iVysílání

Skoro jasno - Doba ledová

• 00:00:19 Dobrý den.
• 00:00:19 Je tu už poslední, tedy dvanáctý
  díl naší série
• 00:00:23 o zajímavostech,
  souvisejících s počasím.
• 00:00:25 Dnes se budeme věnovat
  hlavně nízkým teplotám.
• 00:00:28 Jinými slovy,
  čeká nás led a také mráz.
• 00:00:35 Nejprve se vrátíme na začátek
  čtvrtohor,
• 00:00:37 kdy ve střední Evropě
  začíná doba ledová,
• 00:00:39 a řekneme si, jak to tehdy mohli
  vnímat příslušníci lidského rodu.
• 00:00:44 Ti šťastnější asi našli úkryt
• 00:00:46 před nepřízní venkovního počasí
  v jeskyni,
• 00:00:49 ale přemýšleli jste někdy,
• 00:00:50 jak to v jeskyni vypadá s kolísáním
  klimatu v průběhu roku?
• 00:00:53 Právě proto jsme se vypravili
  na návštěvu jedné jeskyně -
• 00:00:56 Demänovskej ľadovej na Slovensku,
• 00:00:59 a o kolísání tamního klimatu
  nám bude povídat Jano Zelinka.
• 00:01:06 Trochu zvesela se k době ledové
  vrátíme
• 00:01:07 ve stejnojmenném animovaném filmu.
• 00:01:10 A pak si vážněji budeme povídat
  o teplotě vzduchu,
• 00:01:12 co je to třeba pocitová teplota,
• 00:01:14 anebo jestli se dá změřit
  teplota na Slunci.
• 00:01:20 V redakci se podíváme na to,
• 00:01:22 jak konkrétně připravujeme
  předpověď teplot pro vysílání my.
• 00:01:25 No a závěrečné minuty dnešního
  pořadu
• 00:01:27 budou opět patřit pohledům
  na oblohu,
• 00:01:30 a na to, co zajímavého
  jste tam mohli vidět.
• 00:01:50 Konečně v teple!
• 00:01:52 Jaký teplo?
  Kopčeme, tady je zima jako blázen!
• 00:01:58 Havranpírko, to už jsi dlouho
  nebyl venku!
• 00:02:01 To bys teprve viděl,
  co je to zima!
• 00:02:03 No jo, ona se blíží zase
  doba ledová, čili glaciál.
• 00:02:08 Venku je všechno pod sněhem.
• 00:02:09 Ani jsem se nedostal
  k tý mamutí pasti.
• 00:02:12 Měl jsi vzít lyže.
  Šlapalo by se ti lépe.
• 00:02:16 Lyže? Havranpírko, neblázni,
  ty musí teprve někdo vynalézt!
• 00:02:20 Vždyť sotva začaly čtvrtohory!
• 00:02:23 No jo, to jsem taky zapomněl.
  A co úlovek?
• 00:02:27 Ale, nic.
• 00:02:30 Ležel tam jeden jelen,
  ale toho nám vyfouknul Šavlozubák.
• 00:02:34 Ach...
• 00:02:39 Ty tady provádíš co?
• 00:02:41 Chtěl bych se ohřát.
• 00:02:44 Nějak jsem přestal hlídat oheň
  a on mi vyhasl.
• 00:02:47 Aha...
• 00:02:49 A teď tady provozuješ
  kamenovou modlitbu, jo?
• 00:02:51 Ne, křesám, zkouším vykřesat
  nějakou jiskřičku.
• 00:02:57 Aha. Jo, mimochodem,
  Veverčák hlásil,
• 00:03:00 že na posledním lovu viděli takhle
  velikánského jeskynního medvěda!
• 00:03:06 -Co? Jeskynního medvěda?
  -Jeskynního.
• 00:03:09 Ale, co by hledal
  tady v Koněprusích?
• 00:03:12 No, jestli je jeskynní,
  hledá jeskyni.
• 00:03:16 No nazdar!
• 00:03:25 A jestli si vybere zrovna tu naši,
• 00:03:27 tak z nás zůstanou akorát
  kosterní ostatky!
