iVysílání

Pan Parkinson

• 00:00:22 Já se jmenuju Rebeka Olivie
  Šibilevová.
• 00:00:26 Já se jmenuju Sára Nikolina
  Šibilevová.
• 00:00:30 Já se jmenuju...
• 00:00:35 Co?
• 00:00:38 Nikola.
  Já se jmenuju Nikola Jan Šibilev.
• 00:01:10 Když jsme se poprvé setkali
  s panem Šibilevem,
• 00:01:14 tak on vlastně byl na začátku
  onemocnění,
• 00:01:16 někdo už mu tu diagnózu stanovil,
• 00:01:21 ale on se s tím vlastně
  odmítal smířit.
• 00:01:22 To byl ten důvod,
  proč k nám tehdy přišel.
• 00:01:25 Ne proto, abychom ho léčili,
• 00:01:28 ale vlastně proto, abychom mu
  řekli, že tu nemoc nemá.
• 00:02:46 Teprve progrese té nemoci,
• 00:02:48 vlastně to, že se ty příznaky
  horšily,
• 00:02:50 ho donutila k tomu,
  že začal pravidelněji brát léky
• 00:02:55 a ten stav se pak stabilizoval
  na poměrně dlouhou dobu.
• 00:03:42 Lidé, kteří jsou třeba nějak
  umělecky aktivní,
• 00:03:45 nebo mají jinou činnost,
• 00:03:47 která není přesně od osmi
  do čtyř v továrně,
• 00:03:51 tak se jim trošku hůře dodržuje
  ten léčebný režim
• 00:03:54 a já k těmhle lidem mám takový
  bližší vztah, bych řekl,
• 00:04:02 na druhou stranu taky vím o tom,
• 00:04:06 že oni jsou mnohdy
  trošku složitější pacienti.
• 00:05:00 Tou příčinou je úbytek buněk
  v mozku,
• 00:05:03 které vyrábějí důležitou látku,
  která se podílí na řízení hybnosti.
• 00:05:11 My můžeme tu látku dodávat,
  ta látka se jmenuje dopamin,
• 00:05:14 ale to po čase začne selhávat
  a musíme hledat nějaký jiný způsob.
• 00:05:20 Jedna z možností, která u některých
  pacientů je použitelná,
• 00:05:24 bohužel ne u všech,
  je hluboká mozková stimulace.
• 00:05:58 Při té stimulaci děláme to,
• 00:06:00 že zavedeme nějakým složitým
  způsobem
• 00:06:05 přesně do určitého místa
  v bazálních gangliích,
• 00:06:10 v těch hlubokých jádrech mozku,
  elektrodu,
• 00:06:14 která v okamžiku,
  kdy tam začne na jejím konci,
• 00:06:20 na jejích kontaktech se objeví
  elektrický proud,
• 00:06:24 tak začne ovlivňovat činnost
  toho jádra, do kterého je zavedena.
• 00:06:30 A ovlivňuje ho tak, jako by se
  do toho mozku dodával dopamin.
• 00:06:37 Takže pane Šibileve, my už
  se známe, už jsme se představili,
• 00:06:41 Takže já bych vám něco řekl
  k té operaci, která vás čeká,
• 00:06:43 k tomu samotnému výkonu.
• 00:06:46 Ten výkon je tak zvaná
  streotaktická operace.
• 00:06:53 Pana Šibileva si, samozřejmě,
  pamatuji, mám ho před očima.
• 00:06:56 V té době, kdy já jsem se s ním
  setkal,
• 00:06:59 působil trošku úzkostlivě,
  ustaraně,
• 00:07:04 což pochopitelně je pochopitelné
  u každého člověka,
• 00:07:07 který očekává,
  že podstoupí operační zákrok.
• 00:07:12 A co samozřejmě na něm zaujme
  lékaře, je i to jeho povolání.
• 00:07:20 Není to tím, že by pro nás
  byli zajímaví
• 00:07:24 pouze nemocní s nějakým zajímavým
  povoláním,
• 00:07:28 ale pro nás je důležité vědět
  u každého nemocného
• 00:07:32 jaké zaměstnání dělal,
  jakou profesi měl,
• 00:07:35 což je důležité zejména proto,
• 00:07:38 abychom mohli předvídat
  nebo předpovědět,
• 00:07:41 zda ten pacient bude schopen
  tu svoji profesi znovu provádět.
