Měl, ale když se k tomu nemáš?
• 00:10:08 Já nemám?
• 00:10:12 To ty jsi říkala,
  že už jsi na vdávání stará.
• 00:10:15 No tak už nejsem.
• 00:10:23 Takhle velké jsem to nečekal.
• 00:10:32 Páni, jsou vidět i Hradčany!
• 00:10:38 Je to nádherný prostor,
  co říkáte?
• 00:10:41 Tohle bude můj obývák.
• 00:10:44 Tady bude bar, tamhle telka
  a tamhle selka.
• 00:10:49 To budou nádherné byty.
• 00:10:54 A jak ses k tomu vůbec dostal?
• 00:10:57 Musíš být ve správný čas
  na správném místě,
• 00:11:00 jak říkal jeden filozof,
  a hlavně musíš znát správné lidi.
• 00:11:03 To zase říkám já.
  -Ty bohužel neznám.-Já je znám.
• 00:11:08 Úplně zdravé dřevo.
• 00:11:25 Tak co, platí?
• 00:11:31 Platí!
• 00:11:36 Jenom... chlapi, já vám to
  klidně vyprojektuji,
• 00:11:39 ale vůbec nerozumím té úředničině,
  tomu družstvu a tak.
• 00:11:43 Dělba práce, Ivane.
• 00:11:45 Já to zorganizuji, Leoš oběhá
  a ty to vyprojektuješ.
• 00:11:49 -Pásmo máš, ne?
  -Jojo, mám.
• 00:11:51 Stavební bytové družstvo.
• 00:12:00 -Ahoj, holky!
  -Ahoj, tati. -Ahoj, tati!
• 00:12:03 -Ahoj.
  -Ahoj, zlato!
• 00:12:08 -Holky, máte už uklizeno?
  -Jo, máme.
• 00:12:10 -Za chvilku bude večeře.
  -Jo, hned jsem tam.
• 00:12:13 -Co ve škole, dobrý?
  -Dobrý. -Jo, dobrý.
• 00:12:17 Ten prostor má
  asi takovouhle dispozici.
• 00:12:21 Takže všechny ty byty
  budou mít výhled na Hradčany.
• 00:12:26 -To by bylo poprvé, kdy bychom měli
  v životě štěstí. -To jo.
• 00:12:30 Andrejko, nedokážeš si představit,
  jaký je to nádherný prostor.
• 00:12:33 Nevíš, kde mám ty prospekty dlaždic
  z veletrhu?
• 00:12:37 Konečně to k něčemu bude!
• 00:12:40 -Čau, rodino! Jsem doma.
  -Ahoj! Umyj si ruce, jdeme večeřet.
• 00:12:46 A budeme na to mít?
  Kolik máme na knížce?
• 00:12:50 Když tak řekneme našim,
  taková šance už se nebude opakovat.
• 00:12:53 Chápej, že je vůbec úspěch,
  že máme místo v tom družstvu.
• 00:12:57 A že mě potřebují
  jako projektanta.
• 00:13:00 Tak ještě musíš poděkovat Karlovi,
  že ti to dohodil.
• 00:13:03 Co se děje?
• 00:13:05 -Budeme mít nový byt!
  -No sláva!
• 00:13:08 A namasíruj si svaly,
  bude potřeba každá ruka.
• 00:13:47 Ten vzduch mi bude
  za Dunajem chybět.
• 00:13:50 Nikdo tě k emigraci nenutí.
• 00:13:53 Já vím. Ale já chci.
• 00:13:59 Co je? Co se děje?
• 00:14:04 Ale nic.
• 00:14:07 -Ty ho znáš?
  -Spolužák.
• 00:14:25 -Dobrý den!
  -Tati! Tati, ahoj!
• 00:14:29 -Děti moje, konečně!
  -Mami!
• 00:14:33 -Už jsem se vás nemohla dočkat.
  -Mami, co to taháš.
• 00:14:36 -Nech to, já to zvládnu.
  -Nene, já to vezmu. Pusa, pusa.
• 00:14:41 -Věruško moje zlatá!
  -Dobrý den.
• 00:14:45 Dokud tělo může, ať se hýbe!
• 00:14:48 -Jedli jste něco?
  -Trochu.
• 00:14:51 Tak pojďte, něco vám dám,
  pojďte, pojďte!
• 00:14:54 Prosím tě, čím to,
  že ta máma tak výborně vypadá?
• 00:14:57 -Prosím tě, pojď se najíst.
  -Já nemůžu.
• 00:15:00 Já totiž držím vajíčkovou dietu.
• 00:15:04 Dámy ať nosí židli
  nebo něco lehčího, děkuju.
• 00:15:08 Jste pan Ryba, že jo?
• 00:15:10 Tak vezměte to tam, díky.
• 00:15:16 A pak že to nedáme do kupy.
