iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
25. 5. 2008
18:31 na ČT24

1 2 3 4 5

117 hlasů
8648
zhlédnutí

Planeta Věda

Za tajemstvím jeskynního systému Poseidon

21 min | další Vzdělávání »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Planeta Věda

  • 00:00:26 Dobrý den, začíná PLANETA VĚDA.
  • 00:00:29 Tento týden se podíváme
    na překvapivý objev,
  • 00:00:32 který se podařil českým jeskyňářům.
  • 00:00:34 Až do 21. století čekal na objevení
    nejdelší pískovcový podzemní systém
  • 00:00:38 na evropském kontinentu.
  • 00:00:40 Jeho objevitel, Roman Mlejnek,
    je se mnou ve studiu.
  • 00:00:43 Kam se tedy dneska podíváme?
  • 00:00:47 Podíváme se na Broumovsko,
    konkrétně do Adršpašsko-teplických
  • 00:00:51 skal, úplně přesně do centrální
    části Teplických skal.
  • 00:00:55 A to je možná na tom právě to
    zajímavé, protože v tak
  • 00:00:58 navštěvovaných částech, jako jsou
    Teplické skály, se před dvěma lety
  • 00:01:03 objevil velký systém. Předtím zde
    bylo jakési bílé místo na mapě.
  • 00:01:09 Poseidon byl bohem moří.
  • 00:01:12 A moře stálo na začátku
    neobyčejného labyrintu.
  • 00:01:15 Začněme od zrnka písku,
    které po bouřlivém zmítání
  • 00:01:18 v příboji klidně kleslo ke dnu
    mezi miliardy podobných zrnek.
  • 00:01:22 Před desítkami milionů let tak
    na mořském dně vznikla několik set
  • 00:01:26 metrů vysoká vrstva písku.
  • 00:01:30 Formování těch pískovcových oblastí
    probíhá vlastně od konce křídy,
  • 00:01:34 čili od konce druhohor.
  • 00:01:36 Tehdy původní vrstvy písku
    na dně moří ztvrdly, zpevnily se.
  • 00:01:42 Moře ustoupilo, do evropské
    kontinentální desky se opřela
  • 00:01:46 africká a začalo mohutné vrásnění,
    při kterém se vyzdvihly Alpy.
  • 00:01:51 Obrovské tlaky před několika
    miliony let způsobily i rozpraskání
  • 00:01:55 pískovců na severovýchodě Čech.
  • 00:01:57 Představte si pískovcovou oblast
    jako kru ledu, která se rozpadá
  • 00:02:02 a propadá, na některých místech
    třeba o 100 metrů.
  • 00:02:05 Pukliny a praskliny začala měnit
    voda a doba ledová.
  • 00:02:08 Každý ví, co dovede mráz, když si
    nechá zmrznout vodu v hrníčku.
  • 00:02:14 Musíme si představit, že v předpolí
    této skalní oblasti Broumovska
  • 00:02:18 byly ledovce,
    Krkonoše byly zaledněné.
  • 00:02:22 Pevninský ledovec zasahoval
    od severu pravděpodobně
  • 00:02:25 až po státní hranici,
    někde po Broumovsko.
  • 00:02:29 K nám pevninský ledovec
    pravděpodobně nezasáhl,
  • 00:02:33 ale určitě vydatně působily právě
    ty příledovcové jevy,
  • 00:02:38 jako toto mrazové zvětrávání.
  • 00:02:42 Eroze po dlouhé věky pracovala
    a jednotlivé pukliny rozšiřovala.
  • 00:02:48 V systému Poseidon nacházíme
    pukliny široké pouze pár
  • 00:02:52 centimetrů, čili nelezitelné
    pro člověka, dále extrémní pukliny,
  • 00:02:56 které jsou půl metru široké
    a s obtížemi se dají prostupovat.
  • 00:03:01 Jsou zde ale i pukliny a soutěsky,
    které jsou 5 - 6 metrů široké,
  • 00:03:06 v jedné z nich se teď nacházíme.
