Jak zvednout na Karlovarsku platy? Vědou, lázněmi, letištěm a dostavbou D6

Karlovarský kraj představuje v rámci Česka region s nejnižší průměrnou hrubou mzdou. Lídři kandidátek pro nadcházející krajské volby, kteří se účastnili předvolební debaty České televize, vidí cestu ke zlepšení v podpoře vědy a výzkumu, otevírání nových průmyslových zón, v lepším využití karlovarského letiště a v dostavbě dálnice D6, která kraj propojuje se zbytkem republiky.

Video Mimořádné pořady ČT24 - Karlovarský kraj
video

Předvolební debata s lídry kandidátek v Karlovarském kraji

 Ve druhém čtvrtletí letošního roku dosahovala průměrná hrubá mzda v Karlovarském kraji 23 104 korun. To sice meziročně představuje zlepšení bezmála o osm set, v celorepublikové bilanci ale region zůstává na posledním místě.

„Když se podíváme na kraj Zlínský, který má druhou nejnižší hrubou mzdu, tak i ve srovnání s ním Karlovarsku chybí ještě tisíc korun. Je to opravdu pořád špatné,“ uvádí ředitelka krajské pobočky statistického úřadu Jaroslava Šenitková. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem jde navíc o čtyřtisícový rozdíl.

„Sedmapadesát procent lidí považuje nedostupnost dobrých a kvalitně placených míst za zásadní problém kraje,“ doplňuje sociolog z agentury Median Daniel Prokop. Adekvátní nabídku totiž nepřináší ani regionální centrum; kvůli ochlazení vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií se Karlovy Vary potýkají s úbytkem ruské lázeňské klientely. Lepší situace je tak jen v pohraničí, a zejména na Chebsku, kde lidé dojíždějí za prací do Saska a Bavorska. 

Nejčastější ambice? Dát lázeňství vědecký rozměr

Politici, kteří do nadcházejících krajských voleb vedou stranické kandidátky a kteří byli hosty předvolební debaty České televize, spatřují cestu k širšímu portfoliu lépe honorovaných zaměstnání především v rozvíjení lokálního specifika – lázeňství.

„Léčivé prameny jsou bohatství, které nevyužíváme,“ tvrdí jednička na kandidátce hnutí ANO Jana Vildumetzová s tím, že kraj potřebuje podporu vědy a výzkumu i vznik vysoké školy pro balneologii a fyzioterapii. Pracovní příležitosti vidí i v rozvoji mezinárodního letiště v Karlových Varech, o kterém mluví jako o zlatém vejci s nevyužitým potenciálem. „Bylo koncipováno na 500 tisíc cestujících a minulý rok nám přivezl 50 tisíc turistů.“

Petr Kulhánek, karlovarský primátor a lídr kandidátky Starostů a nezávislých (s podporou KOA, lidovců a TOP 09), ovšem upozorňuje, že za útlumem stojí odliv ruské klientely daný mezinárodní situací, změnu by podle něj mohlo přinést zavedení linek na Západ a Blízký východ. Cestu k lépe honorované práci spatřuje rovněž v podpoře vědy a výzkumu, který je možné v lázeňském regionu hned aplikovat, a tím i zvýšit poptávku po zdejších službách. Za klíčovou pak považuje dostavbu dálničního tahu D6: „Jakékoliv další aktivity jsou v momentu její neexistence neúčinné.“

 

Důraz na průmyslové zóny

Také sociální demokraté chtějí ustavení veřejné vysoké školy, jejíž absolventi by našli uplatnění v lázeňství, a podporují i vznik oborového výzkumného pracoviště. Cestu k vyšším příjmům občanů v kraji spatřuje lídr kandidátky ČSSD a stávající hejtman Martin Havel ve vytváření průmyslových zón. „V průmyslových parcích nejsou jen nekvalifikované síly, ale i manažerské funkce. V Chebu je plná průmyslová zóna a v chebském okrese nejvyšší průměrný plat v rámci kraje.“

Eva Valjentová, která bude v čele kandidátky komunistů obhajovat výhru z posledních krajských voleb, souhlasí s významem lázeňství, sama ale akcentuje podporu průmyslu a roli škol. Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil podle ní souvisí s nízkými platy, kraj by proto měl podporovat technické vzdělávání už od základních škol a souběžně spolu s Hospodářskou komorou přivést podniky ke změně filosofie, aby v kraji nevznikaly jen montovny: „Musí si uvědomit, že pokud se chtějí rozvíjet, musí korespondovat s kvalifikací mladých.“

„Je třeba rozvíjet konkurenceschopnost podnikání a nabízet lepší vzdělávání, než kraj dosud činí,“ říká jednička krajské kandidátky ODS Karel Jakobec. Kraj by se podle něj měl na centrální úrovni zasadit o to, aby vláda podporovala rozvoj průmyslových zón u Chebu a Sokolova. „Záleží na vedení kraje, jak bude lobbovat, aby obě zóny získaly finanční podporu,“ dodal. Potenciál růstu nespatřuje jenom v lázeňství, ale také v turistice (Ohře, Krušné hory).

