iVysílání

Bílá místa - Osudová volba?

• 00:00:02 Události, které prožíváme,
  se zakrátko stanou historií
• 00:00:06 a pro většinu našich potomků
  budou jen nezáživnými pojmy.
• 00:00:12 Protože zaváty časem zůstanou
  i touhy a snažení,
• 00:00:15 lásky i intriky dnešních hrdinů.
• 00:00:33 Praha, 1. čtvrtina 16. století.
• 00:00:36 Hlavní město Království českého -
  i když tu český král
• 00:00:40 často nesídlil.
• 00:00:42 Roku 1526 bylo po tragické
  smrti Ludvíka Jagellonského
• 00:00:47 Království české dokonce
  bez krále - a nastalo období
• 00:00:51 vyjednávání, kdo nám bude vládnout.
• 00:00:57 Tehdy sotva kdo tušil, že tentokrát
  to bude doslova osudová volba,
• 00:01:02 která způsobí,
  že téměř 400 let budou
• 00:01:06 v Čechách vládnout Habsburkové.
• 00:01:11 23.10. 1526 se volební grémium,
  do něhož bylo jmenováno
• 00:01:16 po osmi zástupcích panského stavu,
  stavu rytířského a městského stavu,
• 00:01:22 nechalo dobrovolně uzavřít
  v kapli sv. Václava
• 00:01:25 v chrámu sv. Víta a bylo srozuměno,
  že jim bude povoleno odejít
• 00:01:30 teprve tehdy, až dojdou ke shodě.
• 00:01:34 Stalo se tak
  už po 8 hodinách jednání.
• 00:01:38 Stavovští zástupci se shodli,
  že na český trůn usedne
• 00:01:41 arcikníže Ferdinand Habsburský,
  vládce dědičných zemí rakouských
• 00:01:45 a rodových držav v Alsasku,
  bratr římského císaře Karla V.
• 00:01:55 Nevíme, jak tehdy, ale dnes by se
  hned objevily spekulace,
• 00:01:58 proč byl zvolen právě
  Ferdinand I. Habsburský,
• 00:02:02 když ve hře byli i jiní kandidáti.
• 00:02:05 A začalo by se mluvit o penězích,
  vždyť taková volba
• 00:02:08 jistě nemohla být zadarmo,
  a hledaly by se vlivné osobnosti,
• 00:02:13 které měly šanci se při téhle
  příležitosti obohatit.
• 00:02:18 Jak to tedy s volbou
  Ferdinanda I. bylo?
• 00:02:25 Když Ludvík Jagellonský
  u Moháče tragicky zahynul
• 00:02:29 v boji s Turky,
  vládu země převzali
• 00:02:34 nejvyšší purkrabí
  Zdeněk Lev z Rožmitálu
• 00:02:37 a nejvyšší hofmistr
  Vojtěch z Pernštejna.
• 00:02:39 Tito dva nejvýznamnější čeští
  magnáti by při volbě panovníka
• 00:02:44 z české šlechty nejvíce
  připadali v úvahu.
• 00:02:47 Oni však realisticky odhadli,
  že nemají šanci být zvoleni,
• 00:02:50 a kandidaturu vůbec nevyhlásili.
• 00:02:53 Zájem o český trůn měli především
  kandidáti ze sousedních
• 00:02:57 panovnických rodů - z Polska,
  Bavorska a Rakouska.
• 00:03:03 Avšak váhavý
  přístup Jagellonce
• 00:03:05 Zikmunda I. polskou kandidaturu
  fakticky vyřadil,
• 00:03:10 takže zůstala bavorská knížata
  Vilém a Ludvík Wittelsbachové
• 00:03:14 a rakouský Ferdinand Habsburský.
• 00:03:18 Wittelsbachové vládli důležitému
  německému státu,
• 00:03:21 avšak proti nim stál ambiciózní
  a schopný příslušník
• 00:03:25 dynastie Habsburků,
  která se již vyšvihla
• 00:03:27 mezi nejvýznamnější
  evropské panovnické rody.