• 00:03:30 Jo, a když před ním utečeme,
• 00:03:31 venku zmrzneme
  a bude nás tam mít jako v ledničce.
• 00:03:35 Anebo mu ho nás vyfoukne
  Šavlozubák!
• 00:03:38 Měli bysme založit nějakou
  velkou rodinu
• 00:03:41 a tábořiště,
  abysme se těm potvorám ubránili!
• 00:03:44 Anebo se odstěhovat do Věstonic,
  tam prej maj nějaký pěkný holky!
• 00:03:51 Končí třetihory
  a začínají čtvrtohory.
• 00:03:54 A ve střední Evropě se výrazně
  mění klima.
• 00:03:57 Teplé období třetihor
  střídá doba ledová.
• 00:04:00 Teploty na území dnešního Česka
  klesají hluboko pod nulu
• 00:04:02 a velkou část země svírá
  sníh a led.
• 00:04:05 A protože naši předchůdci
  ještě neuměli postavit domy,
• 00:04:08 které by je ochránily
  před ledovým počasím,
• 00:04:10 nezbylo jim nic jiného,
  než vzít zavděk přirozenými úkryty.
• 00:04:21 V dnešním díle se hodně věnujeme
  rozmarům počasí a změnám klimatu.
• 00:04:25 Teď jsme naopak na místě,
• 00:04:26 kde se počasí v průběhu roku
  mění velmi málo.
• 00:04:29 V Demänovskej ľadovej jaskyni.
  Tak se tam pojďme podívat.
• 00:04:34 V Demänovskej ľadovej jaskyni
  není led až tak typický
• 00:04:37 a vytváří se jen v níže
  položených částech jeskyně.
• 00:04:40 Ty jsou vymlety tokem říčky
  Demänovky a inženýr Zelinka dodává:
• 00:04:45 V části, ve které se právě
  nacházíme,
• 00:04:47 je nejnižší místo
  šikmo skloněných chodeb,
• 00:04:52 které teď tvoří vchod a východ,
• 00:04:54 původně tvořily ponory toho
  povrchového toku Demänovky,
• 00:04:57 čímž vzniká takový kapsovitý útvar,
• 00:05:01 do kterého se v průběhu zimního
  a chladného půlroka
• 00:05:05 dostává fyzikálně těžší
  chladný vzduch,
• 00:05:10 prochlazuje tyto prostory
  a nemá šanci dostat se dál,
• 00:05:13 do ostatních částí,
  které jsou dnes zaledněné.
• 00:05:16 Když máme poměrně chladné zimy
• 00:05:20 a větší množství anebo bohatou zimu
  na srážky,
• 00:05:24 které v jarním období pomalu
  roztávají,
• 00:05:28 dostávají se systémem puklin
  do těchto prostorů
• 00:05:33 a pomalu zamrzají.
• 00:05:36 Tím pádem se tu vytváří
  nejenom podlahový led,
• 00:05:39 ale i tyto vertikální útvary.
• 00:05:41 Jak to vypadá s jeskynním klimatem
  a jak ho sledujete?
• 00:05:46 Na různých částech,
• 00:05:47 konkrétně v jeskyni na deseti
  místech
• 00:05:50 máme nainstalované datalogry,
  vzájemně komunikačně propojené,
• 00:05:56 které sledují základní prvky
  mikroklimatu.
• 00:06:01 Například víme, že teď v této části
  by mělo být pod bodem mrazu,
• 00:06:05 ale je 0,1 v plusu.
• 00:06:09 V nezaledněných částech,
  na rozdíl od tohoto místa,
• 00:06:11 jsou momentálně 2,6 stupně.
• 00:06:13 Vchod jeskyně je relativně
  nejteplejší částí jeskyně,
• 00:06:19 ale mění se v průběhu roku.
• 00:06:22 Tam mohou teploty dosahovat
  například až -20 stupňů.
• 00:06:32 V létě, nebo teď můžeme
  předpokládat,
• 00:06:35 že tam je teplota okolo 3 stupňů.