• 00:15:19 Všechno jsme našli tady na půdě,
  to je paráda!
• 00:15:22 Fanouši, jak to vypadá
  s těmi úřady?
• 00:15:25 Hele, kolem patnácti let
  dělám v Metroprojektu
• 00:15:27 a fakt jsem netušil, kolik štemplů
  je na všechno potřeba.
• 00:15:30 Povolení od statika, od hygienika,
  od hasičů, povolení od požárníků.
• 00:15:37 To je nádhera!
• 00:15:40 Když se podíváš tady z toho okna,
  tak jsou vidět...
• 00:15:45 Hradčany.
• 00:15:55 Á, pan architekt!
  Pojďte dál, pojďte.
• 00:16:01 Rukulíbám, milostivá.
• 00:16:04 Á, koukám, že už máš hotovo,
  Ivane.
• 00:16:07 Ale ne, to jsou jen takové náčrty,
  co by se s tím mohlo dělat.
• 00:16:14 Dobrý den! Já vás všechny zdravím
  a moc se omlouvám za zpoždění.
• 00:16:18 Ale podívejte se, co mám,
  sehnal jsem dlaždičky!
• 00:16:21 -To bude koupelnička, co?
  -A pak taky trochu té úředničiny.
• 00:16:30 Teda Ivane, koukám,
  že už jsi to namaloval!
• 00:16:34 Ale ne, říkám,
  že jsou to jen takové náčrty.
• 00:16:37 -Jsem se doma na to mrknul
  a nějak to vyšlo.-To je paráda!
• 00:16:41 Koukám, že to vychází
  docela dobře takhle na metry.
• 00:16:44 Do toho prostoru se podle mě vejde
  celkem šest bytů.
• 00:16:47 Přesně jak jsem říkal,
  to je ideální.
• 00:16:50 Ale musíme taky počítat
  s prostorem pro chodbu,
• 00:16:53 takže dva byty budou mít plochu 57,
  dva 73 a dva 80 metrů čtverečních.
• 00:16:59 A už tady v té studii mi vyšlo,
  že všechno sanitární zařízení
• 00:17:03 bude standardně napojeno
  na odpady v domě.
• 00:17:06 Ale chtělo by to nějakého
  instalatéra, aby to prověřil.
• 00:17:10 -Mám! Pan Bařinka.
  -Dobře, Ryba!
• 00:17:13 Výborně! Aspoň se nám všem
  sníží náklady.
• 00:17:18 Máte moc šikovného manžela,
  paní Tomášová.
• 00:17:21 Já jsem věděl,
  že on bude ten pravý.
• 00:17:25 -Tak co, chutnalo?
  -Výborné.
• 00:17:28 -Knedlíky budou za chvíli.
  -Knedlíky?
• 00:17:32 A co je u vás v Pardubiciach...
• 00:17:35 Pardon, v Pardubicích nového?
• 00:17:40 No...
• 00:17:42 Tak říkej.
• 00:17:45 Víš, mami, my se budeme
  s Věrkou brát.
• 00:17:51 No ne, to je ale novina.
• 00:17:54 Táto, slyšíš? Budou se brát!
• 00:17:57 Ježíš, to jsem šťastná,
  že jsem se toho dožila.
• 00:18:06 Vidíš, říkal jsem ti,
  že bude mít radost.
• 00:18:09 -Haló, je tu někdo?
  -Tady jsme! -Paní Karpíšková?
• 00:18:12 -Nazdar, ty stará vojno!
  -Milo, ahoj.
• 00:18:17 Ježíš ty vypadáš.
• 00:18:20 -Dobrý den, milostivá, já jsem
  nějaký Milo Zámečník. -Věra.
• 00:18:23 Seděli jsme s Lubem
  v jedné lavici.
• 00:18:26 Ale nebudu vás rušit.
• 00:18:28 Teto, mámě teče do vodárny,
  nemáte kus lepenky?
• 00:18:31 Ale ano, myslím,
  že nějaký zbytek tam je.
• 00:18:34 -Lubo, běž mu to ukázat.
  -Děkuji, vrátím.
• 00:18:44 Taková vzácná chvíle,
  a oni nás ruší.
• 00:18:49 Věruško, já jsem tak šťastná!
• 00:18:52 A kdy se budete brát?
• 00:18:56 To je dost, že ses ukázal i doma.
  Už jsem tě celé roky neviděl.
• 00:19:00 Moc práce.
• 00:19:03 Hlavně že ty se zde ukážeš
  na otočku o víkendu.
• 00:19:07 -A kde jsi teď?
  -V Žilině. A ty?
• 00:19:10 -Stále v Pardubicích.
  -V depu, co?
• 00:19:13 Nene, už dlouho ne!
  Jsem na ONV.
