iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
10. 10. 2012
00:30 na ČT24

1 2 3 4 5

4 hlasy
1496
zhlédnutí

Před půlnocí

Günter Blobel, držitel Nobelovy ceny za fyziologii a biomedicínu: Všichni jsme příbuzní

26 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Před půlnocí

  • 00:00:00 .
  • 00:00:00 PŘED PŮLNOCÍ
  • 00:00:12 O svém dětství,
    dnes v polském Slezsku,
  • 00:00:17 hovoří jako o idyle
    z 19. století.
  • 00:00:20 Nebýt toho,
    že na rodinném útěku
  • 00:00:22 před Rudou armádou
    zažil bombardování Drážďan.
  • 00:00:27 Nebýt toho,
    že mu východoněmecký režim
  • 00:00:31 nedovolil studovat medicínu.
  • 00:00:34 Naštěstí pro něj tehdy
    ještě nestála Berlínská zeď.
  • 00:00:37 Bylo snadné vycestovat
    do jiného Německa
  • 00:00:40 a zde studovat.
  • 00:00:42 Nelákala ho však lékařská praxe,
    ale neprobádané oblasti
  • 00:00:48 medicíny.
  • 00:00:50 Jeho postgraduální studia
    pokračovala ve Wisconsinu
  • 00:00:54 a na newyorské
    Rockefellerově univerzitě
  • 00:00:57 uskutečnil své zásadní
    experimenty a objevy,
  • 00:01:00 jimiž položil základy
    k rozvoji
  • 00:01:03 molekulární buněčné biologie.
  • 00:01:05 Hostem Před půlnocí
    je držitel Nobelovy ceny
  • 00:01:08 za fyziologii a biomedicínu,
    pan Günter Blobel.
  • 00:01:12 Dobrý večer pane profesore.
  • 00:01:15 Jsme rádi,
    že jste si na nás udělal čas.
  • 00:01:18 Než začneme hovořit
    o vašem objevu,
  • 00:01:20 podívejme se zpátky do historie,
    do míst, kde jste se narodil.
  • 00:01:25 Do bývalého východního Německa,
    do Waltersdorfu,
  • 00:01:28 dnes polských "NiegoslawiceŞ,
    co si po těch letech vybavíte?
  • 00:01:37 Vždy jsem byl ohromen tím,
    čemu byla generace
  • 00:01:42 našich rodičů a prarodičů
    vystavena,
  • 00:01:45 propagandě nenávisti
    a takovým věcem
  • 00:01:48 a jsem velmi rád,
    že naše i Vaše generace
  • 00:01:53 se s tím vším vyrovnává.
  • 00:01:56 Nyní zde máme sjednocenou Evropu.
  • 00:01:59 Samozřejmě, že když žiji v USA,
    uvědomuji si,
  • 00:02:02 že evropské země
    jsou velmi malé.
  • 00:02:05 Německo má velikost
    asi poloviny 1 amerického státu,
  • 00:02:09 Česká republika je
    tak rozlehlá jako Rhode Island.
  • 00:02:17 Jsou to velmi malé země.
  • 00:02:20 Já jsem rád,
    když vidím,
  • 00:02:22 že zde existuje úsilí
    o překonání všeho nepřátelství
  • 00:02:25 a že žijeme v období míru.
  • 00:02:31 To je hezké, že to říkáte.
  • 00:02:34 Ale vraťme se zpět
    do 1. pol. 20. století.
  • 00:02:37 Co Vaše rodina,
    byla nakloněna vědě?
  • 00:02:43 Ano, můj otec byl zvěrolékař
    a nebyl až tak vzdělaný
  • 00:02:48 ve vědeckých disciplínách,
    ale líbilo se mu,
  • 00:02:52 že vědu při své práci využíváme.
  • 00:02:59 Pokud vím, Vaše matka byla tou,
    která Vás inspirovala k tomu,
  • 00:03:06 abyste se zajímal
    o svět kolem sebe?