  • 00:03:10 Do těchto širších puklin je
    napadaná velká bloková suť
  • 00:03:14 a vytvářejí se mnohdy
    několikapatrové jeskynní prostory,
  • 00:03:19 typické suťové jeskyně.
  • 00:03:23 Jde o tak nepřehledný svět,
    že o jeho podobě a spletitosti
  • 00:03:27 neměli lidé tušení.
  • 00:03:29 Pod sutěmi v úzkých chodbách
    se nikdo pořádně neorientoval.
  • 00:03:33 Do průzkumu pískovcového labyrintu
    se pustili jeskyňáři.
  • 00:03:37 Mapování jsme začínali v roce 2006,
    někdy v prosinci,
  • 00:03:42 za nepříjemných
    povětrnostních podmínek.
  • 00:03:45 Nejdřív jsme se pokoušeli zmapovat
    část toho systému opravdu detailně,
  • 00:03:50 kdy jsme zaměřovali pomocí
    laserového zaměřovače.
  • 00:03:54 A když jsme takhle dokončili
    dvě ty pukliny, tak jsme zjistili,
  • 00:03:58 že bychom tady strávili
    několik let, takže jsme museli
  • 00:04:02 kombinovat metody.
  • 00:04:04 Použili jsme letecké snímky,
    ortofotomapy, použili jsme
  • 00:04:08 speciální letecké snímkování
    z nízké výšky.
  • 00:04:12 Každé nové poznání speleology
    utvrzovalo v jediném:
  • 00:04:15 věděli, že se pohybují ve ztraceném
    světě, který by nikdo v české
  • 00:04:19 krajině nečekal. Jenže výsledné
    mapy prozradily ještě víc.
  • 00:04:23 Podzemní systém
    v Teplicko-adršpašských skalách je
  • 00:04:26 největší podzemní systém v pískovci
    nejenom v Čechách, ale na celém
  • 00:04:31 evropském kontinentu.
  • 00:04:35 O existenci pseudokrasových jeskyní
    se zde vědělo už dlouho.
  • 00:04:38 Takovou zajímavostí až donedávna
    byla Teplická jeskyně,
  • 00:04:42 u níž se délka udává asi 1 km.
  • 00:04:44 A ta je vlastně typicky
    závalovou jeskyní v suti.
  • 00:04:48 Poseidon je trošku něco jiného,
    je to vlastně kombinace puklin,
  • 00:04:52 propastí a závalových jeskyní.
  • 00:04:55 A to, co vlastně je teď tím
    husarským kouskem a objevem,
  • 00:05:00 učiněným kolegy ze Správy jeskyní,
    je právě to, že se prokázalo,
  • 00:05:04 že je tu spojená prostora
    o takto úžasné délce.
  • 00:05:10 Pro představu běžného diváka je to
    vlastně v území kilometr
  • 00:05:14 na kilometr hustá spleť chodeb
    a puklin, kde se dohromady
  • 00:05:18 nasčítá 27 km.
  • 00:05:20 Svůj objev představili odborníci
    ze Správy jeskyní teprve letos
  • 00:05:24 v dubnu. Ihned získal pozornost
    i na mezinárodních konferencích.
  • 00:05:28 Objevit v 21. století v hustě
    obydlené a probádané krajině
  • 00:05:32 podobný unikát, to je opravdu
    mimořádnou událostí.
  • 00:05:37 Na snímku z motorového padáku
    z výšky 300 metrů vidíte tři části
  • 00:05:41 Poseidonu: Poseidon 2, Poseidon 3.
  • 00:05:44 Mezi jsou turistické cesty,
    po kterých chodí tisíce turistů.
  • 00:05:48 Pane Mlejnku, to opravdu nikdo
    netušil v 21. století,
  • 00:05:52 že se může v tak turisticky
    atraktivní oblasti nacházet
  • 00:05:56 tak rozsáhlý podzemní systém?
  • 00:05:58 Odborníci možná tušili, ale ta
    situace byla trošku zvláštní.
  • 00:06:04 Přirovnal bych ji např. k podzemní
    řece Punkvě v Moravském krasu.
  • 00:06:08 V minulém století, zhruba
    před 100 lety, se také vědělo,
  • 00:06:12 že Punkva protéká podzemím,
    vytváří jeskyně.