• 00:19:18 A co říkáš na tu perestrojku?
• 00:19:23 On si teď každý myslím, že si může
  otvírat hubu, kdy se mu zachce.
• 00:19:31 Milo...
• 00:19:33 -Viděl jsem zde Fera.
  -No, to je další případ.
• 00:19:37 On se toho pořád nevzdal.
• 00:19:40 -A ty jsi taky ministroval, ne?
  -Ani mi to nepřipomínej.
• 00:19:45 Zde je to, vezmi si to.
• 00:19:48 Šluferovi nestačila
  ta příručka ještě tehdy?
• 00:19:52 Řeknu ti, měli si ho
  v té base nechat.
• 00:19:56 Jdu, žena mě zabije,
  musím běžet. Čau!
• 00:19:59 -Nashle, milostivá.
  -Na shledanou!
• 00:20:02 A tu lepenku vrátím.
• 00:20:06 Pojď jíst.
• 00:20:11 On byl ten farář zavřený?
• 00:20:14 -Ano.
  -A za co?
• 00:20:17 Nevím, nějaký disident
  nebo něco takového.
• 00:20:20 Musíš ty knedlíky za mě sníst.
• 00:20:30 Přesně a já to hned složím
  na účet.
• 00:20:36 -Potvrzení a gratuluju.
  -Děkujeme.
• 00:20:43 Je to pro nás pro všechny
  velký den.
• 00:20:47 Pojďte, prosím vás, všichni sem!
• 00:20:55 Takže kromě příjemnějších věcí,
• 00:20:59 jako rozhodování, kdo kde bude mít
  koupelnu a vyhlídku na Hradčany,
• 00:21:03 musíme udělat pár
  administrativních úkonů,
• 00:21:07 abychom vyhověli
  úřednímu šimlu.
• 00:21:10 -Pořádek musí být.
  -Nebudu vás dlouho zdržovat.
• 00:21:14 Zálohy jsme vybrali,
  takže teď musíme všichni podepsat
• 00:21:17 zakládací stanovy
  stavebního družstva,
• 00:21:20 to je tento dokument,
  já s tím pak skočím k notáři,
• 00:21:24 potom zápis z dnešní schůze
  a hlavně musíme si zvolit předsedu.
• 00:21:31 A abychom zjednodušili
  všechno to papírování,
• 00:21:34 navrhuji člověka nejpovolanějšího,
  pana inženýra Ivana Tomáše.
• 00:21:41 Kdo souhlasíte,
  zvedněte, prosím, ruku.
• 00:21:48 Takže předsedou byl zvolen
  inženýr Ivan Tomáš jednohlasně!
• 00:21:55 -Já?
  -A kdo jiný.
• 00:21:59 Gratuluji.
• 00:22:02 -Neboj se, já tě v tom nenechám.
  -Gratuluju taky.
• 00:22:05 A kostky jsou vrženy,
  jak se říká.
• 00:22:23 Nazdar!
• 00:22:26 Tak ty jsi doma?
  A ani mě nepřijdeš pozdravit?
• 00:22:38 Ahoj, Fero.
• 00:22:42 -Já jsem se chtěl zastavit,
  ale nebyl čas.-Nebyl čas.
• 00:22:48 Nelži. Stydíš se za mě,
  že jsem byl v lágru.
• 00:22:53 Ne, to ne.
• 00:22:55 Já vím velmi dobře,
  kdo mi pomohl do kriminálu.
• 00:23:00 Nejdřív jsi mi přebral holku
  a potom jsi mě udal.
• 00:23:07 Ne, to bylo jinak, Fero.
• 00:23:11 -Já jsem to nevěděl.
  -Lhaní je hřích, víš o tom?
• 00:23:17 Nic jsi pro mě neudělal,
  ani prstem jsi pro mě nehnul.
• 00:23:31 Co je?
• 00:23:33 Ale nic, promiň,
  něco se mi zdálo.
• 00:23:36 Kolik je hodin?
• 00:23:39 Půl třetí. Kde je termoska?
• 00:23:42 Děkuju.
• 00:23:45 Prosím tě, co se ti zdálo?
• 00:23:47 Vylítl jsi, jako kdyby tě
  mordovali.
• 00:23:50 Ale stavil se za mnou Fero,
  ten farář.
• 00:23:55 Farář je tvoje noční můra, jo?
• 00:24:00 Přebral jsem mu holku, víš?
  Na škole.
• 00:24:04 Pak jsi ho udal, oni ho zavřeli
  a ty sis tu holku nechal.
• 00:24:17 Tys ho udal?
• 00:24:23 Já vlastně nevím,
  vždyť víš, jaká byla doba.
• 00:24:28 Jsme chodili ještě na gymnázium,
  když zabásli Fera.
• 00:24:33 Našli u něho zakázanou literaturu,
  letáky a nějaké ty zbraně z války.