• 00:06:37 Nejmenší rozdíly teplot jsou
  v nejvzdálenějších částech jeskyně,
• 00:06:41 které nejsou zaledňované,
• 00:06:45 jen v extrémech se mohou
  prochladit.
• 00:06:48 Je to plus mínus 2 stupně.
• 00:06:50 Průměrné roční teploty tam dosahují
  asi 3 stupňů Celsia.
• 00:06:54 Vlhkost vzduchu je po většinu roku
  až do 100 procent.
• 00:07:00 A jak je to se životem? Vyhovuje
  jeskynní klima nějakým živočichům?
• 00:07:03 Dlouhodobě sledujeme výskyt
  devíti druhů netopýrů.
• 00:07:08 V jeskyni máme instalováno
• 00:07:10 více takzvaných biospeleologických
  stacionářů,
• 00:07:13 kde odborníci biospeleologové
• 00:07:15 pravidelně chodí a do takzvaných
  lapaček nebo pastí
• 00:07:21 nasbírají různé mikroorganismy
  nebo bezobratlé i obratlovce,
• 00:07:28 a je zajímavé, že bylo objeveno
  i více takových druhů,
• 00:07:33 kde například mají severní hranici
  rozšíření,
• 00:07:35 nebo mají v oblibě právě takové
  glaciální relikty.
• 00:07:38 Působí klima jeskyně na člověka
  pozitivně?
• 00:07:40 Dá se ho třeba využít
  k ozdravné kúře?
• 00:07:42 Využívají se k léčbě onemocnění
  horních cest dýchacích,
• 00:07:48 známých astmatiků nebo ekzémového
  onemocnění,
• 00:07:53 které se v období průběhu těchto
  nemocí střídají navzájem.
• 00:07:59 Je tu nízká teplota,
  vysoká relativní vlhkost vzduchu,
• 00:08:01 což není vhodné prostředí k tomu,
• 00:08:04 aby tu přežívaly například bakterie
  anebo viry.
• 00:08:08 Tím pádem, když to porovnáme
  s hygienickými normami,
• 00:08:12 ovzduší jeskyní je desetkrát
  až stokrát čistší,
• 00:08:16 než povolují hygienické normy.
• 00:08:18 Jeskyně jsou, můžeme říct,
  bezplatným inhalatoriem,
• 00:08:25 léčebným prostředím.
• 00:09:09 Asi před dvaceti tisíci lety
  se odehrává děj filmu Doba ledová.
• 00:09:13 Je situován na začátek výrazné
  změny klimatu -
• 00:09:16 silný vítr, sníh,
  anebo dokonce kroupy.
• 00:09:20 To vše zde můžete vidět.
• 00:09:21 A k tomu zvířata, která se snaží
  na dobu ledovou připravit,
• 00:09:25 anebo před zimou uprchnout
  do teplejších končin.
• 00:09:52 Proč se tomu neříká velký chlad
  nebo mrazivé časy?
• 00:09:56 Jak má jeden poznat,
  že je doba ledová?
• 00:09:59 No přece podle toho ledu!
• 00:10:03 A na dobu ledovou se snaží
  připravit i ptáci blbouni.
• 00:10:08 Připravte se na dobu ledovou!
  Vstaňte, blbouni!
• 00:10:13 Schopnost přežít odlišuje blbouny
  od zvířat!
• 00:10:17 Chraňte blbouní způsob života!
• 00:10:20 Připravte se na dobu ledovou!
• 00:10:23 -Na co?
  -Už jsem o těch bláznech slyšel.
• 00:10:28 Pozor, vetřelci!
• 00:10:29 Jen tam nespadněte,
  protože jestli tam zahučíte...
• 00:10:32 Vetřelci!
• 00:10:36 Tak se uvaříte!
• 00:10:39 Můžete nám vrátit ten meloun?
  Tady prcek má hlad.
• 00:10:42 Kdepak, to jsou naše soukromé
  zásoby na dobu ledovou!
• 00:10:45 Subarktické teploty nás zaženou
  na dva miliony let do podzemí!