  • 00:06:15 Ale do té doby, dokud nedošlo
    k prozkoumání, k objevům
  • 00:06:20 a zdokumentování celého tohoto
    podzemního sytému na Punkvě,
  • 00:06:25 tak nebylo nic známého.
  • 00:06:27 Je to možná podobná situace
    s tím rozdílem, že Poseidon ještě
  • 00:06:32 předtím, než byl objeven,
    nebyl atraktivní.
  • 00:06:37 Daleko atraktivnější byly skalní
    věže, proto to nebyla taková výzva
  • 00:06:42 jako podzemní řeka Punkva.
  • 00:06:45 Proto možná došlo
    k tak překvapivému objevu.
  • 00:06:50 Takže nelákal jeskyňáře,
    nelákal horolezce.
  • 00:06:53 Jak jste se vlastně
    k Poseidonu dostal vy?
  • 00:06:56 Jaké byly ty první kroky
    a jaké byly první pocity?
  • 00:06:59 Samozřejmě první pocity byly
    fantastické, byl to skutečný objev.
  • 00:07:03 Ty první kroky v systému
    Poseidon byly v rámci
  • 00:07:07 biospeleologického průzkumu.
  • 00:07:10 První propasti jsem prostoupil
    zcela náhodou.
  • 00:07:17 Musela se od začátku využívat
    speleologická jednolanová technika,
  • 00:07:22 bylo to docela náročné,
    ale přesto ty pocity byly úžasné.
  • 00:07:25 Takže jste hledal různé živočichy
    a rostliny, které v tomto systému
  • 00:07:30 žijí, ale ten výstup vaší práce
    se trochu změnil.
  • 00:07:34 Na čem teď pracujete a co jste
    vlastně uzavřeli a představili jste
  • 00:07:38 v dubnu veřejnosti?
  • 00:07:41 Především se celý systém
    zdokumentoval.
  • 00:07:44 Nebylo to opravdu jednoduché
    a myslím, že za necelé dva roky
  • 00:07:48 je to úžasná práce.
  • 00:07:50 Systém je v současné době
    zmapovaný, celý zdokumentovaný.
  • 00:07:56 Samozřejmě, že ještě je mnoho
    prostor, které čekají možná
  • 00:08:00 na zdokumentování další,
    ale myslím si, že není třeba
  • 00:08:04 přírodě vyrvat všechna tajemství.
  • 00:08:09 Něco musí zůstat i tajemnem.
  • 00:08:13 Objevitelská cesta může být
    i v 21. století
  • 00:08:16 obrovským dobrodružstvím.
  • 00:08:18 Koneckonců dobrodružné bylo
    i samotné natáčení:
  • 00:08:21 kameraman zavěšený na 30merovém
    laně, žádná laciná turistika.
  • 00:08:25 Jen pár desítek metrů od hlavních
    turistických tras Teplických skal
  • 00:08:31 se rozkládá donedávna utajený svět
    pískovcového labyrintu Poseidon.
  • 00:08:35 Rozsáhlý systém puklin, propastí,
    suťových jeskyní a soutěsek vydával
  • 00:08:39 své tajemství postupně a jeskyňáře
    stálo mnoho sil ho propátrat.
  • 00:08:45 V centrální části Teplických skal
    jsem začal zoologický průzkum
  • 00:08:49 jeskyní, drobných suťových jeskyní.
  • 00:08:52 A v těchto měsících, v létě 2006,
    jsem zároveň zjistil první pukliny,
  • 00:08:56 první puklinové propasti,
    kde jsem sbíral bezobratlé
  • 00:09:00 živočichy, a zároveň jsem tyto
    pukliny chtěl posléze zmapovat.
  • 00:09:06 Ukázalo se, že jednotlivé pukliny
    a suťové jeskyně na sebe navazují.
  • 00:09:10 Unikátní objev Poseidonu
    tak byl na světě.
  • 00:09:14 To byl pocit fantastický, protože
    se před námi otevíraly propasti
  • 00:09:18 a pukliny a soutěsky v kombinaci
    se suťovým typem jeskyní,
  • 00:09:23 které skutečně zdánlivě
    neměly konce.