• 00:24:40 A tys o tom věděl.
• 00:24:46 Jo, věděl.
• 00:24:54 Věrko, ale já jsem ho neudal.
• 00:24:57 Říká se, že to udělal ten Míla,
  co byl dnes u nás.
• 00:25:01 To jste seděli v jedné lavici,
  takže jsi to Mílovi řekl ty.
• 00:25:07 Ale náhodou.
• 00:25:17 Vždyť my jsme byli všichni tři
  kamarádi už od základní školy.
• 00:25:22 Milan mi pak dohodil tu práci
  v Pardubicích v depu.
• 00:25:28 A o Ferovi jsem od té doby
  neslyšel.
• 00:25:35 No, tak to už neusnu.
• 00:25:58 -Dobré ráno, Evi.
  -Dobré ráno.
• 00:26:04 -Přišel jsem ti poděkovat.
  -Prosím tě... Jaký byl víkend?
• 00:26:07 Právě že úžasný.
• 00:26:10 -Už několik týdnů mám díky tobě
  krásný každý den.-Nech toho.
• 00:26:13 -Dáš si kafe?
  -Nene, děkuju.
• 00:26:16 Včera jsme byli s Andrejkou
  na schůzi družstva.
• 00:26:18 Ani nevíš, jak je šťastná.
  Víš kdo se stal předsedou?
• 00:26:21 -Ty?-Hm.
  -No nadaný prostě dole neudržíš.
• 00:26:27 -Já jsem vám s Karlem tak vděčný.
  -Jsme rádi, že jsme mohli pomoct.
• 00:26:33 -To máš pro mě novou práci?
  -Hm. Kde je Veronika?
• 00:26:36 U zubaře, staví se kolem desáté.
• 00:26:40 Tady se nám ozvaly Krakovany
  a hádej, co tam ještě nemají?
• 00:26:44 -Že by záchodky?
  -Přesně.
• 00:26:47 -Hezký den.
  -Taky.
• 00:26:52 Večer jdeme do kina, nezapomeň.
• 00:26:55 Jo, já vím.
• 00:27:03 -Spal jsi vůbec?
  -Ne.
• 00:27:08 Pořád se mi vrací ten sen.
  Pokaždé mi tam dá facku.
• 00:27:13 A víš, že se mu nedivím?
• 00:27:18 Mluvil jsi s ním o tom někdy?
• 00:27:22 Tobě se to lehce řekne, víš?
• 00:27:25 Říkáš, jak máš z minulosti
  všechno vyřešené, a teď tohle.
• 00:27:28 A co mám jako podle tebe udělat?
• 00:27:31 -Mám za ním přijít a říct mu, čau,
  Fero, co bylo, to bylo? -Proč ne?
• 00:27:36 Josefovi ses taky omluvil.
• 00:27:40 To byla jiná situace.
• 00:27:45 A v čem?
• 00:28:00 Děkuju za hezké ráno.
  Uvidíme se večer, čau.
• 00:28:16 Mečířovi prý říkají soupeři
  velká kočka,
• 00:28:19 že se vždycky takhle nahrbí.
• 00:28:22 A hraje dřevěnou raketou,
  chápeš to? On je prostě exot.
• 00:28:25 -Čau, chlapi.
  -Těbůh. -Ahoj.
• 00:28:28 Hele, nemám tady někde cigára,
  jak jsem tady nechal?
• 00:28:38 Fuj!
• 00:28:40 Tobě to zase chutná?
• 00:28:43 Je snad vidět,
  že by mi to chutnalo?
• 00:28:46 Nechutná, ale to překouřím, ne?
  Dám tři prásky a bude to dobrý.
• 00:28:51 Takže to nefunguje.
• 00:28:53 Funguje, nevidíš?
• 00:28:56 Já být tebou, klidně bych si to
  vytáhl. Proč se máš trápit?
• 00:29:08 -Já si to sundám.
  -Prosím tě, hlavně ne tady.
• 00:29:11 Já nesnáším krev.
  Jdi s tím na záchod.
• 00:29:15 Půjdu na záchod, no.
• 00:29:21 Čínská medicína.
  (SMÍCH)
• 00:29:32 -Jsi v pořádku, prosím tě?
  -Jo.
• 00:29:35 Víš co, jak mi teď do toho
  ještě vlezla ta stavba,
• 00:29:38 to už je prostě moc,
  to kouřit nepřestanu,
• 00:29:41 i kdybych si do ucha
  zapíchl vidle.
• 00:29:44 -Jak jste daleko s tou stavbou?
  -Hele, to ti musím poděkovat.
• 00:29:47 -Ivan je fakt borec, skvělý tip,
  díky. -Vždyť jsem ti to říkal.
• 00:29:50 Jak on to má všechno srovnaný,
  spočítaný.
