9. července 2009

Nejrůznějšími způsoby se snaží myslivečtí odborníci z vědeckých ústavů i praktici z jednotlivých sdružení stavy drobné zvěře, především zajíců, znovu zvyšovat nebo alespoň stabilizovat a zabránit jejich dalšímu poklesu. Jednou z možností je jejich odchov a následné vypouštění do připraveného biotopu - jak to provádějí členové Asociace chovatelů zajíců.

V mapování jednotlivých druhů zvěře běžně se vyskytujících v české a moravské přírodě pokračujeme jezevcem lesním. Tato naše největší lasicovitá šelma žije skrytě, převážně nočním životem, a tak i když je rozšířená prakticky po celém území republiky, mnoho lidí, často i myslivců, ji nikdy nevidělo. Vyhrabává si nebo osídluje nory, v nichž je pro psa-norníka mnohem nebezpečnější než liška.

Jednou z mnoha činností - a asi tou nejzáslužnější - našich sokolníků je reintrodukce některých nejvzácnějších a nejohroženějších druhů pernatých dravců, například jestřába lesního, do volné přírody. Musí při tom překonávat nejen přirozené problémy spojené s umělým odchovem divokých zvířat, ale často i řehtání úředního šimla.