Anděl na Měsíci: český amatérský astronom vytvořil před 90 roky nádherný atlas Luny

Spoluzakladatel České astronomické společnosti a Štefánikovy hvězdárny na pražském Petříně Karel Anděl zemřel 17. března 1948. Původním povoláním byl učitel, intenzivně se však zabýval astronomií a hlavně sledováním a mapováním povrchu Měsíce.

Anděl se narodil 28. prosince 1884 v Praze. Kartografií Měsíce se začal zabývat krátce po založení České astronomické společnosti v roce 1922. První Andělova mapa o průměru 40 cm byla určena pouze k přehlednější orientaci na měsíčním povrchu. Vyšla ve zmenšenině o průměru 13 centimetrů pro členy České astronomické společnosti a podruhé o průměru 26,5 centimetru jako doplněk otáčivé mapy oblohy.

Karel Anděl
Zdroj: ČTK

Jeho mapa Měsíce Mappa Selenographica, která vyšla v roce 1926, patřila ve své době mezi špičková selenografická díla. Měla průměr 60 centimetrů a byla zhotovena ve dvojím provedení: v černé barvě bez popisu a v sépiové barvě s názvoslovím.

Výjimečné dílo

„Ve srovnání s rozsáhlými projekty předních selenografů minulosti bylo zadání pro Anděla velmi skromné: nakreslit přehlednou mapu Měsíce pro astronomy amatéry. Anděl nevycházel z vizuálních pozorování, ale jako mapové podklady použil fotografie, především kvalitní snímky Měsíce z Lickovy observatoře, které pan Klepešta vyhledal v pozůstalosti po L. Weinekovi, řediteli bývalé pražské hvězdárny.

Svým pojetím zpracování mapy Karel Anděl předešel tehdejší kartografii Měsíce o několik desetiletí. Nejen že důsledně vycházel z fotografií jako objektivního podkladu pro zakreslení poloh a tvarů měsíčních útvarů, ale především navrhl a použil zcela nový způsob kresby měsíčního povrchu. Místo pracné a laikovi těžko srozumitelné kresby ve šrafách či vrstevnicích použil Anděl velmi elegantní a názorné, realistické vyobrazení Měsíce, jako by celý jeho povrch byl osvětlen Sluncem ze stejné výšky nad obzorem. Výsledkem byla mapa nejen přesná a názorná, ale i graficky velmi krásná,“ uvádí Antonín Rückl v článku Příběhy měsíčních map.

V roce 1936 byl na jeho počest pojmenován na přivrácené straně Měsíce jeden z kráterů; má průměr 35 kilometrů a nedaleko od něj přistála v roce 1972 posádka Apolla 16. Jeho jméno (Karelanděl) dostala také planetka objevená v roce 1997 na Kleti. Anděl byl také zahraničním členem Francouzské akademie věd.