• 00:29:53 Leoš si ho nemůže vynachválit,
  kolik ušetří.
• 00:29:56 -Už stavíte?
  -Ne.
• 00:29:59 Ještě hodíme úředního šimla,
  ale Ivan už přinesl první výkresy.
• 00:30:02 Tak to půjde samo.
  Držím palce, ahoj.
• 00:30:11 -Ahoj!
  -Ahoj.
• 00:30:14 Co se děje, prosím tě?
• 00:30:16 Jdete s námi večer
  do toho kina, nebo ne?
• 00:30:19 Jo, jo, všechno platí.
• 00:30:22 Víkendy na Slovensku
  jsou náročné.
• 00:30:26 -Dáte si kafe?
  -Jo, já ho udělám.
• 00:30:32 -Jaký jsi měla víkend ty?
  -Výborný.
• 00:30:34 Jen mám pocit,
  že Josef má další dítě.
• 00:30:37 -Už máte to nový auto?
  -Jo! -A jaké je?
• 00:30:41 Prosím tě, ještě my dvě
  se budeme bavit o autech?
• 00:30:44 Já mám toho doma dost.
• 00:30:47 -Co ty? Co je s tebou?
  -Nic. -Něco ti je, to poznám.
• 00:30:53 Ale... jsme se trochu pohádali.
• 00:30:56 Proč?
• 00:31:00 -Nějaká ženská?
  -Ne, to ne.
• 00:31:05 To bude dobrý. (TELEFON)
  Hoď mi to tam pak.
• 00:31:10 Haló, Dvořáková! Ano.
• 00:31:18 Dělej, musíme si pospíšit.
  No jo.
• 00:31:25 Pojď, ať nemáme ostudu,
  že jsme poslední.
• 00:31:30 Tak tady to je ono.
  Dobrý den vespolek!
• 00:31:33 Tati, nekřič,
  vždyť tady nikdo není.
• 00:31:37 To je divný.
• 00:31:40 Domlouvali jsme se na šestou,
  abychom složili pytle s cementem.
• 00:31:43 -První vlaštovka. Dobrý den!
  -Dobrej.
• 00:31:48 -Bařinka.
  -Ivan Tomáš.
• 00:31:51 Já jsem tady od pana Ryby
  na ty roury a tak.
• 00:31:54 -Jo, vy jste tady na ty instalace.
  -Roury, trubky a tak.
• 00:31:57 Tak pokračujte, to je dobře.
  Perfektní.
• 00:32:02 Melouchář? Neříkal,
  že to budete stavět svépomocí?
• 00:32:05 Na něco ty řemeslníky
  musíme zaplatit.
• 00:32:08 Ale jako předseda jsem odhlasoval,
• 00:32:11 že všichni odpracují minimálně
  sto hodin měsíčně!
• 00:32:13 -Vidím, že to všichni vzali
  hodně vážně. -Neboj, oni přijdou.
• 00:32:17 Materiál!
• 00:32:19 Dobrej, šéfe, přivezl jsem vám
  ten cement. Půjdete to složit?
• 00:32:22 Dobrý den, určitě.
• 00:32:25 -Dobrej.
  -Dobrý den.
• 00:32:28 Jenom...
• 00:32:30 Nemohl byste chvilku počkat?
  Za chvíli přijdou ostatní.
• 00:32:33 To bych teda fakt nemohl.
• 00:32:37 Jojo, tak my to složíme,
  hned jsme dole!
• 00:32:41 Se snad zbláznil, ne?
• 00:32:55 Pardon, prosím vás,
• 00:32:58 nemohl byste nám pomoct
  to složit?
• 00:33:02 Milý pane, já jsem instalatér.
• 00:33:05 Instalatér.
• 00:33:09 To byste nám vážně nepomohl,
  ani když vás slušně poprosím?
• 00:33:14 Tam dole je auto plné cementu.
• 00:33:18 Já dělám roury.
• 00:33:25 -Ti tví kámoši to pěkně zařídili.
  -Nebuď drzej!
• 00:33:29 A pojď, ať to máme za sebou.
• 00:34:04 Já toho Bolka miluji, je úžasný.
• 00:34:07 Jak tam pořád říkal,
  jak to říkal?
• 00:34:10 Neumí césky, neumí césky.
• 00:34:13 Víš, že ta herečka, co hrála
  královnu, je jeho manželka?
• 00:34:16 Fakt?
• 00:34:18 -Jak se jmenuje?
  -Chantal Poullain.
• 00:34:21 -Mně se to zdálo spíš
  dost smutný.-Proč?
• 00:34:26 Je smutný,
  protože od ní neuteče.
• 00:34:29 Neuteče, protože je to
  prostě šašek.
• 00:34:33 Tam venku bez rolniček
  se bojí stát za svými názory.