• 00:03:31 Wittlesbaschové se nemohli
  s Habsburky co do významu
• 00:03:34 ve "velké" politice rovnat.
• 00:03:37 O to více slibovali svým
  voličům z řad českých šlechticů
• 00:03:41 možné i nemožné.
• 00:03:43 Ferdinand na to šel zpočátku
  jinak - uplatňoval
• 00:03:47 dědické právo na českou korunu.
• 00:03:52 Protože jeho dědeček císař
  Maxmilián I. se prozíravě
• 00:03:57 pokusil zajistit Habsburkům
  případné nástupnictví
• 00:04:01 v českých zemích a v Uhrách
  promyšlenou sňatkovou politikou.
• 00:04:07 Oženil svého vnuka Ferdinanda
  s Annou Jagellonskou,
• 00:04:11 dcerou bývalého českého a uherského
  krále Vladislava Jagellonského.
• 00:04:18 A Ferdinandovu sestru
  Marii Habsburskou zase provdal
• 00:04:22 za Annina bratra
  Ludvíka Jagellonského.
• 00:04:29 Ani takový sňatkový propletenec
  nemohl však nic změnit na tom,
• 00:04:34 že jak česká, tak uherská koruna
  byly volitelné.
• 00:04:38 A ani česká ani uherská
  stavovská obec nebyla ochotna
• 00:04:42 přijmout dědické nároky
  Anny Jagellonské a připravit
• 00:04:47 se tak o své nejdůležitější právo -
  o svobodnou volbu panovníka.
• 00:04:53 Čeští stavové stáli na tomto
  právu tak důsledně,
• 00:04:56 že neměl-li Ferdinand ztratit
  naděje na český trůn hned zpočátku,
• 00:05:00 musel změnit taktiku.
• 00:05:06 Mladý Habsburk to brzy pochopil,
  a stejně jako ostatní kandidáti
• 00:05:10 se ucházel o zvolení.
• 00:05:14 Tento vynucený ústupek značně
  posílil stavovské sebevědomí.
• 00:05:19 Zvláště když se všeobecně vědělo,
  že Ferdinand byl
• 00:05:22 zásadním odpůrcem stavovské moci.
• 00:05:25 Proto také nebyl pro české stavy
  příliš žádoucím panovníkem.
• 00:05:30 Vyčítali mu,
  že se obklopuje cizinci,
• 00:05:34 a nelákala je ani představa
  personální unie s Rakouskem.
• 00:05:37 Situaci, kdy český král
  panuje i v jiné zemi,
• 00:05:41 Češi nedávno zažili u Jagellonců,
  kteří věnovali Uhrám
• 00:05:45 neskonale víc pozornosti,
  přenesli tam i své sídlo
• 00:05:48 a u české šlechty tak podnítili
  až jakýsi komplex méněcennosti.
• 00:05:54 Tyto Ferdinandovy nevýhody
  však do jisté míry vyvažovala
• 00:05:57 vysoká prestiž,
  které se Habsburkové v tomto období
• 00:06:01 těšili v mezinárodní politice.
• 00:06:05 Wittelsbachové, dobře informovaní
  zase svými vyslanci v Praze,
• 00:06:10 nehodlali nechat v předvolebním
  boji nic náhodě a rozhodli se
• 00:06:15 získat důležité voliče
  na svou stranu.
• 00:06:20 V Mnichově se dochoval jejich
  návrh na peněžní investice
• 00:06:23 do české volby: byli ochotni
  rozdělit mezi šest šlechticů,
• 00:06:27 o nichž si mysleli,
  že budou krále volit,
• 00:06:30 neuvěřitelných 90 tisíc zlatých.
• 00:06:34 Nejvíc měl dostat nejvyšší purkrabí
  Zdeněk Lev z Rožmitálu,
• 00:06:39 a také Hanuš Pflug z Rabštejna -
  pod podmínkou, že přejde se svými
• 00:06:43 přáteli na stranu Wittelsbachů.