• 00:08:34 Pokud nemocný se špičkovým
  povoláním ztratí to povolání,
• 00:08:37 nebo není schopen ho pro tu nemoc
  vykonávat,
• 00:08:41 tak daleko hůř můžeme
  tomu pacientovi přislíbit,
• 00:08:48 že se vrátí k té své profesi
  v plném rozsahu.
• 00:09:14 Je nutné si uvědomit, že tahle
  léčba neovlivňuje jenom hybnost,
• 00:09:19 že to ovlivní řadu dalších funkcí,
• 00:09:23 ovlivňuje psychiku,
  ovlivňuje určité schopnosti,
• 00:09:30 některé ve smyslu plus,
• 00:09:31 ale některé možná také
  ve smyslu mínus,
• 00:09:35 ovlivňuje náladu,
• 00:09:37 má daleko víc efektů,
• 00:09:39 než je ten efekt,
  pro který hlavně ji používáme.
• 00:10:05 Vždycky je to vážení mezi dobrem,
• 00:10:11 mezi nějakým přínosem
  a mezi nějakým možným mínusem.
• 00:10:17 A to musíme s tím být smíření
  před operací a vědět,
• 00:10:21 a ten pacient to musí vědět taky.
• 00:10:25 Jenomže s tím se nikdo
  nemůže dopředu smířit.
• 00:10:28 Tato stereotaktická
  neorochirurgie,
• 00:10:30 nebo metoda stereotaktické
  neurochirurgie,
• 00:10:33 kdy se z malých přístupů zavádí
  z jedné elektrody do mozku,
• 00:10:37 tak z toho obecně
  neurochirurgického hlediska
• 00:10:40 je to velmi šetrná
  a bezpečná operace.
• 00:10:44 Ale samozřejmě rizika tam jsou
• 00:10:46 a myslím si, že každý nemocný,
• 00:10:49 nebo každý laik,
  kterému když mu sdělíte,
• 00:10:52 že mu budete provádět návrty
  do lebeční kosti
• 00:10:58 a zavádět něco do mozku,
  tak klidný určitě není.
• 00:11:39 V době, kdy už se šlo k operaci,
• 00:11:44 kdy už všechno bylo rozhodnuté
  a už se mu stříhaly vlasy,
• 00:11:50 tak se tam, myslím,
  právě velmi uplatnila
• 00:11:55 ta jeho taková povaha,
  že se nikdy nevzdává
• 00:12:01 a že si jde za něčím, pro co se
  rozhodl, že za tím prostě jde.
• 00:12:08 Takže tady on se rozhodl
  a vůbec nepřipadalo v úvahu,
• 00:12:12 že by dal najevo nějakou obavu,
• 00:12:17 nebo že by si začal nějak
  rozmýšlet, jestli jo nebo ne.
• 00:12:35 Píchne to...
• 00:12:54 Já když jsem viděl zblízka ten rám,
  co se dává na hlavu,
• 00:13:04 tak jsem se dost vystrašil,
• 00:13:06 viděl jsem tam jenom ty šrouby,
• 00:13:08 které šly tak do špice
  a tam jsem si říkal:
• 00:13:12 To snad není možný, že mi toto
  zavrtají do hlavy!
• 00:13:15 Ale skutečně jo.
• 00:13:16 Pan doktor Urgošík
  mi to potom tam přitahoval
• 00:13:22 a potom mi to ještě
  přišel přitáhnout.
• 00:13:31 Potřebujeme vědět během té operační
  procedury
• 00:13:35 jak reaguje ten pacient
  na tu stimulaci.
• 00:13:38 A to nelze jinak než tak,
• 00:13:40 že ten nemocný je při vědomí,
  že s námi komunikuje,
• 00:13:44 že my provádíme testovací
  stimulaci,
• 00:13:46 klinicky ho při tom vyšetřujeme,
• 00:13:48 zda ty nežádoucí příznaky, nebo ty
  nežádoucí projevy nemoci mizí.
• 00:14:05 Cože?...
• 00:14:07 Teďka?...
• 00:14:11 Nic?...
• 00:14:12 Cože?...
