Vysočina obyvatele ztrácí. Recept může být ve školství i motivaci mladých

Přestože v České republice počet lidí stoupá, v Kraji Vysočina, kde žije 509 tisíc lidí, jich ale ubylo. Vylidňování regionu je jedno z palčivých témat, kterému se mimo jiné věnovala také předvolební debata ČT24 s lídry kandidátek právě tohoto regionu. Recept vidí třeba v restrukturalizaci školství tak, aby vyhovovalo více poptávce místních firem, nebo v podpoře zemědělství, případně v motivaci mladých lidí, aby odsud neodcházeli. Nemalou pozornost věnují i dopravní infrastruktuře a jejímu rozvoji.

Video Mimořádné pořady ČT24 - Kraj Vysočina
video

Předvolební debata s lídry kandidátek v Kraji Vysočina

Vysočina ztrácí obyvatele od roku 2009, nejvíce klesl jejich počet v roce 2013, kdy se odstěhovalo bezmála tisíc lidí. Své obyvatele si drží jen Jihlavsko. Naopak největší úbytek hlásí Třebíčsko a Žďársko. „Dochází k odlivu lidí spíše mladších, důležité je vzpomenout vzdělání jako atribut odchodu z regionu. Souvisí to i s vyšší mírou nezaměstnanosti,“ shrnuje ve zkratce sociolog Daniel Herzog.

Součástí receptu KSČM na zastavení úbytku obyvatel Vysočiny je i podpora mladých rodin včetně bohaté nabídky jeslí a mateřských škol. Podle lídra kandidátky komunistů Milana Plodíka se mladí lidé nejen stěhují z Vysočiny do měst, kde třeba vystudovali univerzitu. Ale také si naopak po vystudování pořizují pozemky v lokalitách Vysočiny, kde si staví domy. „Protože jsou laciné. Oproti třeba okresnímu městu jsou o milion až dva lacinější. Postaví si tam tedy domy, ale bohužel do velkých měst jezdí do práce a z vesnic se stává ubytovna,“ všímá si Plodík jednoho z klíčových aspektů venkova na Vysočině.

Jednička na kandidátce občanských demokratů Zdeněk Geist vidí přidanou hodnotu života v kraji ve zdravém životním prostředí, klidu a bezpečnosti a bohaté kulturní a sportovní nabídce. Zároveň už nabídku školního vzdělávání považuje za dostatečnou stejně jako pracovní příležitosti. „Jde o kombinaci několika různých faktorů, které podle mého názoru dělají z Vysočiny příjemné místo pro život a které mohou vést lidi, kteří vystudují vysokou školu mimo Vysočinu, aby se do ní v určité etapě života vrátili,“ povzbuzuje mladé lidi k návratu na rodnou hroudu Geist.

Kvalita života na Vysočině podle průzkumu Median a STEM/MARK
Zdroj: ČT24

Hnutí ANO sleduje také cíl, aby mladí lidé na Vysočině nejen vyrůstali, ale také zůstávali. Chce nastavit místní studijní plány, aby se mohli po studiu uplatnit na krajském trhu práce. „Školství na Vysočině nepokrývá potřeby místních podnikatelů a firem,“ soudí muž v čele kandidátky Josef Pavlík. Vzdělávání je proto třeba přenastavit tak, aby školy mířící více do oborů místních firem s nimi byly i více spojené. „Absolventi získají ihned po ukončení školy uplatnění a perspektivu ve firmách, kde byli na stáži,“ navrhuje. Hlavním cílem takzvaného duálního systému tedy je podle jeho slov struktura absolventů podle požadavků trhu.

