Folklorní magazín: 23. 6. 2012 — iVysílání

ZUŠ Mikulov
Mladá generace muzikantů, která se věnuje v základních uměleckých školách lidové hudbě, sólově nebo v souborech, má příležitost prověřit své schopnosti jednou za tři roky formou postupové soutěže od základních kol přes regionální až po celostátní finále. Ten letošní ročník se konal v Mikulově a jeho účastníci v mnoha směrech pozitivně překvapili porotu.

08:38 do playlistu

Lipovská kosa

09:30 do playlistu

Kroje v podhoráckém kraji

10:09 do playlistu

Vylévání studánek
Málokterá místa se těšila u našich pohanských předků větší úctě než vodní prameny, studánky a jezírka. Od kronikáře Kosmy víme, že ještě v roce 1092 musel kníže Břetislav II. vydat zákaz provádět pověrečné zvyky, které konal prostý lid, napolo prý ještě pohanský. Mezi jmenovanými zvyky je také přinášení obětí pramenům. Prameny, tedy místa kde voda vyvěrá z temného nitra země, jsou vstupní branou do jiné říše tzv. dolního světa. Voda z pramene bývala považována za čistou, svatou a nezřídka jí byly přisuzovány i léčivé vlastnosti. Naši předkové vkládali k její poctě do studánek a jezírek obětní dary. Na některých místech se dodnes také uchoval zvyk zjara studánky takzvaně otevírat a čistit. Před východem Slunce vyrazili za modliteb ke studánce. Jedna z nich se vysvlékla do naha vstoupila přímo do studánky a připravenou nádobou všechnu vodu ze studánky vylila. Ostatní dívky následně studánku vyčistily. Za zajímavost jistě také stojí, že tento zvyk byl pouze pro „čisté“ svobodné dívky. Nejprve si musely mezi sebou zvolit tu nejkrásnější, ta byla potom Královnou. Pak obcházejí či objíždějí na ozdobeném žebřiňáku všechny studny a studánky nejen ve vsi, ale i v okolí. Studánky a jejich okolí čistily, zaříkávají je od zlých mocí a jejich okraje nakonec ozdobily zelenými věnci na znamení své nevinnosti a panenské čistoty. Den končí studánkovou zábavou, které se již mohla zúčastnit všechna svobodná mládež.