Rok 2017 se zapsal do dějin měření jako jeden z vůbec nejteplejších od doby, co se teploty na Zemi globálně měří. Současně to byl rok plný extrémů: vysokých teplot, silných hurikánů, ale také extrémních mrazů, které ničily úrodu.
Extrémní hurikány, vlny vražedného vedra a klimatická změna v plném proudu. Počasí v roce 2017 bylo divoké
„I když se to nám, středoevropanům, nezdá, rok 2017 byl extrémně horký,“ uvádí meteorolog České televize Vladimír Piskala. Letošní rok se totiž zařadí mezi tři nejteplejší roky v dějinách měření - nebyl sice tak horký jako rok 2016, ale to jen díky tomu, že letos nebyl tak silný jev El Nino. K oteplování tedy tolik nepřispíval - a tak se letošek do dějin meteorologie zapíše jako „nejteplejší rok bez El Nina“.
Neznamená to, že by všude bylo tepleji než dříve - na Zemi byla i letos místa, kde bylo chladněji. V průměru ale byla během roku 2017 teplota o 0,7 stupně Celsia vyšší, než je obvyklé. I když to nemusí vypadat jako nějaké obří zvýšení, ve skutečnosti to má závažné důsledky. Posun o necelý jeden stupeň totiž znamená zvýšení teplotních extrémů, dobře je to vidět na následujícím grafu:
Rok 2017
Rok 2017
Zdaleka největší oteplování se projevuje v Arktidě - právě její polární oblasti jsou změnou klimatu nejvíce proměňovány a již nyní to má poměrně dobře viditelný dopad na obyvatele těchto krajů. Protože je tam oteplování až dvakrát rychlejší než na zbytku planety, dají se změny dobře pozorovat. Jednou z těch nejpatrnějších je vedle ubývání ledu také tání permafrostu.
Permafrostem je například pokryto asi 63 procent ruského území – rozpíná se od Murmansku u finských hranic až po Čukotku. Permafrost je věčně zmrzlá půda v polárních oblastech, která ani v létě nerozmrzá. Definice říká, že „je to nejsvrchnější část litosféry, která má po dobu dvou let teplotu 0 °C a nižší“. V oblastech, kde města stojí na permafrostu, by se mohla do roku 2050 snížit únosnost základové půdy o 75–95 procent. To by podle řady studií mohlo znamenat ohrožení velkého množství staveb.
Arktida v Rusku se otepluje přibližně rychlostí 0,12 stupně Celsia za rok – což je výrazně víc než celoplanetární průměr. Platilo to zatím při všech oteplováních planety, polární oblasti se působením více různých faktorů ohřívaly vždy rychleji.
Také zalednění se v arktických oblastech povážlivě rychle snižuje - letos v lednu, únoru i březnu bylo nejnižší za dobu, co se pozoruje, tedy od roku 1976.
Změna klimatu byla cítit i v Česku
Letošní nadprůměrně teplý rok zafungoval i ve střední Evropě. Například na stanici Praha-Libuš ukázaly přístroje teploty o 1,48 stupně Celsia vyšší, než je obvyklé. Opět je to dobře vidět na grafu - je na něm také dobře vidět extrémní zima v lednu, to teplota poklesla na Rokytské Slati na minus 34, 6 stupňů Celsia:
Rok 2017
Zdá se také, že chladnější budou dlouhodobě „ledoví muži“, tedy krátké období na začátku jara, kdy pravidelně přichází vlna chladu; klimatická změna způsobuje, že jsou i tyto extrémy ještě extrémnější. Tento mráz má bohužel negativní dopad například na ovocné stromy a také nepřeje vinařům, ti přišli asi o 1,4 miliardy korun.
Horko přineslo požáry
V srpnu naopak zasáhla Evropu vlna veder, nejvíce se to projevovalo na jihu kontinentu. Teploty mnohdy přesahovaly čtyřicítky - mohla za to vlna teplého vzduchu ze Sahary. Jihoevropským zemím to způsobilo velké komplikace v zásobování vodou, například Řím vůbec poprvé zvažoval, že by zavedl dávky na vodu.
Lidé si v Itálii ale neodpočinuli ani v noci, teploty totiž ani za svitu hvězd neklesaly pod 30 stupňů Celsia. Na jihu Evropy, především na Pyrenejském poloostrově vedly vlny veder také k nebývale silným požárům - jen v Portugalsku připravily o život desítky lidí.
Hurikány letos byly extrémní
30. listopadu skončila letošní hurikánová sezona, také ona patřila mezi ty nejhorší v dějinách. Letos se v Atlantiku vytvořilo 17 tropických bouří, což je o 5 víc, než je průměr. Právě z tropických bouří pak vznikají hurikány - těch nakonec bylo 10.
Nejednalo se ale o rekord, ani rok 2017 nepřekonal rok 2008, kdy vzniklo 28 tropických bouří, z nichž se stalo 15 hurikánů. Letos se také nezvykle vytvořil hurikán ve východní části Atlantiku, šlo o Ophelii, která vznikla u Azorských ostrovů a zasáhla pak Evropu. Hurikány letos připravily nejméně 438 lidí o život a americké ekonomiky stály nejméně 210 miliard dolarů - šlo tedy o nejnákladnější hurikánovou sezonu v dějinách.