  • 00:03:09 Ano, ona povzbuzovala
    všechny kolem sebe, i mé sestry,
  • 00:03:13 v naší rodině nebyla
    žádná diskriminace vůči ženám.
  • 00:03:17 Mé 3 sestry musely mít
    výsledky stejně jako chlapci,
  • 00:03:21 ve škole i jinde.
  • 00:03:25 Nyní působíte
    jako liberální městský člověk,
  • 00:03:29 ale Vy pocházíte z vesnice,
    je to tak?
  • 00:03:32 Ano, to je pravda.
  • 00:03:34 Je však mnoho vesničanů,
    kteří jsou mnohem otevřenější
  • 00:03:38 a přístupnější novým věcem
    než lidé z města.
  • 00:03:42 Když se budeme bavit
    o roce 1945,
  • 00:03:45 byl to přelomový rok
    pro celý svět.
  • 00:03:47 Nastal konec 2. světové války.
  • 00:03:49 Byl to ale i významný milník
    pro vědu, pro buněčnou vědu,
  • 00:03:53 buněčný výzkum
    a osobně i pro Vás.
  • 00:03:55 Můžete nám o tom říci více?
  • 00:03:59 Ano, pro mne to byl konec dětství
    a života na venkově.
  • 00:04:05 Můj dědeček měl obrovskou farmu.
  • 00:04:11 Každou sobotu nebo neděli
    nás vyzvedával.
  • 00:04:15 V létě jsme jezdili kočárem,
    v zimě na saních.
  • 00:04:18 Bylo nás 8 dětí.
  • 00:04:20 Všichni jsme rádi jezdili
    k dědečkovi na farmu.
  • 00:04:24 Dali jsme si u něj skvělý oběd.
  • 00:04:26 Pak nás zase zavezl zpět domů.
  • 00:04:28 Byl to způsob života,
    který se už nikdy neopakoval,
  • 00:04:32 skončil,
    vše se velmi změnilo.
  • 00:04:42 Na začátku
    jste zmiňoval Drážďany.
  • 00:04:46 Můj otec si myslel,
    že bychom měli utéci
  • 00:04:49 na západ od Labe.
  • 00:04:51 Kolovaly řeči,
    že dojde k setkání 2 armád
  • 00:04:54 a my jsme nechtěli zůstat
    někde uprostřed jejich střetu.
  • 00:04:58 Tak jsme se vydali na západ
    a doufali jsme,
  • 00:05:01 že potkáme Američany.
  • 00:05:03 Cítili jsme, že nebudou
    tak nepřátelsky naladění.
  • 00:05:07 Myslím tím to,
    že Němci dělali v Rusku hrozné
  • 00:05:11 věci.
  • 00:05:13 Proto nikoho nepřekvapovalo,
    že Rusové dělali hrozné věci
  • 00:05:17 v Německu.
  • 00:05:18 Tak jsme se vydali
    na západ od Labe.
  • 00:05:21 Po cestě jsme procházeli
    přes Drážďany,
  • 00:05:24 a tak jsem měl šanci vidět město
    3 - 4 dny předtím než bylo zničeno.
  • 00:05:34 Jak jste již řekl,
    pocházel jsem z venkova,
  • 00:05:42 takže pro mne to bylo
    první velké město,
  • 00:05:45 které jsem kdy viděl.
  • 00:05:47 Připadalo mi nádherné.
  • 00:05:49 Říkal jsem rodičům,
    abychom tady zůstali,
  • 00:05:52 abychom už nešli dál.
  • 00:05:53 A oni na to, že ne,
    že tam nemají kde bydlet
  • 00:05:56 a naštěstí jsme nezůstali.
  • 00:05:59 O pár dnů později
    jste z dálky 30 km
  • 00:06:01 sledoval bombardování Drážďan.
  • 00:06:05 Ano, bylo to asi 50 km od města,
    v noci.
