Týden ve vědě: Od obnovitelných raket po objev legionářského tábora v Brně

Co důležitého se stalo v prvním lednovém týdnu v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší na konci každého týdne souhrn hlavních událostí.

Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který běží každou neděli v 18:30 na ČT24. 

Svět vysychá. Pokud se Země oteplí o další dva stupně, bude čtvrtina planety sušší

Asi čtvrtina planety by mohla výrazně vyschnout, tvrdí studie vědců z University of New Anglia. V případě, že se globální teploty zvýší o dva stupně Celsia, vysoušení krajiny podle nich postihne asi 20–30 procent souše.

Doktor Chang-Eui Park, jeden z autorů studie, uvedl v tiskové zprávě: „Vysoušení krajiny je závažnou hrozbou, protože může kriticky postihnout rozsáhlé oblasti života, jako je zemědělství, kvalita vody i biodiverzita. A také může vést k více suchům a také požárům – jako k těm, které zasáhly na konci loňského roku Kalifornii.“ Podle vědce to může vést k tomu, že se dříve polosuchá území začnou měnit na suchá. Proces by v různých klimatických scénářích zasáhl různě velká území – někdy až 15 procent částečně suchých ploch. 

Rusko napodobuje Elona Muska: vrátilo se k vývoji opakovaně použitelné rakety

Rusko se vrátilo k projektu opakovaně použitelné kosmické rakety, jejíž vývoj byl před lety zastaven. V rozhovoru pro agenturu Interfax to řekl generální konstruktér Státního raketového střediska Vladimir Děgťar.

Vývoj rakety zvané Korona Moskva zastavila v roce 2012 – údajně kvůli nedostatku financí. Raketa má podle Děgťara startovat i přistávat vertikálně a má otevřít cestu k pilotovaným meziplanetárním letům. Na podobném projektu pracuje i americká společnost SpaceX, která už svůj model Falcon s oddělitelným a opakovaně použitelným prvním stupněm několikrát úspěšně vyzkoušela.

Ruská Korona má ale být založená na jiném principu, žádnou oddělitelnou část podle Děgťara nemá.

Odpadková pohotovost na Bali. Oblíbené bělostné pláže zaplavily hromady plastů

Plastové obaly a další odpadky zaplavují pláže na indonéském ostrově Bali, který je oblíbeným cílem turistů. Situace je nejhorší v letovisku Kuta na jihu ostrova. Odpadků je tolik, že úřady vyhlásily stav pohotovosti. 

Podle oceánografa I Gede Hendrawy z univerzity Udayana na Bali jde o stejně vážnou hrozbu, jako je velká erupce sopky. Asi 75 kilometrů od letoviska Kuta totiž chrlí sopka Agung už dva měsíce mraky šedého dýmu, což vedlo ke zrušení mnoha rezervací turistů a k přesídlení desetitisíců obyvatel žijících nedaleko kráteru.

„Odpadky obtěžují turisty, ale problém je mnohem vážnější: mikroplasty mohou kontaminovat ryby, které po konzumaci mohou způsobit zdravotní problémy lidem, jako je rakovina,“ vysvětluje vědec.

Ohňostroje zhoršily na Silvestra až desetinásobně znečištění ovzduší. Trvalo to několik hodin

Ohňostroje patří k oslavám konce roku a začátku nového roku. Jejich množství je ale tak velké, že už to na mnoha místech planety způsobuje problémy.

Vlivem zábavní pyrotechniky na venkovní prostředí a především na ovzduší se zabývalo značné množství studií. Jejich škodlivost však doposud nebyla jednoznačně prokázána.

Na rozdíl od klasického smogu totiž ve vzduchu škodliviny z nich vydrží jen krátkou dobu – hůře se tedy jejich vliv měří, ale také reálně méně ovlivňují lidské zdraví. Navíc přispívají ke tvorbě dalších znečišťujících látek, které mohou mít negativní dopad na životní prostředí.

Římští vojáci byli na území Brna. Archeologové našli první skutečný důkaz

První důkaz, že se v minulosti na území města Brna pohybovali římští vojáci, našli archeologové ve Vojtově ulici. Při záchranném výzkumu odkryli pozůstatek krátkodobého tábora. Ten římští vojáci postavili ve druhém století během takzvaných markomanských válek, když útočili na tehdejší obyvatele brněnského území – Germány.

Brněnské ležení archeologové našli vedle zaniklého hřbitova v místě, které zkoumají kvůli stavbě domů. Příkop s valem ve druhém století chránil opevnění římských vojáků. Za ním se nacházely plátěné stany menších vojenských jednotek. U příkopu našli přes osmnáct set let starou nádobu, kterou vojáci používali při jídle.

NASA objevila osm exoplanet obíhajících jedinou hvězdu. Pomohla umělá inteligence

Astronomové z NASA našli osmou planetu ve hvězdné soustavě Kepler 90, která je vzdálená 2545 světelných let od Země. Osm exoplanet obíhajících kolem jedné hvězdy vědci zatím ještě nikdy neobjevili. Planetu identifikoval Keplerův teleskop za pomoci umělé inteligence od společnosti Google.

Vědci dosud věděli o sedmi planetách, které hvězdu obíhaly. Umělá inteligence jim ovšem pomohla odhalit osmou. Jde o první soustavu, kde hvězdu obíhá stejný počet planet jako v naší sluneční soustavě. „Hvězdná soustava Kepler 90 je jako menší verze naší sluneční soustavy,“ uvedl astronom NASA Andrew Vanderburg.

Vědci vytvořili 3D model sochy svatého Václava. Má pomník ochránit před metrem

Vědci vytvořili vizualizaci asi nejslavnější české sochy – svatého Václava. Má 20 milionů bodů a poslouží k její záchraně před riziky, která sochu ohrožují. Nový průzkum sochy sv. Václava na Václavském náměstí v Praze probíhá s pomocí moderních technologií. Galerie hlavního města Prahy teď dokumentuje aktuální stav uměleckého díla s pomocí vědců z ČVUT.

Ti vytvářejí prostorové vizualizace, které na památce odhalí jemné porušení i změny, jež vznikají působením času nebo znečištěného ovzduší. Výsledky tohoto průzkumu budou sloužit jako podklady pro případnou rekonstrukci – pokud se ukáže, že socha je příliš poničená.