Volby 2016: Téma pro Plzeňsko? Jaderné úložiště a málo míst v domovech důchodců

Plzeňský kraj patří mezi ty české regiony, kde lidé kvalitu života hodnotí nejpozitivněji – přesto, že tamní obyvatele trápí nedostatek míst v domovech pro seniory a že se na území kraje nachází hned dvě lokality, o kterých se uvažuje jako o možném místě pro vznik úložiště jaderného odpadu.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Michal Okla

Jedním z výrazných krajských témat je výběr lokality pro hlubinné úložiště jaderného odpadu. Sklad, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v Česku vzniknout do roku 2065 a mezi sedmi oblastmi, které v republice vytipovali experti ministerstva průmyslu a obchodu, figurují hned dvě místa na území Plzeňského kraje:

  • Čertovka nedaleko Žihle (vedle okresu Plzeň-sever zasahuje také na Lounsko)
  • pošumavský Březový potok na Horažďovicku

Přístupy starousedlíků se ovšem liší. Na jihu kraje jsou radnice jednoznačně proti a všechna města a obce z lokality Březového potoka opustily pracovní skupinu, kterou pro jednání o možném umístění odpadu vytvořil resort průmyslu. Svůj krok hájily tím, že ze skupiny vycházejí nepřesné a zkreslené informace o geologických průzkumech, které mají vhodnost lokalit pro stavbu sondovat.

Starostové v okolí Březového potoka se dokonce rozhodli státu vrátit milionové kompenzace, které za tyto průzkumy loni dostali, ministerstvo je ale odmítlo přijmout s tím, že na ně mají města a obce ze zákona nárok. Letos už svůj krok neopakovali, šlo prý v první řadě o gesto. S penězi ale zároveň zastupitelstva nijak nenakládají, mají je na účtech a použít je nechtějí. Například Chanovicím tak na účtu leží pět milionů korun od státu.

Žihle na severu kraje se k úvahám ministerstva staví o něco vstřícněji; v případném vybudování úložiště vidí příležitost ke snížení nezaměstnanosti a díky náhradám za sondážní průzkumy i finanční zdroj, tím spíš, že samo geologické šetření vznik úložiště automaticky neznamená. I na severu Plzeňska se ale ozývají odmítavé hlasy, podle kterých není informací od státu dostatek, místní se navíc obávají devastace krajiny.

Bota tlačí v domovech důchodců

Diskutovaným – a voliči vnímaným – krajským tématem je také nedostatek míst v domovech důchodců. Penzisté mají v současnosti na Plzeňsku k dispozici šestnáct set lůžek, které ale v mnoha místech nestačí pokrýt poptávku. Městys Liblín na Rokycansku tak eviduje pětapadesát nevyřízených žádostí o umístěnku, pošumavská Sušice dokonce dvě stovky, čili jednou tolik, než kolik má míst.

Podle ředitelky domova Renaty Váchové by přitom situaci nevyřešilo ani vybudování dalšího podobného domova pro seniory, který by měl stejný počet lůžek. Byl by totiž prý okamžitě zaplněn a řada žádostí o umístění by zůstala i nadále nevyřízená.

Domovy se převis poptávky snaží řešit terénní pečovatelskou službou nebo tísňovou péčí, a pokud o to má rodina zájem, může pečovatelské služba dochovat seniory i doma. Právě tento model se snaží dlouhodobě podporovat i kraj, protože pečovatelská služba patří k oblastem, na které je možné čerpat dotace; v letošním roce se jednalo o finanční podporu ve výši 4,5 milionu korun.

Video Témata Plzeňska: Málo míst pro penzisty i úložiště vyhořelého jádra
video

Témata Plzeňska: Málo míst pro penzisty i úložiště vyhořelého jádra

Když vládne spokojenost

Navzdory oběma krajským potížím se ale nezdá, že by byli krajští obyvatelé s místem svého bydlení nespokojeni. Podle průzkumu agentur STEM/MARK a Median hodnotí kvalitu života v kraji nejčastěji „školní dvojkou“, čtyřky a pětky Plzeňsku vystavují minimálně. Průměrná známka 2,3 tak Plzeňsko z pohledu jeho obyvatel katapultuje na přední příčky spokojenosti.

„Pozitivněji hodnotí kvalitu života mladší lidé, vysokoškolsky vzdělaní a ekonomicky aktivní. I respondenti nad 60 let, lidé s nejnižším vzděláním a ekonomicky neaktivní ale dávají v průměru známky okolo 2,5 – tedy lepší hodnocení než průměrní respondenti z krajů s nižší kvalitou života,“ uvádějí autoři výzkumu. Srovnatelně spokojení jsou ještě obyvatelé Královéhradecka.

Na Plzeňsku kandiduje sedmnáct subjektů

Problémy i perspektivy kraje budou rovněž hlavním tématem večerní předvolební debaty. Pozvánku do studia dostali lídři osmi stran a hnutí, které podle průzkumů mají největší šanci dostat se do zastupitelstva.

Hosté jsou zváni na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi vypracovaly dvě nezávislé renomované společnosti pro výzkum veřejného mínění Median a STEM/MARK. Výzkum se konal od 8. srpna do 3. září, vždy na vzorku minimálně 1200 respondentů v každém kraji.

Na Plzeňsku letos do krajských voleb kandiduje celkem sedmnáct stran, sdružení a hnutí. Před čtyřmi lety to bylo šestnáct stran a hnutí.

Předvolební průzkum v Plzeňském kraji 365.78 KB
 

Česká televize ale nezůstává jen u Plzeňska; v průběhu čtrnácti dní ve všech krajích představuje strany, hnutí a jejich lídry, kteří kandidují ve volbách do krajských zastupitelstev. Sérii diskusí završí v předvečer voleb superdebata. K urnám lidé půjdou v pátek a v sobotu 7. a 8. října.

Pravidla volebního a předvolebního vysílání České televize 6.59 MB
Dodatek k volebním pravidlům 438.13 KB
Krajské volby 2016: Předvolební výzkumy v krajích 968.04 KB