  • 00:06:08 Vše hořelo a bylo takové světlo,
    že jste si u toho požáru
  • 00:06:13 mohli číst noviny.
  • 00:06:16 Jak jsem se dočetl
    ve Vaší autobiografii,
  • 00:06:22 která se týkala
    udělení Nobelovy ceny,
  • 00:06:25 tam jste popisoval
    roky nebo měsíce po válce
  • 00:06:28 jako chaotické.
  • 00:06:30 Bohužel i ve Vašem novém bydlišti
    se objevila nová diktatura.
  • 00:06:35 Jaké to bylo?
  • 00:06:38 Nebylo to tak odlišné
    od života ve Třetí říši.
  • 00:06:42 Každý den ve škole
    jsme museli pochodovat
  • 00:06:45 před vlajkou.
  • 00:06:47 Byla to jiná vlajka.
  • 00:06:48 Museli jsme zvedat ruku,
    bylo to všechno velmi podobné.
  • 00:06:52 Říkali jsme si,
    kde je ta změna?
  • 00:06:56 Moc se toho nezměnilo.
  • 00:07:00 Protože jste nemohl pokračovat
    ve studiích,
  • 00:07:03 přestěhoval jste se
    do západního Německa.
  • 00:07:06 Řekněte mi,
    měl jste nějaký důvod k tomu,
  • 00:07:09 že jste to udělal
    v den narozenin Goetheho?
  • 00:07:14 Nebyl pro to žádný
    konkrétní důvod.
  • 00:07:22 Prostě se to tak povedlo.
  • 00:07:27 Jel jsem vlakem.
  • 00:07:30 V té době (v roce 1954)
    tam ještě nebyla žádná zeď,
  • 00:07:34 mohli jsme jet vlakem.
  • 00:07:37 Můj vlak jel
    z Drážďan do Frankfurtu.
  • 00:07:42 Po cestě měl vlak
    zastávku ve Weimaru.
  • 00:07:46 Navštívil jsem Weimar na 8 dnů
    jako student.
  • 00:07:49 Pro každého Němce je Weimar
    něco jako svaté město.
  • 00:07:54 Měli jsme tam skvělého průvodce,
    který nám vysvětlil
  • 00:07:58 všechno o Goethem
    a Schillerovi, kteří tam žili.
  • 00:08:02 Když jsem tam byl,
    snažil jsem si evokovat
  • 00:08:05 nějaké nádherné věci,
    ale viděl jsem jen ptáky,
  • 00:08:08 kteří letěli na jih,
    a ten jejich krásný pohyb.
  • 00:08:12 Jinak tam bylo
    jen zachmuřené šedivé nebe.
  • 00:08:15 Když jsem další den
    přijel do Frankfurtu,
  • 00:08:18 první věc, kterou jsem udělal,
    byla návštěva domu Goetheho.
  • 00:08:22 To byl konec dalšího období.
  • 00:08:24 Konec mého mládí.
  • 00:08:26 Byl jsem bez rodičů
    a bez přátel
  • 00:08:28 a snažil jsem se ve Frankfurtu
    zapustit své kořeny.
  • 00:08:49 Byl jste tedy
    ve svobodné části Německa
  • 00:08:53 a mohl jste začít uskutečňovat
    svůj sen stát se doktorem.
  • 00:08:58 Cítil jste nějakou odpovědnost
    stát se vynikajícím studentem?
  • 00:09:03 To, čím jste si prošel,
    nebylo jednoduché.
  • 00:09:10 Západní Němci neuznávali
    závěrečné zkoušky
  • 00:09:14 z východního Německa.
  • 00:09:17 Proto jsem musel
    některé testy opakovat.
  • 00:09:21 V matematice se mi velmi dařilo,
    v dějepise a fyzice taktéž.
  • 00:09:29 Pokud jde o němčinu,
    mysleli si, že mi moc nejde.