• 00:06:47 Zkrátka neměli přijít
  ani Jan z Vartenberka,
• 00:06:51 Jan ze Šternberka, nejvyšší komoří
  Jaroslav ze Šellenberka
• 00:06:55 a nejvyšší sudí
  Zdislav Berka z Dubé.
• 00:06:59 Měli dobrý odhad - všech šest pánů
  bylo skutečně
• 00:07:02 do volebního grémia jmenováno.
• 00:07:05 Nevěděli jen o Hanuši ze Švamberka.
• 00:07:08 Osmým jmenovaným byl Adam z Hradce,
  nejvyšší kancléř
• 00:07:12 Království českého.
• 00:07:14 Toho nemělo cenu uplácet,
  protože byl hlavním propagátorem
• 00:07:19 jejich protivníka.
• 00:07:21 Pokusili se tedy získat alespoň
  jeho sekretáře částkou 500 zlatých.
• 00:07:27 Rytířský stav si hodlali pojistit
  prostřednictvím nejvyššího písaře
• 00:07:31 Radslava Beřkovského z Šebířova,
  jemuž nabídli 4000 zlatých,
• 00:07:36 a městský stav měl za stejnou cenu
  ovlivnit Mistr Jan Pašek z Vratu,
• 00:07:42 významný měšťan ze spojeného
  Starého a Nového Města pražského.
• 00:07:49 Podle historika Antonína Rezka,
  který koncem 19. století
• 00:07:53 tuto problematiku poprvé
  velmi důkladně zpracoval,
• 00:07:57 se nejen nabízelo,
  ale i skutečně uplácelo.
• 00:08:04 K tomu všemu připočtěme
  dalších 150 tisíc zlatých,
• 00:08:08 které měly padnout na umoření
  královských dluhů.
• 00:08:15 Je nabíledni, že vyslanci
  Ferdinanda Habsburského
• 00:08:20 se o takové nabídce dozvěděli
  a hned svého pána informovali.
• 00:08:24 Vždyť měli v Praze důvěryhodný
  zdroj informací - za neoficiálního
• 00:08:27 tlumočníka habsburských zájmů
  v české šlechtické obci byl
• 00:08:31 od počátku považován nejvyšší
  kancléř Adam z Hradce.
• 00:08:35 Stál v čele skupiny prohabsbursky
  orientovaných šlechticů,
• 00:08:41 které s nejvyšší pravděpodobností
  získala královna - vdova
• 00:08:45 Marie Habsburská,
  manželka Ludvíka Jagellonského.
• 00:08:49 A tak v jedné z prvních relací
  Ferdinandových informátorů z Prahy
• 00:08:53 do Vídně byly rady,
  jak by měl postupovat,
• 00:08:56 aby si získal významné šlechtice:
  měl by slíbit, že se bude snažit
• 00:09:00 navrátit k Čechám
  jako léno Lucembursko,
• 00:09:04 jako Wittelsbachové by měl slíbit
  splacení královského dluhu
• 00:09:09 ve výši asi 150 tisíc zlatých.
• 00:09:12 Po Čechách šla tehdy zvěst,
  že v případě zvolení by Ferdinand
• 00:09:15 připojil své dědičné země k Čechám.
• 00:09:19 Jeho vyslanci se tedy ptali,
  jak na to mají reagovat
• 00:09:22 a zda by to mohli slíbit.
• 00:09:25 Obě strany kandidátů hovořily
  o stejné částce: 150 tisíc zlatých
• 00:09:30 jako o královském dluhu.
• 00:09:33 Taková částka představovala
  neuvěřitelné jmění!
• 00:09:39 O jaký dluh šlo?
• 00:09:42 Panovníci - a Jagellonci nebyli
  výjimkou - si často půjčovali
• 00:09:46 od bohatých aristokratů.
• 00:09:48 Někdy se jednalo
  zjevně o nevratné půjčky,
• 00:09:51 za něž si věřitelé kupovali
  přízeň panovníka.
