Ještě roku 2007 bylo v Jihoafrické republice upytlačeno jen 7 nosorožců – roku 2014 už to ale bylo 1215 těchto zvířat. A nejnovější údaje za rok 2017 dokazují, že krize pokračuje.
Upytlačených nosorožců vloni ubylo. Možná je to tím, že už není co ulovit
Na první pohled vypadají nejnovější údaje o počtu upytlačených nosorožců v Jižní Africe docela optimisticky: již třetí rok za sebou počet zvířat zabitých pytláky klesá, roku 2017 to bylo dokonce o 26 zvířat méně než o rok předtím a téměř o šestinu méně než v roce 2014.
Ve skutečnosti ale tato čísla spíše ukazují, že problém stále trvá a nezlepšuje se. Naopak, jeho stav je stále horší.
Někteří experti totiž upozorňují, že to může být tím, že už je v některých oblastech nosorožců tak málo, že prostě není co lovit.
Nosorožců ubývá (zdroj: ČT24)
Až 1,5 metru dlouhý nosorožčí roh může na černém trhu stát i více než deset milionů korun, zájem o rohovinu v posledních letech stoupá zejména ve Vietnamu. Čísla upytlačených nosorožců od roku 2014 klesají, otázkou ale je, jestli nosorožcům pomáhají moderní bezpečnostní opatření nebo už je populace natolik zdecimovaná, že není co lovit.
„Přestože na papíře to může vypadat jako pokrok, zastiňuje to fakt, že populace nosorožců je v kritickém nebezpečí,“ uvedl pro americký National Geographic Jimmiel Mandima z nadace African Wildlife Foundation. „Drobný pokles v roční statistice nemůže převážit misky vah ve prospěch nosorožců.“
V Jihoafrické republice žije asi 80 procent z posledních 29 tisíc nosorožců na Zemi. Tendence v posledních třech letech je sice pozitivní, ale ztráty jsou i tak mnohonásobně vyšší než na začátku tisíciletí. Úbytek v minulém roce byl příliš drobný na to, aby se dal pokládat za výhru, uvádí organizace TRAFFIC, která počty nosorožců monitoruje.
Její mluvčí Richard Thomas uvedl, že za pytláckou krizi, kterou Jižní Afrika v současné době zažívá, je zodpovědná zejména korupce a nedostatek koordinace mezi jednotlivými organizacemi a úřady, které by měly proti pytlákům bojovat.
Že je to správné vysvětlení dokazuje i fakt, že jihoafrická ministrině životního prostředí Edna Molewaová na začátku roku zveřejnil seznam 21 státních úředníků, kteří byli roku 2017 zatčeni kvůli trestným činům spojeným s pytláctvím.
Co se změnilo k lepšímu?
Za alespoň drobně nižší čísla upytlačených zvířat v loňském roce může především lepší ochrana Krugerova národního parku. Tam meziročně počet upytlačených nosorožců poklesl o 24 procent. Přispěly k tomu vylepšená protipytlácká strategie, založená na využívání specializovaných jednotek, kvalitní komunikace a používání trénovaných psů, kteří jsou schopní sledovat podezřelé z pytláctví na dlouhé vzdálenosti. Hodně pomohla také lepší koordinace s bezpečnostními složkami v sousedním Mosambiku.
V parku se také začala používat nová bezpečnostní technologie Meerkat (neboli surikata). Tento mobilní systém je schopný rozlišovat mezi lidmi a zvířaty – díky tomu upozorní strážce na pohyb podezřelých osob v místech, kde nemají co dělat.
Podle organizace TRAFFIC navíc došlo k mírnému poklesu v počtu pytláky zabitých nosorožců v Zimbabwe a Namibii.
A co k horšímu?
Naopak na severovýchodě země, v části KwaZulu-Natal, počet upytlačených nosorožců prudce stoupl – oproti roku předtím o 50 procent.
Největším problémem je obecně to, že se nedaří chytat pytláky a další osoby napojené na tento výnosný obchod. Za celý rok 2017 bylo zadrženo jen 502 lidí podezřelých z pytlačení nosorožců a dalších 16 překupníků.