• 00:14:14 Ono to působí pro laiky -
• 00:14:16 z takového prvního pohledu vidí
  zarouškovaného pacienta,
• 00:14:20 koukají mu, když to řeknu lidově,
  dráty z hlavy
• 00:14:24 a on tam s ním ten operatér
  rozmlouvá,
• 00:14:28 dává mu příkazy, ptá se ho,
• 00:14:30 tak to může působit trošku
  i morbidně.
• 00:14:34 Z našeho hlediska to je
  naše běžná práce,
• 00:14:37 takže to vnímáme zcela
  jako patřičný projev,
• 00:14:41 nebo patřičnou situaci.
• 00:14:49 Že to nebolí je dané tím,
• 00:14:51 že tam nejsou nervová vlákna,
  vedoucí bolest,
• 00:14:57 že tam nejsou snímače pro tu
  bolest, uvnitř mozkové tkáně.
• 00:15:01 Prostě tam nejsou potřeba,
  tak tam nejsou.
• 00:15:05 Ten moment,
  kterého jsem se dost bál
• 00:15:07 a který jsem potom vnímal
  dost vylekaně,
• 00:15:14 bylo to vrtání
  té druhé díry do hlavy.
• 00:15:23 Toho jsem se bál,
• 00:15:24 když jsem cítil,
  jak vrtá tu druhou díru,
• 00:15:27 a teď když to tam přišlo
  na mozkovou plenu,
• 00:15:32 nebo co to tam je.
• 00:15:35 A teď jsem si říkal:
• 00:15:37 Teď jestli se ten pan doktor
  trošku splete,
• 00:15:41 bude vedle jak ta jedle...
• 00:15:44 Ale nestalo se.
• 00:15:49 Tam byla jedna strašně milá
  sestřička, měla moc hezké oči.
• 00:15:53 Takové modré byly,
  modrošedozelené,
• 00:15:59 tak té to bylo vidět na očích,
• 00:16:02 že se mi snažila pomoct,
  když viděla,
• 00:16:08 že se trošičku potím nebo tak,
  tak se mi snažila pomoct.
• 00:16:14 Ten lidský faktor
  v té dnešní džungli,
• 00:16:20 to bylo moc příjemné.
• 00:16:23 Tak, pane Šibileve,
  já vás poprosím, posadíte se?
• 00:16:26 Já vám pomůžu...
• 00:16:30 Tak...a chvilinku budete
  sedět, ano?
• 00:16:40 Hned pojedete na pokoj
  a hned budete odpočívat.
• 00:16:46 Dáme vám něco na bolest,
  na tu hlavičku.
• 00:16:47 Pojďte si přesednout...
• 00:16:50 Toho jsem se strašně bál,
  jestli to bude tak,
• 00:16:52 jak jsem si to já
  vysnil a představoval.
• 00:16:58 Pak jsem začal pracovat
  tady s panem profesorem.
• 00:17:07 Tady je vlastně ten stimulátor,
  uložený pod kůží.
• 00:17:14 Já tady mám sondu, kterou
  přikládám nad ten stimulátor
• 00:17:19 a tím ho vlastně ovládám
  ze zařízení, které mám zde.
• 00:17:28 Tady s tím můžu pracovat
  a můžu si vybrat,
• 00:17:32 kterou stranou začneme
  a co přesně budeme dělat.
• 00:17:41 Tak jdeme na tři volty...
• 00:17:49 Když to nešlo hned,
  tak jsem to šíleně hlídal,
• 00:17:52 a popdvědomě už jsem měl vysloveně
  obavy a strach, že to nevyjde,
• 00:17:58 a nakonec jsem potom
  uronil nějakou slzu.
• 00:18:10 Pociťujete uvolnění?
• 00:18:11 Cítíte to, že se to
  maličko uvolnilo?
• 00:18:15 Moc ne...
• 00:18:18 Cítil jste, jako by to
  šlehlo trošku? Elektřina?
• 00:18:21 Jo? Takové trošku zabrnění?
• 00:18:23 A ještě pořád to brní?
  Ne? Už ne?
• 00:18:27 Dobře, tak to bylo jenom přechodné.
  Fajn.
• 00:18:39 Ta elektrostimulace
  mi dost popletla hlavu.
• 00:18:43 Já jsem si potom v nemocnici říkal,
  i když jsem potom už chodil,
• 00:18:47 to je super,
• 00:18:50 teď si určitě najdu nějaký
  orchestr, budu dirigovat,
• 00:18:54 budu psát, budu dělat všechno
  možný, na kole jezdit
• 00:19:00 a dětem se věnovat.
