Územní oblast České Budějovice — Digitální pozemní vysílání DVB-T — Digitalizace České televize — Česká televize

Harmonogram přechodu od analogového k digitálnímu vysílání v oblasti

Termín	Událost	Vysílání	Název vysílače	Stanoviště	Kanál	Podrobnější charakteristika
30.9.2008	vypnutí	ČT2	České Budějovice	Kleť	49	Přechod z analogového na digitální vysílání střihem na stejném kmitočtu
1.10.2008	zapnutí	síť 1	České Budějovice	Kleť	49	Přechod z analogového na digitální vysílání střihem na stejném kmitočtu
30.6.2009	zapnutí	síť 1	Vimperk	Mařský vrch	49
31.5.2010	zapnutí	síť 1	Tábor	Čelkovice	53	digitální opakovač
30.6.2010	vypnutí	ČT1	České Budějovice	Kleť	39
30.6.2010	vypnutí	ČT1	Tábor	Radimovice	27
30.6.2010	vypnutí	ČT1	Vimperk	Mařský vrch	32
30.6.2010	vypnutí	ČT2	Vimperk	Mařský vrch	47
30.9.2010	zapnutí	síť 1	Husinec		53	digitální opakovač
30.9.2010	zapnutí	síť 1	Loučovice		49	digitální opakovač
30.9.2010	zapnutí	síť 1	Týn nad Vltavou		49	digitální opakovač
30.9.2010	zapnutí	síť 1	Volary		49	digitální opakovač
30.9.2010	zapnutí	síť 1	Zdíkov		49	digitální opakovač

Diagramy pokrytí základních vysílačů v oblasti

Digitální pokrytí jihočeského regionu přináší vysílání z vysílače České Budějovice na stanovišti Kleť. V souhlase s Technickým plánem přechodu je zde použit 49. vysílací kanál, který do spuštění multiplexu veřejné služby sloužil pro přenos programu ČT2 z Kleti. Proto zde muselo být analogové vysílání programu ČT2 vypnuto. Digitální pokrytí oblasti ještě doplní spuštění vysílače Vimperk. Harmonogram těchto a dále popsaných změn je uveden v předchozí tabulce.

Úpravy a vypínání analogového vysílání

Přeladění druhotné sítě televizních převaděčů

Česká televize se snaží zmírnit změny pozemního vysílání, které se mohou nepříjemně dotknout některých diváků tím, že po dobu přechodu od analogového k digitálnímu vysílání udržuje v provozu druhotnou síť televizních převaděčů.

U převaděčů využívajících primární signál z Kleti se vysílání ČT2 obnoví během několika dnů po vypnutí tohoto programu.

Diváků, kteří nepoužívají pozemní příjem se přehození kanálů ČT1 a ČT2 nedotkne. Výjimkou zde mohou být kabelové televizní rozvody, zejména domovní, kde záleží na tom, z jakého zdroje berou primární signál a jak je budou jejich správci nebo provozovatelé s ohledem na přechod k digitálnímu vysílání nadále koncipovat.

Vypínání analogového vysílání

V územní oblasti České Budějovice se v důsledku přechodu na digitální vysílání zatím ukončuje jen provoz analogového vysílače programu ČT2 na Kleti.

Digitalizace 49. televizního kanálu ČT2 na vysílači České Budějovice – Kleť

Při přípravě TPP podporovala Česká televize spuštění multiplexu veřejné služby na definitivních a dále neměnných kmitočtech, aby se předešlo použití přechodných digitálních kmitočtů, které by vytvářely i opakovanou nutnost provádět následující zásahy:

• přelaďovat digitální přijímače,
• měnit televizní antény,
• upravovat domovní kabelové rozvody.

I když k přechodu z analogového na digitální pozemní vysílání dochází okamžitě bez souběhu obou typů vysílání, je tento „přechod střihem“ výhodný tím, že jde o pokračování využití kmitočtu na vysílači velkého výkonu, který má již z minulosti dobře vyřešeny kmitočtové kolize (vzájemné rušení) s vysílači pracujícími na stejném kmitočtu, neboť ty se v jeho dosahu prakticky nevyskytují.

Digitální dividenda

Digitální vysílání má oproti analogovému řadu předností, např.:

• Digitální televizní signál má při svém šíření prostorem lepší vlastnosti. Je totiž konstruován tak, aby se při příjmu mohlo jako užitečného signálu využít i jeho odrazů od terénních překážek. (Odrazy se při analogovém příjmu naopak chovají jako rušení známé jako „duchy“ v obraze.)
• Díky digitálním metodám zabezpečení signálu proti poruchám přenosu je digitální přijímač mnohem citlivější, takže lze používat menších vysílacích výkonů.
• Na jednom kmitočtu může pracovat několik vysílačů, které se vzájemně neruší, ale naopak – při příjmu lze využít součtu jejich signálů.
• Televizní vysílání může běžet i na sousedních vysílacích kanálech (kanál je úsek kmitočtového spektra 8 MHz vyhrazený pro televizní přenos.) U analogového vysílání musel zůstat sousední kanál volný, aby se vysílání na vedlejších kanálech vzájemně nerušilo.
• V jednom vysílacím kanále je možné místo jednoho vysílat více televizních programů (v případě Sítě 1 jsou zde čtyři).

Uvedené vlastnosti digitálního vysílání digitálního vysílání umožňují mnohem lépe využít kmitočtové spektrum určené pro televizní vysílání. Tak vzniká digitální dividenda a uvolněné kmitočty bude moci Česká televize použít pro další vysílací služby.

V případě územní oblasti České Budějovice představuje zatím digitální dividenda vznikající vypínáním analogového vysílání České televize možnost vysílat všechny programy České televize na 49. kanálu z Kleti místo jednoho analogového programu ČT2.

Digitální dividendu vznikající při přechodu z analogového na digitální vysílání využívá a bude Česká televize využívat k dalšímu zkvalitňování a rozšiřování svého vysílání např. těmito způsoby:

• vysílání širokoúhlého obrazu s  formátem 16 : 9 oproti analogovému s poměrem stran 4 : 3, kde se při širokoúhlém vysílání ztrácí (díky černým pruhům nahoře a dole) 25 % obrazové informace,
• vysílání elektronického programového průvodce,
• zajišťování dálkové aktualizace přijímačů,
• vysílání s vysokým rozlišením 1920 bodů na 1080 řádcích (cca 2 Mpixely) oproti současnému standardnímu televiznímu rozkladu 720 × 576 (cca 0,4 Mpixely),
• zavedení nových programů a informačních služeb pro diváky, občany i veřejnou správu.