ČT4

ČT4
čtvrtek 24. května 2012 Jana

Giuseppe Farina - první král F1

Velikost textu:
3. 9. 2010 07:00, autor: ČT24

Monza – Jako první se do historie závodů nejrychlejších vozů světa zapsal italský pilot Giuseppe Farina s Alfou Romeo. Farina opanoval první ročník královské motoristické disciplíny a 3. září 1950 získal na okruhu v Monze mistrovský titul. V dalších sezonách už Farina titul neobhájil – musel se sklonit před Argentincem Juanem Manuelem Fangiem, který získal pět mistrovských titulů. Jeho rekord překonal až Michael Schumacher, který se stal mistrem světa sedmkrát.

Giuseppe Farina
Giuseppe Farina
Více fotek

Počátek automobilového závodění je spjat s rokem 1894 a trasou Paříž - Rouen. Patnáct let nato začaly vznikat speciální umělé závodní okruhy. V roce 1929 se poprvé uskutečnila Velká cena Monaka, která vedla přímo centrem města. Slibně se rozvíjející automobilové závodění ale narušila hospodářská krize, poté druhá světová válka a po ní nedostatek ropy.

Automobilové závody se na scénu vrátily teprve v roce 1947 a s nimi se objevily i vozy nové kategorie formule 1. Nahradily tehdejší formule Grand prix, které v různých obměnách závodily téměř 50 let. Tři roky nato Mezinárodní automobilová federace (FIA) pro formule 1 založila ucelený seriál okruhových závodů s jednotnými pravidly. První ročník se skládal z velkých cen šesti evropských zemí a závodu na 500 mil na oválu v americkém Indianapolis, který se jinak pravidlům formule 1 vymykal. Do celkových výsledků se každému účastníkovi počítaly čtyři nejlepší výsledky.

Největšími favority na vítězství byli tři zkušení piloti z předválečného období, osmatřicetiletý Argentinec Juan Manuel Fangio a Italové Luigi Faggioli (53) a Giuseppe Farina (44). Všichni sedlali tovární Alfy Romeo. Mistrovství se dohromady zúčastnilo 51 stájí, často ale obsadily jen jediný závod.

Úvodní Velká cena odstartovala 13. května 1950 v Silverstonu za dohledu britské královské rodiny. Absolutního triumfu a prvního "triplu" v dějinách F1 dosáhl Farina, který zvítězil v kvalifikaci i v závodě, v němž také zajel nejrychlejší kolo. Za ním skončil Fagioli, třetí byl domácí Reg Parnell. Velkou cenu Monaka o týden později ovládl Fangio, zatímco Farina odstoupil po hromadné nehodě osmi jezdců.

Následoval závod v Indianapolis, do nějž ale vyjeli jen američtí piloti, kteří do konečné tabulky šampionátu nepromluvili. Seriál poté pokračoval Velkou cenou Švýcarska v Bremgartenu, jež přinesla vítězství Fariny před Faggiolim, který byl druhý i na okruhu ve Spa. Druhý triumf v sezoně si v Belgii připsal Fangio, naopak se nedařilo Farinovi a skončil čtvrtý. Ještě hůře dopadl v Remeši, kde po problémech s benzinovým čerpadlem cíl vůbec nespatřil. Velkou cenu Francie vyhrál Fangio před Fagiolim a stejné bylo i průběžné pořadí. Po šesti ze sedmi závodů vedl s 26 body Fangio, Fagioli na něj ztrácel dva a Farina čtyři body.

O prvním mistru světa formule 1 tak musela rozhodnout až závěrečná Velká cena Itálie. Fangio s Farinou se snažili důkladně připravit a do Monzy si přivezli vylepšené vozy. Fangiovi ale inovace štěstí nepřinesly, na jeho alfě se nejprve porouchala převodovka, a když v průběhu závodu přesedl do vozu týmového kolegy Piera Taruffiho, nevydržel motor. Fagioli musel vzít zavděk starším modelem a v cíli třetím místem. Druhou příčku obsadil Alberto Ascari s ferrari a z vítězství v závodě i celém šampionátu se radoval Farina.


      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.