• 00:34:37 On nechce přijmout zodpovědnost
  za svoje činy.
• 00:34:42 No tobě se to lehce řekne.
• 00:34:44 Já bych to aspoň zkusila.
• 00:34:47 Já bych tě chtěl vidět
  na jeho místě.
• 00:34:51 -Mluvíte pořád ještě
  o tom filmu, že jo? -Jo.
• 00:34:55 Já jsem tam teda
  nic takového neviděla.
• 00:34:58 Nezajdeme ještě k nám
  na skleničku?
• 00:35:01 -Ne, děkujeme, už je pozdě.
  -Dobře.
• 00:35:04 -Dobrou noc, hezky se vyspěte!
  -Dobrou noc. -Ahoj!
• 00:35:23 Andreo!
• 00:35:28 Andrejko!
• 00:35:32 Andrejko, pojď sem, prosím!
• 00:35:35 -Co se děje?
  -Nevím.
• 00:35:38 Ta stavba tě úplně odrovná.
• 00:35:41 Neboj, nejsem na tu práci zvyklý,
  ale to se poddá.
• 00:35:45 Míra má ruce taky samý mozol.
• 00:35:48 Prosím tě, přines Alpu,
  nebo mi ta záda upadnou.
• 00:35:54 Ta půda tě úplně zničí.
• 00:36:03 Můžeš mi prosím tě, vysvětlit,
  co to všechno mělo znamenat?
• 00:36:08 Já si prostě myslím,
  že bys měl za tím Ferem dojít.
• 00:36:15 Když jsem byla malá,
  tak jsem si myslela,
• 00:36:18 že všichni chlapi na světě jsou
  čestní, spravedliví, poctiví.
• 00:36:22 Jako byl můj tatínek.
• 00:36:24 Vždycky jsem doufala,
  že jednou takového chlapa najdu.
• 00:36:28 Taky jsem ho našla.
• 00:36:31 No nekoukej, myslím tebe.
• 00:36:34 Já prostě nechápu,
  jak můžeš s něčím takovým žít.
• 00:36:41 Vždyť jsem ti říkal,
  že to není tak jednoduché.
• 00:36:45 On to v tom kriminále
  taky jednoduché neměl.
• 00:37:07 -Evi?
  -Ano?
• 00:37:09 Já půjdu dnes dřív.
  Jdu rovnou na stavbu.
• 00:37:13 -Kdyby něco, tak...
  -Tak jsi u doktora. -Třeba. Dík.
• 00:37:19 Ivane!
• 00:37:22 Moc to nepřeháněj,
  aby tě to neodrovnalo.
• 00:37:25 -Neboj. Ahoj.
  -Ahoj.
• 00:37:53 Á, pan Bařinka!
• 00:37:56 -Co se děje, že nepracujete?
  -Jste mi nezaplatili.
• 00:38:00 Cože? Jak jsme vám nezaplatili?
• 00:38:03 Přece víte, že máte jít
  za panem Šíbrem.
• 00:38:06 Jenže pan Šíbr mi to nebere.
• 00:38:09 Ještě jsem od vás neviděl
  ani korunu,
• 00:38:12 takže jsem vám přišel jenom říct,
  že tady končím.
• 00:38:17 Počkejte, kam jdete?
• 00:38:20 A to, co jsem udělal, chci dostat
  zaplaceno. Poroučím se.
• 00:38:29 Hele, nevíš,
  proč není zaplacený cement?
• 00:38:33 Cože, cement taky?
• 00:38:35 Já tomu známému strčil flašku,
  a teď o to přijdeme, ne?
• 00:38:39 To má přece ne starosti Leoš, ne?
  No jo, ale ty jsi snad šéf taky.
• 00:38:43 -Máš přístup k účtu, ne?
  -Jo, to mám.
• 00:38:46 Tak to, prosím tě, nějak zařiď,
  nebo bez cementu se špatně staví.
• 00:38:49 Dobrý, já tam jdu.
• 00:38:52 Kdy jsi vlastně viděl
  Leoše naposledy?
• 00:38:55 Já nevím, je to týden?
• 00:39:00 Tady by to člověk
  nepoznal pomalu.
• 00:39:14 Ahoj, tati! Nějaký unavený.
• 00:39:18 -Ahoj, tati! Dnes už můžeš chodit?
  -Ahoj, holky.
• 00:39:24 -Ahoj!
  -Ahoj.
• 00:39:28 Co je?
• 00:39:37 Stalo se něco?
• 00:39:43 Po Leošovi se slehla zem.
• 00:39:51 Volal jsem mu domů, do práce,
  dokonce jsem za ním byl v práci.
• 00:39:55 -A nikde není.
  -Určitě se někde ukáže.
• 00:40:01 V práci už nebyl čtyři dny.
