iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
17. 5. 2015
22:00 na ČT art

1 2 3 4 5

9 hlasů
4362
zhlédnutí

Artmix

Co přinesl Art Prague 2015

51 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Artmix

  • 00:00:32 Veletrh současného umění
    ART PRAGUE,
  • 00:00:34 který se konal poslední
    březnový týden v Praze,
  • 00:00:36 byl již tradičně největší
  • 00:00:38 jarní událostí české vizuální
    scény.
  • 00:00:41 A letos se tato přehlídka
    konala již počtrnácté.
  • 00:00:51 Stejně jako v předešlých letech
    se stal veletrh
  • 00:00:53 centrem pozornosti
    nejen odborníků a sběratelů,
  • 00:00:56 ale také široké kulturní
    veřejnosti.
  • 00:01:02 Výhodou totiž je,
    že návštěvníci mají
  • 00:01:04 jedinečnou možnost
    v časovém úseku jednoho týdne
  • 00:01:07 zhlédnout originální díla
    stovek autorů.
  • 00:01:10 A pokud se na Art Prague vracíte -
    je to zajímavé srovnání.
  • 00:01:19 34 galerií nabídlo
    několik set děl z téměř
  • 00:01:22 všech výtvarných oborů,
    jako je malba, kresba, grafika,
  • 00:01:25 socha, umělecké sklo,
    instalace nebo videoprojekce.
  • 00:01:30 Navíc organizátoři letos přichází
    nově s konceptem
  • 00:01:32 postupného propojováni
    České republiky
  • 00:01:35 se zahraniční uměleckou
    scénou.
  • 00:01:38 A jako první přizvali
    scénu německou.
  • 00:01:40 A tak byl Kafkův dům
    na Staroměstském náměstí
  • 00:01:43 nabitý současným uměním
    a v záplavě děl různé kvality
  • 00:01:46 bylo na co se dívat,
    protože díla nejmladší generace,
  • 00:01:50 tedy studentů a čerstvých
    absolventů uměleckých škol
  • 00:01:53 jsou tady vystavena
    společně s tvorbou
  • 00:01:55 zavedených jmen
    české výtvarné scény.
  • 00:02:11 Galerie Litera a Navrátil
    představila známé umělce -
  • 00:02:15 například grafické listy
    Josefa Beuyse,
  • 00:02:17 grafiky Jana Švankamjera
    z cyklu Přírodopis,
  • 00:02:19 obrazy ze série Raifen/tedy
    pneumatiky Jiřího Dokoupila,
  • 00:02:23 dále práce Adrieny Šimotové
    nebo Pavly Mautnerové.
  • 00:02:32 Nová galerie
    vedle Martina Mainera
  • 00:02:34 uvedla například Jakuba Špaňhela,
    Jan Knapa, Adama Kašpara
  • 00:02:37 a nepřehlédnutelného
    Františka Matouška,
  • 00:02:40 který tu představil rozměrný
    portrét dcery Františky,
  • 00:02:44 a malé formáty na téma
  • 00:02:46 zasněžený New York
    nebo jarní Paříž.
  • 00:03:02 Překvapením byla mladá brněnská
    galerie Papier & Etcetera,
  • 00:03:06 která se zúčastnila veletrhu
    poprvé.
  • 00:03:08 Galerie mapuje
    různé netradiční přístupy
  • 00:03:11 a způsoby v kresbě od 60. let
    až po současnost.
  • 00:03:14 V jejím zorném poli je především
    nejmladší generace.
  • 00:03:17 Na veletrhu v Praze
    uvedla poprvé hvězdu
  • 00:03:20 současné mladé scény
    Vendulu Chalánkovou.
  • 00:03:41 Tahle mladá žena patří dnes
    mezi nejvýraznější osobnosti
  • 00:03:43 současné výtvarné scény.
  • 00:03:45 Absolventka environmentálního
    ateliéru
  • 00:03:47 Vladislava Merty a Mariana Pally
    na brněnské FAVU
  • 00:03:50 dostala všechny na kolena
    svým smyslem pro absurditu,
  • 00:03:53 zdánlivě naivizujícím pohledem
    na svět,
  • 00:03:56 originální vizualitou
  • 00:03:58 a unikátním černým humorem
    a bezprostředností.
  • 00:04:01 Její práce vyvolávají
    obdiv i úsměv,
  • 00:04:03 což je v současném umění
    věc poměrně vzácná.
  • 00:04:08 -Vendula vlastně vychází
    z toho,
  • 00:04:13 co se jí jakoby stane,
    to, co zažije.
  • 00:04:15 A v tom si myslím,
    že je ta jedinečnost.
  • 00:04:17 Že vychází z té pravdivosti,
    že tem není kalkul,
  • 00:04:19 uměle vytvořený koncept
    nebo práce na téma.
  • 00:04:22 Ona čerpá ze sebe,
    ze svých zážitků
  • 00:04:24 a z toho,
    co se okolo ní děje.
  • 00:04:28 -A je občas docela drsná, ne?
    -No, tak to je asi ten život.
  • 00:04:35 Její umělecký rozsah je široký -
    od comicsů, výšivek,
  • 00:04:38 maleb, ilustrací,
    přes design či performance.
  • 00:04:41 Umělkyně, která vystavovala
    v mnoha evropských zemích
  • 00:04:43 a je zastoupena
    i ve sbírkách Národní galerie,
  • 00:04:46 ke svému profilu dodává:
  • 00:04:49 "Ráda bych uvedla text,
    který na lístečku
  • 00:04:51 donesla maminka
    z třídních schůzek
  • 00:04:53 od paní učitelky
    na základní škole:
  • 00:04:55 Vendulka je pomalá,
    nezáleží jí na známce,
  • 00:04:58 všechno je pro ni dobré.
    Prosím domluvit!"
  • 00:05:02 Není divu,
    že obrovskou popularitu
  • 00:05:04 jí vynesla její veřejná
    vystoupení.
  • 00:05:07 Vážení přátelé,
    ráda bych svoji prezentaci
  • 00:05:09 zahájila úryvkem
    z básně Pavla Zajíčka,
  • 00:05:12 kterou mám pověšenou
    na zdi v mém ateliéru:
  • 00:05:16 "Před tím, co dělat chceš,
    neuhýbej a tomu,
  • 00:05:19 kam chceš jít, důvěřuj."
  • 00:05:21 V rámci mojí prezentace
    uvidíte průřez
  • 00:05:23 mojí volnou tvorbou
    a zároveň i průřez mým životem,
  • 00:05:26 neboť umění a život
    musí být spjato.
  • 00:05:29 Jako malá jsem si myslela,
    že si mě vezme Karel Gott.
  • 00:05:33 První je kresba z dětství,
  • 00:05:34 kde se já a Karel držíme
    za ruce.
  • 00:05:40 Další věcí z dětství
    je cvrnkací fotbal,
  • 00:05:43 který jsem předělala
    na betlém
  • 00:05:45 s názevem Ježížkův hattrick.
  • 00:05:48 Ježíšek se nachází v brance
    a všem ostatním fotbalistům
  • 00:05:53 jsem také našila takové
    minikostýmky.
  • 00:05:56 Když přicházím z Troubek
    do Brna
  • 00:05:58 studovat Fakultu výtvarných umění,
    poprvé bydlím v panelovém domě.
  • 00:06:02 Hned roku 2000 zakládám
    týdenní hudební sdružení Radiátor,
  • 00:06:07 kterým se pokouším
  • 00:06:09 propojit spolubydlící
    nade mnou i pode mnou.
  • 00:06:15 Vždy v určitou denní dobu
    hraju na topení
  • 00:06:20 a čekám, kdo se připojí.
