iVysílání

Vyslovuji obrovský obdiv panu Petrovi !!

A držím mu pěsti do dalších dnů boje, ale i "souznění" s touto nemocí.
Dovoluji si přidat "psychopomůcku" pro nemocné touto chorobou...
PARKINSON JE=strach,intenzivní potřeba všechny a všechno ovládat.
Psychonáprava (říkejte si v sobě a hlavně tomu věřte: =uvolňuji se, neboť vím,že jsem v bezpečí.Život je tu pro mne.Věřím v běh života.
Na Parkinsonovu chorobu neexistuje lék. Léčba je zaměřena na zmírnění projevů a udržení soběstačnosti, co do možná nejvyššího věku. Příčina ztráty mozkových buněk, která je důvodem vzniku Parkinsonovy choroby, není známa, je pouze vysloveno mnoho teorií. Jednou z nich je hypotéza, že buňky jsou ničeny toxiny v organismu, které nejsou játra schopna odfiltrovat - proto je sporné, zda léčit tuto chorobu chemickými preparáty a tím ještě více játra zatěžovat, nebo použít přírodní cestu, kterou docílíte stejných výsledků.
Člověk s Parkinsonovu nemocí potřebuje nutně vápník s hořčíkem a lecitin pro přenos nervových vzruchů. Dále komplex vitaminů B, který je důležitý pro funkci mozku - podporuje urychlení přenosu informací od jedné nervové buňky ke druhé, zlepšuje mozkový krevní oběh atd. Vysoké dávky vitaminu C, vitaminu E a selenu mohou zpomalit průběh choroby a odložit nutnost chemické léčby. Většina uvedených vitaminů je obsažena v multipreparátech.
Člověk s Parkinsonovou nemocí je v rozporu s vůlí po životě. Zažívá konfliktní situace, kterých by se rád zbavil, chce řešit problémy, které ho trápí, ale něco mu brání, nevidí řešení v dohledu, nemůže najít sílu vnitřně se s problémem vyrovnat.
Přeji vám všem slunečné dny a hlavně lásku ... :-)
Naděje.

parkinson

Jmenuji se Hedvika je mi 52 let a jsem z Jihlavy.Na DBS jsem byla vloni v květnu. Tento příběh tohoto pána mě velice moc oslovil.Člověk očekává ,že operací vše skončí, ale není to tak. Dostaví se řada vedlejších účinků.Tato nemoc se nedá vyléčit, ale pouze zmírnit následky.Rozhodování o operaci netrvalo dlouho.Také jsem se bála to asi by se každý bál, kdyby Vám do hlavy vrtali vrtačkou.Naštěstí to vůbec neboli.Držím palce nejenom panu Petrovi, ale všem kamarádům parkinsonikům.

Velmi mě tento zcela otevřený příběh oslovil.Mám výpovědi pravdivostních příběhů ze života nejraději,co mě v TV oslovuje.Nestojím o střílení pro střílení.Vulgaritu,sprostotu a viumělkované hrubosti.Jak si můžou producenti sestavování pořadů myslet,že to si divák přeje.Je to od nich lež na národu!
Já u sebe považuju za pokrok,že se dokážu na takový pořad dívat bez přepínání na jiné,jak tomu bylo dříve.
Tomu co se děje a je životem,je třeba se nevyhýbat a vzájemně se tím chápat.

Díky panu Peterovi, že svolil k natáčení a ukázal tak lidem nemoc zblízka se všemi projevy. V oblasti různých nemocí i postižení veřejnosti bohužel chybí vzdělání a na mnohé se stále dívají skrz prsty. A díky České televizi, že se čím dál častěji věnuje osvětě, a to i v oblasti neziskového sektoru. Některé věci by se měly učit už ve škole...

Já moc nechápu jak člověk s touto nemocí může řídit auto. Vždyť může někoho zabít.

Dnes jsem si pustila vas videozaznam jelikoz tez uz 4 roky trpim parkinson nemoci po vzhlednuti tohoto zaznamu jesem dostala silu bojovat stouto nemoci. dekuji spozdravem jaroslava