  • 00:09:33 I když jsem toho věděl
    o Goethem a německé literatuře
  • 00:09:37 více než moji spolužáci,
    chtěli mne přesvědčit,
  • 00:09:40 abych ještě zůstal rok ve škole.
  • 00:09:44 V západním Německu
    chodili studenti do školy 9 let.
  • 00:09:48 Já jsem chodil jen 8 let.
  • 00:09:50 Proto si mysleli,
    že abych dospěl,
  • 00:09:52 chybí mi ještě další rok
    ve škole.
  • 00:09:54 Ale mne už škola nebavila
    a chtěl jsem poznat něco nového.
  • 00:09:58 Řekli mi, že musím každý týden
    docházet na hodiny němčiny.
  • 00:10:02 Já tam ale nechodil.
  • 00:10:04 Pak jsem se přihlásil
    na univerzitu - a bylo to.
  • 00:10:17 A stačilo Vám to na Vaše
    americké doktorandské studium?
  • 00:10:23 Studium medicíny
    jsem ukončil v Tübungenu.
  • 00:10:28 Ve skutečnosti jsem
    po Frankfurtu byl na více místech
  • 00:10:32 a nestačilo to na to,
    abych dělal seriozní výzkum.
  • 00:10:35 Měl jsem bratra,
    který byl profesorem v USA.
  • 00:10:39 Byl mikrobiolog.
  • 00:10:40 On mi řekl,
    že pokud chci dělat vědu,
  • 00:10:42 mé stávající vzdělání mi nestačí.
  • 00:10:45 Musel bych přijet do USA
    a získat další vzdělání.
  • 00:10:48 Doktorandský titul.
  • 00:10:51 Moc se mi nechtělo,
    ale on mne přesvědčil a myslím,
  • 00:10:55 že to byl velmi dobrý nápad,
    že jsem do toho šel.
  • 00:11:06 To bylo životní období,
    kdy jste byl pod vlivem
  • 00:11:09 svých učitelů a mentorů.
  • 00:11:11 Řekněte mi, co je
    pro mladého vědce důležitější?
  • 00:11:15 Mít talent nebo dobrého učitele?
  • 00:11:21 Obě věci jsou důležité.
  • 00:11:24 Musíte být zvídavý.
  • 00:11:27 Například Einstein
    o sobě sám řekl,
  • 00:11:30 že nebyl příliš inteligentní,
    ale byl velmi zvídavý.
  • 00:11:35 Já si myslím,
    že tato vášnivá zvídavost,
  • 00:11:38 tak jako u dětí,
    je to, co potřebujete.
  • 00:11:41 Pak také musíte být
    disciplinovaný,
  • 00:11:44 abyste mohli zvládat
    náročné zátěžové situace.
  • 00:11:48 Většinou se jedná o situace,
    kdy jste dole a ne nahoře.
  • 00:11:52 Když jste nahoře,
    obvykle nepotřebujete
  • 00:11:55 tak moc disciplíny.
  • 00:11:57 Ale potřebujete dobrého učitele.
  • 00:12:02 Můj učitel ve Wisconsinu
    byl skvělý a udělal skvělé věci.
  • 00:12:06 Pokud jde ale o skutečného génia,
    se kterým jsem se osobně setkal,
  • 00:12:11 tak to bylo v New Yorku
    na Rockefellerově univerzitě.
  • 00:12:15 Byl to George Pallade.
  • 00:12:17 Byl to Rumun
    a Rumunsko opustil v roce 1945.
  • 00:12:21 Odjel do New Yorku
    a Nobelovu cenu dostal v roce 1974.
  • 00:12:26 Byl pouze lékař,
    neměl žádné jiné vzdělání.
  • 00:12:29 Vše se lehce naučil.
  • 00:12:32 Byl jednou z nejinteligentnějších
    a nejvíce inspirujících osob,
  • 00:12:36 se kterými jsem se kdy setkal.
  • 00:12:38 A to mne inspirovalo k tomu,
    abych pokračoval.