  • 00:06:24 Následuje performance
    z roku 2001 - EXTERIÉR INTERIÉR.
  • 00:06:28 Žebrám na ulici s cedulkou:
    "Přispějte mi manikúru, děkuji."
  • 00:06:36 A poté se nacházím
    v tom salónu.
  • 00:06:39 Zamýšlím se nad nesmyslným
    koloběhem peněz,
  • 00:06:42 když v salonu krásy platím
    vyžebranou hotovostí.
  • 00:06:52 Její první
    velká pražská výstava,
  • 00:06:55 kterou nedávno uvedla
    galerie Dvorak Sec Contemporary
  • 00:06:57 pod názvem
    Láska versus mamon,
  • 00:06:59 představila různé polohy
    její tvorby
  • 00:07:01 pražskému publiku i odborné
    veřejnosti.
  • 00:07:04 Držím palce,
    ať to všechno dobře dopadne.
  • 00:07:08 Výšivky, olejomalby, objekty,
    comicsy, hračky i instalace.
  • 00:07:18 -Začíná to tou sérií
    fotografií,
  • 00:07:21 kde je zachycena ta zabíječka.
  • 00:07:26 A to mi nafotila
    moje sestřenice Hanka.
  • 00:07:27 Když jsem byla malinká
  • 00:07:29 a u dědy se ty zabíjačky
    takhle pravidelně pořádaly.
  • 00:07:32 Nejdřív stojím s tatínkem
    u toho prasete
  • 00:07:34 a pak odbíhám a brečím.
  • 00:07:36 A končí to tím, že se vracím
    a usmívám se trochu.
  • 00:07:40 Ale mělo to na mě
    takový blbší vliv.
  • 00:07:43 Já jsem ty zabíjačky měla ráda,
    když jsem byla malá,
  • 00:07:45 ale tak v průběhu těch let
  • 00:07:47 jsem to maso přestala jíst
    úplně.
  • 00:07:54 Obrazy se jmenují Abstrakce.
  • 00:07:57 Tady ten první je chlebíček
    s česnekovou pomazánkou.
  • 00:08:02 Vlastně jsem hrozně dlouho
    míchala tu barvu,
  • 00:08:04 abych dosáhla toho efektu.
  • 00:08:06 A pak tam máme šunku,
    vajíčko.
  • 00:08:09 A salám měl být vysočina,
  • 00:08:11 ale pak jsem to přejmenovala
    na gothaj.
  • 00:08:16 Jak jsem to začala malovat,
    tak jsem si dohledávala
  • 00:08:19 nějaký fotky
    a zjistila jsem,
  • 00:08:21 že se tady na tom ubrusu
    to jídlo furt jí.
  • 00:08:29 Vendula má vlastně
    takovou zvláštní schopnost
  • 00:08:33 kombinovat nekombinovatelný
    věci.
  • 00:08:34 Vysoký a nízký.
  • 00:08:36 Třeba zaujetí pro design
    z věcmi z asijský tržnice.
  • 00:08:42 Nebo techniku uměleckou,
    výtvarnou,
  • 00:08:44 která je spjata s vysokým uměním,
    dejme tomu jako ta malba.
  • 00:08:48 A k tomu používá ikony
    lidové kultury.
  • 00:08:51 Vlastně dohromady vzniká
    taková zvláštní záležitost,
  • 00:08:55 která člověka někdy
    přivádí trošku do rozpaků,
  • 00:08:59 ale která má vlastně
  • 00:09:01 v druhým plánu v sobě strašnou
    sílu.
  • 00:09:17 Mikrofon!
    (napodobují její hlas)
  • 00:09:20 Mrkev!
    (napodobují její hlas)
  • 00:09:23 Vyrobila jsem
    je na festival Tuti Truti,
  • 00:09:26 který byl v Bratislavě
    v takové tržnici.
  • 00:09:28 Takže já jsem potom vyrobila
  • 00:09:30 tady toho zajdu s tou mrkví
    v oku.
  • 00:09:33 A jsou ti zajdové dva,
    že takhle je řízlý
  • 00:09:37 a tady má zbytek těla
    na tom střívku.
  • 00:09:53 Kurátor Radek Wohlmut říkal,
    že tady tu místnost
  • 00:09:56 budeme koncipovat
    jako takový byt.
  • 00:09:59 A je to byt jakože
    s obývákem.
  • 00:10:02 Takže já jsem začala
    s tím sporáčkem, s tou digestoří
  • 00:10:06 a pak se mi ta série
    tak rozrůstala,
  • 00:10:09 že jsem u bohatších kamarádů
    viděla,
  • 00:10:11 že oni si takhle staví
    tu kuchyňskou stěnu.
  • 00:10:13 A to mě fascinovalo
    a říkala jsem si,
  • 00:10:15 že bych si z těch obrazů
    mohla taky stavět takovou stěnu.
  • 00:10:18 Vlastně jsou to takový
    spotřebiče,
  • 00:10:20 které hrozně rychle zastarávají
    a lidi jsou zvyklí
  • 00:10:22 si kupovat novější a novější
    modely.
  • 00:10:25 A tím zaznamenáním
    na to plátno
  • 00:10:28 se to nějakým způsobem
    jako uchová.
  • 00:10:30 Jsou to vlastně pro mě
    i takový geometrický abstrakce
  • 00:10:33 nebo monochromní,
    že třeba ta kombinovaná chladnička
  • 00:10:37 je vyloženě takový stříbrný
    monochrom.
  • 00:10:48 Tady ta série vznikla loni
    v zimě.
  • 00:10:52 A jmenuje se
    HAND MADE FOTOSHOP BASIC.
  • 00:10:55 A jsou to takový základní efekty
    nebo různý grafický věci,
  • 00:11:00 které z toho fotoshopu
    lezou.
  • 00:11:02 A já jsem s tím fotoshopem
    nikdy nepracovala,
  • 00:11:05 ale tak jsem si to na tom počítači
    našla, ty různý efekty.
  • 00:11:09 A vystřihovala jsem to
    z barevných papírů
  • 00:11:11 a lepila jsem to ručně.
  • 00:11:14 Jsou to efekty,
    které jsou tam například
  • 00:11:16 přednastavený a zaberou tomu
  • 00:11:20 uživateli k vytvoření třeba
    sekundu.
  • 00:11:22 A já jsem ten efekt
    třeba vyráběla i měsíce.
  • 00:11:25 Ono vlastně při bližším pohledu
    je vidět,
  • 00:11:27 že i ty malinký čtverečky,
    že jsou vystříhaný
  • 00:11:29 z těch barevných papírů
    jeden po druhým.
  • 00:11:51 -Tohle jsou asi nejstarší práce,
    že jo?
  • 00:11:53 -No, nejstarší práce.
    Asi tak z roku 2001.
  • 00:11:57 A jsou takového
    deníkového charakteru.
  • 00:12:00 Že vlastně jsou tam nějaký události
    a nějak postavičky,
  • 00:12:04 že možná to byl takový předstupeň
    těch comicsů.
  • 00:12:07 Tady to máme třeba
    květen 2001.
  • 00:12:11 A tady je Jana Kalinová
    s Marianem Pallou.
  • 00:12:15 Co se mi ten týden událo,
  • 00:12:17 tak to jsem tady na těch růžových
    vždycky zachytila.
  • 00:12:19 Tady si třeba pamatuju,
  • 00:12:21 že jsme sázeli Sportku
    s kamarádem Pavlem Pražákem.
  • 00:12:25 Tak tady je tak naznačená
    ta Sportka.
  • 00:12:29 A ještě si pamatuju
    jeden ten velikonoční.
