Extrémní hurikány, vlny vražedného vedra a klimatická změna v plném proudu. Počasí v roce 2017 bylo divoké

Rok 2017 se zapsal do dějin měření jako jeden z vůbec nejteplejších od doby, co se teploty na Zemi globálně měří. Současně to byl rok plný extrémů: vysokých teplot, silných hurikánů, ale také extrémních mrazů, které ničily úrodu.

Katastrofální vedro a sucho v Indii. Podle mnohých jeden z projevů klimatické změny
Zdroj: Reuters

„I když se to nám, středoevropanům, nezdá, rok 2017 byl extrémně horký,“ uvádí meteorolog České televize Vladimír Piskala. Letošní rok se totiž zařadí mezi tři nejteplejší roky v dějinách měření - nebyl sice tak horký jako rok 2016, ale to jen díky tomu, že letos nebyl tak silný jev El Nino. K oteplování tedy tolik nepřispíval - a tak se letošek do dějin meteorologie zapíše jako „nejteplejší rok bez El Nina“.

Neznamená to, že by všude bylo tepleji než dříve - na Zemi byla i letos místa, kde bylo chladněji. V průměru ale byla během roku 2017 teplota o 0,7 stupně Celsia vyšší, než je obvyklé. I když to nemusí vypadat jako nějaké obří zvýšení, ve skutečnosti to má závažné důsledky. Posun o necelý jeden stupeň totiž znamená zvýšení teplotních extrémů, dobře je to vidět na následujícím grafu:


Zdaleka největší oteplování se projevuje v Arktidě - právě její polární oblasti jsou změnou klimatu nejvíce proměňovány a již nyní to má poměrně dobře viditelný dopad na obyvatele těchto krajů. Protože je tam oteplování až dvakrát rychlejší než na zbytku planety, dají se změny dobře pozorovat. Jednou z těch nejpatrnějších je vedle ubývání ledu také tání permafrostu.

Permafrostem je například pokryto asi 63 procent ruského území – rozpíná se od Murmansku u finských hranic až po Čukotku. Permafrost je věčně zmrzlá půda v polárních oblastech, která ani v létě nerozmrzá. Definice říká, že „je to nejsvrchnější část litosféry, která má po dobu dvou let teplotu 0 °C a nižší“. V oblastech, kde města stojí na permafrostu, by se mohla do roku 2050 snížit únosnost základové půdy o 75–95 procent. To by podle řady studií mohlo znamenat ohrožení velkého množství staveb.

Arktida v Rusku se otepluje přibližně rychlostí 0,12 stupně Celsia za rok – což je výrazně víc než celoplanetární průměr. Platilo to zatím při všech oteplováních planety, polární oblasti se působením více různých faktorů ohřívaly vždy rychleji.

Také zalednění se v arktických oblastech povážlivě rychle snižuje - letos v lednu, únoru i březnu bylo nejnižší za dobu, co se pozoruje, tedy od roku 1976.

Změna klimatu byla cítit i v Česku

Letošní nadprůměrně teplý rok zafungoval i ve střední Evropě. Například na stanici Praha-Libuš ukázaly přístroje teploty o 1,48 stupně Celsia vyšší, než je obvyklé. Opět je to dobře vidět na grafu - je na něm také dobře vidět extrémní zima v lednu, to teplota poklesla na Rokytské Slati na minus 34, 6 stupňů Celsia:

Zdá se také, že chladnější budou dlouhodobě „ledoví muži“, tedy krátké období na začátku jara, kdy pravidelně přichází vlna chladu; klimatická změna způsobuje, že jsou i tyto extrémy ještě extrémnější. Tento mráz má bohužel negativní dopad například na ovocné stromy a také nepřeje vinařům, ti přišli asi o 1,4 miliardy korun.

Horko přineslo požáry

V srpnu naopak zasáhla Evropu vlna veder, nejvíce se to projevovalo na jihu kontinentu. Teploty mnohdy přesahovaly čtyřicítky - mohla za to vlna teplého vzduchu ze Sahary. Jihoevropským zemím to způsobilo velké komplikace v zásobování vodou, například Řím vůbec poprvé zvažoval, že by zavedl dávky na vodu.

Lidé si v Itálii ale neodpočinuli ani v noci, teploty totiž ani za svitu hvězd neklesaly pod 30 stupňů Celsia. Na jihu Evropy, především na Pyrenejském poloostrově vedly vlny veder také k nebývale silným požárům - jen v Portugalsku připravily o život desítky lidí.

Hurikány letos byly extrémní

30. listopadu skončila letošní hurikánová sezona, také ona patřila mezi ty nejhorší v dějinách. Letos se v Atlantiku vytvořilo 17 tropických bouří, což je o 5 víc, než je průměr. Právě z tropických bouří pak vznikají hurikány - těch nakonec bylo 10.

Nejednalo se ale o rekord, ani rok 2017 nepřekonal rok 2008, kdy vzniklo 28 tropických bouří, z nichž se stalo 15 hurikánů. Letos se také nezvykle vytvořil hurikán ve východní části Atlantiku, šlo o Ophelii, která vznikla u Azorských ostrovů a zasáhla pak Evropu. Hurikány letos připravily nejméně 438 lidí o život a americké ekonomiky stály nejméně 210 miliard dolarů - šlo tedy o nejnákladnější hurikánovou sezonu v dějinách.