• 00:19:06 On je natolik na úrovni,
• 00:19:08 že tohle dokázal,samozřejmě
  pochopit, že se nemoci nezbaví,
• 00:19:11 ale on od toho očekával
  něco jiného.
• 00:19:17 On očekával, že bude zase
  schopen tvořit,
• 00:19:20 možná ne dirigovat symfonické
  orchestry,
• 00:19:23 ale že bude schopen dělat hudbu,
  filmovou hudbu,
• 00:19:28 nebo dělat prostě cokoliv,
• 00:19:30 pracovat v tom svém studiu,
  což předtím nešlo,
• 00:19:33 protože se nemohl spolehnout
  na svoji hybnost,
• 00:19:36 ani vlastně na základní schopnost
  vyťukat melodii na klávesnici.
• 00:19:44 A teď se ukázalo, že sice tu
  hybnost, tu základní schopnost má,
• 00:19:49 ale přesto, že to zatím
  z nějakého důvodu nejde.
• 00:19:56 On ví, že jsme mu to neslibovali,
  že mu nikdo neříkal:
• 00:19:59 Budete skládat, potom to všecko
  půjde báječně, uvidíte!
• 00:20:06 Nic takového mu nikdo neřekl,
  ani on sám sobě si to neřekl,
• 00:20:09 ale někde v hloubi to zřejmě bylo
• 00:20:11 a to zklamání, samozřejmě,
  tam může hrát roli.
• 00:20:19 Pokud budou mít nemocnice své
  hymny,
• 00:20:22 jako mají fotbalové kluby
  své hymny,
• 00:20:27 myslím, že Sparta má a Slávie taky,
• 00:20:29 tak myslím si, že by bylo skvělé,
• 00:20:31 kdyby pan Šibilev byl už
  v takové formě,
• 00:20:34 aby naše nemocnice,
  to jest Nemocnice Na Homolce,
• 00:20:37 ho mohla oslovit s pomocí
  vyřešit tento problém.
• 00:20:45 Já si myslím, že to půjde,
  určitě.
• 00:20:49 Petře! Ahoj! Ahoj!
• 00:20:53 Vždyť jsem ti říkal!...
• 00:20:55 Jsi úplně jinej člověk, člověče,
  jinej člověk...
• 00:21:33 Já si ho pamatuju,
• 00:21:34 vždyť my jsme spolu byli
  v Bruntále!
• 00:21:40 Ten chudák nemohl nasednout
  do auta!
• 00:21:47 Dovedl bych si představit,
  že se mu ještě někdy v noci zdá,
• 00:21:51 že stojí před tím orchestrem
  s taktovkou
• 00:21:53 a musí být pro něj těžké
  si připustit,
• 00:21:56 že už tohle nikdy nebude.
• 00:22:01 Státní filmarmonii Košice
  diriguje Petr Šibilev.
• 00:22:54 Na druhou stranu, pokud by se mu
  zase podařilo skládat,
• 00:22:58 vytvářet filmovou hudbu,
  tak by to bylo skvělé,
• 00:23:03 protože ty ukázky, které jsme
  slyšeli, jsou zajímavé
• 00:23:07 a myslím si, že to je taky dar,
• 00:23:11 umět hudbou doprovodit
  nějakou scénu,
• 00:23:18 nějaké divadlo, nebo nějaký film.
• 00:23:46 A on uplatnil tohle umění i v tom,
  že dokázal k té své scéně,
• 00:23:53 kde je zachycený s těmi nejtěžšími
  mimovolnými pohyby,
• 00:23:57 tak dokázal přesně k tomu
  nám přiřadit hudbu,
• 00:24:01 která to strašně podtrhla.
• 00:24:06 A bylo to sice, zní to surově -
• 00:24:08 a určitě kdyby kdokoliv jiný
  byl autorem té hudby,
• 00:24:10 nebo kdyby on sám nerozhodl,
  že ta hudba tam patří, na to místo,
• 00:24:14 tak by si asi nikdo nedovolil
  ji tam dát, do toho filmu,
• 00:24:18 protože to je taková surovost,
• 00:24:20 ale myslím si, že i v tom je vidět,
• 00:24:23 že to je filmový skladatel,
  který to umí.
• 00:24:30 Skryté titulky: Vlasta Malíková
  Česká televize 2008