Motivace prací

Jednička kandidátky Svobody a přímé demokracie – Tomio Okamura (SPD) a Strany Práv Občanů Jan Veleba ale upozorňuje na proměnlivost požadavků trhu v různých místech. Sám dává za příklad Velké Meziříčí, kde desítky let žije a za tu dobu se tu vystřídalo několik velkých podniků. „Mnoho lidí ztratilo práci v zemědělství. Takže já si myslím, že je třeba dát příležitost zemědělství a českým potravinám. Zkrátka a dobře hledat pracovní místa,“ soudí bývalý šéf Agrární komory Veleba. Podle odhadu Českého statistického úřadu by na Vysočině mohlo žít pouze 450 tisíc obyvatel, což by byl oproti současnosti dvanáctiprocentní úbytek. Kvůli tomu i kvůli stárnutí populace v kraji by podle Veleby měly také obce i kraj začít s projektem budování malometrážních bytů.

Lukáš Vlček z čela kandidátky Starostů PRO VYSOČINU hledá souvislost odchodu lidí s kvalitou služeb. Kraj nemůže ovlivňovat vše, ale kvalitu služeb by si měl vzít za svou. Ekonomice může pomoct střední školství, zdravotnictví a sociální služby. „To, co my navrhujeme v našem programu, jsou kvalitní nabízené veřejné služby na úrovni kraje, měst a obcí,“ shrnuje priority programu Vlček.

Lídr kandidátky Žijeme Vysočinou – TOP 09 a Zelených Libor Honzárek si je vědom, že kraj by lidem neměl přímo hledat práci. Ale v současné situaci by se této problematice věnovat měl a měl by se zabývat podporu nabídky pro mladé vzdělané lidi. Se svými dospělými dětmi, které v současnosti studují vysokou školu, se baví o jejich perspektivě a zda na Vysočině chtějí zůstat. „Syn říká, že pokud dodělá lékařství, bude koukat na mzdu, ale zároveň na kvalitu života. Připouští i nižší mzdu, když bude mít práci, která ho baví, a bude moct žít v bezpečí a klidu na Vysočině. Myslím, že kraj by se měl zabývat i tímhle,“ podotýká.

Stávající hejtman Jiří Běhounek, který vede kandidátku ČSSD, zmínil oblast školství. „Školy jsme se snažili rekonstruovat od roku 2010 a narazili jsme na obrovský odpor v jednotlivých městech,“ zmínil s tím, že jde o složitou otázku. Sám je přesvědčen, že v otázce příjmů a mezd to v kraji Vysočina není zas tak zlé. Ve spolupráci s městy se snaží vést žáky od mateřského a základního vzdělávání až k průmyslovým oborům, po kterých je v kraji poptávka ze strany zaměstnavatelů. „Za dva roky tohoto systému se ukazuje, že na školy průmyslové nebo strojírenské se hlásí více studentů,“ dodává Běhounek. Sám z toho má podle svých slov radost, jde podle něj o cestu, jak naplnit průmyslové podniky v regionu.

V kraji rostou mzdy, přicházejí velké firmy

V současnosti patří Vysočina k regionům, kde velmi strmě rostou mzdy. Společně se Zlínským krajem evidují statistici nejrychlejší nárůst platů. Za prvních šest měsíců letošního roku se tady průměrná mzda zvýšila o víc než tisícikorunu. V absolutním vyjádření ale výše mzdy na Vysočině za celorepublikovým průměrem stále výrazně zaostává asi o 2,5 tisíce korun.

Například ve sklárnách ve Světlé nad Sázavou narostly platy asi o 25 procent, rozšířila se výroba a nabrali tu nové pracovníky. Mikroregion se těší rekordně nízké nezaměstnanosti a firmy musejí o zaměstnance doslova bojovat. Lídr kandidátky KDU-ČSL Jaromír Kalina sám v Jihlavě ve sklářství pracoval. „Můj obdiv patří Světlé nad Sázavou, protože víme, že před několika lety tam byla velká krize a tato sklárna je, co se týče výroby užitkového skla, největší v České republice,“ míní. Zvýšení platu považuje za dopad zvýšené poptávky po pracovní síle ze strany firem a podniků na Vysočině.

