Ohňostroje patří k oslavám konce roku a začátku nového roku. Jejich množství je ale tak velké, že už to na mnoha místech planety způsobuje problémy.
Ohňostroje zhoršily na Silvestra až desetinásobně znečištění ovzduší. Trvalo to několik hodin
Na konci října 2016 indickou metropoli Dillí pokryla hustá vrstva smogu. Z velké části za něj mohlo enormní množství ohňostrojů odpálených u příležitosti svátku světel díválí. Koncentrace miniaturních škodlivých prachových částic, které snadno pronikají do plic, tehdy na některých místech v Dillí přesáhla 1000 mikrogramů na metr krychlový. To je desetkrát víc než bezpečná hodnota stanovená Světovou zdravotnickou organizací.
Za bezpečnou považuje hustotu PM 2,5 (prachové částice menší než 2,5 mikrometru) 100 mikrogramů na metr krychlový – to se však týká pouze rozmezí několika hodin. Bezpečná průměrná roční hustota PM 2,5 je deset mikrogramů na metr krychlový.
O rok později se dokonce indický nejvyšší soud rozhodl zakázat prodej zábavní pyrotechniky v indické metropoli Dillí i okolních městech – právě proto, že to byla jediná cesta, jak omezit znečištění vzduchu během svátku.
Problém i v České republice?
Ohňostroje opravdu ke znečištění vzduchu výrazně přispívají. Je to vidět také v České republice. Na grafech se znečištění projevilo i během letošní silvestrovské noci. Přehledně to ukazuje tento graf:
Praha: Znečištění ovzduší v době odpalování ohňostrojů
Velmi podobné údaje přišly letos například také z Budapešti:
Budapešť: Znečištění ovzduší v době odpalování ohňostrojů
Stejné údaje byly i v menších městech, jako je třeba Děčín:
Znečištění v Děčíně na Silvestra 2017
Především v Číně je odpalování ohňostrojů nesmírně populární, ostatně právě tam tato záliba vznikla. Od října roku 2013 je však úřady mohou zakázat, pokud smogová pohotovost dosáhne oranžového, tedy druhého nejvyššího stupně znečištění.
Omezení ohňostrojů?
Od roku 2011 volají po omezení ohňostrojů i politici v Rakousku. Podle měření rakouských odborníků byly totiž při tehdejších oslavách příchodu Nového roku ve 14 z 15 sledovaných míst překročeny limity pro množství jemného prachu v ovzduší. Ve dvanácti z nich pak byly nadlimitní hodnoty prachu v důsledku odpalování ohňostrojů zaznamenány ještě druhý den ráno.
Mimořádně špatná byla situace ve Štýrském Hradci. Přístroje ve vzduchu naměřily v době oslav 193 mikrogramů prachu na metr krychlový, což je téměř čtyřnásobné překročení limitu. V západní části Rakouska zase odborníci zaznamenali po ohňostrojích v ovzduší vysoké hodnoty oxidů dusíku.
Při kontrolách se ukázalo, že asi každá pátá raketa obsahuje látku hexachlorbenzen, a to až do čtyř procent výbušné směsi. Tato chemikálie, kterou lidé mohou vdechnout i vstřebat pokožkou, má rakovinotvorné účinky a její používání je v Evropě zakázáno. Podle úřadů je 90 procent zábavní pyrotechniky do Evropy dováženo z Číny.
Vlivem zábavní pyrotechniky na venkovní prostředí a především na ovzduší se zabývalo značné množství studií. Jejich škodlivost však doposud nebyla jednoznačně prokázána.
Na rozdíl od klasického smogu totiž ve vzduchu škodliviny z nich vydrží jen krátkou dobu – hůře se tedy jejich vliv měří, ale také reálně méně ovlivňují lidské zdraví. Navíc přispívají ke tvorbě dalších znečišťujících látek, které mohou mít negativní dopad na životní prostředí.