• 00:40:05 Proč ho tolik potřebuješ?
• 00:40:11 Byl jsem ve spořitelně.
• 00:40:13 A máme celý družstevní účet
  vybraný.
• 00:40:21 Cože?
• 00:40:24 To není možný.
• 00:40:27 Vypadal jako slušný chlap.
• 00:40:33 Já jsem to věděla.
• 00:40:36 Víš, co je nejhorší?
  Že asi zavřou mě.
• 00:40:40 Protože já mám k tomu účtu
  samozřejmě taky přístup.
• 00:40:48 Co budeme dělat?
• 00:40:51 Jsem zloděj.
• 00:41:44 -To je doba, co jsme se neviděli.
  -To je, no.
• 00:41:50 Potřebuješ něco, Luboši?
• 00:41:56 Věnoval bys mi chvilku?
• 00:42:11 Fero, vím, že jsem ti udělal něco,
  co se nedá odpustit, ale...
• 00:42:16 Já už jsem ti odpustil.
• 00:42:20 Pojď.
• 00:42:23 Stydím se za to,
  co jsem ti provedl.
• 00:42:27 Fero, promiň mi to.
• 00:42:31 Pokud je to vůbec možné.
• 00:42:34 Kdyby se dal vrátit čas,
  tak bych, víš...
• 00:42:37 Tvého trápení tě nezbavím,
  to neumím, promiň.
• 00:42:42 Ale možná je to jen zkouška,
  třeba to bylo k něčemu dobré.
• 00:42:48 A k čemu?
• 00:42:52 Když už k ničemu jinému,
  tak abys pochopil svůj omyl, ne?
• 00:42:58 Fero, vždyť...
• 00:43:01 Vždyť já jsem ti zničil
  celý život.
• 00:43:04 Ale dost jsi ho zkazil i sobě, ne?
• 00:43:12 Hezky se s tebou povídá,
  ale promiň, já musím, víš?
• 00:43:19 Budu se za tebe modlit.
• 00:43:39 -Ahoj.
  -Nazdar.
• 00:43:43 Karle?
• 00:43:52 Máš teda pěkný kamarádičky!
• 00:43:57 Co se děje?
• 00:43:59 To se zeptej Ivana, co se děje,
  kam zmizely družstevní peníze!
• 00:44:04 -Počkej, jako že Ivan... To ne.
  -Co to ne, to jo!
• 00:44:08 Na účtu ani koruna,
  v kase ani koruna.
• 00:44:11 A ten hajzl dělá mrtvýho brouka,
  že nic neví, a hází to na jiné.
• 00:44:14 Ivan? Fanouši, neblbni,
  to bude nějaká mýlka.
• 00:44:18 Já dám za Ivana ruku do ohně.
• 00:44:21 Chce to hodit na Leoše, parchant.
• 00:44:24 Ale Leoše znám zase já
  jako svý boty.
• 00:44:27 Leoš není zloděj,
  ale pokladník.
• 00:44:30 By byl úplně blbej, kdyby
  pokladník kradl peníze z kasy.
• 00:44:34 A už jsi s ním mluvil? S Leošem.
• 00:44:40 Ne, nemluvil.
• 00:44:42 Ale já ti něco povím, Karle,
  takhle to nenechám.
• 00:44:45 Tohle bude řešit SNB.
• 00:44:48 Fanouš bohužel Leoše
  jako svý boty neznal.
• 00:44:52 Seznámil se s ním totiž
  jen o týden dřív než Ivan.
• 00:45:26 To mi bylo sedm.
• 00:45:32 Tak co?
• 00:45:38 Jo, mluvil jsem s ním.
• 00:45:42 Je stále stejný.
• 00:45:47 Víš, já bych chtěl být uvnitř
  taky tak silný, jako je Fero.
• 00:45:54 Vždyť jsi.
• 00:45:58 Šel jsi za ním, omluvil ses.
• 00:46:00 Víš, kolik lidí za celý život
  svou chybu neuzná?
• 00:46:09 Chápeš to?
• 00:46:12 On se na mě podíval,
  myslel jsem, že bude křičet...
• 00:46:15 A on se usmál.
• 00:46:21 Děkuju.
• 00:46:26 Mám tě ráda.
• 00:46:34 Vlna strachu ze zákeřné choroby
• 00:46:37 přináší výrobcům ochranných
  prostředků na celém světě to,
• 00:46:40 čemu ekonomové říkají konjunktura
  a obchodníci boom.
• 00:46:43 Národní podnik Vulkan v Hrádku
  nad Nisou je zaplaven objednávkami.
• 00:46:46 Československé zdravotnictví
  například požaduje
• 00:46:49 70 milionů párů chirurgických
  rukavic ročně.
• 00:46:52 Stejně stoupá zájem
  o prezervativy.