  • 00:12:48 Vím, že jste to dělal mnohokrát,
    ale mohl byste popsat Váš objev,
  • 00:12:53 který vám přinesl
    Nobelovu cenu?
  • 00:12:59 Myslím, že každý již někdy
    slyšel o DNA,
  • 00:13:03 která je v jádře
    a obsahuje důležité informace.
  • 00:13:08 Ale tu skutečnou práci
    v buňce dělají proteinové molekuly.
  • 00:13:14 V buňce je jich miliarda.
  • 00:13:17 V rámci buňky se musí posílat
    na správné adresy.
  • 00:13:21 Použiji tady přirovnání
    k milostnému dopisu.
  • 00:13:24 Pokud napíšete milostný dopis
    a zašlete jej na špatnou adresu,
  • 00:13:29 nevyvolá tu správnou reakci,
    jakou chcete, aby vyvolal.
  • 00:13:33 To stejné platí
    pro miliardy proteinových molekul.
  • 00:13:36 Musí se v buňce zaslat
    na správnou adresu.
  • 00:13:40 Nežijí příliš dlouho,
    některé proteiny žijí hodiny,
  • 00:13:43 některé týdny.
  • 00:13:46 Základním jazykem proteinů
    je abeceda sestávající z 20 písmen
  • 00:13:51 a slova sestávající
    asi ze 400 písmen.
  • 00:13:54 Objevili jsme,
    že mají určité směrovací číslo
  • 00:13:58 sestávající z 20 písmen.
  • 00:14:00 Existuje asi stovka
    různých směrovacích čísel
  • 00:14:04 pro různé adresy uvnitř buňky.
  • 00:14:08 Existují přístroje,
    které tato směrovací čísla
  • 00:14:12 rozeznají a přenesou proteiny
    přes membrány,
  • 00:14:15 někdy přes 2 - 3 membrány.
  • 00:14:19 Dělají to tak,
    že otevřou kanál,
  • 00:14:22 který v membráně sedí
    a protein se jí protáhne.
  • 00:14:26 Pokud se protein změní
    na membránový protein,
  • 00:14:30 je přichycen informací,
    která je obsažena
  • 00:14:33 v sekvenčních elementech
    mimo protein.
  • 00:14:41 Přichytí polypeptidový řetězec
    do membrány
  • 00:14:48 za použití stejného systému,
    který jsme objevili a popsali.
  • 00:14:54 Vědecký svět hovoří
    o Vašem objevu
  • 00:14:58 jako o zásadním mezníku
    ve výzkumu buněk.
  • 00:15:02 Vaše práce měla také
    obrovský vliv
  • 00:15:05 na studium dědičných onemocnění,
    jako je cystická fibróza.
  • 00:15:09 Co je od té doby jiného,
    po Vašem objevu?
  • 00:15:17 Když jsem s výzkumem začínal,
    buňka byla popsána
  • 00:15:21 mikroskopickými technikami.
  • 00:15:24 V únoru 1945,
    když byly bombardovány Drážďany,
  • 00:15:29 vyšel na Rockefellerově univerzitě
    nejdůležitější článek
  • 00:15:36 o prvním použití
    elektronového mikroskopu,
  • 00:15:39 kterým se můžeme
    na buňky dívat.
  • 00:15:42 Předtím se lidé stovky let
    dívali do světelného mikroskopu,
  • 00:15:46 ve kterém lze jádro vidět
    pomocí metody barvení.
  • 00:15:50 Lze tak vidět i jiné věci,
    jako jsou mytochondrie,
  • 00:15:53 ale nevidíte samotnou
    jemnou strukturu buňky.
  • 00:15:57 Nyní můžete buňku zvětšit
    a vidíte spoustu věcí,
  • 00:16:03 které lidé před vámi neviděli.
  • 00:16:05 To byl tedy velký milník
    v oblasti vědy,
  • 00:16:08 když se začal používat
    elektronový mikroskop.