• 00:09:54 Když panovník prokázal
  svou přízeň šlechtici konkrétněji,
• 00:09:57 následovaly obvykle panovníkovy
  neúročené dlužní úpisy
• 00:10:01 jako jistý druh vyznamenání.
• 00:10:07 Vlivem Adama z Hradce
  se postupně na stranu Ferdinanda
• 00:10:11 přiklonili příbuzní - příslušníci
  rodu Rožmberků - a poté se
• 00:10:15 přidávali další: Šlikové,
  Pflugové z Rabštejna,
• 00:10:18 podařilo se získat pro Ferdinanda
  i Zdeňka Lva z Rožmitálu,
• 00:10:22 který se bál,
  že Habsburk mu není nakloněn.
• 00:10:25 Ferdinandovi vyslanci s ním
  vyjednali vystavení písemností,
• 00:10:29 které potvrzovaly Ferdinandovu
  přízeň a byly zárukou,
• 00:10:33 že z toho bude mít Rožmitál
  prospěch:
• 00:10:36 Ferdinand slíbil, že ho uchová
  ve své přízni a zaplatí mu 50 tisíc
• 00:10:40 zlatých dluhů po Jagelloncích,
  že se nebude mstít jeho přátelům,
• 00:10:44 kteří v průběhu volebních jednání
  vystupovali proti němu,
• 00:10:49 a že ponechá jemu stejně jako
  Šlikům, Švamberkům a Pflugům
• 00:10:52 příjmy ze stříbrných
  dolů v Jáchymově - což byl podíl
• 00:10:56 na královském regálu,
  který získali od Jagellonců.
• 00:11:07 Bavorská knížata díky
  svým zvědům o příklonu Čechů
• 00:11:11 k Ferdinandově kandidatuře věděla
  a nerada ho viděla.
• 00:11:15 Proto vyslala Hanuše Weissenfeldera
  9. října 1526 na zemský sněm,
• 00:11:21 aby veřejně slíbil nejen rychlé
  splacení dluhů království,
• 00:11:26 ale také usídlení krále v Praze
  a jistotu zachování
• 00:11:29 zemských svobod.
• 00:11:44 Konečně přišel tolik očekávaný
  23. říjen roku 1526.
• 00:11:49 Volba byla neveřejná,
  volitelé se zavázali,
• 00:11:53 že nic neprozradí.
• 00:11:55 Výsledek byl vyhlášen
  jako jednomyslný, což znamenalo,
• 00:11:58 že všichni hlasovali
  pro Ferdinanda.
• 00:12:03 Dodnes se neví,
  kdo na tak posvátném místě českého
• 00:12:07 národa zvedl pro Ferdinanda ruku,
  kolikrát se hlasovalo...
• 00:12:13 Dá se jen usuzovat,
  že konečné rozhodnutí
• 00:12:16 pro Ferdinanda zřejmě ovlivnila
  řada faktorů:
• 00:12:19 především nedůvěra k finančním
  možnostem a slibům bavorských
• 00:12:23 Wittelsbachů, ve srovnání
  s nimiž působili habsburští
• 00:12:27 vyslanci mnohem seriózněji.
• 00:12:29 Je pravděpodobné,
  že nadpoloviční většina volitelů
• 00:12:33 byla pro Ferdinanda získána
  již před volbou.
• 00:12:37 Takže k oné jednomyslnosti
  nemusela být tak složitá cesta.
• 00:12:42 Stačí se vžít do situace voličů,
  u nichž se předpokládalo,
• 00:12:46 že zvednou ruku proti Ferdinandovi,
  když zvažovali,
• 00:12:50 zda je pro ně výhodnější
  zasloužit se o zvolení krále,
• 00:12:53 jenž jim za to v budoucnu
  bude zavázán,
• 00:12:56 nebo zůstat na straně poraženého.
• 00:13:03 Jednomyslně zvolený nový
  český král Ferdinand I. Habsburský
• 00:13:08 začal vládnout tvrdou rukou
  v duchu uplatňování habsburského
• 00:13:13 centralismu a potlačování
  českých stavovských práv.