V poslední době se hodně mluvilo o Žďárských strojírnách (ŽĎAS) v souvislosti s koupí čínskou firmou. Podle Zdeňka Kopeckého ze ZMĚNY pro Vysočinu by hlavním kritériem přínosu obdobných koupí měla být především ochota nového majitele investovat do rozvoje nově nabytého podniku. „Firma byla v nějakém problému, který se ale pouhou změnou vlastníka nevyřeší. V tuto chvíli ale není jasné, jak se to bude vyvíjet,“ položil Kopecký důraz na to, zda čínský vlastník změní strukturu výroby tak, aby byla zajištěna i budoucnost podniku.

Život v regionu se váže na možnosti dopravy

Jedním z témat debaty byla také doprava a její omezení. Lidé v regionu za prací hodně cestují. Ve zkratce od kandidátů zaznělo:

  • Lukáš Vlček (Starostové PRO VYSOČINU) – Je třeba důsledně vyčerpat prostředky z evropských peněz nejdříve do páteřní sítě a postupem času další komunikace.
  • Jaromír Kalina (KDU-ČSL) – Zřídit integrovaný dopravní systém podle vzoru Jihomoravského kraje, kde funguje výborně. Je možné ho spustit od 1. 1. 2017.
  • Zdeněk Geist (ODS) – Pro zavedení integrovaného dopravního systému bude potřeba sáhnout do krajského rozpočtu, není proto možné odpouštět nikomu jízdné. Se slevami pro studenty a důchodce se stále počítá.
  • Jiří Běhounek (ČSSD) – V roce 2008 zastupitelstvo integrovaný systém odmítlo. Propojení železnic, silnic a autobusové dopravy je na Vysočině výrazně složité. Realizovatelné je to od ledna 2018.
  • Zdeněk Kopecký (ZMĚNA pro Vysočinu) – Vyvlastňování při potížích s výkupem pozemků při výstavbě silnic na západ od ČR běžně fungují, také kraj má být důsledný při získávání pozemků. To zrychlí realizaci komunikací.
  • Milan Plodík (KSČM) – Nové zastupitelstvo dostane od stávajícího 2,4 miliardy, které by mělo využít ke spoluúčasti pro důkladné čerpání evropských peněz.
  • Jan Veleba (SPD + SPO) – Zásadní problém jsou kamiony, na silnicích II. a III. třídy je třeba omezit kamionovou dopravu legislativními úpravami a mýtnými branami.
  • Libor Honzárek (Žijeme Vysočinou – TOP 09 a Zelení) – Je třeba vyslyšet stížnosti na propojování silnic nižších tříd s dálnicemi a hlavními tahy. Stát by měl také pomoci s přísnějšími opatřeními na kamionovou dopravu.
  • Josef Pavlík (ANO 2011) – Kraj by se měl zaměřit na opravy a údržbu silnic II. a III. tříd, do kterých by měl soustředit mnohem více peněz.

O přízeň voličů na Vysočině usiluje 21 politických subjektů

V Kraji Vysočina letos do krajských voleb kandiduje celkem 21 stran, sdružení a hnutí. Před čtyřmi lety to bylo 18 stran a hnutí. Vyhráli tehdy sociální demokraté, kteří kraji vládnou s podporou komunistů. Pozvánku do studia dostali lídři devíti stran a hnutí, které podle průzkumů mají největší šanci dostat se do zastupitelstva na základě tzv. volebního potenciálu. Ten ukazuje, pro jaké strany zvažují oslovení voliči hlasovat a kolik procent by tak to či ono uskupení mohlo v ideálním případě získat (a protože se voliči mohou rozhodovat mezi vícero subjekty, přesahuje součet sto procent).

Výzkum potenciálu pro Českou televizi vypracovaly dvě nezávislé renomované společnosti pro výzkum veřejného mínění Median a STEM/MARK. Výzkum se konal od 8. srpna do 3. září, vždy na vzorku minimálně 1200 respondentů v každém kraji.

Aktuální volební potenciál v Kraji Vysočina
Zdroj: STEM/MARK, Median
Aktuální volební potenciál v Kraji Vysočina (2. část)
Zdroj: STEM/MARK, Median