  • 00:16:11 Bylo možno popsat
    různé struktury buňky
  • 00:16:14 a mohli jsme spekulovat o tom,
    co se v buňkách stane,
  • 00:16:18 jaká je funkce těchto struktur.
  • 00:16:20 V další fázi byla zapotřebí
    molekulární analýza.
  • 00:16:24 Byl zapotřebí také
    molekulární inventář.
  • 00:16:30 My jsme vyvinuli základ,
    jakým způsobem najít molekuly
  • 00:16:35 a jak naslouchat tomu,
    o čem hovoří.
  • 00:16:38 A to byl začátek
    molekulární buněčné biologie.
  • 00:16:45 Nyní se možná zeptám hloupě.
  • 00:16:48 Je nějaké spojení
    mezi Vaším objevem,
  • 00:16:51 za který jste dostal
    Nobelovu cenu,
  • 00:16:54 a každodenním životem
    běžných lidí?
  • 00:16:58 Ano, je jich spousta.
  • 00:17:02 Existuje totiž průmysl,
    který se výrobou proteinů zabývá
  • 00:17:08 a který vyrábí
    v hodnotě stovek miliard dolarů.
  • 00:17:15 Určitě jste slyšel o inzulínu,
    který používají diabetici.
  • 00:17:19 Inzulín byl dříve izolován
    z orgánů zvířat
  • 00:17:22 produkujících inzulín
    na jatkách.
  • 00:17:24 Nyní se inzulín
    geneticky vyrábí v bakteriích.
  • 00:17:28 Proto musíte mít způsob,
    jak inzulín z buňky izolovat.
  • 00:17:32 Musíte použít
    stejné směrovací číslo,
  • 00:17:35 které si bakterie
    již sama vyvinula tak,
  • 00:17:38 abyste byli schopni
    inzulín z buňky izolovat.
  • 00:17:41 Pak jej můžete jednodušeji
    sedimentovat a vyčistit.
  • 00:17:46 Stává se z toho
    velký průmysl.
  • 00:17:49 Existuje spousta nemocí,
    u nichž nejsou proteiny
  • 00:17:52 zasílány na správné adresy.
  • 00:17:58 Například v případě
    enzymu lysozim existují osoby,
  • 00:18:01 u kterých se tento enzym
    neprodukuje,
  • 00:18:04 nedoručuje na správnou adresu.
  • 00:18:06 Přitom můžeme tento enzym
    vyrobit v buňkách jiných organismů
  • 00:18:11 a následně jej lze lidem podávat
    a vyléčit je.
  • 00:18:21 Velmi se mi líbilo,
    jak jste fundovaně popsal
  • 00:18:25 tento těžký úkol.
  • 00:18:28 Když jsem se Vás
    před začátkem našeho pořadu ptal,
  • 00:18:31 zdali můžete popsat
    svůj objev jednoduše,
  • 00:18:34 tak se Vám rozzářily oči.
  • 00:18:36 Říkal jste,
    že rád vysvětlujete věci jednoduše.
  • 00:18:40 Proč tomu tak je?
  • 00:18:42 Myslím, že problém tkví v tom,
    že vědci mají svůj vlastní jazyk.
  • 00:18:49 To ostatním ztěžuje
    pochopení vědy.
  • 00:18:53 Člověk musí používat
    jednoduché názvy,
  • 00:18:57 jako například směrovací číslo.
  • 00:19:00 Pak nemusíte vysvětlovat,
    jak takové směrovací číslo vypadá.
  • 00:19:05 Lidé ví, že když se posílá dopis,
    přidává se poštovní směrovací
  • 00:19:09 číslo.
  • 00:19:11 Nebo máme například čárové kódy.
  • 00:19:14 Když jdete do supermarketu
    a něco si tam koupíte,
  • 00:19:17 tak je na zboží čárový kód.
  • 00:19:19 Prodavač jej přejede čtečkou
    a Vy znáte okamžitě cenu.