  • 00:12:32 Tak to jsem se vrátila
    z Troubek
  • 00:12:34 a dovezla jsem si
    velikonočního beránka
  • 00:12:36 a sestra mi ho zabalila
    do alobalu.
  • 00:12:41 A ještě tady ten je z plenéru,
    kde jsme byli právě
  • 00:12:45 s mým profesorem Vladimírem Mertou
    a Marianem Pallou.
  • 00:12:49 A tady nám sedí ten Marián,
    tady byl pes,
  • 00:12:54 kterého měl Vítek Kraus.
    Plenér Lomničky 2001.
  • 00:13:01 A v televizi tam tehdy běžel
    ten Chuck Norris.
  • 00:13:04 Tak toho jsem tam
    tak jako zachytila.
  • 00:13:09 Mezi první významné práce
    patří
  • 00:13:11 série 20 esemesek
    vyšívaných křížkovým stehem,
  • 00:13:14 které začala dělat
    v roce 2004.
  • 00:13:16 Deset z nich koupila
    Národní galerie.
  • 00:13:19 Oboje je ruční práce.
    Vyšíváním řeší a dorovnává
  • 00:13:22 nepoměr trvalosti,
    tak i pracnosti textu.
  • 00:13:26 Vzniklo to tak, že já jsem si
    hrozně dlouho zapisovala.
  • 00:13:29 Že už jsem těch SMS
    měla zapsaných moc
  • 00:13:33 a řekla jsem si,
    že některý bych si chtěla uchovat
  • 00:13:36 tím trvalým způsobem.
    A volila jsem
  • 00:13:38 tu tradiční techniku
    toho křížkového stehu na kanavě.
  • 00:13:43 A vlastně mě na tom
    i hrozně mrzelo,
  • 00:13:45 že je to tak pomíjivá písemnost,
    že vlastně člověku to přijde
  • 00:13:48 a už je to vlastně určený
    k vymazání.
  • 00:13:51 A jakoby to i tím ztrácelo
    váhu.
  • 00:13:54 Jo, tady ta je hezká.
  • 00:13:56 Vlastně to je taková
    tradiční velikonoční.
  • 00:13:59 A je od mého kamaráda Mary.
    A píše:
  • 00:14:04 "Vendulko, oblékej troje tepláky,
    jedem."
  • 00:14:08 Dnes už proslavené comicsy,
    které v současné době
  • 00:14:10 také vycházejí knižně,
  • 00:14:12 vystavovala v ulicích měst
    na billboardových plochách.
  • 00:14:15 "Tvoří je většinou
    tři obrazová pole,
  • 00:14:17 figury jsou zjednodušené
    a obsahují minimum pohybu a textu.
  • 00:14:21 Jejich humor
    je černější než tma,"
  • 00:14:23 napsal výtvarný kritik
    Jiří Ptáček.
  • 00:14:27 -K tomu říkám, že je to pro mě
    až taková arteterapie.
  • 00:14:31 Že oni to ve finále
    jsou vtipný věci,
  • 00:14:33 ale když se mi to dělo,
    tak to pro mě byly
  • 00:14:36 dost tragický
    a zásadní zlomový věci.
  • 00:14:39 A tím,
    že jsem si to ulepila
  • 00:14:41 na ten papír, tak se mi vždycky
    strašně ulevilo.
  • 00:14:44 Hlavní postavou jsem tam většinou
    já s kamarády nebo s přítelem.
  • 00:14:50 A nebo pak jsou to příběhy,
    co mi povykládali ti kamarádi
  • 00:14:55 a já jsem se rozhodla
    to nějakým způsobem
  • 00:14:57 taky zachytit do toho comicsu.
  • 00:15:08 Tady je ta Petra, s tou se známe
    fakt odmalička.
  • 00:15:18 S Petrou jsme to vlastně
    řešily od puberty,
  • 00:15:21 pořád jsme byly na nějaké
    dietě,
  • 00:15:22 pořád jsme zatahovaly ty
    břicha...
  • 00:15:25 A teď i v těch současných.
  • 00:15:28 První se jmenuje NA KAFÍČKU
    a já říkám Petře,
  • 00:15:30 jestli to chce
    s mlíčkem a bez cukru.
  • 00:15:34 A ona mi říká:
    Dej mi tam cukr a smetanu,
  • 00:15:36 už jsem se vdala.
    A ten ještě potom novější,
  • 00:15:38 tak já se jí ptám:
    Cukr a smetanu?
  • 00:15:40 A ona říká:
    "Ne, chci se rozvádět."
  • 00:15:46 Ona v podstatě dělá
    jenom úplně obyčejný věci,
  • 00:15:48 ale možná je to tím,
    že je otevřená.
  • 00:15:51 Ona tematizuje otevřeně
    svůj vlastně život
  • 00:15:54 a to i ty lepší i ty horší
    stránky.
  • 00:15:57 A používá k tomu
    zdánlivě infantilní techniky,
  • 00:16:00 který každý zná už v podstatě
    od školky.
  • 00:16:03 I když ty věci samozřejmě
    mají takovou
  • 00:16:06 celkem nevídanou vlastnost,
    že dokážou
  • 00:16:08 vyvolat spontánně úsměv,
    tak je třeba si uvědomit,
  • 00:16:12 že ona ty věci nedělá
    jako vtip.
  • 00:16:14 A vlastně to není
    žádný vtip.
  • 00:16:17 Tak jako každý správný umění,
    tak i to její umění
  • 00:16:19 je především způsob
    komunikace.
  • 00:16:21 A jejím v jejím případě
    si myslím způsob komunikace
  • 00:16:24 s etickým podtextem
    a někdy i sociálním.
  • 00:16:32 -Miluško, neloz po tom.
    Nesmíš!
  • 00:16:38 Ta kočka vznikla ve stáži
    ve Španělsku,
  • 00:16:40 kde jsem byla
    v malířském ateliéru.
  • 00:16:43 A dostal ji k narozeninám
    můj přítel Pavel.
  • 00:16:46 Který si ji teď nechává od Lojzy
    Stratila tetovat na záda.
  • 00:16:50 On si ten námět
    hrozně dlouho volil!
  • 00:16:53 A chtěl vyloženě nejdřív
    geometrickou abstrakci,
  • 00:16:56 ale Lojza Stratil s tetováním
    začíná
  • 00:16:59 a říkal, že ještě nezvládá moc
    tu rovnou linku.
  • 00:17:02 Ale mezitím se už dost
    vypracoval,
  • 00:17:04 takže kočka vypadá perfektně.
    A druhý motiv má na lýtku
  • 00:17:10 a ten se jmenuje
    LAJKA V RAKETCE LETÍ DO VESMÍRU.
  • 00:17:16 Ruční výšivky uplatnila
    i v dětských knížkách.
  • 00:17:18 Nakladatelství B 4 U publishing
    vydalo
  • 00:17:21 klasické pohádky
    v netradičním provedení.
  • 00:17:23 Zato O Karkulce získala Vendula
    ocenění Zlatá stuha.
  • 00:17:28 Hodně čtu.
  • 00:17:30 Vlastně já jsem i chtěla
    studovat jako literaturu.
  • 00:17:32 Konkrétně k těm dětským
    jsem se dostala tak,
  • 00:17:34 že já jsem vlastně
  • 00:17:36 založila si designovou značku
    ZVRHLÝ VKUS.
  • 00:17:38 A šila jsem pořád
    ty nášivky.
  • 00:17:40 A když mě z nakladatelství
    oslovili,
  • 00:17:42 abych udělala ilustrace,
  • 00:17:44 tak jsem donesla už ty návrhy jako
    hotový nášivky.