  • 00:09:28 Když se zde pohybujeme, v tomto
    terénu, kde opravdu před námi nikdo
  • 00:09:32 nebyl - nemyslím jenom v podzemí,
    ale i na povrchu, tak v dnešní
  • 00:09:37 době, ve střední Evropě
    je to něco mimořádného.
  • 00:09:42 Pohybovat se v Poseidonu
    není vůbec jednoduché, i náš štáb
  • 00:09:45 to zažil na vlastní kůži.
  • 00:09:47 Museli jsme překonávat různé
    propasti, prodírat se houštím
  • 00:09:51 nebo se dokonce plazit po břiše
    různými průrvami, to všechno
  • 00:09:55 s těžkou natáčecí technikou.
  • 00:09:57 Některé puklinové propasti
    jsou 50 - 70 metrů hluboké,
  • 00:10:00 a právě tady nepomůže nic jiného
    než slaňovací technika.
  • 00:10:04 Průniky některých puklinových
    propastí, ať už jsme je nazvali
  • 00:10:08 Dračí propast, Křížová propast,
    Dunivá propast, tak byly vrcholně
  • 00:10:12 namáhavé, což je vlastně
    to dobrodružství.
  • 00:10:14 Ale před námi tam nikdo nebyl, tak
    to bylo umocněné tímto zážitkem,
  • 00:10:19 tím nadšením potom to zdokumentovat
    a postupně to objevovat.
  • 00:10:23 Systém Poseidon má několik unikátů.
  • 00:10:25 Je to nejrozsáhlejší pískovcový
    systém v Evropě,
  • 00:10:28 jeho výškové rozpětí je 105 metrů
    a jeho povrch neuvěřitelně členitý.
  • 00:10:33 Vyskytují se zde i jedineční
    živočichové a rostliny.
  • 00:10:39 Jedinečnost je jednak v té celkové
    tvářnosti, právě v tom navazování,
  • 00:10:43 což u nás nikde není, a pokud vím,
    tak v pískovcových oblastech
  • 00:10:47 střední Evropy to taky není známo.
  • 00:10:49 Tady prostě ukázali,
    že je u nás ještě co objevovat
  • 00:10:53 i v těch oblastech nekrasových,
    tzn. v nevápencových.
  • 00:11:00 Pro běžného turistu je to
    ve srovnání s tím, co vidí okolo,
  • 00:11:05 se skalami a se skalními útvary
    trošku méně zajímavá záležitost.
  • 00:11:09 Je to špičková věc pro odborníky,
    speleology, ale pro běžného
  • 00:11:13 návštěvníka ne až tak něco
    atraktivního jako třeba
  • 00:11:16 krasové jeskyně s krápníky.
  • 00:11:18 Turisté ale o nic v Teplických
    skalách nepřijdou.
  • 00:11:21 Ty zajímavé a snadno přístupné
    části Poseidonu, jako je např.
  • 00:11:25 soutěska Sibiř, Chrámové náměstí
    a další, jsou už dávno součástí
  • 00:11:29 turistických tras.
  • 00:11:31 Jsme tu na území Národní přírodní
    rezervace, kde příroda má přednost
  • 00:11:35 a chodit se zde smí jenom
    po turisticky značených cestách.
  • 00:11:39 Ono to není ani fyzicky dobře
    zpřístupnitelné, je to velmi úzké,
  • 00:11:43 jsou to různé propasti, komíny,
    slizké vlhké prostory.
  • 00:11:47 Aby se to běžnému člověku dalo
    zpřístupnit, tak bychom tady museli
  • 00:11:51 vytrhat ve skalách dynamitem chodby.
  • 00:11:54 Šanci podívat se na neznámá místa
    Poseidonu zájemci ale dostanou,
  • 00:11:58 ochranáři připraví pro návštěvníky
    skal informační tabule
  • 00:12:01 a ve spolupráci s jeskyňáři vznikne
    prezentace na webových stránkách.
