Historie a současnost Mariánských Lázní

První zmínka o léčebných účincích minerálních vod z lokality dnešních Mariánských Lázní je z roku 1606. Zvěsti o jejich zázračných účincích se brzy roznesly a k pramenům, náležejícím klášteru v Teplé, zamířili první nemocní. Mniši začali plnit léčivou vodu do sudů a posílali ji do dalších klášterů. O vznik samotných lázní se zasloužil Josef Jan Nehr – lékař, který v roce 1779 přesvědčil opata kláštera a několik mnichů, aby zkusili lázeňskou kúru. Zjistil, že voda v nepatrném množství podávaná několikrát denně upravuje trávení a povzbuzuje chuť k jídlu. Statut lázeňského místa získal Marienbad v roce 1818. O další rozvoj lázní se zasloužil tepelský opat Karel Kašpar Reitenberger, který počátkem 19. století začal s výstavbou lázeňských domů a pavilonů. V roce 1820 navštívil Mariánské Lázně největší německý básník Johann Wolfgang Goethe, který sem zavítal ještě dvakrát. Byl velice nadšen zdejšími přírodními podmínkami a povzbuzoval opata Reitenbergera, aby nepolevoval ve výstavbě lázeňských domů. Jeho přítomnost měla velmi příznivý dopad na návštěvnost. Lázně začala navštěvovat majetnější klientela. Přicházeli sem proslavení umělci jako Fryderyk Chopin, Nikolaj Vasiljevič Gogol, Richard Wagner či Ivan Sergejevič Turgeněv.

Mariánské Lázně se staly také dějištěm několika politických jednání. V roce 1904 se zde setkal anglický král Edward VII. se svým rakouským protějškem – císařem Františkem Josefem I. V dalších letech zde proběhla jednání mezi Británií a Ruskem či Bulharskem.

První světová válka pozastavila další rozvoj lázní. Hosté se sem vrátili až se vznikem Československé republiky. Druhá světová válka město sice ušetřila, ale po odsunu německých obyvatel Mariánské Lázně chátraly. Obrat nastal až po roce 1989, kdy se městu opět vrátila jeho zašlá sláva. Novodobou tvář Mariánských Lázní zaznamenal, včetně naznačených historických souvislostí a přetrvávajícího ducha místa, ve svém dokumentárním snímku režisér Josef Císařovský.

Napište nám