  • 00:17:47 A oni říkali,
    že se jim to líbí
  • 00:17:49 a že to takhle zkusíme udělat celý,
    tu knížku.
  • 00:17:52 Pohádka je bratří Grimmů.
  • 00:17:54 Klasická Červená Karkulka,
    ale zkrácená.
  • 00:18:00 Úplně ze začátku jsem fakt
    začínala jenom
  • 00:18:02 těma postavičkama
    a na to pozadí jsem dělala
  • 00:18:05 jenom něco tak jako
    v náznaku.
  • 00:18:07 Nebo tady jsem dala ten ubrus,
    tady ty stromečky a maskáč.
  • 00:18:10 A tahle byla první taková
    jakože fakt výpravnější.
  • 00:18:14 Tady je ten vlk převlečený
    za babičku.
  • 00:18:20 Takhle vypadají ty postavičky.
  • 00:18:22 No, máme toho hodně.
  • 00:18:26 To je vlastně ta Karkulka,
    jak ji ten vlk žere.
  • 00:18:28 Ten vlk - ta pusa
    a ty zuby
  • 00:18:31 a ona,
    jak je tam jako skousnutá.
  • 00:18:34 Tady je ta Mařenka...
    Mám to teďka takový namixovaný.
  • 00:18:37 Tady jsou návrhy potom
    na tu obálku,
  • 00:18:40 na tu perníkovou chaloupku.
  • 00:18:45 Tady takhle máme to pozadí
    toho lesa, například.
  • 00:18:52 Maminka nám, mně i sestře,
    hodně věcí šila. Jako na sebe.
  • 00:18:56 A tady, jak máme toho
    Jeníčka s tou Mařenkou,
  • 00:18:59 tak to je vyloženě nějaký
    český materiál.
  • 00:19:02 A my jsme z toho měly
    regulérní gatě.
  • 00:19:04 A tady ta košile taky.
    A přišlo nám to hrozně
  • 00:19:07 hezký tam potom použít
    ty materiály,
  • 00:19:10 které mi pochází
    z toho dětství.
  • 00:19:15 Tak jako my jsme v těch Troubkách,
    tam byla ta povodeň.
  • 00:19:17 Takže my jsme takhle o hodně věcí
    přišli.
  • 00:19:20 My jsme byli fakt celou dobu
    uvězněni na té půdičce.
  • 00:19:24 Ale jakože ještě jsme to
    tak jako pozorovali
  • 00:19:26 z té půdičky,
    jak ty domy jinde padají.
  • 00:19:29 A vlastně mně se potom
    stalo,
  • 00:19:31 že jsem na týden
    přestala úplně mluvit.
  • 00:19:41 Tak já to mám dobrý,
    že jsem jako skromná.
  • 00:19:44 Že mně nevadí bydlet
    v nebytových prostorech
  • 00:19:47 a vlastně ve všem jsem taková
    nenáročná.
  • 00:19:50 I ty techniky mám vesměs
    jako ne moc draný a tak.
  • 00:19:59 A nevadí vám,
    že vás nejvíc proslavil
  • 00:20:01 humor ve vašem díle?
    -Mně to nevadí.
  • 00:20:04 Já jsem za to i víceméně ráda,
    protože si myslím,
  • 00:20:07 že to umění je v poslední době
    hodně elitářský
  • 00:20:10 a hodně suchopárný.
    A kolikrát že je i nudný.
  • 00:20:26 Vraťme se ještě zpátky
    na Art Prague.
  • 00:20:32 V galerii Gambit
    byly například k vidění
  • 00:20:34 nové práce malířky a sochařky
    Eriky Bornové,
  • 00:20:36 která tu vystavila
    novou řadů reliéfů -
  • 00:20:39 její pamětní desky
    neznámých mužů a žen
  • 00:20:41 byly původně určeny
    pro akci Art For Strret
  • 00:20:44 na sídliště Černý most,
    kde žádná paměť místa neexistuje.
  • 00:20:55 Novinkou byl ateliér
    světově proslulého skláře a sochaře
  • 00:20:58 Martina Janeckého,
    který posunul techniku
  • 00:21:01 hutního tvarování
    až ke sklářskému sochařství.
  • 00:21:04 Jeho práce jsou foukané
    a modelované
  • 00:21:07 ze žhavého skla
    bez jakýchkoliv forem.
  • 00:21:10 Sklo modeluje
    pomocí různých nástrojů,
  • 00:21:12 kdy otevírá nafouknutý tvar
    na druhém konci bubliny
  • 00:21:15 a modeluje tvary zevnitř.
  • 00:21:21 Stejně jako v předchozích letech
    i tento rok
  • 00:21:23 vybrala čestná porota
    umělce do 35 let,
  • 00:21:26 který obdržel cenu
    Art Prague Young Award.
  • 00:21:39 Letošním laureátem
    se stal Adam Štech,
  • 00:21:41 zastoupený na veletrhu galerií
    Peron a Novou galerií.
  • 00:22:07 O tom, že Adam Štech
  • 00:22:08 patří mezi výrazné umělecké
    osobnosti není pochyb.
  • 00:22:11 Absolvoval pražskou AVU,
  • 00:22:13 ateliér Jiřího Sopka
    a Vladimíra Skrepla
  • 00:22:15 a záhy získal za své malby
    mnohá ocenění.
  • 00:22:24 Hlavním inspiračním zdrojem
    jeho obrazů
  • 00:22:25 jsou dějiny umění,
    z nichž si vybírá materiál
  • 00:22:28 pro svá plátna.
  • 00:22:30 Často využívá
    principů grotesknosti a ironie,
  • 00:22:32 deformuje lidské postavy,
    obrazy rozebírá
  • 00:22:35 na jednotlivé komponenty
  • 00:22:37 a poté znovu přeskládá
    do nového překvapivého kontextu.
  • 00:22:44 V roce 2005 jsem začal malovat
    sérii zátiší.
  • 00:22:50 A nějak od tý doby se ta témata
    nějak rozšířila.
  • 00:22:57 A v roce 2009 jsem přešel
    na figury
  • 00:23:02 a začal jsem pracovat
    právě s kombinacemi
  • 00:23:06 různých stylů
    a z dějin umění.
  • 00:23:26 Já jsem to první zátiší
    v tom roce 2005
  • 00:23:33 našel ve výtvarném časopise
    a zajímalo mě,
  • 00:23:36 jestli je to možný namalovat tak,
    aby ten obraz dnes obstál.
  • 00:23:40 Takže jsem pracoval
    s nějakým takovým stylem,
  • 00:23:42 který se moc neslučuje
    tady s tím klasickým tématem.
  • 00:23:47 A to byl jeden můj zásah
    do té věci.
  • 00:23:50 A druhá věc bylo to zvětšení
    do velikosti
  • 00:23:55 zhruba 2 metrů na 1,5 metru.
  • 00:24:03 Vlastně v tu chvíli mně
    došlo,
  • 00:24:05 že každý, kdo maluje,
    se nějakým způsobem
  • 00:24:07 potýká s těma dějinama umění.
  • 00:24:09 Jak se malovalo dřív
    a co se malovalo dřív.
  • 00:24:12 A přišlo mi to jako zajímavý
  • 00:24:14 problém se s tím popasovat
    dneska.
  • 00:24:19 Ten začátek vlastně byl
    jenom ta zátiší.
  • 00:24:21 A po nějaký době
    už mně to přestalo stačit,
  • 00:24:24 takže jsem přešel na takový figury,
    dejme tomu,
  • 00:24:28 který byly seskládaný z různých
    fragmentů různých stylů malby.