• 00:46:55 V tomto zboží je roční kapacita
  Vulkanu 45 milionů kusů.
• 00:46:58 Nabízí se otázka, co s tolika
  ochrannými prostředky v případě,
• 00:47:01 že věda přinese zaručený lék
  proti AIDS.
• 00:47:04 Ve Vulkanu předpokládají,
  že i tak bude odbyt zajištěn,
• 00:47:08 zejména v zemích,
  jako je Čína nebo Indie,
• 00:47:11 které potřebují stamilionové série
  ročně v zájmu řízení populace.
• 00:47:13 Jsme v pracovním koši jeřábu,
• 00:47:16 ze kterého pracovníci
  Hutních montáží Ostrava
• 00:47:19 provádějí práce v nedostupných
  místech ve velkých výškách.
• 00:47:22 Jaký je rozdíl mezi prací
  tady nahoře a dole?
• 00:47:25 Montáž nahoře je trochu ztíženější
  než na zemi.
• 00:47:29 Za prvé je tady na podzim
  větší vítr, zima je tady
• 00:47:33 a nebezpečnější je to tady,
  musíme dávat víc pozor.
• 00:47:38 Určitě stojí za to dodat, že
  anténní nosič bude vysoký 216 metrů
• 00:47:42 bude vysílat celkem 4 programy,
• 00:47:44 1. a 2. program Československé
  televize, druhý slovenský program
• 00:47:47 a program sovětské televize.
• 00:47:50 Vysílač Praha-město bude uveden
  do provozu v roce 1990.
• 00:48:09 Pan Šíbr byl poplatný svému jménu,
  opravdu peníze sebral a zmizel.
• 00:48:14 Bylo vyhlášeno celostátní pátrání
  po Leoši Šíbrovi, 54 let...
• 00:48:20 Chytili ho nakonec někde u Košic.
  Také tam zakládal družstvo.
• 00:48:25 A Bezpečnosti předložil doklady,
  že se všechny peníze prostavěly.
• 00:48:29 Naštěstí se později prokázalo,
  že to všechno byly padělky.
• 00:48:33 A tak Ivan sice přišel
  o všechny rodinné úspory,
• 00:48:37 ale aspoň nešel do kriminálu.
• 00:48:43 Prosíme tě, Pane, žehnej lásce
  těchto dvou svých služebníků,
• 00:48:48 ať nikdy nepřestane,
• 00:48:52 a dej, ať jim věrnost
  stále připomínají tyto prsteny.
• 00:48:59 Život Karpíška a Věry
  byl plný kotrmelců.
• 00:49:04 Oni dva k sobě prostě patřili.
• 00:49:07 Věrko, dávám ti tento prsten
  na znamení své věrnosti.
• 00:49:13 Dávám ti tento prsten
  na znamení své věrnosti.
• 00:49:18 Takže Věru ani nepřekvapilo
  Karpíškovo rozhodnutí,
• 00:49:22 aby jim požehnal František.
• 00:49:25 -Hodně štěstí!
  -Děkuju.
• 00:49:30 To je teda šok.
  Co tak najednou?
• 00:49:33 -Vždyť jsme spolu už tak dlouho.
  -Já vím. Půjč mi ji na chvíli.
• 00:49:37 A dál už to znáte.
• 00:49:40 Kde jste se vlastně brali?
  Na Slovensku někde?
• 00:49:43 No, v Lúčenci,
  jak má Luba rodiče.
• 00:49:46 Víš, my jsme se jeli na Slovensko
  vlastně rozloučit.
• 00:49:49 Jak rozloučit?
• 00:49:52 Luba má rodiče staré,
  je jim přes osmdesát...
• 00:49:57 Víš, kam jedeme
  na svatební cestu?
• 00:50:00 -Do Vídně.
  -Do Vídně? No to je úžasný!
• 00:50:05 Tak ať vám to dlouho vydrží.
• 00:50:13 Ivanova žena Andrea měla pravdu,
  když říkala, že ho ta půda zničí.
• 00:50:18 Ivan se nepoučil. Znovu vstoupil
  do nového družstva
• 00:50:21 a složil nové peníze,
  aby se byty dostavěly.
• 00:50:25 Ale družstvo opět málem skončilo.
• 00:50:28 Byli nezkušení a dodavatelé
  uměli kouzlit s cenami.
• 00:50:31 Ale to už je jiný příběh.
• 00:50:37 -Tak jdeme?
  -Jo.
• 00:50:40 To Věra s Lubem
  dopadli o něco lépe.
• 00:50:44 Jejich vysněný sen se splnil.
  Utekli na Západ.
• 00:50:47 Ale kdo by v zimě
  roku 1988 tušil,
• 00:50:51 že to nebude na dlouho...
• 00:51:47 Skryté titulky Blažena Stráníková
  Česká televize 2012