  • 00:19:23 Je to stejné
    jako s dalšími věcmi,
  • 00:19:26 které každodenně používáme.
  • 00:19:28 Jsou to záležitosti,
    na které narazíme i v biologii.
  • 00:19:32 Máte zkušenosti
    z různých částí Evropy, z Ameriky.
  • 00:19:35 Je nějaký rozdíl
    v postoji veřejnosti ke vědě
  • 00:19:39 v těchto zemích?
  • 00:19:41 USA měly velký prospěch
    z odlivu vědců z Evropy
  • 00:19:46 v průběhu války.
  • 00:19:51 Z důvodu pronásledování
    z Evropy odcházeli Židé.
  • 00:19:57 Po válce opustila Evropu
    spousta dalších lidí,
  • 00:20:02 vše bylo zničeno,
    nebyly žádné laboratoře.
  • 00:20:05 Do Ameriky přicházelo
    ohromné množství talentů.
  • 00:20:09 To je důvod,
    proč Amerika získala ve vědě
  • 00:20:12 vůdčí postavení.
  • 00:20:14 A toto vůdčí postavení
    nadále přetrvává.
  • 00:20:17 Evropa (a konkrétně Německo)
    investovalo do vědy spoustu peněz.
  • 00:20:22 Věda je ale jako mimóza,
    když s ní špatně zacházíte,
  • 00:20:26 je velmi těžké ji znovu uzdravit.
  • 00:20:29 Velmi těžké.
  • 00:20:40 A co věda a emoce?
  • 00:20:44 Nyní se účastníte
    Mendlova přednáškového sympozia,
  • 00:20:48 které se pořádá
    v Mendlově refektáři,
  • 00:20:51 v klášteře,
    kde Johann Gregor Mendel
  • 00:20:55 popsal principy dědičnosti.
  • 00:20:58 Působí to na Vás nějak?
  • 00:21:02 Je to pro vás důležité
    dotýkat se historických míst,
  • 00:21:06 být tam?
  • 00:21:09 Dnes jsem viděl
    Mendelův nádherný rukopis.
  • 00:21:13 Bylo to velmi emociální.
  • 00:21:16 Já stále ještě rozumím
    této staromódní němčině.
  • 00:21:23 Říkám tomu gotický rukopis.
  • 00:21:26 Moje maminka
    měla stejný rukopis.
  • 00:21:28 Stále si to tedy dokáži přečíst.
  • 00:21:31 Je to nádherně popsáno.
  • 00:21:35 A to byl jeden
    z největších biologických objevů,
  • 00:21:38 který zahájil
    vznik samotné genetiky.
  • 00:21:41 Ve skutečnosti se jednalo
    o velmi jednoduchý experiment.
  • 00:21:45 Jsem tedy rád,
    že si Brno uvědomuje,
  • 00:21:48 že je to důležitá věc.
  • 00:21:50 Vybudovali muzeum.
  • 00:21:51 Rukopis vlastně dostali zpět
    teprve před několika dny.
  • 00:22:04 Jak jsem pochopil
    genialitu Mendelova objevu,
  • 00:22:09 on tehdy neměl žádnou možnost
    podívat se dovnitř buňky.
  • 00:22:14 Mohl pouze provádět pozorování
    a další experimenty
  • 00:22:20 a následně shrnout výsledky.
  • 00:22:22 Jak je to s dnešním výzkumem?
  • 00:22:25 Spoléhá se více
    na nové technologie,
  • 00:22:28 nové progresivní přístroje?
  • 00:22:30 Nebo je stále důležitý
    prvotní nápad, ta hypotéza?
  • 00:22:34 Máte pravdu.
  • 00:22:36 V dnešní době je více
    přístrojového vybavení.
  • 00:22:41 A to zrychluje pokrok
    ve vědě a výzkumu.
  • 00:22:47 Již jsem tady hovořil
    o elektronovém mikroskopu,
  • 00:22:52 který nám umožnil nahlédnout
    do buňky.
