Motolská nemocnice otevírá centrum robotické chirurgie. Stroje operují spolehlivě a bezchybně

V pražské Fakultní nemocnici v Motole slavnostně zahajuje provoz Centrum robotické chirurgie. V Česku první robotické operace začaly v roce 2005. Center, kde se s pomocí robotů operuje, je devět, v Praze budou s motolskou nemocnicí tři. Využívají se pro operace srdce a cév, gynekologické a urologické zákroky.

Od letošního roku je deset nových operací robotem v seznamu hrazených zdravotních výkonů. Pojišťovny sice robotické zákroky u některých diagnóz hradily i dosud, záleželo to ale na konkrétních dohodách, které měly s jednotlivými zdravotnickými zařízeními.

V Česku se využívají přístroje Da Vinci, který má i Motol. Ruce lékaře jsou při operaci nahrazené robotickými rameny, chirurg je řídí přes ovládací modul a vše vidí zvětšené na obrazovce. Výhodou je podle lékařů i to, že při několikahodinové operaci může chirurg sedět.

V Praze jsou centra robotické chirurgie kromě Motola i v Nemocnici Na Homolce a v Ústřední vojenské nemocnici, dále v nemocnicích v Ústí nad Labem, Novém Jičíně, Olomouci, v Mostištích ve Velkém Meziříčí, Brně a v Hradci Králové.

Výhodami robotické operace jsou podle odborníků mimo jiné minimální ztráty krve a přesnost zákroku. Také následná léčba bývá kratší.

Jak vypadá robotická operace?

Lékař se u těchto operací nesklání nad operačním stolem. U náročného zákroku sedí a vše řídí z takzvané operační konzole. Jen v Ústřední vojenské nemocnici takových operací udělali přes dva a půl tisíce. Největší přínosy popsal Miroslav Ryska, přednosta Chirurgické kliniky 2. LF UK a ÚVN. „Současný stav je takový, že jednoznačný přínos robotické chirurgie je v urologii, v cévní chirurgii a teď jsme u toho, aby se šířeji uplatňovala i v dutině břišní,“ řekl.

Širší uplatnění může přinést nejnovější typ operačního robota. Lékaři si ho mohli vyzkoušet na chirurgickém kongresu. Jak funguje, vysvětlil Jan Rejholec, primář Chirurgického oddělení Nemocnice Děčín.

„Bez toho, aniž by měnil polohu nástrojů v dutině břišní, může operovat od dolní části dutiny břišní až po horní. Výhodou robotického systému je i to, že operatér a pacient nemusí být na stejném místě,“ popsal Ryska a doplnil ho Rejholec. „Operovalo se ze Štrasburku do New Yorku a teoreticky se dá operovat nekonečně daleko, kam doneseme signál,“ řekl.

Nejčastěji se operuje prostata

Vůbec nejčastější robotickou operací je v České republice prostatektomie, tedy odstranění prostaty. Jen VZP jich ročně proplatí téměř 600. U odstranění dělohy jde o padesátku zákroků. A asi čtyřicetkrát za rok jde podle dat největší zdravotní pojišťovny o operace karcinomu konečníku.

Právě u léčby onkologických diagnóz je nezbytná spolupráce hned několika oborů, ty fungují v rámci jednoho týmu. Jeho složení ale zatím v České republice není, na rozdíl od jiných zemí, nijak pevně dáno. Lékaři by to chtěli změnit.

Pro lékaře napříč obory je jedním z velkých témat sepse - neboli otrava krve. Dávno už neplatí, že by ji způsobovala jen špatně ošetřená zranění. Infekce se může rozšířit po těle pacienta třeba při zápalu plic nebo zánětlivých onemocněních. Vzhledem k množství příčin zatím v Česku přesná čísla nejsou. Odborníci i na základě registrů ze sousedních zemí odhadují, že sepse postihne okolo 30 tisíc lidí ročně. Zhruba třetina pacientů umírá.