  • 00:24:33 A dlouhou dobu jsem právě
    kombinoval iluzivní malbu
  • 00:24:36 s dejme tomu kubistickou,
  • 00:24:38 které tak trochu v tom konceptu
    jdou proti sobě.
  • 00:24:41 A mě tam právě většinou
    baví ten konflikt,
  • 00:24:45 který vzniká používání
    těch různých stylů.
  • 00:24:50 Ta nepatřičnost, to napětí,
    který tam vzniká.
  • 00:24:58 Někdy ty věci jsou převedený
    dost doslovně.
  • 00:25:03 Někdy se to vlastně úplně
    změní.
  • 00:25:07 A poslední dobou pracuju tak,
    že nemám žádnou předlohu,
  • 00:25:11 že už pracuju, dejme tomu,
  • 00:25:13 podle kreseb nebo přímo
    na plátno.
  • 00:25:18 Tady je třeba taky věc,
    na který je patrný,
  • 00:25:21 že to kolážovitě skládám.
  • 00:25:26 Autoři, já si vybavuju akorát to,
    že to křeslo a ty nohy
  • 00:25:31 jsou od americký malířky
    Alice Neel.
  • 00:25:35 A pak je tam nějaká maska
    z klipu Michaela Jacksona Thriller.
  • 00:25:40 A to tělo, mám pocit,
    že je nějaký
  • 00:25:44 relativně neznámý akademik.
    Ani nevím jaké národnosti.
  • 00:25:50 Tohle je série,
    kterou dělám už docela dlouho.
  • 00:25:54 A to je katalog
    z rudolfínské výstavy
  • 00:25:58 Motýlí efekt,
    kterou dělal Petr Vaňous.
  • 00:26:02 A tohle je pro mě
  • 00:26:05 asi nejdůležitější věci
    z té výstavy, moje.
  • 00:26:13 Tady tuhle věc mám taky rád.
  • 00:26:15 Tady mě taky právě bavilo,
    že ten zásah je relativně malý.
  • 00:26:18 Tady je obličej
    nebo úsměv Mickey Mouse.
  • 00:26:21 Dá se to považovat
    za nějakou nekonfliktní věc,
  • 00:26:26 Mickey Mouse
    je pro děti pozitivní figurka.
  • 00:26:31 Ten obraz sám o sobě je taky
    takový romantický, pozitivní.
  • 00:26:35 A dohromady z toho člověk
    nemá úplně pozitivní pocit.
  • 00:26:47 To jsou víceméně
    teď dokácený obrazy.
  • 00:26:51 Tady na tom pracuju.
    Tady jsou ještě vedle
  • 00:26:55 tři další věci,
    které jsou čerstvě dokončený.
  • 00:26:58 Tohle je možná docela
    dobrý příklad toho,
  • 00:27:01 té kombinace předlohy
  • 00:27:04 a nějakých kubistických fragmentů
    v tom obraze.
  • 00:27:08 A to byl právě princip,
    který šel proti iluzi.
  • 00:27:12 Kvůli tomu,
    že se v té době řešila
  • 00:27:17 dokonalost fotografického
    zobrazení
  • 00:27:19 a ti malíři měli
    skutečný problém formální.
  • 00:27:25 A já teď ty dva principy
    toho fotografického prostoru
  • 00:27:29 a toho kubismu,
    který naopak ten prostor láme,
  • 00:27:33 kombinuju, protože mě tam
    zajímá ten rozpor, ta nepatřičnost.
  • 00:27:37 A zase jde o to,
    aby to bylo překvapení.
  • 00:27:48 Nebo když se podíváme
    tady na ty věci dál,
  • 00:27:51 tak myslím, že na nich
    je to patrný taky.
  • 00:27:55 To jsou úplně čerstvě dokončený
    obrazy.
  • 00:27:58 A mě, jak už jsem říkal,
    v první řadě zajímá ta forma
  • 00:28:01 a nějaká harmonie,
    ačkoliv ta témata jsou třeba
  • 00:28:05 vypjatá a pro řadu lidí
    problematická.
  • 00:28:10 Tak si hraju tady s těma
    složkama.
  • 00:28:15 To je takový osobní téma,
    protože jsem měl
  • 00:28:18 nedávnou zkušenost
    s rozvodem,
  • 00:28:21 tak jsem začal dělat téma
    smutného malíře.
  • 00:28:24 To mi přišlo dost...
  • 00:28:29 Dost hloupé na to,
    abych to namaloval.
  • 00:28:31 A tady je figura malíře,
  • 00:28:34 který sedí u plátna a maluje
    a pláče.
  • 00:28:37 Ale není to úplně lidská
    figura.
  • 00:28:39 Možná ta stylizace se trošku
    blíží Milerovi,
  • 00:28:42 který nakreslil krtečka.
  • 00:28:51 To je vlastně celkem
    pro mě novinka,
  • 00:28:54 že ty věci jsou takhle
    osobnější.
  • 00:28:56 Že už nečerpám jenom z těch odkazů,
    ale že už se
  • 00:29:00 ta moje zkušenost promítá
    s tou prací
  • 00:29:04 s různými styly do věcí,
  • 00:29:06 který třeba vůbec nemají
    žádnou předlohu.
  • 00:29:10 A tohle to vzniklo jako
    přímo na plátno bez kresby.
  • 00:29:24 Často se snažím malovat věci,
    které jsou, dejme tomu, agresivní.
  • 00:29:31 A malovat je takovým způsobem,
    aby ta forma
  • 00:29:35 byla prostě estetická,
    možná až líbivá.
  • 00:29:38 Aby nějaký dvě základní složky
    toho obrazu
  • 00:29:44 spolu nějak pnuly.
  • 00:29:54 To byl takový nápad,
    který jsem delší dobu řešil.
  • 00:30:00 To jsem udělal v roce 2010,
    tuhle tu akci a výstavu.
  • 00:30:05 Myslím,
    že jsem pár let přemýšlel
  • 00:30:07 o obrazech,
    které by se namalovaly samy.
  • 00:30:10 A jako dítě jsem chytal ryby,
  • 00:30:13 tak se ty dva světy
    zase nějak propojily.
  • 00:30:18 A začal jsem nakupovat v rybářských
    potřebách žížaly a červy
  • 00:30:24 a namáčet je to netoxických
    barev a zkoušel jsem,
  • 00:30:28 co vytvoří na plátně.
  • 00:30:30 Tak tohle to byla ta výstava,
    která se tak trošku
  • 00:30:32 ironicky jmenovala
    KVÍČALA, ŠIMERA, SÝKORA, ŽÍŽALA.
  • 00:30:38 -Ne. Kvíčala...
  • 00:30:40 -SÝKORA, KVÍČALA, ŠIMERA, ŽÍŽALA.
    Takhle se to jmenovalo.
  • 00:30:52 Tady ten obraz je autoportrét
    s mým synem Kiliánem.
  • 00:30:56 Budou mu v září tři roky.
  • 00:30:59 To je taky nějaký, myslím,
    že ruský akademik,
  • 00:31:03 ale ten originální obraz
    byl v úplně jiný barevnosti
  • 00:31:07 a tam jsem zase použil
    tu kompozici,
  • 00:31:09 kterou jsem zase částečně
    upravil
  • 00:31:11 a posunul barevnost
    a změnil ty charaktery.
  • 00:31:16 On to viděl rozpracovaný,
    tak říkal,
  • 00:31:18 že dobrý,
    ale nepoznal se tam ještě.
  • 00:31:20 Já myslím, že zrovna on
    si tam není moc podobný.
  • 00:31:29 Malba obecně má teď složitou
    roli právě co se vlastně týče
  • 00:31:34 jak tématu, tak formy,
    protože pořád nějakým způsobem
  • 00:31:38 se vyrovnáváme s fotografií
    a vedle toho s modernismem.