  • 00:22:56 Elektronové mikroskopy
    jsou velmi drahé
  • 00:22:59 a jen málo lidí
    si je může dovolit koupit.
  • 00:23:03 Rockefellerova univerzita
    peníze měla.
  • 00:23:05 Je to soukromá univerzita,
    proto si mohli dovolit
  • 00:23:09 jeden pořídit.
  • 00:23:11 Mnoho objevů bylo
    realizováno právě tam.
  • 00:23:13 Jakmile máte
    správné množství vědců a vybavení,
  • 00:23:17 stáváte se neporazitelnými.
  • 00:23:19 Proto má Evropa co dohánět.
  • 00:23:21 Ale v Evropě jsou nyní
    skvělé laboratoře.
  • 00:23:24 V Praze i v Brně.
  • 00:23:26 Žádné jsem sice dosud nenavštívil,
    ale jsem si jistý,
  • 00:23:30 že jsou zde výborně vybavené
    laboratoře.
  • 00:23:33 Ale abych se vrátil
    zpět k Vašemu dotazu.
  • 00:23:36 Stále si musíte věci
    představovat, musíte si říkat,
  • 00:23:39 jak by to příroda udělala,
    jak byste to udělal
  • 00:23:42 a hledat mezi tím propojení.
  • 00:23:45 Stále musíte mít nápady
    a hypotézy.
  • 00:23:47 Není to
    jen automatické sbírání dat.
  • 00:23:57 Nobelova cena,
    kterou jste dostal,
  • 00:24:00 je spojena
    s větším peněžním obnosem.
  • 00:24:03 Všechny tyto peníze
    (téměř 1 milion dolarů)
  • 00:24:06 jste věnoval své nadaci
    Přátelé Drážďan,
  • 00:24:09 kterou jste založil v roce 1994.
  • 00:24:13 Tyto peníze slouží k financování
    přestavby kostela Frauenkirche
  • 00:24:17 a synagogy v Drážďanech.
  • 00:24:19 Proč je to pro Vás
    tak důležité?
  • 00:24:24 Frauenkirche byl
    nejdůležitější architektonickou
  • 00:24:29 stavební dominantou Drážďan.
  • 00:24:36 Byla to jedinečná budova.
  • 00:24:39 Já sice nejsem věřící,
    ale šlo tady o tu architekturu.
  • 00:24:43 Pokud jde o synagogu,
    ta nebyla dosud zrekonstruována.
  • 00:24:48 Byla zničena a vypálena nacisty
    v roce 1938 a já jsem cítil,
  • 00:24:54 že je důležité poskytnout finance
    i na její rekonstrukci.
  • 00:24:58 Proto jsem peníze
    za Nobelovu cenu
  • 00:25:01 použil tímto způsobem.
  • 00:25:03 Nebylo to proto,
    že bych byl bohatý,
  • 00:25:05 ale cítil jsem,
    že když jsem měl to štěstí
  • 00:25:10 uniknout z východního Německa
    před postavením Berlínské zdi,
  • 00:25:19 že tomuto regionu něco dlužím.
  • 00:25:24 Proto jsem to udělal.
  • 00:25:26 Moje manželka s tím také
    nadšeně souhlasila.
  • 00:25:32 Bohužel se Vás již nestihnu
    zeptat na vaši manželku,
  • 00:25:36 protože se nám čas nachýlil.
  • 00:25:38 Děkuji Vám za rozhovor,
    pane profesore.
  • 00:25:41 Hostem Před půlnocí byl
    Günter Blobel.
  • 00:25:45 Děkuji Vám za návštěvu.
  • 00:25:49 I já Vám děkuji.
  • 00:25:51 Vám, milí diváci,
    přeji dobrou noc.
  • 00:25:54 Skryté titulky: Petra Kinclová
    Česká televize, 2012
  • 00:25:57 .

Související