Debata s lídry kandidátek v Karlovarském kraji
Zdroj: ČT

Piráti vedení Josefem Janů chtějí rozvíjet lázeňskou a průmyslovou tradici regionu. Nezaměstnanost se podle něj dá snížit montovnami i obnovou chemického průmyslu, zájem by ale kraj měl mít také o vědecké pracovníky. „Hnědouhelnému rabování je konec, musíme se zaměřit na vědu a výzkum,“ uvádí s tím, že všichni vědečtí pracovníci v regionu ale momentálně pracují v soukromé sféře. „Chybí zapojení státních zaměstnanců a školských zařízení.“

Zelení podle svého lídra Lubomíra Vítka obecně nepovažují lázeňství za obor s vysokými požadavky na vzdělávání, který by jako takový zajistil vyšší příjmy. Řešení spatřují spíš v příchodu investorů v nových oborech, jako je třeba IT, pro něž ale musí kraj nejprve najít dostatečné zázemí. „Pomocí by mohla být větší spolupráce tří velkých měst (Chebu, Sokolova a Varů). Dohromady mohou udělat metropoli, která může investory přitáhnout,“ řekl. Jeho strana navrhuje investice do veřejných služeb a infrastruktury.

Nejskeptičtěji se k nabízeným způsobům, jak zajistit vyšší příjmy krajanů, stavěl Jaroslav Bradáč, který vede kandidátku Svobody a přímé demokracie a Strany práv občanů. „Takové řeči tu slyšíme už dvacet let. Ani deset vysokých škol a pět univerzit vám pracovní místo nevytvoří,“ prohlásil. Řešení vidí ve společném sociálním systému kraje a měst, který by pracovní místa vytvářel, a v tom, že nebude kraj rušit svá pracovní místa. Kritizoval i průmyslové zóny: „Jezdit s ještěrkou a přebalovat kafe není odborná činnost.“

Jak na soužití s menšinami?

Diskutéři se dotkli i otázky soužití s menšinami, kterou ve výzkumech pro Českou televizi označili respondenti za jedno z důležitých témat, podle nichž se budou při hlasování počátkem října rozhodovat. „Tento problém považuje za zásadní 45 procent obyvatel kraje, což je výrazně víc než v ostatních krajích,“ uvádí sociolog Daniel Prokop.

Karlovarský kraj totiž patří co do národnostního složení mezi nejpestřejší regiony v republice, žije zde trvale bezmála dvacet tisíc cizinců. Nejpočetnější jsou Němci následovaní Vietnamci, domov zde našlo také osm tisíc lidí z někdejšího Sovětského svazu. Zde politici (s výjimkou několika zmínek o vietnamské drogové kriminalitě) nespatřují žádný problém a hovoří o úspěšné integraci.

Téma soužití s menšinami ovšem obsahuje i problém sociálně-vyloučených lokalit, jejichž počet se podle sociologa Prokopa za posledních devět let zdvojnásobil. A jaká řešení nabízejí jednotlivá uskupení?

  • ANO má za to, že by mělo vedení kraje posílit spolupráci s městy a obcemi a inspirovat se úspěšnými programy pro sociální začlenění z jiných míst v republice.
  • ČSSD chce pokračovat v krajské podpoře neziskových organizací, které problematiku sociálního vyloučení řeší, a zaměřit se v ghettech na prevenci kriminality.
  • KSČM navrhují rozvoj sociálních služeb ve spolupráci s obcemi a výraznou krajskou podporu sociálnímu bydlení, protože nyní je prý Karlovarsko „v bodě nula“.
  • ODS uvádí, že se navzdory práci neziskovek se posunulo soužití s romskou menšinou k horšímu, preferuje spolupráci s církevními spolky a farními charitami.
  • Koalice Starostů, KOA, KDU-ČSL a TOP 09 si pochvaluje dnešní práci neziskových organizací, chce podporovat jejich rozvoj a zasadit se o intenzivnější sociální podnikání.
  • Piráti volají po tom, aby se kraj soustředil na dlouhodobé sociální projekty a uměl je udržet i ve chvíli, kdy skončí jejich podpora z evropských fondů.
  • Zelení vidí podporu soužití různých etnik v hlasitém odmítnutí rasismu, v konkrétních místech spoléhají na charitativní a neziskové organizace.
  • Podle zástupce SPD a SPO by každý, kdo odmítne práci nabízenou úřady práce, měl přijít o možnost čerpat sociální dávky.

Na Karlovarsku kandiduje dvacet subjektů 

V Karlovarském kraji letos do krajských voleb kandiduje celkem dvacet stran, sdružení a hnutí. Pozvánku do studia dostali lídři osmi stran a hnutí, které podle průzkumů mají největší šanci dostat se do zastupitelstva na základě tzv. volebního potenciálu. Ten ukazuje, pro jaké strany zvažují oslovení voliči hlasovat a kolik procent by tak to či ono uskupení mohlo v ideálním případě získat (a protože se voliči mohou rozhodovat mezi vícero subjekty, přesahuje součet sto procent).

Výzkum potenciálu pro Českou televizi vypracovaly dvě nezávislé renomované společnosti pro výzkum veřejného mínění Median a STEM/MARK. Výzkum se konal od 8. srpna do 3. září, vždy na vzorku minimálně 1200 respondentů v každém kraji.