Rychlý pokrok v syntetické biologii, vědním oboru, který vytváří umělé organismy, zvyšuje riziko, že se tu brzy objeví nová generace biologických zbraní. Varuje před tím americká vládní zpráva.
Připravte se na útok lidmi vyrobených virů a upravených bakterií, říká zpráva americké vlády
Moderní věda už dokáže upravovat, měnit a vytvářet živé organismy natolik pokročile a spolehlivě, že to může být nebezpečné. Vědci jsou totiž schopní vytvářet viry či měnit bakterie tak, aby byly více smrtící, nebo upravovat běžné mikroby, aby v těle vytvářeli smrtící toxiny.
V úterý oznámila Americká národní akademie věd na žádost ministerstva obrany, jaký je stav vědeckého pokroku v tomto oboru. Měla za úkol ukázat, jakým způsobem je možné tyto technologie zneužít – a pochopitelně i to, jak je možné se před těmito hrozbami bránit.
Pokrok je nečekaně rychlý
Hlavním autorem zprávy je profesor mikrobiologie a imunologie Michael Imperiale, který učí na Michiganské univerzitě.
Pro deník Guardian uvedl, že tato zpráva vychází jen z veřejně dostupných informací – vědci tedy neměli přístup k utajovaným faktům, které jsou v držení například tajných služeb. Vědci tedy „jen“ popsali stav poznání, nikoliv to, jestli už nějaké státy nebo třeba teroristické skupiny na využití těchto technologií nepracují. „Nemůžeme říct, jak pravděpodobné jsou tyto scénáře, ale můžeme mluvit o tom, jak realistické jsou,“ řekl Imperiale.
Ve zprávě vědci popisují, jak konkrétně vypadá pokrok v syntetické biologii. Tvrdí, že už je takový, že existují velmi přesné nástroje schopné manipulovat živými organismy a tím „zvyšují a zesilují příležitost vytvářet biologické zbraně“. Potvrdil to i další expert na tento obor, profesor Peter Carr, který přednáší syntetickou biologii na Massachusettském technologickém institutu. „Jak roste síla technologie, přináší to i potřebu popsat, jaká rizika jsou s tím spojená,“ uvedl.
Hrozba stará 20 let
Že může být tento vědní obor extrémním rizikem pro celé lidstvo, ukázal už před téměř čtvrtstoletím americký genetik Eckard Wimmer. Do té doby většina expertů považovala hrozbu syntetické biologie za něco velice vzdáleného, ale Wimmer dokázal opak: v laboratoři totiž vytvořil virus dětské obrny.
Na začátku letošního roku se něco podobného podařilo vědcům z Kanady – ti zase laboratorně vyrobili virus takzvaných koňských neštovic. Použili k tomu jen komerčně dostupných surovin – výsledkem je pro člověka neškodný virus, který je ale blízkým příbuzným viru neštovic pravých, které jsou pro člověka smrtelně nebezpečné a ve dvacátém století zabily několik stovek milionů lidí.
Přitom viry z této skupiny měly až do současnosti pověst, že jsou synteticky nevyrobitelné, respektive že jejich výroba by byla extrémně náročná. Kanadští vědci sice tento výzkum zamýšleli jako součást nové technologie na testování očkovacích látek, ale přesto jejich úspěch vyvolal pobouření – ukázal totiž, že není tak složité vyrobit v laboratoři zcela smrtící látku.
Přitom genetické kódy téměř všech virů napadajících savce jsou dnes veřejně dostupné ve vědeckých databázích. „Technologie na jejich umělé vyrobení existuje a je dostupná,“ varoval Imperiale. „Vyžaduje sice jisté dovednosti, ale je relativně snadné si je osvojit,“ dodal.
Další syntetické hrozby – a co s nimi?
Vědci poukazují i na další hrozby, které jsou s těmito technologiemi spojené – jedná se například o schopnost měnit vlastnosti bakterií. Podobně jako se například olomoučtí vědci snaží vylepšovat odolnost plodin proti škůdcům, může nějaká „zlá“ laboratoř pracovat na tom, aby učinila nějakou bakterii ještě odolnější proti antibiotikům – epidemie by tak byla v podstatě neléčitelná.
Zatím nejvzdálenější hrozbou je úprava mikrobů, kteří by se například mohli usadit v lidských střevech a tam pak vyrábět jedovaté látky. Toto zneužití vědeckého výzkumu je za současného stavu vědeckého poznání zatím nejméně pravděpodobné, ale zpráva ho zmiňuje proto, že by se extrémně špatně odhalovalo.
Autoři zprávy vyzývají americkou vládu, aby zvážila a zlepšila zabezpečení takového výzkumu a aby také podporovala výzkum, který takové biologické zbraně bude schopný odhalovat. Vláda by také měla být schopná reagovat na takový problém mnohem rychleji – to spočívá například v rychlejší výrobě vakcín.