  • 00:31:44 A já ty kombinace používám proto,
    abych se bavil
  • 00:31:52 a doufám, že se tím baví
  • 00:31:55 třeba někteří diváci,
    návštěvníci galerií.
  • 00:31:59 A ten moment překvapení
    je pro mě v první řadě důležitý,
  • 00:32:03 abych mohl pracovat.
  • 00:32:25 Dobrým tipem
    pro umělecké vycházky
  • 00:32:28 je znovuotevřená galerie
    Vyšehrad,
  • 00:32:30 která se nachází na západní
    straně vyšehradského areálu
  • 00:32:33 v bývalé hradební věži.
  • 00:32:35 Galerie se teď nově zaměřuje
    na mladé a nejmladší autory,
  • 00:32:38 přičemž její prioritní
    orientace je na malbu,
  • 00:32:41 tvorbu obrazu
    a příbuzná média.
  • 00:32:44 Jejím kurátorem se stal
    historik umění Petr Vaňous,
  • 00:32:46 který zahájil provoz
    výstavou Lubomíra Typlta.
  • 00:32:50 V pořadí druhá
    je v současné době
  • 00:32:52 výstava nových obrazů
    Ladi Gažiové.
  • 00:32:56 -Výstava Nadi Gažiové
    se jmenuje PES NA STŘEŠE,
  • 00:32:59 což je takový charakteristický
    přístup Nadi Gažiové k obrazu.
  • 00:33:03 To znamená nějaká metafora,
    která zdánlivě
  • 00:33:07 vypadá pohádkově, romanticky
    nebo ryze melancholicky.
  • 00:33:12 Je to taková dialektická situace,
    která zároveň
  • 00:33:15 obsahuje nějakou kritiku
    nebo nějaké vymezení,
  • 00:33:18 prozrazuje nějaké osobní stanovisko
    vůči prožívané realitě.
  • 00:33:24 Je to hodně silný,
    ale není to násilný.
  • 00:33:26 Není to nic, co by člověka
    přesvědčovalo o nějakým názoru,
  • 00:33:29 nebo mu to něco nutilo,
  • 00:33:31 ale ten obsah se do něj
    nějakým způsobem implantuje.
  • 00:33:36 Je to tak jako příjemně
    komunikativní
  • 00:33:39 o nepříjemných zkušenostech.
  • 00:33:42 Čili taková jakoby jinotajnost,
    která vypadá na první pohled
  • 00:33:45 romanticky a něžně,
    ale zároveň otevírá
  • 00:33:48 poměrně hluboký a silný témata.
  • 00:34:02 SLOVENSKY: Tak výstava
    je stále v našem kontextu,
  • 00:34:04 i když ta džungle
    je jenom znakem něčeho neznámého,
  • 00:34:11 něčeho, co vlastně není jasné
    a z čeho má člověk strach.
  • 00:34:15 A ty oči, které tam vykukují,
    tak také není jasné, kdo to tam je.
  • 00:34:22 Pracuji s tím momentem
    toho neznáma
  • 00:34:25 a zároveň reakce na to neznámé
    je strach.
  • 00:34:30 Nebo když půjdeme dál,
  • 00:34:33 tak xenofobie a může to končit
    až nějakým třeba rasismem.
  • 00:34:38 A mám pocit,
    že je to všude kolem mě.
  • 00:34:41 Nějak mě to zajímá a mám pocit,
    že je důležité o tom mluvit.
  • 00:34:50 To je vlastně znak takové
    jakoby městské paranoie.
  • 00:34:54 To metro.
  • 00:34:56 A tam ty sedačky mají
    oči a uši.
  • 00:35:01 A to jenom tak sleduji,
    když chodím po ulicích,
  • 00:35:05 nějak o tom přemýšlím
    a vlastně mě to zajímá dlouhodobě.
  • 00:35:09 Jako například téma kopáčů.
    Já tomu říkám Kopáči, tomu obrazu.
  • 00:35:18 Že to je jakoby kdyby pozůstatek
    toho kopání,
  • 00:35:22 když se kopou kanály a vodovody
    a tak dál.
  • 00:35:26 Většinou se ty práce dávají
    lidem,
  • 00:35:28 kteří jsou na okraji společnosti.
    To mi přijde zvláštní.
  • 00:35:41 Tak tady to vychází
    z takových hodně chudých obydlí,
  • 00:35:48 která vlastně jsou většinou
    postavená jenom z plechu.
  • 00:35:53 Tak jsem si vybrala
    ten stavební materiál
  • 00:35:56 a nějak ho zkoumala.
  • 00:36:03 To je vlastně další
    ze znaků.
  • 00:36:08 Jako byla například ta džungle
    nebo ten tygr,
  • 00:36:11 ten člověk s hlavou tygra,
    že to jsou vlastně
  • 00:36:14 také nějaké věci, které známe,
    ale zároveň z nich máme strach.
  • 00:36:23 Je to něco neznámého,
    neprobádaného.
  • 00:36:26 A ten kebab je také znak něčeho,
    co je nám všem známé,
  • 00:36:32 ale zároveň strašně neznámé.
  • 00:36:36 Samozřejmě, že se to trochu
    dotýká dneška,
  • 00:36:38 když jsme všichni -
    okolí je jakoby velmi islamofóbní.
  • 00:36:45 Takže proto jsem vlastně zvolila
    tento motiv.
  • 00:37:13 Konstruktivní variace významného
    průkopníka geometrické abstrakce
  • 00:37:17 na pomezí op-artu,
    Vladislava Mirvalda,
  • 00:37:19 jsou nyní k vidění
    v Museu Kampa.
  • 00:37:25 Vladislav Mirvald
    patřil ke generaci nastupující
  • 00:37:28 už ve 40. letech,
    kdy navazoval na progresivní směry
  • 00:37:31 počátku 20. století,
    především na kubismus.
  • 00:37:35 V 50. letech se pak věnoval
    krajině,
  • 00:37:37 v níž vyšel z odkazu
    expresionismu či fauvismu.
  • 00:37:42 Na počátku 60. let
    se postupně začíná přiklánět
  • 00:37:45 k abstrakci a skutečnost vyjadřuje
    ve stále jednodušších náznacích.
  • 00:37:49 Stejně jako pro mnoho dalších
    uměleckých osobností
  • 00:37:52 je i pro něho důležité prostředí
    Loun,
  • 00:37:55 kde studoval, později také učil
    a kde se setkal
  • 00:37:57 s takovými osobnostmi,
    jako byli malíři
  • 00:38:00 Zdeněk Sýkora, Kamil Linhart
    nebo básník Emil Juliš.
  • 00:38:06 -Je to prostě takový výběr,
    kde jsem se snažil zachytit,
  • 00:38:09 jakým způsobem pracoval,
  • 00:38:12 jakým způsobem se vyvíjely různé
    okruhy jeho tvorby.
  • 00:38:18 A to už od 40. let
    až do jeho smrti.
  • 00:38:22 Takže ta výstava začíná
    kubistickými obrazy,
  • 00:38:26 které jsou vlastně takovými
    průzkumy
  • 00:38:29 možností kubismu
    po několika desítkách let.
  • 00:38:32 A dá se říct,
    že už v těch kubistických obrazech
  • 00:38:36 dospěl k takové takřka
    abstrakci.
  • 00:38:40 A na to později navázal
    v 60. letech,
  • 00:38:44 odkdy se právě všechny ty okruhy
    jeho tvorby odvíjejí.
  • 00:39:02 Jeho přínos je v experimentech,
    kdy se pohybuje
  • 00:39:07 na hraně mezi přírodními vědami
    a vizuálním projevem.