  • 00:12:07 Pane Mlejnku, jaké byly nejtěžší
    momenty při té vaší
  • 00:12:10 objevitelské cestě?
  • 00:12:14 Určitě to již zaznělo, byly to
    prostupy některými propastmi
  • 00:12:18 jako třeba Dračí propast, to je
    opravdová speleologická lahůdka.
  • 00:12:25 Ta propast není z nejhlubších,
    ale je velice úzká,
  • 00:12:28 bylo to velice náročné.
  • 00:12:30 Jeskyně patří k největším přírodním
    tahákům v republice.
  • 00:12:33 Asi každý zná Moravský nebo Český
    kras, Poseidon je ale něco jiného.
  • 00:12:37 Rozdíl je v hornině.
  • 00:12:40 Vápencové jeskyně mají nádhernou
    výzdobu, krápníky
  • 00:12:43 rozličných velikostí i tvarů.
  • 00:12:46 Pískovcové jeskyně ale vznikají
    jiným způsobem.
  • 00:12:49 Vápenec voda rozpustí, pískovec ne.
  • 00:12:53 V krasových oblastech návštěvník
    má možnost navštívit krápníkové
  • 00:12:57 jeskyně, což v pískovcových
    oblastech ne.
  • 00:13:00 Proto vždycky kras bude turisticky
    určitě mnohem atraktivnější
  • 00:13:04 pro širokou veřejnost
    nežli pseudokras pískovcový,
  • 00:13:08 protože s takovými
    jevy se tady nesetkáme.
  • 00:13:11 Ale zase pro ten pískovcový
    pseudokras jsou charakteristické
  • 00:13:15 naprosto jiné tvary, které jsou
    také turisticky atraktivní.
  • 00:13:19 Jsou to skalní města, ta v našich
    krasových oblastech nenajdeme.
  • 00:13:23 Milovníci krápníkové výzdoby
    si ale i tady můžou přijít na své.
  • 00:13:27 V Poseidonu jsou totiž krápníky
    živé, říká se jim kořenové krápníky
  • 00:13:32 a jsou obdivuhodné.
  • 00:13:35 Ve tmě jeskyní můžou kořeny stromů
    růst i proti zemské gravitaci,
  • 00:13:39 navigují je kapky vody.
  • 00:13:41 Kořenové útvary v podstatě vznikají
    ze stromových kořenů,
  • 00:13:45 které prorůstají do podzemí,
    do jeskyní a do pískovcových slují.
  • 00:13:51 Vždy je rozhodující hlavní mateční
    kořen, který prorůstá do jeskyně.
  • 00:13:56 Velice důležitá je skapová římsa,
    která rozkapává ten vodící kořen,
  • 00:14:01 z něj se vytváří kořány, které
    proti sytícímu skapu vody a proti
  • 00:14:08 gravitaci rostou směrem vzhůru.
  • 00:14:12 Cesta za vodou se může měnit,
    kapky nepadají vždy do jednoho
  • 00:14:16 místa a v průběhu let
    vznikají různé tvary.
  • 00:14:19 I tady jsou stalagmity a stalagnáty
    jako ve vápencových jeskyních,
  • 00:14:23 hmota kořenů je ale proměnlivá
    a může vytvářet dokonce polštáře.
  • 00:14:27 Zde je ukázka kořenového polštáře,
    v jehož vrcholcích vyrůstají
  • 00:14:32 tři menší kořenové stalagmity.
  • 00:14:37 Další formou kořenových útvarů
    jsou potom výplně vrstevních spár.
  • 00:14:42 Opět zase mluvíme ne o pouhém
    prorůstání kořínků do jeskyní,
  • 00:14:46 tak jak je to docela běžné,
    ale o jakési plošné, prostorové
  • 00:14:51 výplni z kořínků.
  • 00:14:57 Čili tři základní typy kořenových
    útvarů: stalagmity, kořenové
  • 00:15:02 polštáře a kořenové výplně
    skalních spár a puklin.
  • 00:15:12 Nejčastěji jde o kořeny bříz,
    borovic a smrků.
  • 00:15:15 Rostou dlouhá desetiletí, vědci
    odhadují i kolem stovky let.