• 00:10:49 Samozřejmě, že v realitě byl nástup
  doby ledové poněkud odlišný,
• 00:10:53 ale je pravdou, že přežili jen ti,
  kteří na ni byli dobře připraveni.
• 00:11:02 Základní jednotkou pro měření
  teploty v soustavě SI
• 00:11:05 je jeden kelvin.
• 00:11:07 Existují však i další stupnice,
• 00:11:09 které používají různý výchozí,
  neboli základní bod a různé dělení.
• 00:11:13 Mezi nejznámější patří stupnice
  Celsiova a Fahrenheitova.
• 00:11:18 Pro převod stupně Fahrenheita
  na stupně Celsia
• 00:11:20 slouží tento vzorec.
• 00:11:23 V současnosti se pro měření teploty
  vzduchu
• 00:11:25 používají teploměry kapalinové,
  plněné lihem nebo rtutí
• 00:11:29 a měřící ve stupních Celsia.
• 00:11:31 Teplota vzduchu se
  na meteorologických stanicích
• 00:11:33 odečítá v budkách.
• 00:11:35 Jejich stěny tvoří dvojitá žaluzie
  a dno je z drátěného síta.
• 00:11:39 Dvířka jsou orientována k severu,
• 00:11:42 aby Slunce neovlivnilo odečítání
  teploty.
• 00:11:45 Teploměry jsou v budkách umístěny
  ve výšce dvou metrů nad zemí.
• 00:11:56 Pro agrometeorologické účely
  se odečítá i půdní teplota,
• 00:11:59 a to půdními teploměry,
• 00:12:01 které jsou umístěny v různých
  hloubkách do jednoho metru.
• 00:12:05 Tím získáme v zimě například
  představu o hloubce promrzání půdy.
• 00:12:10 Přízemní teploměry měří minimální
  teplotu
• 00:12:12 ve výšce pěti centimetrů nad zemí.
• 00:12:15 Tato teplota má velký význam
  pro vegetaci,
• 00:12:17 zejména při výskytu přízemních
  mrazíků.
• 00:12:24 Na meteorologické stanici v Praze
  na Libuši
• 00:12:26 se čtyřikrát denně zjišťuje
  i průběh teploty s výškou.
• 00:12:29 Tyto informace se získávají
  pomocí aerologického výstupu.
• 00:12:34 Meteorologický balón vynáší vzhůru
  sondu,
• 00:12:36 která v průběhu letu měří základní
  meteorologické parametry
• 00:12:39 a zjištěné hodnoty předává zpět
  na zem.
• 00:12:45 Za normálních situací teplota
  vzduchu s výškou klesá.
• 00:12:48 Občas se ale vyskytuje
  vzestup teploty s výškou
• 00:12:50 a pak mluvíme o teplotní inverzi.
• 00:13:00 Jak se vlastně ohřívá a následně
  ochlazuje zemský povrch,
• 00:13:02 a jak vzniká teplotní inverze?
• 00:13:05 Sluneční paprsky krátkých vlnových
  délek dopadají na zemský povrch.
• 00:13:09 Část z nich se odráží zpět
  do atmosféry,
• 00:13:11 ale zbytek těchto paprsků
  je povrchem pohlcen.
• 00:13:15 Tím se zemský povrch ohřívá
• 00:13:17 a od něj následně i přilehlý
  vzduch.
• 00:13:20 Navečer dodávka tepla od Slunce
  ustává.
• 00:13:23 Zemský povrch ale stále
  vyzařuje teplo.
• 00:13:26 Tím se ochlazuje a od něj posléze
  i vzduch.
• 00:13:30 Vyskytuje-li se v noci oblačnost,
  plní funkci jakési pokličky
• 00:13:34 a ztráta tepla pak není tak výrazná
  a rychlá,
• 00:13:36 jako za nocí jasných,
• 00:13:38 kdy se naakumulované teplo
  ze zemského povrchu
• 00:13:41 rychle uvolňuje do zemské
  atmosféry.
• 00:13:45 A jaká byla vůbec nejvyšší teplota
  naměřená na území České republiky?