  • 00:39:13 Tedy konkrétně mezi deskriptivní
    geometrií a výtvarnými experimenty.
  • 00:39:20 A dá se říct,
    že právě na tom nejvíc založil
  • 00:39:24 své průzkumy od 60. let
    až do pozdního období.
  • 00:39:30 A určitý vliv měl tehdy
    na jeho tvorbu Jiří Kolář,
  • 00:39:36 který mu víceméně potvrdil
    správnost jeho cesty,
  • 00:39:40 protože mu říkal:
  • 00:39:41 "Kdo se čím vyučil,
    to má taky dělat."
  • 00:39:44 A pan Mervald vystudoval
    na technice
  • 00:39:47 a později
    na pedagogické fakultě
  • 00:39:50 deskriptivní geometrii
    a výtvarnou výchovu.
  • 00:39:53 Takže vlastně vycházel
    z propojení těchto dvou sfér.
  • 00:40:06 -Ve svých kaňkažích a zrmzlážích
    se přiblížil informelu,
  • 00:40:09 později je spojoval s písmem,
  • 00:40:11 čímž se na čas dotkl
    i proudu lettrismu.
  • 00:40:14 Ve všech konstruktivních
    kompozicích
  • 00:40:16 využíval svou mimořádnou
    prostorovou představivost,
  • 00:40:19 díky které vzniklo
    jeho rozsáhlé dílo.
  • 00:40:43 V letohrádku Hvězda najdete
    hned několik
  • 00:40:45 vzájemně souvisejících výstav
  • 00:40:47 věnovaných nejkrásnější
    české knize.
  • 00:40:50 Soutěž pořádaná
    Památníkem národního písemnictví
  • 00:40:53 má dlouholetou tradici,
    ale kurátorská dvojice
  • 00:40:56 grafických designérů
    Petra Babáka s Lukášem Kijonkou
  • 00:40:59 se pokusila letos razantně
    změnit její prezentaci
  • 00:41:03 a zabývat se nejen současným,
  • 00:41:06 ale především budoucím významem
    knihy.
  • 00:41:09 -Tím, že třeba vyhraješ
    jednu kategorii této soutěže
  • 00:41:11 v loňském roce, dostaneš nabídku
    udělat výstavu.
  • 00:41:13 My jsme dostali výstavu,
    která byla k padesáti letům.
  • 00:41:15 Což bylo
    o to zajímavější.
  • 00:41:18 A když jsme po sezeních
    s vedením se bavili o tom,
  • 00:41:20 v jakým stavu ty věci jsou,
    tak jsme se dozvěděli,
  • 00:41:22 že vlastně není žádná
    digitalizace.
  • 00:41:24 To byla v podstatě
    první základní věc.
  • 00:41:26 Že nešlo o nějaké arty,
  • 00:41:28 ale o to udělat nějakou cestu,
    dostat data směrem k uživateli.
  • 00:41:32 To znamená nějakým způsobem
    naskenovat knížky
  • 00:41:35 a dát je nějakým způsobem ven,
    aby se daly používat.
  • 00:41:38 Celá akce má tři části
    s tím,
  • 00:41:41 že první třetina
    je nejkrásnější kniha tohoto roku.
  • 00:41:43 Druhá třetina je 50 roků
    celé téhle té soutěže.
  • 00:41:47 A třetí, taková pro nás
    nejzajímavější,
  • 00:41:49 kde jsme chtěli udělat
    nejvíc knihu,
  • 00:41:52 která spočívala v tom, že to je
    nějaká definice knihy budoucnosti.
  • 00:41:56 The future of your book
    is not your phone,
  • 00:41:58 not your tablet...
  • 00:42:05 My tři jsme jako autoři
    celé této koncepce.
  • 00:42:07 Lukáš Kijonka, já
    a Jakub Jansa.
  • 00:42:10 Takže ty trojky se tam objevovaly
    v takových více různých podobách.
  • 00:42:13 A vlastně v tom vizuálu
    se prolínají celým tím katalogem,
  • 00:42:17 novinami, webem...
    Vlastně v rámci celého vizuálu.
  • 00:42:34 Každý den v deset hodin sem přijde
    a slouží do šesti hodin
  • 00:42:37 takzvaný digitalizátor,
    který scanuje ty knihy.
  • 00:42:40 Má kostým, který je možná
    tady za mou vidět.
  • 00:42:43 Je to takový opravdu...
  • 00:42:48 My se snažíme vytvořit
    takový různý fáze
  • 00:42:50 a spolupráce architektů,
    designérů,
  • 00:42:53 průmyslových designérů
    a tak dále.
  • 00:42:55 A ta výstava končí v okamžiku,
    což je zhruba za ty 4 měsíce,
  • 00:42:58 máme to spočítáno vlastně tak,
    že když se nascenují
  • 00:43:01 všechny knihy a vlastně vznikne
    celá ta databáze knih,
  • 00:43:03 ta se pověsí na ten web,
    bude tady plápolat
  • 00:43:06 na té střeše toho hodovního sálu,
    tak je vlastně konec akce.
  • 00:43:21 -Tady nahoře,
    v hodovním sále ve 2. patře
  • 00:43:24 té výstavy jsou vlastně
    všechny videa,
  • 00:43:26 která se dole digitalizují
    na té lince.
  • 00:43:29 Postupně se budou měnit
    a v rámci těch 4 měsíců,
  • 00:43:32 co se bude konat výstava,
    kdy se tady zobrazí
  • 00:43:34 všech těch cca 1 200 videí
    v různých smyčkách a kolážích.
  • 00:43:38 Takže v podstatě je to trošku jako
    naivně udělaný childout,
  • 00:43:44 který se proběhne Letohrádkem.
  • 00:43:47 Máme něco, co se zabývá
    minulostí i současností.
  • 00:43:50 A říkali jsme si,
    že by bylo dobrý vlastně doplnit
  • 00:43:53 celou zprávu o knize
    o nějaký kurátorský zásah,
  • 00:43:56 který by hovořil o budoucnosti,
    která se bude týkat knihy.
  • 00:44:00 Je to část,
    které jsme říkali nejvíc kniha.
  • 00:44:03 A když jsme uvažovali
    nad tou formou,
  • 00:44:06 jakým způsobem tu výstavu
    pojmout,
  • 00:44:07 nechtěli jsme tam dávat
    nějaký jednotlivý artefakty.
  • 00:44:12 Sami jsme si uvědomili,
    že ty populárně odborný texty
  • 00:44:16 vlastně v dnešní době
    spíš posloucháme.
  • 00:44:19 Proto jsme zvolili formát videí,
    na kterých herci
  • 00:44:23 simulují budoucí designéry
    nebo kurátory
  • 00:44:26 nebo přednášející v oblasti
    grafického designu
  • 00:44:30 nebo fenomonologie knihy.
  • 00:44:31 Tak vlastně říkají texty,
    který se týkají jenom budoucnosti.
  • 00:44:35 A rovnou říkají,
    co se děje v roce 2042, 2045...
  • 00:44:39 A v podstatě jsou to jakési
    výroky,
  • 00:44:43 které by měly zpětně
    vyvolávat nějakou diskuzi.
  • 00:44:49 -My jsme byli překvapeni
    z toho,
  • 00:44:51 že Památník národního písemnictví,
    instituce tohoto typu,
  • 00:44:53 která má kvadriliony dat,
    který se tady nedají nasbírat,
  • 00:44:56 ale zalistovat, vlastně nemá
    jedinou knížku digitalizovanou.