  • 00:15:20 Objevují se v jeskyních nebo
    skalních útvarech, které nejsou
  • 00:15:24 hluboko pod povrchem, kolem
    7 metrů, potřebují absolutní tmu
  • 00:15:28 nebo slabé rozptýlené světlo.
  • 00:15:30 Systém Poseidon je velice rozsáhlý,
    i proto jsme tady objevili
  • 00:15:35 a evidujeme mnoho
    kořenových útvarů.
  • 00:15:40 V současnosti evidujeme kolem
    50 kořenových stalagmitů,
  • 00:15:43 což je opravdu velký počet.
  • 00:15:46 Některé kořenové útvary, především
    ty stalagmity, zde dosahují
  • 00:15:50 rekordních rozměrů, některé útvary
    jsou vysoké až 70 cm.
  • 00:15:55 Kořenový systém stromu vznik těchto
    krápníků nijak nepoškozuje,
  • 00:15:59 stromy jsou zdravé.
  • 00:16:01 Naopak, když strom poškodí
    kupříkladu vichřice,
  • 00:16:04 živý krápník postupně odumírá.
  • 00:16:06 S podporou vody, ale bez světla
    bojuje ještě několik měsíců.
  • 00:16:10 Pane Mlejnku, vyskytují se podobné
    kořenové útvary i v jiných
  • 00:16:15 českých nebo evropských jeskyních?
  • 00:16:17 Kořenové útvary se vyskytují
    i v jiných jeskyních i v jiných
  • 00:16:23 státech, ale myslím si, že ČR
    je velmocí na kořenové útvary,
  • 00:16:28 zejména Teplické skály
    a systém Poseidon.
  • 00:16:31 To, co se zde objevilo,
    je opravdu mimořádné.
  • 00:16:36 Který z těch kořenových útvarů
    je nejzajímavější?
  • 00:16:40 Byl zde objeven jeden mimořádný
    kořenový útvar, který je kombinací
  • 00:16:44 polštářového typu kořenového útvaru
    a dvou stalagmitů.
  • 00:16:48 Tento útvar nazýváme Kyklop,
    je to excentrický kořenový útvar.
  • 00:16:55 Do kupy má asi 120 cm délku,
    vlastní stalagmit asi 60 cm výšku.
  • 00:17:03 A turisté se k němu dostanou?
  • 00:17:05 Turisté se v žádném případě k němu
    nedostanou, protože je jednak mimo
  • 00:17:10 turistické trasy a je v puklině,
    kterou vyplňuje suť, je zde velice
  • 00:17:15 nebezpečný okolní terén.
  • 00:17:19 Teplicko-adršpašské skály nabízejí
    i jiné přírodní cennosti.
  • 00:17:23 Jde o kraj, kde zanechala
    živé stopy doba ledová.
  • 00:17:26 V Poseidonu jakoby se zastavil čas.
  • 00:17:30 Zachovalo se zde
    chladné mikroklima.
  • 00:17:32 Jeho komplex je tak rozsáhlý,
    že přes zimu stačí nahromadit tolik
  • 00:17:36 chladu, že ani v létě tu teplota
    nepřekročí +5 až +7 stupňů.
  • 00:17:40 Není nic neobvyklého, když turisté
    v soutěsce Sibiř narazí v létě
  • 00:17:44 na sníh nebo kusy ledu. Tomuto jevu
    se říká teplotní inverze.
  • 00:17:47 S tím také souvisí výskyt horských
    a chladnomilných živočichů
  • 00:17:51 a rostlin, přírodovědci
    tu nacházejí stopy doby ledové.
  • 00:17:54 Druhům, které v té době hrály
    v české přírodě důležitou úlohu,
  • 00:17:58 se odborně říká glaciální relikty.
  • 00:18:02 Nejpozoruhodnější na celém systému
    Poseidon jsou především bezobratlí
  • 00:18:06 živočichové, několik glaciálních
    reliktů z pavouků.
  • 00:18:10 Další kuriozitou a pozoruhodností
    je velké množství kořenových
  • 00:18:14 útvarů, kořenových stalagmitů.