• 00:13:52 Byla odečtena v areálu Výzkumného
  ústavu živočišné výroby
• 00:13:55 v Praze - Uhříněvsi.
• 00:13:58 27. července roku 1983 zde naměřili
  teplotu 40,2 stupně Celsia.
• 00:14:10 Součástí každé relace o počasí
• 00:14:11 zpravidla bývá také animace
  oblačnosti nad Evropou
• 00:14:14 z družice Meteosat.
• 00:14:16 Tu je samozřejmě potřeba
  si před vysíláním zaktualizovat.
• 00:14:19 Tady se nás systém ptá, jestli
  chceme nahradit starou animaci.
• 00:14:23 No a dáme, že ano,
• 00:14:25 a poté po patnácti minutách
  se nahrávají
• 00:14:28 aktuální družicové obrázky.
• 00:14:31 Občas je dobré sledovat to,
• 00:14:33 co se děje s oblačností nad menším
  územím,
• 00:14:34 například nad Evropou střední.
• 00:14:37 Pro tento účel můžeme pomocí
  přibližovacího rámečku
• 00:14:40 vymezit požadované území
• 00:14:42 a pro něj opět podobně nahrát
  sekvenci družicových snímků.
• 00:14:47 Dalším typem obrázků, poskytujících
  informace nejen o rozložení oblaků,
• 00:14:52 jsou snímky z družic s polární
  drahou letu, tedy Noa a Metop.
• 00:14:57 Pokud se na snímcích v relaci
  o počasí objeví modrá plocha,
• 00:15:00 je to proto, že tuto část území
  už družice nezachytila.
• 00:15:04 Nevýhodou těchto obrázků
  je jejich malá četnost.
• 00:15:07 Jsou k dispozici jen párkrát
  za den,
• 00:15:09 a také to, že se jedná o obrázky
  statické
• 00:15:12 a my vám proto nemůžeme nabídnout
  animaci oblačnosti.
• 00:15:16 Naopak výhodou je podstatně
  vyšší rozlišení.
• 00:15:19 Tady na tomto obrázku je třeba
  velmi dobře vidět
• 00:15:21 bouřková oblačnost nad severními
  Čechami anebo východním Německem.
• 00:15:30 A u bouřek ještě zůstaneme.
• 00:15:32 Podíváme se na ně prostřednictvím
  takzvaných time lapsů.
• 00:15:36 Zde je vývoj bouřkového mraku
  nad Prahou.
• 00:15:39 Další animace nás zavede
  do Malých Karpat.
• 00:15:41 Nad vrcholem Plešivec
  se v podvečer letního dne
• 00:15:44 vytvářelo několik bouřkových
  oblaků.
• 00:15:46 A povšimněte si, jak se těžiště
  tvorby oblačnosti
• 00:15:49 přesouvá mírně doleva.
• 00:15:52 I těsně po západu slunce
• 00:15:53 jsou bouřkové oblaky
  velmi zajímavé.
• 00:15:55 Zde stojí za zmínku hlavně
  rotující pravý spodní okraj bouře.
• 00:16:03 A na závěr poněkud delší animace
• 00:16:05 ze slovenského Pováží nedaleko
  Nového Mesta nad Váhom.
• 00:16:09 Zpočátku se v tento červencový den
• 00:16:11 vytvářela jen kupovitá oblačnost
  druhu cumulus.
• 00:16:14 Postupně se ale vertikální rozsah
  zvětšoval
• 00:16:17 a během necelé hodiny se začaly
  vytvářet
• 00:16:19 bouřkové oblaky cumulonimbus.
• 00:16:21 Za povšimnutí stojí hlavně okamžik,
• 00:16:23 kdy se ostré vrcholky a okraje
  oblaků začínají rozostřovat.
• 00:16:28 Meteorologové v tomto případě
  hovoří
• 00:16:30 o změně tvaru calvus v capillatus.
• 00:16:33 A u některých cumulonimbů
  se vytvořila i kovadlina,
• 00:16:35 neboli tvar ingus.
• 00:16:39 Skryté titulky: Vlasta Malíková
  Česká televize 2010