  • 00:45:00 Takže když se vrátím k tomu,
    že to nemělo
  • 00:45:02 nějaký superfilosofický základ,
    ale že jsme nechtěli
  • 00:45:04 lézt do vitrín,
    kde zavřeme deset knížek
  • 00:45:06 a ti lidi budou koukat,
    jak ta knížka asi vypadala,
  • 00:45:09 ale že jim prostřednictvím
    toho videa,
  • 00:45:11 toho záznamu nabídneme
  • 00:45:13 jednak spoustu informací
    i o té knížce technicky.
  • 00:45:15 To znamená, že to není jenom
    nějaké prohlížení obrázku,
  • 00:45:18 té knížky jako objektu,
    ale zároveň je k tomu
  • 00:45:20 výrazně popisná legenda, visačka,
    kdo, co, kde a tak dále.
  • 00:45:26 A opravdu to slouží
    jako studijní materiál.
  • 00:45:48 Během druhé světové války
    byly z nádraží Bubny
  • 00:45:51 vypraveny transporty
    s desetitisíci židovskými obyvateli
  • 00:45:53 z Prahy do koncentračních
    a vyhlazovacích táborů.
  • 00:45:57 Po osvobození zažilo toto nádraží
    odsun pražských Němců.
  • 00:46:01 Málokteré místo
    tak silně připomíná
  • 00:46:03 složité dějiny 20. století
    a je vhodným prostorem
  • 00:46:06 pro diskusi a kritickou reflexi
    nedávné minulosti.
  • 00:46:15 Bubenečské nádraží
    se má do příštího roku
  • 00:46:17 proměnit v Památník ticha,
    moderní centrum
  • 00:46:20 pro novodobou historii,
    prostor pro veřejný dialog
  • 00:46:23 o dědictví minulosti
    jako stigmatu dneška.
  • 00:46:26 První krokem
    přestavby této železniční stanice
  • 00:46:29 spojené s historií
    pražských židovských transportů
  • 00:46:31 je Brána nenávratna předního
    českého sochaře Aleše Veselého,
  • 00:46:35 který se v celé své tvorbě
  • 00:46:37 zabývá otázkou smyslu
    lidské existence.
  • 00:46:43 Objekt má podobu dvacetimetrové
    kolejnice vedoucí k nebi,
  • 00:46:47 což kromě připomínky transportů
    Židů po železnici
  • 00:46:49 do koncentračních táborů
    má i další symboliku.
  • 00:46:55 Tady tudy procházeli lidi,
    kteří byli povoláni
  • 00:46:58 do transportu
    do připravených vlaků.
  • 00:47:01 A byli odváženi do Terezína,
    eventuálně někam na východ dál.
  • 00:47:06 A tam, co je Veletržní palác,
    tak naproti,
  • 00:47:10 co je dneska Parkhotel,
  • 00:47:12 tak tam bylo shromaždiště těch
    transportů.
  • 00:47:15 A pak ten celý štrúdl lidí...
    Ráno ještě za rozbřesku
  • 00:47:19 tudy šli pěšky.
    Odcházely rovnou do těch vagónů.
  • 00:47:25 Proto já jsem chtěl tu sochu
    postavit přímo tady,
  • 00:47:28 aby byla v cestě,
    kudy opravdu procházeli.
  • 00:47:53 Nechci, aby to byl pomník,
    spíš memento.
  • 00:47:56 Protože to má tři roviny.
    Jednak, že to místo připomenu,
  • 00:48:01 že se tu něco stalo,
    druhá věc je,
  • 00:48:04 že to není jenom pláč,
    ale je to zároveň vyslovení
  • 00:48:08 úcty těm, kteří bez sebemenší viny
    zmizeli ze světa.
  • 00:48:13 A třetí je právě to memento,
  • 00:48:16 což mi připadá možná
    ještě to nejdůležitější.
  • 00:48:19 Protože to jsou věci,
    který mají v sobě
  • 00:48:21 nějaký moment trvalosti,
  • 00:48:24 ale trvalosti i toho nebezpečí,
    třeba, že jo.
  • 00:48:26 Ono nejde jenom o tu židovskou
    stránku.
  • 00:48:29 To nebezpečí
    je pro celý lidstvo.
  • 00:48:32 Protože to největší nebezpečí
    je v tom,
  • 00:48:35 že pokaždé má jinou podobu.
  • 00:48:37 Ten člověk si neuvědomí ty věci,
    co se někde dějí,
  • 00:48:40 že vlastně můžou vést
    k takové záležitosti.
  • 00:48:45 A nebudou se týkat té samé
    etnické skupiny
  • 00:48:49 nebo těch samých náboženských,
    prostě.
  • 00:48:53 Ale třeba někoho úplně jiného.
    Prostě může to potkat kohokoliv.
  • 00:49:13 Památník
    měl mnoho různých podob,
  • 00:49:15 než autor dospěl k finální
    verzi.
  • 00:49:17 Jeho výška je přesně
    20 metrů a 4 centimetry,
  • 00:49:21 váží 16 tun
    a k její stavbě byly použity
  • 00:49:24 staré koleje a dřevěné pražce,
    kterých je 36.
  • 00:49:38 Najednou všechny ty věci,
    které jsme vymýšlel
  • 00:49:40 těch 30 nebo 40 roků,
    tak to dostalo trošku jinou podobu.
  • 00:49:45 Protože to najednou bylo jasný,
    že to bude něco,
  • 00:49:48 skrz co budu procházet
    a zároveň to bude mít
  • 00:49:50 něco společnýho s tím
    transportem.
  • 00:49:53 A ta symbolika toho odcházení
    do nenávratna a tak.
  • 00:49:57 Tak ta to samozřejmě přivedla
    i k podobě,
  • 00:50:00 kterou má i toho Jákobova
    žebříku...
  • 00:50:04 Prostě najednou to bylo jasný,
  • 00:50:06 že se to bude odehrávat
    asi pomocí těch kolejí.
  • 00:50:14 Když bylo zahájení,
    tak mi někteří lidi říkali:
  • 00:50:17 "Ale počkej, s tím Jákobovým
    žebříkem jak to je.
  • 00:50:21 To je přece
    o něčem úplně jiným."
  • 00:50:23 Já jsem říkal:
    "Tam je přece důležitá
  • 00:50:25 ta základní symbolika."
  • 00:50:27 Protože samozřejmě těch rovin
    je tam spousta.
  • 00:50:30 Takže například těch pražců
    vychází 36.
  • 00:50:33 To je zase hluboká symbolika.
  • 00:50:36 To je stará legenda,
    že svět je na bedrech
  • 00:50:43 36 spravedlivých,
    kteří drží tu rovnováhu světa.
  • 00:50:48 A když jsem to pak dodělal,
  • 00:50:50 tak Jana, moje dcera se mě
    zeptala:
  • 00:50:53 "A kolik máš těch podpěr?
    Nemáš jich 12?"
  • 00:50:56 Já jsem říkal:
    "Víš, že nevím?"
  • 00:50:58 Tak jsem sem šel,
    když to bylo hotový
  • 00:51:00 a spočítal jsem,
    že je jich skutečně 12.
  • 00:51:03 Což je těch 12 izraelských kmenů.
  • 00:51:07 To jsou vždycky ty věci,
    kdy vím,
  • 00:51:09 že mají největší hodnotu,
  • 00:51:12 když člověk nevymýšlí
    a zbytečně nekombinuje.
  • 00:51:14 A když ty věci přicházejí
    a dodatečně člověk
  • 00:51:17 vlastně zjišťuje,
    jak se strašně strefoval.
  • 00:51:22 A tím se s vámi pro dnešek
    loučíme a těšíme se opět za měsíc.
  • 00:51:43 Skryté titulky: Alena Fenclová
    2015

Související