  • 00:18:21 V podstatě celkově druhů
    bezobratlých, kde převažují
  • 00:18:25 především pavouci a dále brouci,
    v současnosti je evidováno
  • 00:18:29 kolem 160 druhů.
  • 00:18:30 Všechny tyhle druhy, kterým souborně
    říkáme glaciální nebo postglaciální
  • 00:18:37 relikty, mají stejný typ areálu,
    vysoko na severu nebo na východě,
  • 00:18:41 na Sibiři, tzn. v zóně tajgy,
    případně na pomezí tajgy a tundry.
  • 00:18:45 A potom jsou tady ve střední
    Evropě, na těch malých izolovaných
  • 00:18:49 ostrůvcích mimořádně
    chladných míst.
  • 00:18:52 Právě tito živočichové vypovídají
    o tom, jaké klima tady bylo
  • 00:18:56 v dobách ledových.
  • 00:18:58 Doslova jsou to živoucí důkazy
    toho, jak se vyvíjela příroda
  • 00:19:01 za posledních 10 000 - 15 000 let.
  • 00:19:04 A jejich jména?
    Ty si asi nezapamatujete.
  • 00:19:06 Jsou to např. pavouci Sisicus
    apertus a plachetnatka pískovcová
  • 00:19:10 nebo roztoč Rhagidia gelida.
  • 00:19:12 Ani rostliny Poseidonu nejsou
    bez zajímavosti.
  • 00:19:17 Tady v těch sklaních roklích
    se setkáme i s typickou vegetací
  • 00:19:21 horskou i severskou.
  • 00:19:24 Mezi takové typické představitele
    uveďme mléčivec alpský, který
  • 00:19:28 v současnosti nekvete, ale tady
    máme ukázku rašících rostlinek.
  • 00:19:32 Ale je to třeba i poměrně hezká
    kytička violka dvoukvětá,
  • 00:19:36 řekněme taková žlutá fialka -
    pro zjednodušení.
  • 00:19:39 Nebo je to třeba podbělice alpská.
  • 00:19:42 Z těch chráněných cévnatých rostlin
    toho zase tady ve skalách
  • 00:19:47 tolik nenajdeme.
  • 00:19:49 Velké bohatství je tady právě
    v početném zastoupení různých
  • 00:19:53 druhů mechů a lišejníků.
  • 00:19:55 Teplické skály jsou také domovem
    množství dravých ptáků a sov.
  • 00:19:59 Mezi perly patří sokol stěhovavý,
    výr velký nebo třeba jestřáb lesní
  • 00:20:03 a orel sklaní. Hnízdí tu také naše
    nejmenší sova, kulíšek nejmenší.
  • 00:20:08 Poseidon vydal svá největší
    tajemství, je výjimečný,
  • 00:20:11 jeho systém rozměrný
    a vymyká se běžným měřítkům.
  • 00:20:14 Je to také jedno z nejvýše
    položených pískovcových skalních
  • 00:20:18 měst v Evropě, má své specifické
    mikroklima, rostliny i živočichy.
  • 00:20:22 A je v něm stále co objevovat.
  • 00:20:25 Naším dnešním průvodcem byl
    Roman Mlejnek se Správy jeskyní ČR,
  • 00:20:28 objevitel podzemního
    systému Poseidon.
  • 00:20:31 Díky za prvotřídní výlet
    a pomoc s natáčením.
  • 00:20:34 PLANETA VĚDA je u konce, ještě
    soutěž o poklady planety Země.
  • 00:20:38 Odpověď minulá: Stanfordský
    experiment se uskutečnil v r. 1971.
  • 00:20:42 Výherce zajímavého kamene:
  • 00:20:47 Otázka dnešní: Jak se jmenuje
    nejzajímavější kořenový stalagmit
  • 00:20:51 v systému Poseidon?
    Odpovědi posílejte na adresu:
  • 00:20:57 To je dnes všechno, příští týden
    se podíváme na sopky v okolí
  • 00:21:01 velkoměst. Určitě na shledanou.
  • 00:21:05 Skryté titulky: Alena Kardová,
    Česká televize 2008

Související